Popis společnosti
Rybářský spolek byl založen 6. května 1903. Jak v této době vůbec Jaroměřice vypadaly? Rozloha byla ve srovnání s dneškem dvou-třetinová. Uprostřed města bylo velké tržiště, kde se konaly široko daleko známé dobytčí trhy. Těžištěm všeho bylo zemědělství, lesy, chov dobytka a jirchárna. Dnes jsou Jaroměřice centrem pro dost široké okolí s významným cestovním ruchem, ale postrádá širší průmysl a chybí též odpovídající zařízení pro kulturní akce a také není zcela vyhovující sportovní zázemí na počet obyvatel města a okolí. Za zaznamenání stojí vybudování do-mu s pečovatelskou službou, odpovídající nákupní a zdravotní středisko, zrekonstruované ulice vč. kanalizace a rozvodů plynu a vody. Poměrně velké pozornosti se těší každoročně pořádané hudební slavnosti na začátku léta. čilejší společenský ruch je též v době jaroměřického posvícení (na sklonku prázdnin), kdy se konají různé kult. akce v zámeckém parku, pořádají se různá sportovní utkání a setkávají se rodiny a přátelé. Jak to ale bylo se založením rybářského spolku? Podnět vznikl u stolní společnosti, která se scházela v hostinci U Míčů. U kolébky stáli především MUDr. Karel Bednář, Antonín Postupa - ředitel školy, František Poláček - ředitel hospodářské školy, František Kabelka - koòský řezník, František Holba - kovář, František Holčapek - obchodník, Josef K. Moravec - odborný učitel, Jan Heinige - kolář, Antonín Maštera. Tato skupina vypracovala stanovy a samotné usta-vení spolku bylo potvrzeno 6. května 1903 c. k. místodržitelem v Brně. Zápisné činilo 30 haléřů a na spolková vydání 2 koruny ročně. Do ro- ku 1903 se o rybaření nikdo nestaral, ryby se nevysazovaly, chytal kdo chtěl, nikdo to neomezoval. Nevelká řeka Rokytná poskytovala poklidné, romantické sportovní vyžití všech (mála) svých členů. I. světová válka znamenala odmlčení i pro rybáře. Teprve 7. prosince 1918 se rybáři opět sešli a v únoru 1919 se konala první valná hromada, to měla organizace 54 členů. Už v této době se rybařilo podle řádu. Ten neměl tolik kapitol co má dnešní, ale byl přísný. V kronice se např. dočítáme: 18.5.1923 - Josef Š. se pro nedovolený způsob lovu vylučuje ze spolku. 30.5. 1924 - Josef P. se pro nedůstojné chování vůči členům výboru vylučuje za spolku. Další členové byli vyloučeni proto, že chytali na hrách. Smutnou kapitolou byly otravy řeky. Nejčastěji to byly splachy z jirchárny Adolfa Horáka. Menší otravy byly časté. K velké ekologické havárii došlo v roce 1934, kdy úsek od jirchárny až do Příštpa byl totál-ně vyrybněn. členové spolku hromadně vystupovali. Zůstalo 17 členů, kteří začali znovu, od nuly, budovat nový spolek. Významnou součástí revíru byly rybníky. V r. 1921 obec pronajala spolku rybník Troubský. Bylo povoleno slovování 1x za 3 roky. Byly dovezeny 4 jikernačky a 2 mlíčòáci o celk. váze 25 kg. Výtěr se podařil a kapří násada se pak chytala na udice v červenci r. 1923 a 5 tisíc ks bylo vysazeno do řeky. Převratnou událostí bylo budování ryb. Vlčák (1947 - 1948). Pracovalo se denně odpoledne, celé soboty a neděle. členové sami půjčovali spolku peníze na nákupy potřebného materiálu. Hlína se navážela na vozíčcích po kolejničce (půjčeno z cihelny). V sobotu a v neděli pak přijel pan Vyškovský (uhlař) s nákladním autem a hlínu na hrázi dusal. Hlavními pracovními prostředky byly lopaty, rýče, krumpáče a kolečka. V r. 1948 měl spolek 69 členů a ti odpracovali 9145 brigád. hodin. Zdarma! To je přibližně průměrně 133 h na člena. V r. 1951 byla pak vybudována nádrž na Štěpánce. To byl také základ pro prosperitu zelinářství v této lokalitě. Zde bylo odpracováno skoro 2,5 tis. hodin. Tato nádrž byla několikrát odbahòována (1978, 1987) V r. 1952 byl dokončen chovný rybník Janák, pro sportovní rybolov pak nádrž ve Štěpánovicích. V r. 1974 dostal spolek „dárek“ v podobě dalšího chovného rybníka Skalka v Ohrazenici. V letech 1963 - 1967 rybník Vydrák u Příložan, který byl několikrát přírodními živly zničen, jeho hráz téměř odplavena. V r. 1964 převzal spolek nádrž Habřinu, na které byla opravena hráz a byla částěčně odbahněna. A jak se rybařilo v 70. a dalších letech? Spolek pořádal pro členy ryb. závody - na r. Troubský (1973), v „Širočině“, na koupališti aj. 2. dubna zemřel dlouholetý předseda MO Ladislav Brtnický, novým předsedou se stal Arnošt Šabatka. Ani nadále ale nic nešlo hladce. Odbahòovaly se rybníky (Kulatý, Vlčák v r. 1981) v 80. letech to byly havárie na rybnících Skalka a Vlčák (výluhy ze silážních jam). Přišel rok 1989 - rok velkých společenských změn. Naše republika se po 40 letech komunistické poroby vydala do společenství demo-kratických států Evropy. Změny se dotkly i rybářství. Stávající český rybářský svaz se rozpadl a 23.6.1990 se konal ustavující sjezd Morav-ského ryb. svazu se sídlem v Brně. A už z účtu MRS bylo financováno odbahnění zanesené nádrže Vír. V tomto roce byl opraven i splav v Širo-čině (u Královce) - náklady platilo Divadlo Brno. Od r. 1991 byly ryb. Kulatý a Vír vyčleněny pro rybolov členů MO se zvl. povolenkami a zvl. řádem. (Od r. 2007 nově upraveno - sladěno se sta-novami MRS). V r. 1993 byly naší organizací předány obcím rybníky Cihelna (Příštpo), r. v Lipníku a Habřina (p. Dobrovolný). Od r. 1998 funguje v našem městě čistička odpadních vod. Ta spolu s čističkou v M. Budějovicích přispěla významně ke zlepšení kvality vody pod městem. V r. 1999 došlo k významné změně v postavení rybářské stráže. Ta má od této doby status veřejného činitele. členové musí projít náročným školením, je posílena jejich ochrana, mohou lépe uplatòovat své pravomoce. V březnu 2001 odstoupil ze své funkce dlouholetý předseda pan Arnošt Šabatka. Byl členem org. plných 66 roků, z toho 50 let pracoval v různých funkcích, jako předseda pak 20 let. Byl jmenován čestným předsedou MO. Jeho nástupcem se stal Jaroslav Hutař. Pan Hutař vykonával funkci předsedy zodpovědně až do svého těžkého onemocnění, kterému podlehl. My jsme se s ním rozloučili 3.6. 2006. Od r. 2007 se novým předsedou stal Bohumil Hartman. A tak jsme se od historie dostali ke dnešku. Tento exkurz neměl být o výčtu akcí, problémů, havárií i úspěchů, ikdyž o řadě z nich je zmínka. Havárií a problémů bylo mnohem víc. Také radostí a úspěchů bylo hodně. Dlouze by se dalo psát o dění kolem rybářských závodů, recesí při posvíceních, příhodách vymyšlených i skutečných, rybářských plesech, ale především také o práci - při sekání ledu, budování rybo-chovných zařízení, při kulturně společenských akcích, při vedení dětí a mládeže. Dnes, v r. 2007, má org. téměř 1000 členů a to klade velké nároky na práci výboru, „točí“ se v ní nemalé finanční prostředky. Aby se takové množství členů mohlo rybářsky sportovně vyžívat, musí být péče o zarybòování velmi intenzívní a současně se musí i patřičně dbát, aby se minimalizovala rizika otrav ryb, devastace řeky a rybníků země-dělstvím, dopravou a jinými lokálními zájmy. Ekologické myšlení není zatím u většiny občanů na patřičné úrovni ikdyž se slovně k ekolo-gickým zásadám občané hlásí.
Provozní doba - dle telefonické domluvy
Klíčová slova
Moravský rybářský svaz, Moravský rybářský svaz Jaroměřice nad Rokytnou, rybáři Jaroměřice, Jaroměřice nad Rokytnou
Kategorie
Kontaktní údaje
Adresa
Zahradní 916 , Jaroměřice nad Rokytnou, 675 51
Web
www.rybarijaromerice.sweb.cz
www.mrsbrno.cz
Kontaktní osoba
Bohumír Hartmann - předseda
František Mansfeld - jednatel
Ladislav Malena - hospodář
Telefonický kontakt
776 229 043
605 919 766
737 833 042
E-mail
mama1@post.cz
Sociální sítě
Zahradní 916 , Jaroměřice nad Rokytnou, 675 51
Web
www.rybarijaromerice.sweb.cz
www.mrsbrno.cz
Kontaktní osoba
Bohumír Hartmann - předseda
František Mansfeld - jednatel
Ladislav Malena - hospodář
Telefonický kontakt
776 229 043
605 919 766
737 833 042
mama1@post.cz
Sociální sítě