Firmy v kategorii Úřady, instituce (1891)

Vyhledávání firem v aktuální kategorii



Základní škola Říčany - ID 94746147 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

nám. Osvobození 145, Říčany u Brna, 664 82 
Podle dosažitelných zpráv bylo v Říčanech postupně pět škol. Vůbec první ověřitelná písemná zpráva o tom, že v Říčanech existovala škola je z roku 1674 v ostrovačické matrice. První škola byla postavena v místech, kde dnes stojí dům č. 3 v dnešní Školní ulici. Když roku 1709 při požáru kostela shořela také škola, byla v následujícím roce postavena škola nová o několik málo metrů blíže k potoku. Jak dlouho se v této škole vyučovalo není z psaných záznamů prokazatelně známo, ale jisté je, že třetí školou z roku 1751 byl domek o dvou místnostech s doškovou střechou (viz historické foto 1). V této škole se však dlouho neučilo. Se stavbou čtvrté školy se začalo na jaře roku 1875 a v následujícím roce 1876 již byla provozována. Škola byla postavena stavitelem Janem Krejčím za 18 151 zlatých na obecním pozemku u kostela (viz historické foto asi z roku 1950). Ve škole byly 3 třídy, třípokojový byt nadučitele, dvoupokojový byt učitele a jednopokojový byt podučitele. Příslušenstvím byly: stáj pro krávu, dřevník a chlév pro vepřový dobytek. Škola byla v prvém roce dvoutřídní. Chodilo do ní 213 žáků ve věku od 6 do 14 let. V první třídě bylo 136 žáků, ve druhé 76 žáků. Teprve až ve školním roce 1878/79 se škola v Říčanech stala školou trojtřídní, kterou navštěvovalo 215 žáků. Děti seděly v lavicích po osmi vedle sebe. Lavice byly vždy dvě vedle sebe, takže v řadě sedělo 16 žáků. Řad bylo ve třídě šest. Ulička byla jenom podél stěny, v níž byly dveře. V dubnu 1907 započala stavba dvoutřídní v pořadí již páté nové budovy školy. (viz historické foto z roku 1945). Stála vedle bývalé požární zbrojnice (ta je na snímku v popředí) na východ od staré školní budovy. Dnes je v těch místech park. V září školního roku 1907/08 v ní začala výuka. V obou budovách bylo šest žákovských tříd v pěti místnostech. Teprve od roku 1927/28 byla škola šestitřídní. V letech válečných nastalo omezování počtu tříd. V roce 1943/44 byly už ve škole jen čtyři třídy s počtem 147 žáků a tak to vydrželo do konce války. Koncem války byla naprosto zničena posledně vybudovaná škola a výuka začala 4. června ve staré škole ve třech třídách bez oken. V říjnu 1945 byl počet tříd rozšířen na 4 a od roku 1949/50 se vyučovalo v pětitřídní škole. Od této doby došlo k mnoha vylepšením budovy. Školní rok 1952/53 přinesl položení parket do tříd, rok 53/54 elektrické vedení do celé budovy, rok 55/56 instalaci splachovacích záchodů, zavedení vodovodu do tříd. V roce 57/58 byla provedena velká oprava :kotel, ústřední topení - v provozu od prosince 57, nová okna, rok 58/59 - taras kolem školní zahrady. Od roku 1963/64 byla zřízena školní družina, kterou navštěvovalo 24 až 29 žáků a funguje dodnes. V roce 1974/75 došlo ke generální opravě, při které byla vyměněna některá okna, dveře, byla provedena přestavba záchodů a vytvořen rozvod teplé vody (475 000,-Kč, viz foto z roku 1976). Již v osmdesátých letech bylo ale konstatováno porušení statiky budovy a ta musela v roce 1989 do opravdové generální opravy, která trvala do roku 1993 a stála 5,5 mil. Kč. V roce 2010 a 2011 byla vyměněna všechna okna budovy za trojsklenná plastová, která šetří energie na vytápění prostor. Budova je stále dobře udržovaná tak, aby co nejlépe sloužila dětem. Provozní doba - dle rozvrhu

Město Vodňany - ID 96421845 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

nám. Svobody 18 , Vodňany, 389 01  
Vodňany jsou menším jihočeským městem, které leží při severozápadním okraji Českobudějovické pánve, přibližně na půli cesty mezi městy Strakonice a České Budějovice. V těsné blízkosti města protéká řeka Blanice. Z období středověku si Vodňany uchovaly starý kolonializační půdorys s opevněním, které tvoří obranné bašty, městské hradby, bývalé vodní příkopy a parkány. Mezi nejvýznamnější památky města patří kostel Narození Panny Marie, mlýnský náhon s kamenným mostem a sochou sv. Jana Nepomuckého, budova bývalé židovské synagogy, kostel sv. Jana Křtitele, Muzeum mlynářského řemesla – Mostecký mlýn a další. Vodňany mají dlouholetou rybníkářskou tradici. Ve města se nachází Střední rybářská škola, Vyšší odborná škola vodního hospodářství a ekologie a Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Od 1. 1. 2003 spravují Vodňany coby obec s rozšířenou působností současné Vodňansko. Úřední hodiny: Pondělí 8:00-17:00 hod. Úterý 8:00-10:30 hod. Středa 8:00-17:00 hod. Pátek 8:00-10:30 hod.

GYMNÁZIUM VÍTĚZSLAVA NOVÁKA - ID 93727893 - NÁHLED ZÁZNAMU

Husova 333 , Jindřichův Hradec , 377 01 

Vzdělávací program školy je zaměřen na dosažení kvalitního všeobecného vzdělání při značné vnitřní diferenciaci jednotlivých oborů. Cílem je především příprava na další studium na vysokých školách nejen v České republice, ale i v zahraničí. Studium je organizováno ve dvou formách jako denní. Čtyřleté gymnázium je určeno pro absolventy devátých tříd základních škol. Osmileté studium je určeno pro žáky, kteří úspěšně ukončili pátý ročník základní školy. Zájemci o studium konají přijímací zkoušky z českého jazyka, matematiky. Obě formy studia končí maturitní zkouškou a poskytují úplné středoškolské vzdělání.

OBCHODNÍ AKADEMIE KOLÍN - ID 98296631 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Kutnohorská 41, Kolín , 280 02  
Obchodní akademie je státní škola zřízená Krajským úřadem Středočeského kraje. Její historie je více než stoletá. Již v roce 1897 byla založena chlapecká dvouletá obchodní škola, která se postupně vyvíjela až k dnešní podobě. Škola je vybavena výtahem a pojízdnou plošinou. Tím je zajištěn bezbariérový přístup do budovy školy i do většiny učeben a ostatních prostor školy. Škola poskytuje úplné střední odborné vzdělání ve studijních oborech 63-41-M/02 Obchodní akademie a 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání. Oba studijní obory jsou ukončeny maturitní zkouškou. Výuka probíhá podle učebního plánu schváleného MŠMT. Absolventi najdou uplatnění prakticky ve všech administrativních činnostech (účetní, sekretářky, písařky apod.) ve firmách, státních úřadech, bankách, pojišťovnách, obchodech ve službách atd. Mohou i soukromě podnikat. Samozřejmě mají možnost dále studovat na vysokých školách nebo vyšších odborných školách. Absolventi oboru Ekonomika a podnikání se navíc mohou uplatnit jako manažeři v oblasti sportu, trenéři, vedoucí sportovních družstev, lektoři, pracovníci reklamních a marketingových agentur pro sport atp. Praktická výuka účetnictví probíhá na Informačním systému ABRA. V současné době studuje na škole 308 žáků ve čtyřech ročnících. Pro příští rok se počítá s přijetím 90 žáků ke studiu. Stravování je pro studenty zajištěno na SPŠ Kolín vzdálené cca 300 m od školy. Ubytování škola neposkytuje, ale může ho po dohodě zajistit na internátu SOŠ informatiky a spojů a SOU Jaselská 826, Kolín. Provozní doba: www.oakolin.eu

REGIONÁLNÍ MUZEUM V KOLÍNĚ - ID 95395724 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Brandlova 35 , Kolín , 280 01  
Počátky sbírkotvorné činnosti v Kolíně sledujeme od první poloviny devadesátých let 19. století. Předcházely jim sice časnější snahy o založení muzea, ale až v rámci příprav Národopisné výstavy českoslovanské (1895) je bylo možné završit. Okresní národopisná sběrací výstava v Kolíně byla zahájena 26. srpna 1894 a v následujícím roce byl založen muzejní spolek. Dne 9. května 1895 proběhla ustavující valná hromada Muzejní jednoty v Kolíně, která působila ve vymezených prostorách radnice. Teprve v roce 1913 muzeum získalo vlastní sídlo - budovu bývalé Nové farní školy čp. 35 u chrámu sv. Bartoloměje, kterou užívá dodnes. V roce 1923 převzalo správu muzea město. Muzejnímu kuratoriu předsedal od roku 1924 Josef Štolba, který se věnoval především regionální historii a numismatice. Správcem archeologické sbírky byl v témže roce jmenován MUDr. František Dvořák a díky jeho unikátním objevům se muzeum stalo uznávaným archeologickým pracovištěm. V poválečném období zde působil archeologický seminář pozdějšího akademika prof. Jana Filipa. V roce 1935 bylo v Kolíně založeno druhé městské muzeum – Muzeum básníků Karla Legera a Josefa Svatopluka Machara, z počátku věnované těmto dvěma slavným rodákům, později známé (od roku 1941) jako Literární a umělecké sbírky Města Kolína (LUSK). U jeho zrodu stál Klub českých turistů a vlastivědný pracovník Robert Marek. Prostory muzea se nacházely ve druhém poschodí Veigertovského domu čp. 8 na Karlově náměstí. Roku 1938 muzeum od města získalo také budovu bývalé Staré farní školy čp. 24 u chrámu sv. Bartoloměje. Na počátku 50. let došlo ke sloučení LUSKu s dosavadním Městským muzeem. Takto vzniklá instituce získala v roce 1967 statut regionálního muzea a během tří let k ní byla jako pobočky připojena muzea v Českém Brodě, Kostelci nad Černými lesy a Kouřimi. Roku 1972 byl Regionálním muzeem založen skanzen (původně Muzeum vesnice, dnes Muzeum lidových staveb) v Kouřimi, který se stal jeho čtvrtou pobočkou. V těchto letech muzeum několikrát vystřídalo zřizovatele, od roku 1973 se stalo na třicet let muzeem okresním. V roce 1982 získalo do užívání další budovu v Kolíně – Červinkovský dům čp. 27 u chrámu sv. Bartoloměje. Vzápětí však došlo k uzavření hlavní budovy muzea, Veigertovského domu čp. 8 na Karlově náměstí, kde byly zahájeny dodnes nedokončené rekonstrukční práce. Roku 1990 se od Regionálního muzea opět oddělilo muzeum v Kostelci nad Černými lesy, které přešlo pod správu města. V 90. letech 20. století činnost instituce výrazně omezila řada majetkoprávních sporů, vyplývajících z uplatňování restitučních nároků na Veigertovský i Červinkovský dům v Kolíně a na pozemky kouřimského skanzenu. Některé z těchto problémů se dosud nepodařilo uspokojivě vyřešit. Od roku 2003 je zřizovatelem Regionálního muzea Středočeský kraj, který usiluje především o stabilizaci jeho majetkových poměrů a vytvoření vhodných podmínek pro další rozvoj této instituce. V současnosti probíhá rekonstrukce Veigertovského domu čp. 8 v Kolíně a připravuje se zahájení první etapy dostavby skanzenu v Kouřimi. V roce 2012 muzeum do své správy získalo také areál středověké tvrze v Hradeníně, kde v budoucnosti dojde ke zřízení nových expozic a centrálního depozitáře. Provozní doba: PO Zavřeno ÚT 09:00-17:00 hod. ST 09:00-17:00 hod. ČT 09:00-17:00 hod. PÁ 09:00-17:00 hod. SO 10:00-17:00 hod. NE 10:00-17:00 hod.

Obec Starý Kolín - ID 95256988 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Náměstí 117 , Starý Kolín, 281 23  
Obec Starý Kolín se nachází v okrese Kolín, kraj Středočeský asi 7 km východně od Kolína. V blízkosti obce protéká řeka Labe. Úřední hodiny: PO 06:30-17:00 hod. ÚT 06:30-15:00 hod. ST 06:30-17:00 hod. ČT 06:30-15:00 hod. PÁ 06:30-12:00 hod.

Základní škola a Mateřská škola, Vysoké Veselí, okres Jičín - ID 96271425 - NÁHLED ZÁZNAMU

K. H. Borovského 99, Vysoké Veselí, 507 03 

Základní škola je umístěna ve dvou budovách. Hlavní budova s ředitelstvím se nachází v ulici Karla Havlíčka Borovského, druhá budova školy je v bývalém zámku.

Škola zabezpečuje výuku žáků v rozsahu 1. až 9. třídy. Je vybavena multimediálními počítači ve specializované učebně informatiky s vysokorychlostním, bezdrátovým připojením k internetu. Žáci mají možnost se stravovat ve školní jídelně, která je umístěna v zámecké budově.

Mateřská škola je dvoutřídní s kapacitou 36 dětí. Výchovně vzdělávací proces dětem zajišťují tři kvalifikované pedagogické pracovnice. O technický chod, čistotu a pořádek se stará školnice. Stravu nám zajišťují paní kuchařky zdejší školní jídelny.

GYMNÁZIUM PACOV - ID 98169782 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Hronova 1079, Pacov, 395 01 
Gymnázium Pacov vzniklo v roce 1991, navázalo na tradici gymnázia, které bylo před lety v Pacově administrativním rozhodnutím zrušeno. Je jedinou střední školou v Pacově – ve městě, které leží přesně na 15. poledníku a které je centrem západní části Vysočiny. V jeho působnosti je asi 9 základních škol. Jedná se o školy v Pacově, Lukavci, Nové Cerekvi, Čechticích, Hořepníku, Černovicích, Mladé Vožici, Košeticích a Chýnově, částečně v Táboře a Pelhřimově. Gymnázium Pacov je jediným šestiletým gymnáziem na okrese a jedním z mála v republice. V roce 1997 se škola přestěhovala do nové moderní a velmi dobře vybavené budovy. Od roku 2001 byl jeho zřizovatelem Kraj Vysočina, od roku 2015 zřizovatelská práva převzalo město Pacov. Provozní doba: www.gpacov.cz

Město Janovice nad Úhlavou - ID 89340788 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Harantova 132 , Janovice nad Úhlavou, 340 21  
V okolí Janovic je možno nalézt řadu zajímavostí. Jednou z nich je hrad Klenová z konce 13. století, který je rodištěm významného renesančního cestovatele, spisovatele a hudebního skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Hrad slouží jako galerie moderního výtvarného umění a v interiéru hradu je obřadní síň. Na trase Janovice nad Úhlavou – Nýrsko se nachází židovský hřbitov. Významnou lokalitou je i blízká přírodní rezervace Luňáky. Městem prochází několik cyklotras, které představují důležité spojení mezi městem Klatovy a Šumavou. Úřední hodiny: PO 07:30-12:00 12:30-17:00 hod. ÚT 14:00-16:00 hod. ST 07:30-12:00 12:30-17:00 hod. ČT 07:30-12:00 12:30-16:00 hod. PÁ 07:30-12:00 12:30-14:00 hod.

APOŠTOLSKÁ CÍRKEV, SBOR BEZ HRANIC LOUNY - ID 92492428 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Husova 2382 , Louny , 440 01  
Církev bez hranic je logo, hublot big bang king replica, které používá několik sborů Apoštolské církve v České republice. Oficiální název našeho sboru zaregistrovaný na Ministerstvu kultury ČR zní Apoštolská církev - sbor bez hranic Chomutov. Církev bez hranic je hnutí zakládání nových místních církví. Nejde o novou křesťanskou denominaci. Cílem tohoto hnutí je, aby lidem bylo prezentováno evangelium Ježíše Krista soudobým způsobem, který není postaven na tradiční představě o církvi. Pracujeme na tom, aby v dosahu každého člověka byla církev, která je srozumitelná, přátelská vůči nově příchozím lidem i vůči lidem věřícím, která má životní i duchovní hloubku, a která bude skrze moc Ducha svatého přinášet proměnu do života jednotlivců, rodin i do celé společnosti. Provozní doba - www.cirkevbezhranic.eu

Město Louny - ID 95461169 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Mírové náměstí 35, Louny, 440 01 
Královské město Louny bylo založeno Přemyslovci v polovině 13. století na dvou důležitých dopravních tepnách, a to vodní – řeka Ohře a zemské – cesta z Prahy do Norimberka či Lipska. Již kolem 11. – 12. století však existovala osada Luna, situovaná v místě dnešního kostela sv. Petra, který byl vystavěn v polovině 15. století. Z konce téhož století se nám dochovaly významné lounské památky, jako hradby s baštami a Žateckou bránou, kostelík Matky Boží a dům Sokolů z Mor. V březnu roku 1517 propukl ve městě zhoubný požár. V jeho důsledku byli lounští nuceni postavit také nový kostel. Dle plánů královského stavitele Benedikta Rejta byla roku 1538 dokončena stavba chrámu sv. Mikuláše v pozdně gotickém slohu. Z renesančního období můžeme také obdivovat dům zvaný „Daliborka“, jehož fasáda pochází z přelomu 16. a 17. století. Do konce 17. století nám dovolí nahlédnout například „Barokní špitál“ či socha Panny Marie, umístěná na morovém sloupu v centru města. Počátkem 19. století byla na místě původní radnice, z roku 1398, postavena budova dnešní městské knihovny v empírovém slohu. Také byl vystavěn Inudační most se 40 oblouky, který sloužil pro udržení komunikace Louny – Lipsko v době častých záplav. Z konce téhož století můžeme shlédnout např. židovskou synagogu, Jiráskovy mlýny, či dnešní radnici, která byla postavena v historizujícím slohu na místě domu „U tří lip“. Úřední hodiny 1.7.-31.8. PO 07:30-17:00 hod. ÚT 07:00-14:00 hod. ST 07:30-17:00 07:00-13:45 hod. ČT Zavřeno PÁ 07:00-14 hod 1.9.-30.6. PO 07:30-17:00 hod. ÚT 07:30-15:00 hod. ST 07:30-17:00 hod. ČT Zavřeno PÁ 07:30-14:45 hod.

MĚSTO Ústí nad Orlicí - ID 90232872 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Sychrova 16, Ústí nad Orlicí , 562 01  
Město Ústí nad Orlicí se rozkládá v podhůří Orlických hor při soutoku řek Tiché Orlice a Třebovky. Zde, poblíž vlévání jednoho toku do druhého, vznikla na přelomu 12. a 13. st. nevelká osada – podle polohy nazývaná Oustí. Vlastní počátky města Ústí n. O. jsou spjaty s vrcholnou kolonizací ve 2. pol. 13. st., kdy ji z pověření panovníků Václava I. a Přemysla Otakara II. prováděli páni z Drnholce. Nové sídliště bylo založeno na ostrohu nad původní osadou, což do dnešních dnů připomíná téměř pravidelné čtvercové náměstí a uspořádání městského centra. Poddanské městečko bylo pojmenováno po jednom z kolonizátorů Vilémovi z Drnholce – německy Wilhelmswerd (Vilémův ostroh) a jeho další vývoj byl úzce spjat s nově vzniklým panstvím, jehož správním střediskem byl nedaleký hrad Lanšperk. Po dokončení kolonizace zdejšího kraje bylo panství navráceno zpět královské koruně. První písemná zmínka o Ústí n. O. pochází z roku 1285, kdy král Václav II. postoupil panství svému otčímu Závišovi z Falkenštejna. Avšak po Závišově popravě daruje panovník v roce 1292 západní část lanšperského panství (okolí Ústí n. O. a Č. Třebové) nově založenému cisterciáckému klášteru na Zbraslavi u Prahy. Velká vzdálenost tohoto východočeského dominia od zbraslavského kláštera ztěžovala jeho správu a ochranu. Tato nesnáz se v plné míře projevila na počátku 14. st., kdy Lanšpersko bylo napadáno okolními loupeživými pány. Proto jej klášter v roce 1358 prodal nedalekému biskupství v Litomyšli. Po husitských válkách se majiteli panství stali Kostkové z Postupic, za jejichž držení postihlo město v roce 1498 rozsáhlý požár. Proto nejstarší městskou listinou je privilegium pro dva městské pivovary z roku 1499, ale ještě starší památkou na doby dřívější je kostelní zvon Medián (ulit v roce 1473) v chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Sňatkovou politikou získali panství na počátku 16. st. Pernštejnové, kteří svými privilegii podpořili rozvoj cechovní výroby, především plátenictví a soukenictví. Z této doby pochází rovněž nejstarší stavební památka ve městě – budova sboru Jednoty bratrské (z let 1555–58), a rukopisný kancionál (1592). Poté se majiteli města stali Bohdanečtí z Hodkova, v roce 1588 koupil panství Adam Hrzán z Harasova. Na sklonku 16. st. bylo přesunuto správní centrum panství z hradu Lanšperk do města Lanškrouna. Roku 1622 získali panství Lichtenštejnové, kteří jej vlastnili až do zrušení vrchnostenské správy v roce 1848. Tehdy se Ústí n. O. stalo samostatnou správní obcí. V letech 1851–1869 zde sídlil okresní úřad, který však byl zrušen a Ústí připadlo pod okresní úřad v Lanškrouně. Další požár města v roce 1705 zničil starou radnici, ta dnešní pochází z let 1721–23. Od 18. st. byla původní dřevěná zástavba nahrazována zděnou, kdy barokní stavitelství vtisklo městu novou tvář: mariánský sloup na náměstí, budova děkanství a kostel Nanebevzetí Panny Marie nebo stará křížová cesta při cestě do Litomyšle. Současná křížová cesta z kapliček pochází z počátku 2. pol. 19. st., kdy se zároveň utvářela dnešní podoba náměstí s měšťanskými domy a podloubím. V poslední čtvrtině 18. st. byl veden spor mezi ústeckými měšťany a lanškrounskou vrchností o správu nad městem. Proto bylo Ústí v roce 1795 ustanoveno municipálním ochranným městem, čímž měšťané získali větší samostatnost. Město se nacházelo v nepříliš úrodné zemědělské oblasti, tudíž se zde rozvíjela řemeslná výroba, především domácí tkalcovství. Zásadní změnu přinesla výstavba železniční tratě Praha – Olomouc v letech 1843–45 (jako jediná na trati se dochovala empírová budova železniční stanice Ústí město) a do města začala postupně pronikat tovární výroba, v níž začalo převládat bavlnářství. V roce 1874 byla dokončena trať do Kladska (směrem na Letohrad) a stavba další nádražní budovy – dnešní stanice Ústí nad Orlicí. Právě železnice napomohla tomu, že po zániku tradiční cechovní výroby se ve městě začal rozvíjet textilní průmysl do té míry, že na počátku 20. st. získalo Ústí přízvisko „východočeský Manchester“. Tento rozkvět textilnictví dokládá Hernychova secesní vila, ve které dnes sídlí městské muzeum. Díky hospodářskému vzestupu města se rozvíjí od sklonku 19. st. kulturní a spolkový život. I když jeho kořeny lze spatřovat již ve středověkém Literátském bratrstvu při místním kostele nebo v založení Cecilské hudební jednoty v roce 1803. Vedle bohatého hudebního života, např. mezinárodní Kociánova houslová soutěž a rovněž tak Heranova violoncellová soutěž, nelze opomenout tradici ústeckých malovaných betlémů a činnost místních spolků (divadelní ochotníci, scénický tanec, Sokol, turisté, sportovní akce…). Z meziválečné výstavby lze dnes ve městě vidět funkcionalistické Roškotovo divadlo nebo válečný památník Bubnující legionář od J. Mařatky. Těsně před 2. světovou válkou se podařilo dostavět zdejší nemocnici. Velikou změnu v životě města přinesla mnichovská dohoda z konce září 1938, kdy bylo vnitrozemské Ústí ze dne na den obklopeno ze tří stran novou hranicí (kromě západu). Květnové osvobození Rudou armádou v roce 1945 a následný politický a správní vývoj změnil zcela životní tep tohoto maloměsta. Ústí opět získalo statut okresního města, o který svádělo spor s nedalekým Lanškrounem. Tato pozice byla v roce 1960 potvrzena a územně rozšířena. Ústí bylo sídlem okresního úřadu do roku 2002 a okresní soud zde sídlí do dnes. Poválečné období budování socialismu se výrazně podepsalo na dnešní podobě města. Jeho původní charakter s domkařskou zástavbou ústeckých tkalců na Podměstí byl z důvodu rostoucího počtu obyvatel města poznamenán novou zástavbou. K tradičnímu textilnictví, které však od 90. let 20. st. zcela z města zmizelo, tehdy přibylo textilní strojírenství a bavlnářský výzkum. Dnes čítá město (s připojenými obcemi v okolí) necelých 15 tisíc obyvatel a je obcí s rozšířenou působností pro okolní region. Pověst o Dešvendovi Krištof Kašpar de Suenne býval hejtmanem v Lanškrouně. Ke svým poddaným, zvláště ústeckým, se choval krutě a nemilosrdně, neboť byli Češi a také proto, že si z jeho jména udělali pošklebek. Dostal přezdívku Dešvenda. V testamentu, který po sobě zanechal, stálo, aby ústečtí jeho tělo v rakvi z Lanškrouna do Ústí přenesli. I když neradi, pro rakev přišli. Tehdy se ukázala jeho poťouchlost. Když stoupali do kopce, nemohli rakev unést, jak byla těžká, když pak z kopce šli, rakev byla jako pírko. Všude byl slyšet Dešvendův smích. V tom někoho napadlo truhlu otevřít a Dešvendovi useknout hlavu. Stalo se, smích utichl a rakev byla v pokoji donesena do města. Zakrátko se Dešvenda znovu objevil a bylo ho možné spatřit v noci, jak se žene na koni ulicí Třebovskou. Jindy u kašny, kde strašil služky, když šly pro vodu, kutálel za nimi svou uťatou hlavu. Pokaždé, když vycházel strašit, svlékl černý plášť a položil jej u zvonice. Uviděl ho kantor, člověk statečný a přímý. Třetí noc, když Dešvenda na koně skočil, kantor popadl plášť a utíkal pryč. Najednou dusot kopyt a Dešvenda je tady! Na smrt vyděšený kantor rychle skočil na zvonici a provaz chytil od zvonu. Dešvenda už už chňape po kantorovi, když vtom zazněl zvon a nenáviděný hejtman se proměnil v prach a popel. Od té doby se už nikdy neukázal. Úřední hodiny úřední hodiny PO 07:30-17:00 hod. ÚT 08:00-15:00 hod. ST 07:30-17:00 hod. ČT 08:00-15:00 hod. PÁ 08:00-14:30 hod.

OBČANSKÉ SDRUŽENÍ KONTAKT ÚSTÍ NAD ORLICÍ - ID 89875640 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Smetanova 470, Ústí nad Orlicí , 562 01 
Obecně prospěšná společnost KONTAKT Ústí nad Orlicí je dobrovolnou, nevládní, neziskovou společností, vzniklou podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a dle předpisu č. 68/2013 Sb., o změně právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost. Obecně prospěšná společnost je právnickou osobou podle českého práva. Provozní doba - www.linkaduveryuo.cz

Obec Sudislav nad Orlicí - ID 94533711 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Sudislav nad Orlicí 65 , Sudislav nad Orlicí , 562 01  
Obec Sudislav nad Orlicí leží v Pardubickém kraji asi 5 km jihovýchodně od Brandýsa nad Orlicí. Dalšími většími městy v okolí jsou Choceň, Ústí nad Orlicí a Litomyšl. Nadmořská výška Sudislavi je 426 - 472 m.n.m., jelikož obec se nachází na členitém, stoupavém terénu na hraně kopce nad údolím Tiché Orlice. Z historie je jisté, že Sudislav stávala před rokem 1432. Je známá i spojitost s usedlosti Orlík již roku 1296 a klášterem s 26 mnichy. Úřední hodiny: PO 18:00-19:00 hod. ÚT Zavřeno ST Zavřeno ČT Zavřeno PÁ Zavřeno

KATASTRÁLNÍ ÚŘAD PRO ZLÍNSKÝ KRAJ pracoviště Vsetín - ID 92242998 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Smetanova 810 , Vsetín , 755 01 
Úřední hodiny podatelna PO 08:00-17:00 hod. ÚT 08:00-15:00 hod. ST 08:00-17:00 hod. ČT 08:00-15:00 hod. PÁ 08:00-12:00 hod. pro veřejnost PO 08:00-17:00 hod. ÚT Zavřeno ST 08:00-17:00 hod. ČT Zavřeno PÁ 08:00-12:00 hod. pro geodety PO Zavřeno ÚT 08:00-12:00 hod. ST Zavřeno ČT 08:00-12:00 hod. PÁ 08:00-12:00 hod.

Základní umělecká škola Vsetín - ID 97819597 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Podsedky 285 , Vsetín , 755 01  
Hudební život ve Vsetíně se začal probouzet již v roce 1872, kdy byl založen Vzdělávací spolek Snaha. Byl to spolek ryze český a jako takový se stal na dlouhá léta střediskem všeho kulturního života ve Vsetíně. Do kulturního dění ve městě se zapojil především zásluhou svého hudebního a pěveckého odboru. Vedle četných vystoupení lidových zpěváků a muzikantů, typických pro kulturu zapadlých horských osad, se začínají objevovat i organizované hudební akce. Zvlášť patrné tomu tak bylo od doby, kdy se dirigentem hudebního a pěveckého odboru Snahy stal Richard Fryčaj. Od těchto hudebních aktivit Richarda Fryčaje, které měly vždy vysokou úroveň, byl už jen krůček k založení Hudebního ústavu ve Vsetíně. Richard Fryčaj stál v čele hudebního ústavu až do září 1897. Potom hudební školu převzal varhaník a ředitel kůru ve Vsetíně Antonín Hradil, absolvent varhanické školy Leoše Janáčka v Brně. Za řízení Antonína Hradila se v hudební škole vyučovalo kromě hry na klavír a housle všem smyčcovým a dechovým nástrojům. Souběžně s výukou nástrojovou byla zcela samozřejmá i výuka teoretická. V prvním desetiletí 20. století se hudební škola Antonína Hradila stala vyhledávaným místem muzikantských a uměleckých besed. Přestože aktivita Hudební školy ve Vsetíně byla přínosem pro kulturní dění města, škola v roce 1912 zanikla. Příčinou nebyl jen odchod Antonína Hradila do Ostravy, ale negativní vlivy byly i nedobré prostorové a finanční podmínky. Po čtyřleté přestávce v r. 1916 založil pan Jan Stelibský Městskou hudební školu ve Vsetíně a řídil ji do roku 1920. V dalších letech byli žáci vyučováni u soukromých učitelů a tento stav trval až do roku 1939, kdy ve Vsetíně vznikla Městská hudební škola, která navázala na školu založenou Janem Stelibským. Provozní doba - www.zus-vsetin.org

ÚŘAD MĚSTSKÉHO OBVODU Pardubice IV. - ID 91438649 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Bokova 315 , Pardubice, 530 03  
Vše co se týká historie, současnosti, turistických informací, průmyslu, obchodu, map. Cokoliv spojené s úřadem (formuláře, úřední deska, kontakty...) najdete v sekci ÚŘAD. Hledáte-li pomoc při řešení konkrétních situací na úřadě, pak použijte KONÍKA. Provozní doba - www.pardubice.eu

Město Hranice - ID 99026209 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

U pošty 182 , Hranice , 351 24  
Město Hranice bylo pravděpodobně založeno na přelomu 12. a 13. století. Původní název „Rossbach“, což v překladu znamená „Koňský potok“, vznikl podle potoka protékajícího obcí. Zde první obyvatelé obce napájeli své koně, a tak se pijící kůň dostal i do znaku města. Za nejstarší osadu našeho regionu možno považovat Trojmezí (výstižný název pro trojmezí Čech, Bavorska a Saska), které do roku 1947 neslo jméno Gottmansgrün. O něco později než Trojmezí vznikly další osady – Friedersreuth (Pastviny) a Thonbrunn (Studánka). První písemná zpráva o Rossbachu pochází z počátku 14. století – někdy je uváděn rok 1306, jindy 1318. Podle některých pramenů pochází první písemná zmínka o obci až z roku 1413. Jedná se o kupní smlouvu Konráda z Neiberku, který prodal vše, co patří k obci Heinrichu Zedtwitzovi. Tímto prodejem šlechtický rod Zedtwitzů plných 400 let rozhodoval o osudu Hranic. Úřední hodiny: PO 08:00-11:30 12:30-16:30 hod. ÚT 08:00-11:30 12:30-14:30 hod. ST 08:00-11:30 12:30-16:30 hod. ČT 08:00-11:30 12:30-14:30 hod. PÁ 08:00-11:30 12:30-13:00 hod.

Základní škola a Mateřská škola - Dětské centrum Hranice, - ID 90626181 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Struhlovsko 1424, Hranice, 753 01  
ZŠ a MŠ Dětské centrum Hranice zahájilo svou činnost v roce 1994. Škola se specializuje na vzdělávání žáků se souběžným postižením více vadami. Budova školy se nachází na sídlišti Struhlovsko, vedle prodejny koberců BRENO a je plně přístupná imobilním žákům. Žáci se vzdělávají v Základní škole praktické, Základní škole speciální a v Základní škole speciální s rehabilitačním vzdělávacím programem. Základní škola má v současnosti celkem 25 handicapovaných žáků, vyučovaných ve čtyřech třídách. Součástí školy je také Mateřská škola s 25 dětmi a Mateřská škola speciální, která rozvíjí 10 handicapovaných dětí. PROVOZNÍ DOBA - www.detskecentrumhranice.cz

Obec Vratislávka - ID 93730016 - NÁHLED ZÁZNAMU

Vratislávka 15, Vratislávka, 594 51 

Obec Vratislávka se nachází v okrese Brno-venkov, kraj Jihomoravský.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358. Ke dni 16. 11. 2006 zde žilo 86 obyvatel.

Každý rok poslední květnový týden probíhá POUTNÍ MŠE.

Obec Kyjov - ID 95928541 - NÁHLED ZÁZNAMU

Kyjov 17, Havlíčkův Brod, 580 01 

Obec Kyjov

Jméno Kyjov vzniklo odvozením od slova Kyj (dřevěná palice používaná jako zbraň). První písemné zmínky o obci Kyjov sahají až do roku 1351. Kyjov ale pravděpodobně vznikl již při rozsáhlém osídlování této oblasti zhruba po roce 1250. Kyjov je vzdálen asi 4 km SV od okresního města Havlíčkův Brod, pod které správně spadá.

V současnosti v obci Kyjov žije 136 obyvatel (stav k 1. lednu 2010). Katastrální území obce zabírá plochu 395 ha. Poblíž obce Kyjov (zhruba 800 m) je vlaková zastávka Břevnice (trať Havl. Brod – Pardubice). Většina obyvatelstva dojíždí za prací do blízkého Havlíčkova Brodu.

Zachovalá příroda patří mezi cenné bohatství zděděné po předcích. V okolí obce Kyjov se rozkládají četné lesy a louky, které spoluvytvářejí klidný a romantický charakter území. Proto je okolí Kyjova oblíbené jako chatová oblast. Poblíž obce nalezneme i rybník, který slouží jako přírodní koupaliště a zdroj požární vody. Severně od obce asi čtyři kilometry se v lesích ukrývá zřícenina hradu Ronovec.

FARNÍ SBOR ČESKOBRATRSKÉ CÍRKVE EVANGELICKÉ V KDYNI NA ŠUMAVĚ - ID 89183250 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Dělnická 359, Kdyně, 345 06  
Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a špatný strom nemůže nést dobré ovoce. Každý strom, který nedává dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně. A tak je poznáte po jejich ovoci. Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pa-ne‘, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích. PROVOZNÍ DOBA - kdyne.evangnet.cz

Město Nýrsko - ID 96974228 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Náměstí 122 , Nýrsko, 340 22  
Pohraniční osada Nýrsko vznikla na zemské stezce vedoucí do Bavorska, pod zalesněnými výběžky Šumavy, na obou březích Úhlavy. Dobu vzniku je odhadována na 12. století, nejstarší písemnou zprávu je až z roku 1327. Dle této zprávy bylo Nýrsko opevněnou osadou, která byla pověřena výběrem cla. Úřední hodiny: PO 08:00-11:15 12:00-17:00 hod. ÚT 08:00-11:15 12:00-15:00 hod. ST 08:00-11:15 12:00-17:00 hod. ČT 12:00-15:00 hod. PÁ 08:00-11:15 12:00-14:30 hod.

Obec Hýskov - ID 95409014 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Na Břasích 206, Hýskov, 267 06 
Obec Hýskov leží v okrese Beroun ve Středočeském kraji s 1809 obyvateli. Obci prochází Královská cesta, k vidění a k zastavení je zde naučný park, spolkové a informační centrum Hýskov. Ivana Týlová - starostka.

Obec Měnín - ID 90956058 - NÁHLED ZÁZNAMU

Měnín 34, Měnín, 664 57 

Měnín je obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v Dyjsko-svrateckém úvalu, zhruba 14 km jihovýchodně od Brna.

Žije zde přibližně 1 900 obyvatel.

Jedná se o vinařskou obec ve Velkopavlovické vinařské podoblasti (viniční tratě Vinohrádky, Kouty).

Město Zbiroh - ID 97452327 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Masarykovo náměstí 112 , Zbiroh, 338 08  
Zbiroh je romantickým letoviskem na rozhraní brdských lesů a chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Vzhledem ke své výhodné poloze poblíž mezinárodní dálnice, krásné přírodě a čistému prostředí se městečko stále rozrůstá. Občanská vybavenost Ve Zbiroze je moderní základní škola, základní umělecká škola, mateřská škola, zdravotní středisko, rehabilitační centrum a lékarna. Vyšší odbornou péči poskytují nemocnice v Rokycanech a v Hořovicích. K občanské vybavenosti patří pošta, pobočka České spořitelny, bankomaty ČS a KB. Na Masarykově náměstí je Informační centrum Mikroregionu Zbirožsko, Městské Muzeum a Muzeum J.V. Sládka, Městská knihovna Dr. Palivce, Dům s pečovatelskou službou. Obchodní síť tvoří menší soukromé prodejny a prodejna COOP, ve městě jsou 4 restaurace, sokolovna k pořádání různých kulturních akcí - plesů a diskoték - je momentálně v rekonstrukci. K dispozici je multifunkční sál v budově Městského úřadu, lze zde promítat i filmy. V prostorách stálého kina se konají především koncerty a divadelní představení hostujících souborů. Další kulturní akce probíhají v proluce na Masarykovo náměstí - např. Vačkářův Zbiroh, hudební festival v květnu, v letních měsících pak Zbirožské Hudební léto - tradiční sobotní dopoledne, dále pak Jarní řemeslné trhy a Václavské trhy. Úřední hodiny: PO 08:00-12:00 13:00-17:00 hod. ÚT Zavřeno ST 08:00-12:00 13:00-17:00 hod. ČT Zavřeno PÁ Zavřeno PO 08:00-12:00 13:00-17:00 hod. ÚT 08:00-12:00 13:00-14:30 hod. ST 08:00-12:00 13:00-17:00 hod. ČT 08:00-12:00 13:00-14:30 hod. PÁ 08:00-12:00 hod.

Město Mirošov - ID 95926726 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

náměstí Míru 53 , Mirošov , 338 43  
Město Mirošov se nachází v okrese Rokycany v Plzeňském kraji, v lesní krajině při úpatí Brd, necelých 8 km jihovýchodně od Rokycan. Městem prochází železniční trať 175 Rokycany - Nezvěstice (stanice Mirošov a zastávka Mirošov město). Ve městě žije přibližně 2 200 obyvatel. Úřední hodiny: PO 07:00-17:00 hod. ÚT 07:00-15:00 hod. ST 07:00-17:00 hod. ČT 07:00-14:30 hod. PÁ 07:00-14:00 hod.

Obec Šárovcova Lhota - ID 96187804 - NÁHLED ZÁZNAMU

Šárovcova Lhota 80, Šárovcova Lhota, 507 81 

První písemná zpráva pochází z roku 1518. Obec se nachází v nadmořské výšce 292 metrů. Na území žije 207 obyvatel.

Poskytování služeb Czech POINTu. V obci je aktivní sbor dobrovolných hasičů.

K dispozici je víceúčelové hřiště pro hry tenis, volejbal. 

Obec Poběžovice u Přelouče - ID 88953711 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Poběžovice u Přelouče 9 , Poběžovice u Přelouče , 535 01 

Vesnice Poběžovice u Přelouče se nachází v kotlině jižně od Přelouče, mezi obcemi Lipoltice, Choltice a Tupesy, v nadmořské výšce 248 m. Z jihu ji obklopují lesy, na sever je mírně zvlněný terén otevřen směrem k Přelouči. Zdejší rybník napájí potůčky z místních lesů. Na katastrální rozloze 171 ha žije 90 stálých obyvatel průměrného věku 49 let. Od jara do podzimu rozšiřují řady místních chalupáři. Většinu katastru tvoří orná půda, pětina je osázena lesním porostem. V lokalitě se vyskytují ovocné sady. Dekorační foto Nejstarší písemná zmínka o vsi se dochovala z roku 1399, kdy ji vlastnili vladykové z Poběžovic, Slaměnkovci z Poběžovic. V 15. století byla sídlem vladyků Tuněchodských z Poběžovic. V 15. a 16. století držel tento rod Tuněchody, Slatiňany, Slepotice, Srdov, Štětí, Jeníkovice a část Svinčan, Ledci a Hošťalovice. V 60. letech 15. století byly Poběžovice vypleněny uherskými vojsky krále Matyáše, táhnoucími proti Jiřímu z Poděbrad. V roce 1542 byla zdejší pustá tvrz prodána i se vsí Jiřímu Gerštorfovi z Gerštorfu. Roku 1620 se Gerštorfové zúčastnili bitvy na Bílé hoře a roku 1623 přišli o majetek a ten koupil Kryštof Šimon, svobodný pán z Thunu. Farou patřily Poběžovice do Lipoltic, školou do Choltic a později i do Lipoltic. Obyvatelé se živili ponejvíce polním hospodařením, později vznikali drobní řemeslníci. V 50. letech 20. století došlo ke vzniku jednotného zemědělského družstva a byl ustaven místní národní výbor. Dekorační foto Současné Poběžovice u Přelouče se řadí ke členům svazku obcí Podhůří Železných hor, jenž si klade za cíl ochranu a prosazování společných zájmů členských obcí, zejména spolupráci při obnově a rozvoji venkova, při přípravě a realizaci programů Evropské unie. V 70. letech 20. století byla ve vsi vybudována povrchová kanalizace, chodníky a zrekonstruována budova místního národního výboru, v níž dnes sídlí obecní úřad. V dalších letech proběhla výstavba veřejného vodovodu a celková plynofikace obce. Byly upraveny veřejné prostory, obnoveny chodníky a začíná se budovat splašková kanalizace s napojením na čističku odpadních vod. Občané mohou využít knihovnu, pohostinství a ke sportu hřiště. Dopravu obyvatel za prací či zábavou do okolních sídel zajišťují místní autobusové spoje. Spolkovou činnost v místě zastupuje Sdružení dobrovolných hasičů Poběžovice u Přelouče, jež se aktivně zapojuje do tvorby společenského života ve vsi. Zdejší kulturní život se skládá především z dětských oslav a zájezdů pro občany. V obci není kulturní sál, proto se některé akce pořádají v budově obecního úřadu. Dekorační foto Mezi Poběžovicemi a Cholticemi se na půli cesty nachází Choltická meteorologická stanice, která poskytuje přes internet aktuální informace o stavu počasí. Na náměstí u kapličky je popisná cedule s krátkou historií tohoto místa. Mírná krajina v okolí Poběžovic, jež je protkána značenými stezkami pro pěší i cyklisty, je nanejvýš vhodný k podnikání procházek, pěších výletů, vyjížděk v sedle koně či kola. Vodní plochy území lákají plavce, rybáře i snílky. 

Obec Baška - ID 94071656 - NÁHLED ZÁZNAMU

Baška 420, Baška, 739 01  

Při toulkách severovýchodní částí České republiky - krajem pod Beskydy - by Vašemu zájmu neměla uniknout návštěva Bašky, obce vzdálené asi 3 km od Frýdku-Místku. Baška vznikla v roce 1960 sloučením původně samostatných obcí - Bašky, Hodoňovic a Kunčiček u Bašky v jednu samostatnou obec. Historie nejstarší části obce - Kunčiček u Bašky - sahá až do 13 st. Název Baška pravděpodobně pochází od nějakého Bašky, který ves osadil. Podle zemřelého kronikáře obce Bedřicha FIŠERA se jméno převzalo od Valachů, kteří zde chovali ovce. Dříve se na valašsku a vizovicku ovci říkalo „baška“. Jednou z dominant Bašky je stejnojmenná vodní nádrž Baška s vodní plochou 33 ha, která v letních měsících nabízí možnost koupání a rybolovu. Nedaleko od pláže je možnost ubytování v Autokempu Baška. K příjemným vycházkám láká nejen okolí přehrady, ale i okolí řeky Ostravice, která Baškou protéká. Fotbalové hřiště v Kunčičkách u Bašky, stejně jako sportovní areál Tělocvičné jednoty SOKOL Baška poskytuje řadu možností ke sportovnímu vyžití (fotbal, tenis, nohejbal, volejbal). Oblast Bašky je ideální pro cykloturistiku - mírná stoupání střídají mírná klesání. V obci je také kulturní dům, kde se uskutečňuje celá řada kulturně - společenských akcí. Vyznavači pěší turistiky a náročnější cykloturisté ocení cyklostezky i terény v Moravskoslezských Beskydech. Bránou do Beskyd je město Frýdlant nad Ostravicí (asi 10 tis. obyvatel) vzdálený 7 km od Bašky. Nejvyšší hora Beskyd Lysá hora (1 323 m n. m.) je vyhledávaným horským cílem. Kromě koupaliště, sportovního centra se squashovými kurty a krytým bazénem, najdete ve Frýdlantě nad Ostravicí letiště, které nabízí vyhlídkové lety do okolí. Obzvláště přelet Beskyd je velmi oblíbený. Jednou ze zajímavostí je také stálá expozice malíře Ferdiše Duši. V blízkém Frýdku-Místku (70 tis. obyvatel) určitě stojí za návštěvu Frýdecký zámek, kde jsou umístěny stálé expozice Muzea Beskyd. Jsou zde pravidelně pořádány jak různé kulturní programy, tak zajímavé výstavy. Frýdecký zámek je situován přímo na historickém náměstí ve Frýdku. Ve městě jsou k dispozici sportovní a nákupní centra, knihovny, kulturní dům a v letních měsících koupaní u přehrady Olešná. Místní kina nabízejí komerční snímky i filmy nezávislých autorů v rámci filmového klubu. Najdete zde také stylové restaurace s výbornou kuchyní a hudební klub. K historickým dominantám regionu rozhodně patří asi 15 km vzdálený hrad Hukvaldy. V areálu jeho parku jsou pořádány dnes již světoznámé Janáčkovy hudební slavnosti - Janáčkovy Hukvaldy (červenec). V domku pod hradem, kde Leoš Janáček (hudební skladatel, 1854 - 1928) prožil svá poslední léta, je umístěna stálá expozice dokumentující jeho život a tvorbu. Patříte-li k obdivovatelům panoramatických výhledů do kraje a nelitujete trochu námahy, pak můžete v okolí Bašky navštívit hned několik rozhleden: Chlebovice (10 km), Staříč (8 km). Rozhledna na turistické chatě Prašivá (15 km) Vám umožní pohled i na těšínskou část Beskyd. Vybude-li Vám více času, pak určitě stojí za návštěvu starobylé město Štramberk (25 km) a jeho vyhlídková věž - Štramberská trúba. Posledními tipy na výlet jsou Kopřivnice (20 km) s unikátním technickým muzeem a Rožnov pod Radhoštěm (40 km), kde najdete Valašské muzeum v přírodě nabízející autentický pohled do života valašské vesnice v 18. a 19. století.

Město Rychvald - ID 92031793 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Orlovská 678 , Rychvald, 735 32  
Rychvald se stal městem v roce 1985, ale jeho historie je velmi bohatá, neboť první zmínky hovoří o tom, že byl založen nejspíše koncem 13. století, v době, kdy se dělením slezské větve polské dynastie Piastovců vyčlenilo samostatné těšínské knížectví. První písemná zmínka pochází z roku 1305. Rychvald byl od svého založení součástí slezského Těšínska, ve kterém se od začátku střídaly polské a české vlivy. Těšínsko se stalo r. 1327 lénem krále Jana Lucemburského a od této doby sdílelo osud ostatních českých zemí. Po smrti posledního Piastovce v r. 1625 patřilo knížectví až do roku 1918 přímo rakouským Habsburkům. Jádrem obce bylo původně feudalní panství se zámkem. Dal jej postavit tehdejší majitel Bernard Barský z Baště. Druhou nejstarší budovou je katolický kostel sv. Anny z r. 1595. Obec měla až do 19. století výhradně zemědělský charakter. Teprve rozšíření těžby uhlí způsobilo změnu v sociální skladbě obyvatel. Po rozpadu Rakousko-Uherska se Rychvald stal nakrátko dějištěm československo-polského sporu o Těšínsko. Po prvním rozdělení v roce 1918 se Rychvald ocitl pod Polskou správou. V roce 1920 Rychvald připadl Československu. 11. října 1938 byl obsazen polskou armádou a 1. září 1939, v den zahájení 2. světové války, armádou německou. Československá správa byla v Rychvaldě obnovena po osvobození 1 . května 1945. Úřední hodiny: PO 08:00-11:30 12:30-17:00 hod. ÚT Zavřeno ST 08:00-11:30 12:30-17:00 hod. ČT Zavřeno PÁ Zavřeno

SLUŽBY MĚSTA RYCHVALD, spol. s r.o. - ID 92545693 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Michálkovická 41 , Rychvald, 735 32  
Město Rychvald založilo v roce 1998, jako jediný společník, společnost Služby města Rychvald, s.r.o.. Společnost byla zapsána do Obchodního rejstříku, vedeném Krajským obchodním soudem v Ostravě v oddíle C, vložka 19593 se dnem vzniku 1.1.1999. Společnost Služby města Rychvald, s.r.o. se zabývá poskytováním veřejně prospěšných služeb městu, občanům a různým institucím. Jednou z nejdůležitějších činností této společnosti je výroba a rozvod tepelné energie, kterou jsou zásobovány především byty ve vlastnictví města, školy, mateřské školky a jiná účelová zařízení. Našim cílem je plynulá a hospodárná dodávka tepla. Mezi další odvětví společnosti patří kovovýroba, autodoprava, vodoinstalatérství, atd. viz předmět podnikání. Základem rozvoje a stability naší společnosti jsou především kvalifikovaní zaměstnanci s dlouholetými zkušenostmi v oboru. Jejich kvalifikace, zkušenosti a dovednosti umožňují plnit veškeré požadavky zákazníků v jejich naprostou spokojenost, což je pro nás ze všeho nejdůležitější. Provozní doba PO 06:00-14:00 hod. ÚT 06:00-14:00 hod. ST 06:00-14:00 hod. ČT 06:00-14:00 hod. PÁ 06:00-14:00 hod.

Město Bystřice nad Pernštejnem - ID 96368158 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Příční 405, Bystřice nad Pernštejnem, 593 01  
Dnes je Bystřice nad Pernštejnem moderním městem s rozsáhlou sítí prodejen, restaurací, služeb a také škol. Její sportovní vybavenost jí mohou závidět mnohem větší města. A protože zde nechybí stavební památky a hned za hranicemi města čeká návštěvníka nádherná příroda, stává se z Bystřice atraktivní cíl k dovolené, rekreaci, výletům. Město je přirozeným střediskem kulturního a společenského života oblasti. Vzdělávání zde slouží 9 školských zařízení. V současné době dochází k útlumu těžby uranové rudy, a proto město podporuje vznik nových pracovních příležitostí, především v průmyslové zóně, kde již funguje několik nových podniků. Investorům jsou k dispozici i další pozemky s potřebnou infrastrukturou. Úřední hodiny: PO 07:00-11:30 12:00-17:00 hod. ÚT Zavřeno ST 07:00-11:30 12:00-17:00 hod. ČT Zavřeno PÁ Zavřeno

Město Břeclav - ID 90802724 - NÁHLED ZÁZNAMU

náměstí T. G. Masaryka 42/3, Břeclav, 690 02 

Břeclav je město v Jihomoravském kraji, 52 km jihovýchodně od Brna na řece Dyji, poblíž hranic s Rakouskem a Slovenskem. Má rozlohu 77,11 km² a žije zde přibližně 25 tisíc obyvatel. Břeclav je důležitým hraničním přechodem a železniční křižovatkou mezinárodního významu.

Město Otrokovice - ID 89055651 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

nám. 3. května 1340 , Otrokovice , 765 02  
Město Otrokovice leží v západní části Zlínského kraje, na rozhraní tří regionů: Valašska, Slovácka a Hané - a tak se i v povaze našich obyvatel snoubí hanácká rozvážnost s valašsky tvrdou pracovitostí a slováckým temperamentem. Naše město vzniklo spojením někdejších samostatných obcí Otrokovice a Kvítkovice. Otrokovice jsou moderním průmyslovým sídlem, jehož rozvoj byl založen ve třicátých letech 20. století výstavbou Baťových závodů a dynamiku nabral v sedmdesátých letech minulého století v souvislosti s otevřením nové pneumatikárny. V současné době je město Otrokovice se svými téměř 18 tisíci obyvateli šestým největším městem Zlínského kraje a je centrem mikroregionu zahrnujícího obce s celkovým počtem téměř 35 000 obyvatel. Svou polohou na důležitých silničních a železničních tazích jsou Otrokovice vstupní branou Zlínského kraje Úřední hodiny: PO 08:30-11:30 12:30-17:00 hod. ÚT Zavřeno ST 08:30-11:30 12:30-17:00 hod. ČT Zavřeno PÁ Zavřeno

Obec Hrabyně - ID 90594958 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Hrabyně 70, Hrabyně , 747 63 
V obci je základní škola, mateřská škola, 2 pošty, kostel, kulturní dům, restaurace, obchody, ubytovací služby, lékárna, praktická lékařka, dětská lékařka, základní umělecká škola, kulturní památky. Obec Hrabyně se skládá ze tří částí, obce Hrabyně, místní části Josefovice a Rehabilitačního centra. Úřední hodiny: PO 08:00-12:00 13:00-17:00 hod. ÚT Zavřeno ST 08:00-12:00 13:00-17:00 hod. ČT Zavřeno PÁ Zavřeno

Obec Květov - ID 95618952 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Květov 7, Milevsko, 399 01 
Květov je obec ležící v jižních Čechách v okrese Písek. První písemná zmínka pochází z roku 1460. K obci náleží i osada Vůsí. Úřední hodiny: úřední hodiny 1.4. – 30.9. PO Zavřeno ÚT Zavřeno ST 18:00-21:00 hod. ČT Zavřeno PÁ Zavřeno úřední hodiny 1.10. – 31.3. PO Zavřeno ÚT Zavřeno ST 17:00-20:00 hod. ČT Zavřeno PÁ Zavřeno

Obec Kuchařovice - ID 98981522 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

8. Května 211, Kuchařovice, 669 02 
Kuchařovice jsou samostatnou středně velkou obcí ležící tří kilometry severovýchodně od města Znojma, v nadmořské výšce 298 m. Že bylo území v okolí obce osídleno mnoho tisíc let předtím než se započal náš letopočet, dokazují pozůstatky osídlení a nálezy pazourkových nástrojů z období mladého paleolitu (100 tisíc - 10 tisíc let př. n. l.) Úřední hodiny: PO 08:00-17:00 hod. ÚT 08:00-14:30 hod. ST 08:00-17:00 hod. ČT 08:00-14:30 hod. PÁ 08:00-12:00 hod.

Město Osek - ID 92121088 - NÁHLED ZÁZNAMU

Zahradní 246, Osek, 417 05 

První písemná zpráva pochází z roku 1196. Město se nachází v nadmořské výšce 307 metrů. Na území žije asi 4954 obyvatel. Poskytování služeb Czech POINTu.

FARNÍ SBOR ČESKOBRATRSKÉ CÍRKVE EVANGELICKÉ V KYJOVĚ - ID 98209221 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Dobrovského 511/34 , Kyjov , 697 01  
Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Kyjově. Provozní doba - www.evangnet.cz/cce/sbor/104-kyjov

Obec Straškov-Vodochody - ID 89159689 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Straškov 2, Straškov-Vodochody, 411 84 

Vodochody jako obec jsou historicky doloženy již v roce 999, kdy darovací smlouvou Boleslav II při založení kláštera Ostrovského daroval mu rozsáhlou krajinu s vesnicemi, lesy i lidem poddaným a jmenovitě uvedl Vodochody, Zaječí, Blažín a další. Tuto nadaci potvrdil i Boleslav III a tím je prokázáno,že tato obec je starší než tisíc let.

Obec Straškov nemá tak jasně doloženou tisíciletou historii, ale lze předpokládat, že je jako Vodochody jednou z nejstarších obcí. Díky farnosti a od roku 1865 i zřízení školy, byl Straškov přirozeným centrem pro sousední obce. 

Obec Těmice - ID 95834871 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Těmice 176, Těmice u Hodonína, 696 84  
Obec Těmice se nachází v okrese Hodonín, na jihovýchodní Moravě asi 4 km severně od Bzence. Se svými 854 obyvateli patří mezi menší vesnice regionu. Tento kraj je známý svou vinařskou a zemědělskou výrobou.Nachází se zde také několik historicky cenných budov jako například budova mateřské školy, dům rodiny Klingelovy a starý mlýn. Úřední hodiny: PO 08:00-11:00 13:00-15:30 hod. ÚT 08:00-11:00 13:00-15:00 hod. ST 08:00-11:00 13:00-17:00 hod. ČT 08:00-11:00 13:00-15:30 hod. PÁ 08:00-11:00 13:00-14:00 hod

Obec Újezdec - ID 91248186 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Újezdec 122, Újezdec , 687 41 
Název obce je odvozen od obecného jména újezd, přívlastek U Osvětiman je neoficiální. Újezdec leží mezi Syrovínem a Medlovicemi, na hranici s okresem Hodonín. Jádro obce je návesního typu, plužina je traťová. Náves tvoří prostor kolem velké zmoly, jíž protéká potok od Ořechova. První písemný doklad o obci je z první poloviny 15. století, kdy ji na několik generací získal rod Jana Kužele z Žeravic. V roce 1595 koupil Újezdec Jiří Zikmund Prakšický ze Zástřizl a na Buchlově. Tím se obec dostala k buchlovskému panství. Úřední hodiny: PO 07:00-17:00 hod. ÚT Zavřeno ST 07:00-17:00 hod. ČT Zavřeno PÁ Zavřeno

Obec Vážany - ID 90234517 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Vážany 95, Vážany , 682 01 
Obec se nachází jihovýchodně 9 km od okresního města Vyškova a leží v průměrné nadmořské výšce 290 m. Rozloha obce je 546 ha. V současné době má obec 463 obyvatel.( v roce 1930 měla obec Vážany 713 obyvatel.K významnému místu v obci patří nejstarší sakrální památka kaplička svaté Rozálie, která byla postavena v roce 1695 Moravskými bratry na cestě ze severní Moravy. Úřední hodiny: PO 13:00-18:00 hod. ÚT Zavřeno ST 08:00-10:00 16:00-18:00 hod. ČT Zavřeno PÁ Zavřeno

Město Holýšov - ID 99987961 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

náměstí 5. května 32 , Holýšov, 345 62  
Provozní doba - www.mestoholysov.cz Holýšova bylo, jak dokládají archeologické nálezy z pravěkých mohyl, osídleno ve starší době bronzové, okolo roku 2000 před naším letopočtem. První dochované písemné záznamy o existenci obce jsou v listině věnované chotěšovskému klášteru 23. května 1273 papežem Řehořem X., kde je osada uváděna jako Hollissou mezi výčtem dalších 42 vesnic a ostatních statků. Po husitských válkách se dostala část vsi do držení okolní šlechty. Rozdělení vsi mezi několik majitelů přetrvalo až do roku 1623, kdy se scelený Holýšov vrátil do majetku kláštera. Po zrušení kláštera roku 1782 ves s celým klášterním panstvím koupil hrabě Thurn-Taxis, v jehož držení byla až do roku 1919. Původní ves byla soustředěna okolo pravidelné návsi s kostelem svatého Petra a Pavla, který je od svého vzniku nezaměnitelnou dominantou obce a je pevně spojen s jejími dějinami. Okolo stavby se nacházel původní holýšovský hřbitov zrušený v roce 1789. Z malé vsi na město se začal Holýšov vyvíjet po roce 1897, kdy zde proslulá sklářská rodina Zieglerů založila sklárnu na lité tabulové a zrcadlové sklo. Byl to jeden z největších podniků svého druhu v monarchii. To se odrazilo na stavebním rozvoji obce i růstem počtu obyvatel, který se téměř ztrojnásobil. V době hospodářské krize ve 30. letech byla výroba skla zastavena a zařízení sklárny demontováno. Opuštěné prostory byly během II. světové války přebudovány na muniční továrnu. Práci v továrně vykonávali nejdříve francouzští váleční zajatci. V roce 1944 byl v bývalém statku Nový dvůr zřízen koncentrační tábor, pobočka Flossenbürgu. Válečných zajatců a nuceně nasazených dělníků z okupovaných zemí pracujících v muničních továrnách bylo až na 8 tisíc. V roce 1960 získal Holýšov statut města a tím i svůj znak. Ten byl v roce 1993 změněn do stávající podoby. V horní polovině gotického štítu je černé paroží ve zlatém poli, jako symbol zakladatele Tepelského a Chotěšovského kláštera českého vladyky Hroznaty a v dolní polovině je zkřížený stříbrný meč se stříbrným klíčem v modrém poli, jako atributy svatého Petra a Pavla. Zlatá barva znázorňuje vrchnost, bývalý klášter. Modrá barva symbolizuje protékající řeku Radbuzu, při níž vedly důležité obchodní cesty. Spojení Holýšova s okolními městy zajišťuje autobusová a železniční doprava. První vlak projel městem v roce 1867 a první zastávka pro civilní dopravu v Holýšově byla zbudována v roce 1911. Zastávka se nacházela v těsné blízkosti závor na hlavní komunikaci. V roce 1942 byla zahájena přestavba kolejiště a tím se přesunula budova nádraží na místo, tak jak jej známe dnes.

Obec Ratiboř - ID 99403848 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Ratiboř 75, Ratiboř, 756 21  
Úřední hodiny: PO 08:00-17:00 hod. ÚT Zavřeno ST 08:00-17:00 hod. ČT Zavřeno PÁ Zavřeno pracovní doba PO 08:00-17:00 hod. ÚT 07:00-15:00 hod. ST 08:00-17:00 hod. ČT 07:00-15:00 hod. PÁ 07:00-13:30 hod. Povinnost vést kroniku uložil stát, Československá republika, obcím v roce 1920. Naše obecní kronika však začíná svou historii až 18. srpna 1923, kdy byl obecním zastupitelstvem jmenován kronikářem obce Ratiboř řídící učitel v Ratiboři František Sochor. Pozdějším datem jejího vzniku nejsme nijak výjimeční ani v rámci okresu, ani v rámci republiky. Proč to tak bylo, můžeme dnes jen hádat. Když jsem se ptala ve vsetínském archívu na důvod této prodlevy, dozvěděla jsem se, že založení kronik nejspíše ze začátku nikdo nekontroloval, anebo nebyl žádný postih za nesplnění tohoto nařízení. Není divu, republika trvala jen dva roky a jistě vycházelo mnoho nových nařízení a zákonů k fungování státu důležitějších a hlavně kontrolovanějších. V listopadu 1932 kronikář František Sochor zemřel a jeho nástupcem se stal řídící učitel Josef Frydrych. Zápisy do roku 1933 doplnil Josef Frydrych podle dochovaných poznámek svého předchůdce a kronika tak zachycuje období od roku 1923 do roku 1955. V období druhé světové války jsou zápisy psány retrospektivně, protože kroniky se během války musely odevzdat a oficiálně se nesmělo v jejich zápisech pokračovat. Dnes je tato kronika uložena v Státním okresním archivu na Vsetíně, kde je možno do ní i dalších nahlédnout. Je to čtení zajímavé a možná tam objevíte něco, co jste nevěděli, či tam bude jmenován někdo z vašich předků, proto vás, jako současný kronikář, k jejímu prohlédnutí srdečně zvu.

Obec Vranovice - ID 95643221 - NÁHLED ZÁZNAMU

Školní 1, Vranovice, 691 25 

Obec Vranovice - jižní Morava – Brno-venkov. Vesnice se nachází v soutokové oblasti řeky Jihlavy a Svratky. V dolním cípu jižní Moravy v blízkosti Brna.Hora Pálava je na dohled a stejně blízko, jako Novomlýnské přehradní nádrže. Lužními lesy v okolí obce protéká říčka Šatava a svými půvabnými tůňkami s porostem vrb, poskytuje kouzelná zátiší především milovníkům rybolovu.

MĚSTO Úpice - ID 90575176 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Pod městem 624, Úpice, 542 32 
V kterém roce vznikla při brodu na soutoku Radečky s Úpou původní strážní osada Úpice, nevíme. Na tomto strategicky důležitém místě chránila obchodní stezku, tzv. Kladskou trhovku, přicházející sem z Náchoda, Hronova a Rtyně, směřující ke Dvoru Králové. V Batňovicích odbočovala přes Jestřebí hory k severu Svídnická stezka. Strategický význam Úpice podtrhuje i pověst o odražení tatarského vpádu v r. 1241 nazývana Úpičtí rytíři. Je velmi pravděpodobné, že Úpice jako strážní osada, vznikla mnohem dříve, než Tas z Vízmburku postavil r. 1279 nad Havlovicemi hrad Vízmburk. S ním byla neodmyslitelně spojena i jako pozdější městečko až do zániku hradu v r. 1447 a do následného spojení s panstvím náchodským, jehož součástí zůstalo až do zrušení vrchnostenských úřadů v roce 1850. Vízmburské panství štědře podporovalo své jediné městečko Úpici a udělilo mu i četná práva včetně hrdelního, tržního, vaření piva apod. V době husitské stála Úpice na straně kalicha. Proto byla v r. 1421 vypálena Slezany, kteří r. 1425 ničivý pád opakovali. Roku 1604 byla v Úpici postavena první škola. Roku 1625 bylo městečko postiženo velkým požárem. Bylo při něm zničeno 16 domů i s kostelem. Za třicetileté války trpěla Úpice třemi švédskými vpády, v říjnu 1632, v lednu a v dubnu 1647. Také v prusko-rakouských válkách o dědictví Slezska tábořilo zde několikrát rakouské vojsko a r. 1745 před bitvou u Ždáru na Trutnovsku zde leželo vojsko pruského krále Bedřicha. Z velkého strádání obyvatelstva vypukl o rok později hladomor. Epidemie cholery je doložena roku 1831. Také ve válce prusko-rakouské v r.1866 leželo v Úpici před bitvou u Střítěže a Rubínovic nepřatelské ruské vojsko. Dne 28. června 1866 bylo v přádelně na Sychrově dokonce velitelství II. pruské armády korunního prince Bedřicha Viléma. V 2. polovině 19. století lze sledovat v Úpici rychlý rozvoj průmyslu. Vedle dosud rozvinuté řemeslné výroby, pěstování lnu a plátenictví začíná ve městě podnikat rodina Morawetzova. První přádelna lnu byla postavena v r. 1851.Skutečným obdobím rozvoje města se však stala až poslední čtvrtina 19. století. Vznikla první mechanická tkalcovna, další továrnu postavil Morawetzův společník Oberländer, tkalcovnu Ed. Morawetz, původní barvířskou dílnu přemněnili Těmínové v mechanickou barevnu a bělidlo, r. 1894 začal v Úpici Karel Morawetz s výrobou vah a r. 1905 vybudovali Buxbaumové moderní tkalcovnu. Na začátku 20. století vznikly i menší textilní továrny. Úpice se tak stala jedním z nejprůmyslovějších měst českého severovýchodu. V současné době má Úpice necelých 6000 obyvatel. Největšími výrobci jsou privatizované akciové společnosti Juta, Maratonstav, Tonava. V Úpici prožily dětství a mládí děti MUDr. Antonína Čapka : Helena, Josef a Karel, narodila se zde malířka květin a Podkrkonoší Julie W. Mezerová. Dlouholetou tradici zde má ochotnické divadlo, hudba, především tělovýchova a sport. Mimořádnou zvláštností je hvězdárna otevřená v r. 1959. Z rozsáhlého odborného zaměření hvězdárny připomeňme výzkum vztahů Slunce-Země a sledování vlivu sluneční aktivity na lidský organismus a biosféru. Úřední hodiny PO 08:00-11:15 12:45-17:00 hod. ÚT 08:00-11:15 12:45-14:30 hod. ST 08:00-11:15 12:45-17:00 hod. ČT 08:00-11:15 12:45-14:30 hod. PÁ 08:00-11:00 hod.

MĚSTO Bělá pod Bezdězem - ID 95231104 - NÁHLED ZÁZNAMU

Masarykovo náměstí 90, Bělá pod Bezdězem, 294 21 

Bělá pod Bezdězem leží v malebné krajině západně od Mnichova Hradiště, severovýchodně od města Mladá Boleslav. Někdejší královské město bylo založeno roku 1304 v údolí potoka Bělá. Vzniklo poté, co se ukázalo nereálné kvůli nedostatku vody založit město na úpatí kopce Bezdězu přímo pod hradem.Svolení k založení dal roku 1304 král Václav II. Když bylo město v roce 1337 postaveno a opevněno, potvrdil městská práva zástavní držitel bezdězských statků Hynek Berka z Dubé a Lipé dodnes dochovanou listinou. Původní název byl Nový Bezděz, ale nakonec se ujalo jméno podle názvu původní osady a potoka Bělá. Bývalé velké tržiště, dnešní náměstí, dosvědčuje, že se město mělo stát významným hospodářským střediskem kraje. Do roku 1398 byla Bělá královským městem, které bylo obehnáno pevnými hradbami. Poté dal král Václav IV. město do zástavy a držení Bělé se dostalo do rukou pánům z Michalovic. V té době také skončil slibný rozvoj s vzkvétajícími řemesly a obchodem. Za husitských válek byla Bělá dvakrát tvrdě dobývána a střídavě náležela stoupencům krále Zikmunda a Pražanům (Sirotkům). Roku 1468 připadlo město pánům Tovačovským z Cimburka a poté pánům z Janovic. Později zde byli především Berkové z Dubé. Po Bílé hoře koupil roku 1622 zkonfiskované statky Albrecht z Valdštejna, který na město uvalil značné daně. Po jeho násilné smrti připadla Bělá Vlachovi Markraběti Caretto-Millesimo, od něhož ji roku 1678 koupil hrabě Arnošt z Valdštejna. V držení Valdštejnů zůstala až do roku 1848.Dnes je Bělá pod Bezdězem památkovou zónou, dochovaly se zde části městského opevnění a mnoho dalších historických staveb. I v blízkém okolí Bělé najdeme řadu historických památek a přírodních zajímavostí. Nedaleko stojí mohutný hrad Bezděz a o něco dále je Máchovo jezero, jehož okolí láká turisty i milovníky kol. Bělský zámek byl postaven na místě původní tvrze v letech 1582 – 1615. Koncem 17. století byl barokně upraven. V 19. století byla na zámku proslulá vyšší lesnická škola, na které učil dr. Emanuel Purkyně, syn J. E. Purkyně. V roce 1941 byly na zámek přeneseny muzejní sbírky z nedalekého augustiánského kláštera. Dnes je na zámku stálá expozice historie Pobezdězí. Muzeum v Bělé pod Bezdězem Muzeum je umístěno v zámecké budově. Expozice zahrnuje především prehistorii a historii regionu. Pravidelně se zde konají tématické výstavy, ukázky z depozitáře muzea a krátkodobé výstavy výtvarného umění. Radnice v Bělé pod Bezdězem Radnice v Bělé pod Bezdězem se nachází na náměstí. První záznam o radničním domě je z roku 1593, kdy obec zakoupila dřevěný dům. V roce 1613 byl zbořen a na jeho místě byla postavena jednopatrová kamenná budova s mohutnou věží. V 1852 prošla rekonstrukcí a byla přestavěna na dnešní dvoupatrovou budovu. Na zdi je zavěšen původní Český loket – ve středověku užívaná délková míra. Je to jeden ze tří, které se v Čechách dodnes zachovaly. Nad vstupem do budovy stojí latinský nápis jehož překlad zní: „Věže s hradbou a obraz udatného lva zdobí toto město, ale ty, lve Kriste, řič je, zde sídlo je soudců, vězte to bezbožníci, jejichž srdce nemají v úctě zákonů božích.“ „Vystavěno nákladem obce v roce, jenž značí soud – IVDICIVM – 1613“. Augustiniánský klášter a kostel sv. Václava v Bělé pod Bezdězem Klášter byl založen roku 1345 Hynkem Berkou z Dubé pro řeholníky řádu sv. Augustina. Roku 1624 daroval Albrecht z Valdštejna řeholníkům Bezděz, ale tam se jim příliš nelíbilo a proto se vrátili zpět do Bělé. Po smrti Albrechta z Valdštejna klášter chátral. K jeho obnovení došlo kolem roku 1650, dokončení provedl v roce 1659 stavitel Baltazar Casanova. Klášterní barokní kostel pochází z let 1708 – 1712. Za husitských válek byl klášter vypálen. Děkanský chrám Povýšení sv. kříže v Bělé pod Bezdězem Farní kostel s unikátní řezbou Piety ze 14. století byl vybudován současně s nově zakládaným městem, ale požár v roce 1635 jej až na sakristii úplně zničil. Sakristie je tedy zachovaná v původním gotickém slohu s krásnou křížovou klenbou. V roce 1650 byla věž i chrámová loď obnoveny, přičemž bylo využito zachovaných gotických zdí pětibokého závěru východní části presbyteria. Věž obdélníkového základu vybíhá ve čtyřboký jehlan. Kaple Nejsvětější trojice v Bělé pod Bezdězem Kaple se nachází při silnici z Bělé pod Bezdězem do České Lípy. Jedná se o jednoduchou malou stavbu obdélníkového tvaru vzadu uzavřeného vybíhajícím polokruhem. Postavena byla počátkem 19. století. Na oltáří je obraz Nejsvětější Trojice od místního malíře Josefa Augusta Bubáka. Česká brána v Bělé pod Bezdězem Česká brána je jednou z původních bran, které sloužily ke vstupu do Bělé pod Bezdězem. Pochází z počátků historie města, z doby, kdy byla Bělá opevněna. Hradby byly otevřeny pěti branami a malou brankou, kudy se chodilo pod město pro vodu. Věž brány má čtvercový půdorys se zdmi z hrubého kamene o síle 2,3 m. Vysoká je asi 13 m, což je podle historických pramenů pouze část původní výšky. Střecha byla obnovena novým krovem a krytinou. Zajímavé je i předbraní, kde jsou patrné zbytky padacího mostu, který sloužil k překonání téměř 20 metrů širokého příkopu, jenž byl součástí opevnění. Městské opevnění v Bělé pod Bezdězem Bělá pod Bezdězem byla v minulosti obehnána pevnými hradbami. Jejich části se dochovaly dodnes. Pozoruhodnou částí městského opevnění byla Česká brána. Její mohutná hranolová věž pochází ze 14. století. Mařatkova socha v Bělé pod Bezdězem Pomník „Na stráž“ se nachází v parku v západní části náměstí v Bělé pod Bezdězem. Je dílem předního českého sochaře J. Mařatky, který byl spřízněn s bělskou rodinou Procházků. Socha představuje francouzského legionáře v nadživotní velikosti. Odhalen byl roku 1931, hned na začátku okupace byl na příkaz nacistů stržen a zakopán. Díky šetrnému postupu během odstraňování mohl být po osvobození znovu umístěn na své původní místo. Socha Karla Hynka Máchy v Bělé pod Bezdězem Socha K. H. Máchy se nachází na zalesněném návrší Horka na jižním okraji města. Pomník je dílem sochaře L. Rottra a pochází z roku 1936. Původně stál na v dějišti Máchova Máje na Jarmilině skále ve Starých Splavech u Máchova jezera. Na začátku okupace byl stržen fašisty a vhozen do jezera. Poté byl převezen do Bělé. Mariánský sloup v Bělé pod Bezdězem Na náměstí v Bělé pod Bezdězem stojí barokní sloup se sochou Panny Marie v životní velikosti. Dle nápisu na podstavci jej nechal roku 1681 zřídit hrabě Arnošt z Valdštejna na památku zachránění města od morové nákazy. Královský hrad Bezděz Hrad Bezděz byl postaven v 13. století jako královský hrad a v minulosti významně zasahoval do českých dějin. Přestavuje nejvyspělejší stupeň ve vývoji hradů vůbec. Díky velmi těžké přístupnosti nebyl v minulosti výrazněji přestavován. Hrad leží na vrcholu kopce vysokého 604 metrů, z jeho 35 m vysoké věže je krásný kruhový výhled do dalekého okolí. Za pěkného počasí jsou vidět vrcholy Jizerských hor i Krkonoš. Valdštejnsko u Bělé pod Bezdězem Zajímavé místo uprostřed lesů, kde nechal roku 1725 hrabě Valdštejn postavit 6 barokních pavilonů na odpočinek při lovu. Dochovaly se pouze dva z nichž jeden slouží jako myslivna. Areál střeží sochy granátníků z doby kolem roku 1760 ve valdštejnských barvách – modré a žluté. Kostel sv. Václava v Bezdědicích Kostel sv. Václava se nachází v Bezdědicích. První zmínka o něm je ze 14. století. Roku 1712 se o něm hovoří jako o kapli sv. Václava v Malém Bezdězi, jak byly dříve Bezdědice označovány. V roce 1859 byl spolu s velkou částí obce poškozen požárem. Za pomoci hraběte Valdštejna a obyvatel okolních obcí byl v letech 1867 – 1870 postaven nynější kostel. V současnosti je kostel v poměrně špatném stavu, proto bylo založeno Sdružení Bezdědický kostel na záchranu této stavby. Chráněné území Rečkov u Bakova nad Jizerou Národní přírodní památka vyhlášená roku 1949 leží 4 km severozápadně od Bakova nad Jizerou. Vyskytují se zde vzácné druhy rostlin a zejména pak Popelivka horská jihozápadně od zdejší kaple. Lokalitu nalezneme u soutoku potoka Rokytky s říčkou Bělá. Dobrý přístup poskytuje červená turistická značka od Bakova nad Jizerou a Malé Bělé ke Klášteru Hradišti nad Jizerou. Klokočka – národní přírodní památka u Bělé pod Bezdězem Klokočka je částí nivy potoka Bělé p. Bezdězem při železniční trati ve Velkém Rečkově (3 km z Bělé a 1,5 km z Velkého Rečkova). Najdeme tu ukázku glaciálně reliktní tajgové mokřadní vegetace a jednu ze dvou lokalit popelivky sibiřské v ČR. Zvířena je zastoupena především členovci, měkkýši a obojživelníky. Převážnou část chráněného území pokrývá vrbová olšina mokřadní. Toto kouzelné místo získalo jméno podle obrovského klokoče rostoucího nad léčivým pramenem, ke kterému se pro dobrou vodu jezdí dodnes. Léčivý pramen Klokočka u Bakova nad Jizerou Klokočka nachází severovýchodně od Bakova nad Jizerou, nedaleko silnice do Bělé pod Bezdězem. Toto kouzelné místo získalo jméno podle obrovského klokoče rostoucího nad léčivým pramenem, ke kterému se pro dobrou vodu jezdí dodnes. V roce 1724 zde byla postavena kaple. Poblíž stojí pramene stojí bývalá lázeňská budova, která byla roku 1832 přeměněná na myslivnu. V roce 1843 byla budova klasicistně přestavěna.

Obec Dražovice - ID 90300175 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Dražovice 4, Sušice, 342 01 
První písemná zpráva o vsi Dražovice pochází z roku 1356, /to již na návrší nad levým břehem potoka směr Čimice stála gotická tvrz ve kterém jsou zmíněny jako majetek Míky z Dražovic. Na konci 14. století patřily Dražovice Budenovi z Dražovic, po němž přišli Vojtěch, Janek a Mikuláš z Dražovic. Posledně jmenovaný, zmiňovaný ještě roku 1430 se stal zakladatelem rodu Cerhenských z Dražovic. Poslední zmínka dokládající vlastnictví původních vladyků v Dražovicích je z roku 1445 a vztahuje se na Dluhomila z Dražovic. Úřední hodiny: PO Zavřeno ÚT Zavřeno ST 08:00-18:00 hod. ČT Zavřeno PÁ Zavřeno

Obec Lužice - ID 93089064 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Česká 592/1, Lužice u Hodonína, 696 18 
Obec Lužice spadá do "Podluží" - jednoho z nejmalebnějších národopisných regionů Slovácka, kraje rozkládajícího se podél řeky Moravy od Zlína až k Břeclavi. Právě Podluží, nejjižnější ze slováckých regionů, ležící mezi Hodonínem, Břeclaví a Mikulovem, je znám svou věrností tradicím, přijatých od předků a neustále rozvíjených. Zpěv, tanec a pestré kroje mají stále dost místa v životě mnoha zdejších lidí tohoto regionu. Úřední hodiny: PO 07:00-11:30 12:30-17:00 hod. ÚT Zavřeno ST 07:00-11:30 12:30-17:00 hod. ČT Zavřeno PÁ Zavřeno

Obec Dyjákovičky - ID 90196703 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Dyjákovičky 1, Dyjákovičky, 669 02 

V roce 1990 se obec Dyjákovičky opět osamostatnila a podobně jako v ostatních obcích jsme se, pod vedením starosty Bohuslava Štipčáka, pustili do rozsáhlých oprav, rekonstrukcí a budování nové moderní infrastruktury. Inženýrské sítě V obci je vybudována kanalizace, vodovod a plynovod, zrekonstruována elektrická síť včetně veřejného osvětlení. Společně s Obcí Chvalovice jsme vlastníky čistírny odpadních vod. Kanalizaci provozuje dobrovolný svazek obcí DSO ČOV Dyjákovičky-Chvalovice. Byla také vybudována nová telekomunikační síť na přípojky pro pevné linky (rok 1992). Ze začátku bylo připojeno přes 60 nových bytových stanic. S nástupem mobilních telefonů zájem podstatně opadl. V červenci 2008 bylo započato s elektrifikací vinných sklepů Dyjákovičky. Celá akce byla spolufinancována i vlastníky sklepů, celkem na tuto akci přispělo 60 vlastníků. Komunikace Po vybudování inženýrských sítí musí následovat rekonstrukce místních komunikací. Od roku 2004 byly postupně zrekonstruovány všechny místní komunikace. V roce 2009 byla část komunikací opravena díky dotacím z Programu přeshraniční spolupráce "Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko-Česká republika 2007-2013". Dalším krokem je oprava stávajících a výstavba nových chodníků. Mateřská škola Z důvodu zvýšeného zájmu rodičů o umístění dětí v Mateřské škole v Dyjákovičkách, rozhodlo obecní zastupitelstvo v roce 2008 o rozšíření kapacity MŠ. Po konzultaci s okresní hygienickou stanicí bylo jako nejvhodnější řešení zvoleno vytvořit třídu pro druhé oddělení ze současné ložnice a sociální zařízení a šatnu pro toto oddělní postavit nové na západní(čelní) straně budovy. Od září 2009 byla takto zvýšena kapacita v MŠ na 50 dětí. Průběžně byly vyměňovány stávající dřevěná okna za nová plastová. V roce 2016 byla provedena rekonstrukce obvodového pláště (zateplení), původní pultová střecha byla nahrazena novou, sedlovou. Objekt občanské vybavenosti č.p.84 Po krupobití v červnu 2009 bylo nutné opravit budovu bývalého zdravotního střediska a hasičské zbrojnice. V objektu byly vyměněny okna a vstupní dveře, opraven el.rozvaděč a západní a severní strana budovy dostala novou, žlutou fasádu. Výstavba rodinných domů Výstavba nových rodinných domů probíhá průběžně zastavováním proluk v intravilánu obce (ulice "u kina","u fary","za kostelem"). Dle územního plánu byla v roce 2005 započata výstavba rodinných domů na jihovýchodním okraji obce. V letošním roce je v nově vzniklé čtvrti postaveno 17 trvale obylených domků. Další výstavba v této čtvrti záleží na soukromých majitelích pozemků. Další novou částí se staly pozemky před čistírnou odpadních vod, celkem zde bude postaveno šest nových domů. Spousta úkolů je za námi, ještě více před námi.Věříme, že společnými silami se nám podaří zlepšit obec tak, aby se zde občanům dobře žilo a návštěvníci se zde rádi zastavovali.

Obec Hlinná - ID 92802986 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Hlinná 53 , Hlinná , 412 01  
Úřední hodiny: PO Zavřeno ÚT Zavřeno ST 08:00-13:00 16:00-18:00 hod. ČT Zavřeno PÁ 08:00-13:00 hod. Tlučeň se připomíná v tzv. zakládací listině litoměřické kapituly. Nedatovaná a v originále zachovaná listina byla vydána knížetem Spytihněvem II někdy v letech 1057-1058 (Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, Tomus I., Pragae 1904 – 1907, s. 53 – 60; dále jen CDB). Listina zmiňuje založení litoměřické kapituly Spytihněvem II. při kostele sv. Štěpána v Litoměřicích a byla nepřesně nazývána jako „zakládací“, přestože díky obsahu o ni de facto nejde. Je jí pouze potvrzováno držení majetku kapitulou a proto je v současnosti správněji hodnocena jako aktový záznam (současnou diplomatikou nazvaný jako redakce A). Tento aktový záznam se zachoval ještě v jednom znění, které je historiky zařazováno do doby vymezené lety 1057/8 – 1170 (Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, Pars I, Pragae 1855, s. 51, č. 124; nazvaná pro odlišení od první jako redakce B). Znění listiny se zachovalo jako inzert v konfirmaci krále Přemysla Otakara I. z roku 1218, kterou kapitule potvrzuje její majetek, po té, co mu byla předložena k potvrzení „zchátralá“ originální listina (není to listina redakce A, která dodnes existuje v neporušeném stavu). Díky některým zmíněným dobovým výrazům je vznik listiny („B“) kladen spíše do období první poloviny 12. století. Vedle těchto dvou redakcí A a B, existuje listina nazvaná „redakce C“, která je falzem z počátku 14. století (včetně pečeti), které vzniklo kombinaci obou předchozích redakcí (SOA Litoměřice, Kapitulní archiv). Tlučeň je zmíněna v listinách „redakce B a C“ a v listině označené „redakce A“ uvedena není. V redakci „B“ je zmínka formulována takto: „Natleni hospitalis terra ad aratrum“, která je překládána jako „Na Tlučni popluží hospodářské půdy“ (,resp. doslova „Na Tlučni pohostinná půda k pluhu“; je však uvažováno i o obci Třebín u Úštěka). V redakci „C“ je uvedeno „Nadiem hospitalis terra ad aratrum“ – slovo „Nadiem“ je považováno za písařské zkomolení slova „Natleni“. V 16. století patřila část vsi k Libochovanům v držení Kamýckých ze Lstiboře a část k Píšťanům, které v té době byly nejprve majetkem města Litoměřice (do roku 1547), a pak patřily bratrům Žichovcům z Duban na Liběšicích, resp. k liběšickému panství (1547 – 1558). V letech 1558 – 1850 bylo v této části Tlučně vrchností město Litoměřice. Jiná část Tlučně nakonec byla v letech 1609 – 1850 příslušenství panství Liběšice nejprve v držení Žichovců z Duban, pak Sezimů z Ústí a nakonec jezuitské koleje při kostele sv. Klimenta na Starém Městě pražském (August Sedláček, Místopisný slovník historický Království českého, b. d. a m. v., s. 888). Lbín je zmiňován poprvé letech 1100 – 1107 jako majetek Vršovce Nemoye (+ 1108), který vydal nedatovanou listinu ve prospěch vyšehradské kapituly. Jménem svým a své rodiny daroval kapitule Lbín a další vyjmenované vesnice, které měla kapitula převzít po smrti jeho a jeho manželky a výnosy použít na zádušní mše („Nemoy gente Vrsovici donat ecclesiae Vissegradensis villam Libin“, CDB I., 1904 – 1907, s. 105). Vyšehradské kapitule patřil Lbín po celá další století a ves byla součástí kapitulního panství se sídlem v Žitenicícíh. První zmínka o vsi Hlinná v historických písemných pramenech pochází z listiny Jana IV. z Dražic, biskupa pražského, vydané 1. 10. 1337 v Praze (Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, Pars IV., Pragae 1892, s. 192, No. 478). Biskup se souhlasem pražské kapituly směnil některé vesnice, kterými dříve obdaroval nově založený klášter augustiniánů-kanovníků v biskupském městě Roudnice (nad Labem), za příhodněji položené vesnice dosud patřící pražskému biskupství. Roudničtí augustiniáni přišli o následující vesnice dříve darované biskupem Janem při založení kláštera v roce 1333 a pak ještě dokoupené a to: Páleč Větší s tvrzí, Šlapanice, Vrbičany, Libořice, Očihovec, Tuchomyšl, Modlany, Sobědruhy, Hotovice, Lochočice a Habří. Ty byly po směně připojeny k biskupskému hradu Kyšperk (Geiersberg, Bischofsberg). Za to roudnický klášter získal Smolnici, Hlinnou, Babiny, Březí, Budov, Dolín, Želevčice a Bakov (Popis statků kláštera Panny Marie v Roudnici r. 1388 učiněný, Decem registra censuum Bohemica, Praha 1881, s. V – VI, 4 – 19). Z roudnického urbáře vyplývá, že z Hlinné byl odváděn plat ve výši 4 marek a 14 grošů z 9 hospodářsky obdělávaných lánů s loukami a háji, které mají obyvatelé za povinnost vymýtit a vyklučit. Kundratice se připomínají poprvé v roce 1387 jako příslušenství statku Pokratice v držení Jindřicha z Kamýka. V uvedeném roce potvrzuje král Václav IV. darování platů ze vsí Pokratice, Kundratice a Tlučeň Jindřichem z Kamýka ve prospěch oltáře sv. Ondřeje v městském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem (Liber erectionum archidiocesis Pragensis, Liber II, Pragae 1879, s. 293). S výjimkou vsi Lbín, která byla součásti součástí panství Žitenice v majetku vyšehradské kapituly, jsou zbývající místní části současné obce Hlinná úzce spojeny s osudy panství příslušného k nedalekému hradu Kamýk. Ještě v roce 1338 patřila ves Hlinná klášteru augustiniánů-kanovníků v Roudnici nad Labem. Ale v roce 1379 byla ves součástí kamýckého panství. Od roudnického kláštera ji zřejmě získali Zajícové z Házmburka, svého času držitelé hradu Kamýk (viz níže). Za stavitele hradu je považován Jindřich z Pokratic erbu jednorožce. V roce 1319 přijal Jindřich od krále nově postavený hrad jako léno a začal se psát Jindřich Kamýk z Pokratic. Jakkoliv by se mohlo zdát, že jméno hradu je dovozeno od kamene, je zřejmé, že prvotní název hradu „Kamnik“ svědčí o něčem jiném a to odvozením od „komínu“ (krbu, kamen), jak ostatně dokládá tvar skály, na které hrad stojí – ta je zbytkem sopečného sopouchu ve tvaru téměř uzavřeného kruhového komínu. Jindřicha Kamýcký z Pokratic žil ještě v roce 1347 a buď on, nebo jeho synové postoupili hrad Kamýk králi Karlovi IV. Ten pak v roce 1352 zapsal Kamýk jako manství Zbyňkovi Zajícovi z Házmburka. Snad někdy v té době došlo k nějaké formě majetkového narovnání mezi Zajíci z Házmburka a Kamýky z Pokratic, protože ze znění písemných pramenů vyplývá, že ves Hlinná, či její část, byla v držení Kamýckých z Pokratic. V roce 1389 ji jako svůj díl po otci Jindřichovi držel Heník Kamýk z Pokratic. K jeho dílu patřila i ves Babiny a podací ke kostelu sv. Vojtěcha v Zásadě (dnes součást města Litoměřice, zde jsou dosud na vnější zdi lodi náhrobníky příslušníků tohoto rodu s jednorožci v erbech). Anna, vdova po Heníkovi, a její syn Jindřich v roce 1399 prodali Hlinnou a Babiny. Novými majiteli, jak se zdá, byli opět Zajícové z Házmburka, kteří získané vsi připojili ke Kamýku. V roce 1414 se připomíná Jan Zajíc z Házmburka, sezením na Kamýku. V době husitských válek byl sice „nominálním“ držitelem hradu Mikuláš Zajíc z Házmburka a na Budyni, ale faktické vlastnění bylo díky dobovým poměrům nemožné. V roce 1428 dobyli hrad Zikmund Děčínský z Vartenberka a Zbyněk Zajíc z Házmburka a zpustošili okolí. Hrad byl nakonec předán právoplatnému majiteli Mikulášovi Zajícovi z Házmburka, který v roce 1431 vše prodal Vilémovi z Konic. Od něj se odkazem z roku 1468 dostal Kamýk jeho příbuznému („bratru tetěnému“, čili synovi sestry buď jeho otce, nebo jeho matky – dnes bratranec) Petrovi ze Lstiboře (+ 1481). Po něm dědil Petr Klučovský ze Lstiboře, který dosáhl na králi Vladislavovi Jagellonském toho, že mu byl hrad Kamýk s příslušnými vesnicemi propuštěn z manství do dědičného držení. Jeho potomci se začali psát Kamýčtí ze Lstiboře. Ti pak vlastnili kamýcké panství až do pobělohorských událostí (August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého, XIV., Praha 1923, s. 368, 392 – 395). Jan Jiří Kamýcký ze Lstiboře byl, na základě Obnoveného zřízení zemského z roku 1627, nucen v roce 1628 opustit zemi, s právem prodat svůj majetek komukoliv. Kupcem se stal Heřman Černín z Chudenic, který za stanovenou sumu 29 000 kop míšeňských grošů koupil následující: „zámek Kamejk, pod ním tvrz Kamejk, pivovár, ovčín, dvůr poplužní, vsi celé Kamejk, Miřevice, Řepnice a na díle vsi Malíč, Sebuzín, Babiny, Hlinná se vším příslušenstvím“. Protože Kamýcký za prodaný statek obdržel pouze 10 000 kop, tak v roce 1631 se účastnil saského vpádu a ujal se nezaplaceného majetku. Na základě toho byl v roce 1634 odsouzen ke ztrátě zbytku trhové sumy (Tomáš V. Bílek, Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618, Praha 1882, s. 227 – 228; dále jen Bílek, Konfiskace). Jak vyplývá ze zápisu konfiskační komise, tak ke Kamýku patřila pouze část vsi Hlinná. Jiná část vsi Hlinné a podíly na vsích Pokratice, Tlučeň a Čeřeniště dál zůstala při jedné ze dvou tvrzí v Pokraticích. Tyto podíly v roce 1576 prodal Jaroslav Henych Kamýcký z Pokratic obci města Litoměřice, když předtím, v roce 1573, prodal Litoměřickým ves Babiny, společně s poplužním dvorem v Pokraticích. Tato část Hlinné patřila k Litoměřicím. V roce 1621 však byl majetek městu Litoměřice za účast ve stavovském povstání konfiskován. Ve výčtu konfiskovaných statků jsou krom jiného zmíněny i díly vsí Hlinná, Kundratice a Tlučeň. Uvedené statky byly českou královskou komorou postoupeny do užívání Janovi hraběti z Tilly. Císař Ferdinand nakonec část majetku, z kterého byl financován nezbytný chod města a některých jeho institucí (např. městský špitál), Litoměřicím vrátil (Bílek, Konfiskace, s. 1116). Rozdělení Hlinné mezi panství Kamýk (resp. Lovosice) a Litoměřice (resp. litoměřický statek Keblice), trvalo i v roce 1787 (Jaroslaus Schaller, Topographie des Königreich Böhmen, Fünfter Theil, Leitmeritzer Kreis, Prag 1787, s. 287). K litoměřickému městskému hospodářskému statku v Keblicích patřilo v roce 1833 z Kundratic 7 domů a 38 obyvatel, z Tlučně 2 domy a 10 obyvatel. Hlinná v roce 1833 měla 56 domů a 339 obyvatel, kteří se živili především ovocnářstvím, vinařstvím, pěstováním lnu a výrobou lněného plátna. K obci patřila panská myslivna zv. „Mentau“, vzdálená od obce asi čtvrt hodiny chůze. Přímo k lovosickému panství patřil hospodářský dvůr s 5 obyvateli a k litoměřickému statku Keblice 2 domy s 12 obyvateli (Johann Gottfried Sommer, Das Königreich Böhmen, Erster Band, Leitmeritzer Kreis, Prag 1833, s. 343). Díky poloze obce v kopcovitém a téměř horském prostředí Českého středohoří, bylo jednou z rozšířených činností obyvatel chov ovcí. České středohoří lze krom jiného symbolizovat i koniklecem lučním (Pulsatilla pratensis), který je pro něj typickým zástupcem flory. V roce 1850 byla před tím zrušená vrchnostenská správa nahrazena správou státní, zřízením okresních soudů, okresních, městských a obecních úřadů. O JMÉNU Jméno Hlinná vzniklo z adjektiva hlinný a to ze substantiva hlína. Ke tvaru místního jména Hlinná byly původně asi domýšleny další slova jako ves, jáma, stráň (Antonín Profous, Místní jména v Čechách, I., 1947, s. 636; dále jen Profous). Tedy s významem ves stojící na hlíně, či při jámě s hlínou (obvykle jáma po vytěžené hlíně – např. hrnčířské), resp. u stráně pokryté hlínou. Ve středověku byl termín „hlína“ synonymním k jílu, který například sloužil k omazávání domů pro zlepšení tepelné izolace. Z pohledu etymologie není hlína totéž co orná půda. Jméno Kundratice, v 16. století také Kundratec, je odvozeno od osobního jména Kundrát a znamená Kundrátův – tedy dvůr (Profous, II, 1949, s. 443). Jméno Tlučeň je dovozeno do osobního jména Tlučen a znamenalo Tlučenův – tedy dvůr. Osobní jméno Tlučen je možné srovnávat s doloženým osobním jménem Tluk, které má zdroj v apelativu „tluk“ – tedy podle takového člověka, jenž „se sem tam tluče po cestách, Vagabund“ (Profous, IV., 1957, s. 342). Výklad o „vagabundovi“ se vztahem ke vsi Tlučeň, bude asi nepřesný, ale možný výklad o cestách, po kterých se kdosi „tluče“ není od věci. Ves Tlučeň totiž leží na trase ve středověku velice frekventované obchodní cesty vedoucí podél Tlučeňského potoka, či částečně i v jeho korytě. Cesta spojovala Litoměřice s historickým přívozem v Sebuzíně a umožňovala kupcům, kteří opustili litoměřický trh nevracet se přes litoměřický labský most a platit znovu mostné, ale pokračovat přes Pokratice (části trasy této cesty by jistě bylo možné i dnes rozeznat ve stráních nad Pokraticemi, resp. v samotném Tlučeňském údolí) do Tlučenského údolí k sebuzínskému přívozu, který umožnil překonat řeku Labe. Na levém břehu Labe cesta pokračovala přes Zálezly, Moravany, Stebno do Stadic a pak přes Chlumec k Nakléřovskému průsmyku, kterým překonala Krušného hory do Saska. Podobně byla směrována cesta přes Kamýk do Libochovan k dalšímu labskému přívozu. Ve 14. století se u hradu Kamýk vybíralo clo a lze určit místo „celniště“ koncipované shodně jako na hradě Střekov postaveném ve stejné době jako Kamýk. Další možná cesta z Litoměřic vedla pod vrchem Radobýl přes Žalhostice a Píšťany k lovosickému brodu, ale ta byla průchozí jen při příznivých vodních stavech. Vedení tras zmíněných středověkých cest je nutné nahlížet v souvislosti se skutečností, že labská soutěska mezi skalami zvanými později „Porta Bohemica“ byla suchou nohou neprůchodná a musela být obcházena na obou březích Labe.

Město Rakovník - ID 89803402 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Husovo náměstí 27 , Rakovník , 269 01  
Úřední hodiny: PO 08:00-17:00 hod. ÚT Zavřeno ST 08:00-17:00 hod. ČT Zavřeno PÁ 08:00-12:00 hod. Královské město Rakovník leží 56 km západně od Prahy. Původní trhová osada, připomínaná již roku 1257, náležela k panství křivoklátskému. Král Václav II. ji v roce 1286 povýšil na město, královským městem je učinil císař Rudolf II. listinou ze dne 27.7.1588.Rakovník je správním, průmyslovým, obchodním a kulturním centrem okresu s řadou historických památek. Jedná se o Pražskou a Vysokou bránu, kostel sv. Bartoloměje, Husovo náměstí, Rabasovu galerii a Okresní muzeum a další.

TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM LEDNICE - ID 95817046 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Zámecké náměstí 68 , Lednice, 691 44 
Provozní doba - www.lednice.cz Obec Lednice má za sebou bohatou a pohnutou historii. Tento fakt byl ostatně v roce 1996 oceněn zápisem do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Součástí obce je od roku 1966 i blízká osada Nejdek jako její místní část. Nejdek leží asi 3 kilometry severozápadním směrem od Lednice a v minulosti to bylo významné hradisko. Historie Lednice hist5 hist2 hist1 hist4 hist3 Katastr obce leží dílem v nivě řeky Dyje, dílem na vysoké terase a zasahuje i do nivy potoku Včelínku. V nivě Dyje vytváří řeka soustavu bočních ramen a kanálů, které mezi sebou svírají pás lužních lesů a nivních luk, z nichž část byla ovšem v minulosti rozorána. Význačné hnízdiště vodních ptáků chrání národní přírodní památka Pastvisko u Lednice, zbytek typické podyjské tůně najdeme i v přírodní památce Květné jezero. V nivě Včelínku byla ve středověku vybudována soustava rybníků, které se staly důležitým hnízdištěm a tahovou zastávkou vodního ptactva (národní přírodní rezervace Lednické rybníky). Lužní lesy, louky i vodní plochy představují významná naleziště řady chráněných druhů rostlin a živočichů. Okolí zámku bylo na počátku 19. století přebudováno v rozsáhlý anglický park, který je příkladem optimálního a citlivého využití přírodního potenciálu krajiny v sadovnické tvorbě. V parku najdeme kromě domácích dřevin i bohatou sbírku cizokrajných stromů a keřů. Parkově upraveny jsou i břehy lednických rybníků a krajinářský význam má rovněž Bezručova alej, spojující Lednici s Valticemi. Vysokou hodnotu tohoto území vyjadřuje zapsání Lednicko-Valtického areálu do seznamu míst Světového kulturního dědictví UNESCO. Zbytek katastru zaujímá zemědělská krajina. Poprvé se jméno Lednice v latinizující podobě Izgruobi (do roku 1945 Eisgrub) objevuje v písemných pramenech k roku 1222, kdy ji držel mocný rakouský rod Sirotků, kteří získali rozsáhlé statky na jihu Moravy od českého krále Přemysla Otakara I. Ti vedle Lednice a Nejdku drželi i hrad nad Klentnicí, který dali vystavět a pojmenovali ho po svém rodovém jménu Sirotčí hrad. Na své statky Sirotkové (též Waisové anebo Orphani) přiváděli německé kolonisty a ti byli v prvních desetiletích 13. století usazeni také v Lednici. Samo české jméno městečka je pravděpodobně odvozeno z němčiny a v písemných pramenech je ve tvaru "v Lednyczy" poprvé doloženo v roce 1412. Někteří badatelé však naznačují i opačný postup, kdy německá podoba Eisgrub pochází z překladu původní české předlohy. V roce 1332 již značnou část městečka drželi Lichtenštejnové a postupně se stalo střediskem panství jako protějšek jejich majetkové držby na dolnorakouské straně na panství valtickém. Když pak v roce 1638 Karel Eusebius z Lichtenšejna koupil ještě i panství břeclavské, vlastnili Lichtenštejnové podél obou stran moravsko-rakouské hranice ohromný komplex půdy, lesů, luk, hospodářských dvorů, tři města (Podivín, Hustopeče a Valtice), řadu městeček a na tři desítky vsí. Lednice byla jedním z městeček, jejichž význam díky stavitelské a hospodářské činnosti majitelů panství výrazně přesáhl hranice i lichtenštejnského dominia. V letech 1850 - 1869 se Lednice stala součástí soudního okresu Břeclav, od tohoto roku až do roku 1949 spadala pod Mikulov. V polovině 19. století tu ještě žilo převážně české obyvatelstvo, avšak díky majitelům panství, kteří sem usazovali celou řadu úředníků svých statků, došlo k poněmčení městečka. Po vzniku Československa v roce 1918 se místní německé obyvatelstvo nechtělo smířit s připojením k nově vzniklé republice a přihlásilo se k tzv. německému Rakousku. A tak byla obec obsazena československými jednotkami až v prosinci 1918. V roce 1949 se Lednice stala součástí nové vzniklého politického okresu Břeclav, kam patří pochopitelně dodnes. V průběhu nedávných let došlo ještě k jedné významné správní změně, neboť v roce 1966 byla k Lednici připojena obec Nejdek a byla s ní spojena v jednu sídelně správní jednotku. Protože se národnostní poměry v nově vzniklé republice nezměnily a Lednice byla osídlena převážně německým obyvatelstvem (v roce 1930 zde žilo 2441 obyvatel, z toho 25,7 % Čechů a 69,8 % Němců), byla 8. října 1938 okupována a s celým okresem Mikulov připojena k Dolnodunajské župě. Dne 21. dubna 1945 byla obsazena Sovětskou armádou a majetek německého obyvatelstva byl konfiskován. Konfiskaci propadlo 1123,9 ha půdy z celkové rozlohy 2641 ha a 370 domů z 512, mimo jiné i veškerý majetek (včetně zámku) knížecího rodu Lichtenštejnů. Z uvedených čísel je patrné, že i po dobu okupace zde žila silná skupina Čechů (podle sčítání lidu z roku 1939 to bylo 16 %). Na konfiskované majetky přišlo do roku 1950 celkem 1179 osob, nejvíce (398) ze sousedních obcí Břeclavska. Tak například z Podivína přišlo 70 lidí, z Velkých Bílovic a Břeclavi 50, z Hlohovce 48, z Lanžhota 47 atd. V průběhu staletí prošlo toto významné pohraniční městečko celou řadou přeměn. Jeho převzetí Lichtenštejny a blízkost jejich hlavního sídelního města Valtic vedly k úzkému propojení osudů obou panství. A nejen osudů, neboť v roce 1715 byla stará cesta z Valtic do Lednice přebudována v nádhernou alej, jež dnes nese jméno po předním moravském básníkovi Petru Bezručovi, který jí nejednou procházel a opěvoval ji ve svých verších. Lichtenštejnové z místního pohraničního hradu po polovině 16. století postupně vybudovali honosné renesanční sídlo. Kolem něho byla vytvořena i zahrada, která se stala základem dnešního rozsáhlého zámeckého parku. Spolu s vývojem názorů na architekturu prodělával renesanční zámek přestavby. Tak byl na sklonku 17. století za účasti významného architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu a po něm Domenica Martineliho přebudován v barokním stylu (z této stavební fáze dodnes přetrvalo křídlo bývalých koníren a jízdárny). K dalším přestavbám došlo ve třetí čtvrtině 18. a na počátku 19. století. V této době se Lichtenštejnové věnovali hlavně rozsáhlým úpravám krajiny a budování celé řady oddechových staveb v parku a krajině mezi Valticemi, Břeclaví a Lednicí. K nejzásadnější rekonstrukci celého zámeckého areálu pak došlo v polovině 19. století. Mezi lety 1846 - 1858 byl pod vedením architekta Jiřího Wingelmullera a jeho nástupce Jana Heidricha zámek upraven v duchu anglické novogotiky a je dnes považován za "perlu jižní Moravy". Skutečnost, že celý rozsáhlý Lednicko-valtický areál, jehož nejvýznamnější součásti jsou právě krajina a památky Lednice, byl začleněn do Světového kulturního dědictví a dne 7. prosince 1996 jako takový zanesen do seznamu UNESCO, je toho nejlepším důkazem. Podle toho, jaké architektonické záměry měli se svým zámkem, zasahovali Lichtenštejnové i do tváře městečka. Tak například rozšíření zámku o dvě zámecká křídla musel v roce 1731 ustoupit starý gotický kostel, přičemž byl postaven nový svatostánek, sloužící jako zámecká kaple i kostel farní. Dále byla v roce 1880 zbořena stará radnice a na dnešním náměstí postavena nová, přeloženy byly rovněž hlavní komunikace a tržnice atd. tyto stavby a plochy musel ustoupit nově projektovanému zámeckému parku. Relativně bohaté městečko však také strádalo, a to jednak pro svou exponovanou polohu na moravsko-rakouské hranici, jednak kvůli značným daňovým požadavkům svých majitelů, kteří sice patřili v tehdejší rakouské monarchii k nejbohatším, ale zároveň díky svým stavitelským aktivitám k velmi potřebným pánům. Z třicetileté války vyšla Lednice co do počtu obyvatel se ztrátou "jen" 45 osedlých ze 121, takže válečné události ve zdraví přečkalo 62,8 % předválečného stavu obyvatel. V roce 1716 zde však bylo napočítáno stále pouhých 92 osedlých, takže ztráty z třicetileté války nebyly ani po více než šedesáti letech nahrazeny. Až teprve při sčítání lidu za Marie Terezie v roce 1763 tu žilo 168 osedlých rodin. Spolu s 81 rodinami podruhů bylo v Lednici napočítáno celkem 1304 obyvatel. Největšího počtu obyvatel dosáhla Lednice v roce 1930, kdy zde žilo již zmiňovaných 2241 lidí. Po poklesu z konce druhé světové války a po odsunu německého obyvatelstva se jejich počet postupně zvyšuje a v roce 1991 zde bylo napočítáno 2364 obyvatel, žijících v 580 trvale obydlených domech. Podle posledních statistických údajů zde k 1. lednu 1998 k žilo 2163 osob (bez Nejdku). Zdejší zemědělské školství má bohatou tradici. Již v roce 1895 tady dr. Vilém Lauche založil Vyšší hospodářskou a zahradnickou školu. ta byla v roce 1948 přenesena do Děčína a na jejím místě byly zřízeny zahradnické obory Agronomické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně. Od 1. ledna 1996 se stala Zahradnickou fakultou Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity s obory vychovávajícími budoucí odborníky v zahradnictví, ovocnářství a vinařství. Vedle této vysoké školy je v Lednici i střední odborné učiliště zemědělské s výukou v oboru zahradnickém a úplná základní škola, sídlící ve dvou budovách, která je újezdní pro děti z Nejdku, Bulhar a Hlohovce. Nejstarší škola se však v městečku připomíná již k roku 1574, kdy zde žila převážná většina protestantů a chodilo do ní tehdy 20 dětí. Fara v Lednici existovala už na počátku 15. století a farář je uváděn v nejstarším lichtenštejnském urbáři z roku 1414. V průběhu 16. století zde však převládli protestanti a jsou tu uváděni i čeští bratří. Na počátku 17. století ovšem byla díky tlaku Karla z Lichtenštejna katolická fara obnovena. Dnes je farní úřad součástí děkanství břeclavského. Farní kostel je zasvěcen sv. Jakubovi staršímu. Jeho původní stavba byla husity rozbořena, a tak byl v roce 1495 vybudován kostel nový. Také ten podlehl, jak bylo řečeno výše, záměrům lichtenštejnských architektů a byl v roce 1731 snesen a v areálu zámku byl postaven nový kostel, který sloužil jako zámecká kaple i jako kostel farní. Podle plánů Jiřího Wingelmullera byl pak v roce 1856 upraven do dnešní podoby. Památkovou ochranu požívá v Lednici 37 objektů počínaje komplexem zámeckých budov přes romanticko-klasicistní salety a stavby a plastiky v zámeckém parku, několik novogotických domů z poloviny minulého století až po zajímavou stavbu nádražní budovy z konce 19. století, postavenou podle návrhu lichtenštejnského stavitele Karla Weinbrennera. Skloubení architektury s krajinou dalo vyniknout kráse Lednice i jejího okolí, která se tak stala jedním z turisticky nejatraktivnějších a nejnavštěvovanějších míst v naší zemi. Ze saletů ležících na katastru obce Lednice je třeba uvést minaret (1797-1802), římský vodovod a umělou jeskyni (1805-1811) a Rybniční zámeček (1816-1817) V roce 2004 byl obci Lednice udělen znak i vlajka. Přesný popis znaku zní: "Ve zlatočerveně děleném štítě sedm ze středu vyrůstajících žaludů přirozené barvy, střídavě čtyři malé a tři velké. Dole třemi řadami černo-zlatě šachovaný kůl." Vlajka: "červeno-žlutě šindelovaný (3 x 5) list. Poměr šířky k délce listu je 2:3"

Město Zbýšov - ID 90006849 - NÁHLED ZÁZNAMU

Masarykova 248, Zbýšov u Brna, 664 11 

Zbýšov je bývalé hornické městečko s téměř 4000 obyvateli, které leží v okrese Brno-venkov asi 30 km od Brna. Katastrální výměra obce je 601 ha. První písemná zmínka První písemná zmínka pochází z roku 1280, kdy tehdejší vlastník, zemský maršálek Bohuš z Drahotuš, věnoval osadu Zbýšov své dceři a oslavanskému klášteru, do kterého vstoupila. Lidské osídlení zdejšího prostoru je však mnohem staršího data. Archeologické nálezy svědčí o pobytu prapředků již v mladší době kamenné i v dobách pozdějších. Název města Bez zajímavosti jistě není, jak se vyvíjel název dnešního Zbýšova. V historických listinách můžeme číst jména Zbiscowiz, Sbiscowich, Zbejšov – posledně uvedené jméno platilo ještě na začátku 20. století. Zbýšov měl vrchnost i dějiny společné s oslavanským panstvím. Hornictví Po větší část své historie byl Zbýšov nepříliš velkou a významnou osadou. Ještě v roce 1790 je zde uváděno pouze 53 domů s 313 obyvateli. Historickým zlomem nejenom pro Zbýšov, ale i další obce zdejšího regionu, byl nález černého uhlí na konci 18. století a záhy započatá těžba. V roce 1820 byly položeny základy kamenouhelného těžířstva Lásky Boží. Obec se začala rychle rozrůstat – v roce 1890 tvoří Zbýšov již 128 domů a počet obyvatel vzrostl na 1624. V polovině 19. století se vlivem nastupující průmyslové revoluce mění od základu i charakter obce, která získává průmyslový ráz. Toto období je současně dobou horečnaté výstavby obce. Mimo jiné byl koncem století roku 1893 vystavěn nový kostel sv. Martina – dnešní kulturní památka obce, vybudována nová škola a zřízen poštovní úřad. Po 1. světové válce Průmyslový pokrok, projevující se ve všech oblastech života, nevynechal ani Zbýšov. Slibný rozvoj však přerušilo vypuknutí 1. světové války. Během 1. republiky dochází k další stavební činnosti. V tomto období 1924 byl postaven i hornický dům. Tehdy složil k zájmové činnosti dělnické mládeže a dodnes je místem konání kulturních a společenských akcí, dnes však již jako soukromé zařízení. V roce 1950 začala výstavba hornických bytů, později byla doplněna i družstevní výstavbou. Narůstající počet obyvatel v 60. a 70. letech si vynutil vybudování další základní školy, mateřské školy, nových prodejen, zdravotního střediska s lékárnou, sportovního stadionu, kina s moderním sálem a dalších zařízení. Na bývalém Sokolském hřišti je v zimním období provozováno přírodní kluziště. Od roku 1965 je Zbýšov městem.

Obec Studánka - ID 97947915 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Studánka 170, Tachov, 347 01 
Pravděpodobný vznik Schőnbrunnu – Krásné Studánky jako rytířského sídla je možno datovat kolem roku 1300, jistě dříve než založení Schőnwaldu – Lesné, vzhledem ke svému směrem na západ se rozpřáhajícímu katastru. První písemnou zmínkou je Studánka připomínána k roku 1407, kdy patřila do majetku členů známého rodu rytířů z Trautenbergu. Název Studánka je pravděpodobně odvozen od studánky s mimořádně dobrou vodou, která bývala v horní části vsi. Ještě dnes v těchto místech vyvěrá pramen, který by si zasloužil důstojnou úpravu. Úřední hodiny: PO 07:00-18:00 hod. ÚT 07:00-14:30 hod. ST 07:00-18:00 hod. ČT 07:00-14:30 hod. PÁ 07:00-14:30 hod.

Obecní úřad Brumovice - ID 91266362 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Brumovice 26, Brumovice, 691 11 
Obecní úřad podává informace žadatelům, plní úkoly uložené radou nebo zastupitelstvem obce, pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti vykonávat státní správu, zřídí na veřejně dostupném místě úřední desku a spravuje obec. Otevírací doba: Pondělí 7:00 - 11:30 12:30 - 15:30 hod. Úterý 7:00 - 11:30 12:30 - 15:30 hod. Středa 7:00 - 17:00 hod. Čtvrtek 7:00 - 11:30 12:30 - 15:30 hod. Pátek 7:00 - 14:00 hod. Sobota Zavřeno Neděle Zavřeno

Obec Bludov - ID 97393331 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Bludov 5 , Bludov , 286 01  
Úřední hodiny - dle domluvy Ves v malebném údolí obklopeném lesy je prvně jmenována v roce 1550, kdy je součástí panství Červených Janovic a s tímto panstvím je spojena celá historie obce. K zajímavostem patří, že do obce jako první v širokém okolí byla v roce 1929 zavedena elektřina. V roce 1950 byl Bludov sloučen se Zhoří do samotné obce, v roce 1961 se stal součástí Červených Janovic a vlastní samostatnost získal v roce 1990. Dnešní Bludov se svými 29 obyvateli patří k nejmenším obcím České republiky, když v roce 1869 zde žilo 180 obyvatel ve 24 staveních. Přirozený střed obce tvoří kaple sv. Jana Nepomuckého z 19. století, kulturní dům s novou přístavbou obecní úřadovny, krásný starý litinový kříž a dětské hřiště. ČHJ má k dispozici malou hasičskou zbrojnici. Domy a chalupy jsou většinou 50 až 100 let staré.

Mateřská škola Vsetín, Na Kopečku - ID 97815083 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Na Kopečku 13, Vsetín, 755 01 
Mateřská škola Vsetín, Na Kopečku 13, byla dána do provozu 1. září 1989. Jejím zřizovatelem je Město Vsetín. Je to dvoutřídní škola s kapacitou 53 dětí. Nachází se v pěkném prostředí Horního Města, je obklopena prostornou zahradou, která skýtá pro děti možnost her, pohybu, zábavy, ale jsou zde i zákoutí, kde děti naleznou klid a intimitu. Velkou výhodou MŠ je terasa, která je součástí budovy, dá se zastínit markýzou a děti zde tráví od jara do podzimu velkou část dne. Děti jsou do tříd rozděleny dle věku, vztahů, potřeb svých i přání rodičů. Zaměstnanci MŠ každý den připravují zajímavý program, který by děti zaujal, navštěvujeme s dětmi kulturní akce,divadelní a filmová představení, aktivity, pořádané ALCEDEM, ZUŠ, spolupracujeme s Hvězdárnou Vsetín, ZŠ Sychrov, Odbornou střední školou J. Sousedíka na Rybníkách. Nejužší spolupráci máme s rodiči. S dětmi pro ně připravujeme vánoční rozjímání, oslavu Dne matek, společná tvořeníčka, výpravy do pohádky aj. S dětskými výtvarnými pracemi se účastníme výtvarných soutěží, aktivně se zapojujeme do akcí, pořádaných odborem školství a kultury MěÚ Vsetín. Po celý rok se snažíme dětem zpříjemnit pobyt v MŠ akcemi, na které se těší a rády připravují např. dětský karneval, plavecký kurz, výlety, olympiády. Pro děti s vadami řeči je zajištěna logopedická péče. Od 1. ledna 2001 je MŠ Vsetín, Na Kopečku 13, příspěvková organizace, právním subjektem.

Město Nové Město pod Smrkem - ID 89716961 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Palackého 280, Nové Město pod Smrkem , 463 65  

Město Nové Město pod Smr­kem leží v seve­ro­východní části Frýdlant­ského vý­běž­ku mezi Jindři­cho­vi­ckým hřebe­nem a horou Smrk. Město bylo zalo­ženo roku 1584 a jeho vznik úzce souvisí s těžbou cínu a dalších barev­ných kovů v okolí. V novo­dobé historii bylo známé přede­vším textil­ním prů­myslem.

K Novému Městu pod Smr­kem se v pol. 20. století připo­jily obce Hajniště a Ludvíkov pod Smr­kem. Mezi oblíbené turisti­cké cíle patří pra­men novo­měst­ské kyselky, rozhle­dna na hoře Smrk, muzeum, bazén a stezky pro terénní cyklisty Singltrek pod Smrkem.

Město Jáchymov - ID 92839068 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

náměstí Republiky 1 , Jáchymov , 362 51  
Úřední hodiny: PO 08:00-11:30 12:00-17:00 hod. ÚT Zavřeno ST 08:00-11:30 12:00-17:00 hod. ČT Zavřeno PÁ Zavřeno Město Jáchymov je městem stříbra, radia a léčivé vody.

MĚSTSKÁ KNIHOVNA A INFORMAČNÍ CENTRUM Žulová - ID 93590088 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Josefské náměstí 1, Žulová , 790 65  

Zřizovatelem Městské knihovny v Žulové je město Žulová. MK Žulová plní funkci střediskové knihovny pro dalších 8 knihoven. Součástí knihovny je Informační centrum, které slouží nejen turistům ale i všem obyvatelům mikroregionu Žulovsko.

Město Pohořelice - ID 94267187 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Vídeňská 699 , Pohořelice, 691 23  
Město Pohořelice leží převážně na pravém břehu řeky Jihlavy, 25 km jižně od Brna na rychlostní komunikaci Brno - Vídeň. Jeho rozloha v rovinatém terénu s velmi úrodnou černozemí se zbytky lužních porostů je 2919 ha bez území jeho místních částí Nová Ves a Smolín. Pamětihodnosti města 10. června 2013 Článek obsahuje krátký výčet některých pamětihodností s popisem a obrázky. Najdete zde informace o těchto památkách : Farní kostel sv. Jakuba Staršího, fara, Lovecký zámeček Leopoldsruhe, Hotel Pfann, židovský hřbitov, radnice, pošta, německé pohřebiště, městský park. Úřední hodiny: PO 07:30-11:30 12:30-17:00 hod. ÚT Zavřeno ST 07:30-11:30 12:30-17:00 hod. ČT Zavřeno PÁ Zavřeno

Město Petřvald - ID 93055029 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

náměstí Gen. Vicherka 2511, Petřvald , 735 41  
Úřední hodiny: PO 08:00-17:00 hod. ÚT Zavřeno ST 08:00-17:00 hod. ČT Zavřeno PÁ Zavřeno První zmínku o obci Petřvald můžeme najít v soupisu desátků biskupství vratislavského z roku 1305. Obec byla součástí bohumínského soudního okresu do r. 1868. Poté byla součástí okresu Fryštát, od roku 1949 správního okresu Karviná. Ves náležela původně knížeti Bolkovi. Roku 1409 ji Bolko prodal Ondřejovi z Tvorkova k polsko ostravskému panství. V roce 1602 připadla k Vratimovu. Roku 1720 prodal Karel František Skrbenský z Hradiště Mikuláši Taaffemu k Dolní Lutyni. Kolem roku 1790 koupil statek Jan Larisch - Monnich. Roku 1895 jej zdědil Eugen Larisch - Monnich a po něm Gabriela Larischova - Monnichova, provdaná roku 1897 za Thumahohensteina. Za první pozemkové reformy byl Gabriele ponechán zbytkový statek s lihovarem a lesním hospodářstvím. Rozvoj obce na přelomu 19. a 20. století byl značně ovlivněn těžbou uhlí, které se zde začalo těžit od roku 1833. Dobývalo se několika nehlubokými šachticemi. Postupně se těžba soustředila do šachtic Jindřích a Evžen. Obě se staly v roce 1859 majetkem Evžena Larische - Monnicha. Patřila mu rovněž větrací jáma Mariánka, vybudovaná v roce 1878. V roce 1899 byl otevřen důl Alpinenschacht, od roku 1927 nazývaný důl Václav. Důl Evžen byl vybudován v roce 1862. Důl Albrecht, od roku 1920 nazývaný Důl Hedvika, vznikl v roce 1872. Důl Ludvík byl vybudován v roce 1898 a Důl Žofie v roce 1871. V roce 1850 byla částí obce Petřvald zvané Březinka založena u jámy Evžen továrna na výrobu běloby zinkové, jejimž majitelem byl původně rovněž Larisch - Monnich. Zanikla v roce 1932. V meziválečném období zde byla továrna na nábytek firma Richter a spol. Historie města - lihovarV roce 1938 byla Československá republika pod tlakem Německa připravena o část území a k německé agresi se připojilo Polsko a okupovalo Těšínsko, region zahrnující i obec Petřvald. Za krátkou dobu Poláci vyhostili 5725 občanů z obce a zakázali činnost některých českých spolků. 1. září 1939 přišla okupace německá a rozhořela se druhá světová válka. K 1. lednu 1953 byly sloučeny dosavadní doly Pokrok a Hedvika a byl vytvořen národní podnik s názvem Důl Julius Fučík. V lednu 1955 byly sloučeny doly Evžen a Václav a takHistorický pohled na to vytvořený národní podnik nesl název Důl československý pionýr. V dubnu 1961 byly sloučeny doly Ludvík a Julius Fučík pod název Julius Fučík, v roce 1963 doly Československý pionýr a Žofie pod názvem Důl československý pionýr. V lednu 1970 se sloučil Důl Československý pionýr s Dolem Julius Fučík. Těžba čerého uhlí byla na území města ukončena v březnu 1998.

Město Úvaly - ID 90016234 - NÁHLED ZÁZNAMU

Pražská 276, Úvaly , 250 82  

Město Úvaly se nachází východně od Prahy směrem na Český Brod v "úvalu" v sousedství lesa Vidrholec na severozápadě a Škvorecké obory na jihozápadě. Na východním okraji je dominantou vrch Vinice, na jehož úpatí se rozkládá Masarykův háj. Město je zelení nejen obklopeno, ale i v intravilánu se nalézá několik parků, z nichž největší je park Josefa Nachlingera na Úvaláku a Rosenbaumův park u hasičské zbrojnice. Lákavou lokalitou je též přírodní park Králičina se zajímavou naučnou stezkou. Městem protéká potok Výmola, který je zdrojem vody pro místní rybníky Fabrák, Mlýnský rybník a bývalý Hodovský rybník. Do Výmoly se na území Úval vlévá nejprve Škvorecký potok, protékající Horním a Dolním Úvalským rybníkem pod čtvrtí Slovany. Dále poblíž Fabráku přitéká zprava Přišimasský potok, který protéká rybníkem Kalák a nádrží Jámy. Přestože převážná část výstavby je situována na sever, západ a jih, centrem města zůstává náměstí Arnošta z Pardubic (dříve M. Majerové) nacházející se směrem východním v blízkosti údolní nivy potoka Výmoly. Město je rozděleno jednak velmi frekventovanou železniční tratí Praha - Olomouc na jihovýchodní a severozápadní část a jednak silnicí I. třídy (Kolínská) mezi východ a západ. Pomyslnou osu města tvoří ulice Pražská, která následně přechází v ulici Husovu a náměstí Arnošta z Pardubic.

JANDOVO MĚSTSKÉ MUZEUM Budyně nad Ohří - ID 91532515 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Budyně nad Ohří , Budyně nad Ohří, 411 18  
Provozní doba duben-říjen PO Zavřeno ÚT 10:30-12:30 13:00-17:00 hod. ST 10:30-12:30 13:00-17:00 hod. ČT 10:30-12:30 13:00-17:00 hod. PÁ 10:30-12:30 13:00-17:00 hod. SO 10:30-12:00 13:30-17:00 hod. NE 10:30-12:00 13:30-17:00 hod. První litoměřické muzeum - Muzeum průmyslového spolku - bylo založeno v roce 1874. O jeho vznik se velmi zasloužil akademický malíř Franz Krause, který se stal i prvním ředitelem muzea. Původním záměrem muzea bylo dokumentovat život a řemeslnou kulturu minulosti a shromažďovat umělecké a technické výrobky současnosti. Postupem času, zvláště pak po Krausově smrti v roce 1878, muzeum ale začalo stagnovat a muzejní sbírky se staly spíše snůškou nejrůznorodějších předmětů a kuriozit. Do této situace vstoupilo město, které již delší dobu o založení vlastního muzea uvažovalo. Nové Stadtmuseum (Městské muzeum) s vlastivědným zaměřením bylo založeno v roce 1910, prvním ředitelem se stal městský archivář Heinrich Ankert. Stadtmuseum převzalo sbírky Muzea průmyslového spolku, přestěhovalo je z vlhké a temné místnosti domu čp. 15 (Dům „Kalich“) do upravených prostor ve staré radnici. Několik dní před otevřením expozice došlo ale k neštěstí, kdy se zřítilo průčelí budovy muzea a velká část sbírek (především sklo, porcelán, obrazy, mince) byla zničena. Sbírky, které se podařilo zachránit, se po nesčetném stěhování dostaly v roce 1927 zpět do opravené staré budovy a byly v témže roce zpřístupněny veřejnosti. Do této situace vstoupilo město, které již delší dobu o založení vlastního muzea uvažovalo. Nové Stadtmuseum (Městské muzeum) s vlastivědným zaměřením bylo založeno v roce 1910, prvním ředitelem se stal městský archivář Heinrich Ankert. Stadtmuseum převzalo sbírky Muzea průmyslového spolku, přestěhovalo je z vlhké a temné místnosti domu čp. 15 (Dům „Kalich“) do upravených prostor ve staré radnici. Několik dní před otevřením expozice došlo ale k neštěstí, kdy se zřítilo průčelí budovy muzea a velká část sbírek (především sklo, porcelán, obrazy, mince) byla zničena. Sbírky, které se podařilo zachránit, se po nesčetném stěhování dostaly v roce 1927 zpět do opravené staré budovy a byly v témže roce zpřístupněny veřejnosti. V roce 1940 převzalo muzeum sbírky Diecézního muzea (jednalo se především o církevní předměty, které už nesloužily původnímu účelu). Po druhé světové válce muzeum přešlo do českých rukou, sbírky byly rozšířeny o předměty z konfiskací odsunutých německých obyvatel a zrušených muzeí (Okresní muzeum pro pravěk, Muzeum Českého muzejního spolku). V roce 1955 muzeum převzalo sbírky bývalého muzea v Úštěku, v roce 1960 pak získalo i sbírky dalších čtyř zrušených muzeí (Paříkovo muzeum v Třebenicích, Křenkovo muzeum v Libochovicích, Podřipské muzeum v Roudnici nad Labem, Muzeum v Lovosicích). Hromaděním sbírek došlo k neúnosné prostorové situaci ve staré budově, která byla nakonec vyřešena přenosem sbírek do depozitáře v Ploskovicích v roce 1971. V letech 1980 – 82 byla postupně vybudována nová stálá expozice, která se v muzeu nachází dodnes. V roce 1983 muzeum pak převzalo i sbírky Jandova muzea z Budyně nad Ohří. V souvislosti se zrušením okresů v roce 2002 se muzeum stalo příspěvkovou organizací Ústeckého kraje a přejmenovalo se z Okresního vlastivědného muzea na Oblastní muzeum. Kromě stálé expozice mohou návštěvníci v muzeu ve dvou výstavních sálech pravidelně shlédnout krátkodobé výstavy z vlastních sbírek, ale i výstavy zapůjčené z dalších muzeí. Součástí muzea je pobočka Máchův Památník – tzv. Máchovu světnička, která je umístěna v nedalekém domě „Na Vikárce“. Muzeum své sbírky také trvale zapůjčuje do expozice Muzea českého granátu v Třebenicích a do Jandova městského muzea v Budyni nad Ohří.

Město Roudnice nad Labem - ID 95011701 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 413 01  
Úřední hodiny PO 07:00-17:00 hod. ÚT 09:00-15:00 hod. ST 07:00-17:00 hod. ČT 09:00-15:00 hod. PÁ Zavřeno Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Roudnický hrad Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá. Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV. Historická Roudnice. V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo. Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města. Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány. Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity. Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor. Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.

Město Nechanice - ID 91872948 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Husovo nám. 83, Nechanice , 503 15  
Úřední hodiny: PO 08:00-12:00 13:00-17:00 hod. ÚT Zavřeno ST 08:00-12:00 13:00-17:00 hod. ČT Zavřeno PÁ Zavřeno STAVEBNÍ ÚŘAD: Úřední hodiny: PO 13:00-17:00 hod. ÚT Zavřeno ST 08:00-12:00 13:00-17:00 hod. ČT Zavřeno PÁ Zavřeno

Město Mníšek pod Brdy - ID 99543525 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Dobříšská 56, Mníšek pod Brdy, 252 10 

Na území města působí celá řady sportovních, kulturních a společenských institucí, spolků nebo zájmových sdružení. Kulturní nebo sportovní činnost v průběhu roku se soustřeďuje do několika zařízení ve městě, ke kterým patří především městský sportovní areál, městské kulturní středisko, základní školy, mateřské školky, zámek, divadlo a amfiteátr Káji Maříka, farnost a centrum oáza, sokolovna, domov důchodců a další místa ve městě. Tato činnost zajišťuje ve městě kulturní a společenský život formou jednorázových akcí nebo vytváří pravidelnou aktivitu v průběhu celého roku pro pro děti i dospělé. Krátký medailonek o děnní ve městě lze najít níže. Kontakty a představení jednotlivých sdružení a spolků najdete v sekci Spolky a kroužky.

Město Opočno - ID 94161804 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Kupkovo nám. 247, Opočno , 517 73  
Úřední hodiny: PO 08:00-12:00 12:30-17:00 hod. ÚT 08:00-11:30 12:00-14:30 hod. ST 08:00-12:00 12:30-17:00 hod. ČT 08:00-11:30 12:00-14:30 hod. PÁ 08:00-11:30 12:00-14:30 hod. Opočno a jeho příměstské části Čánka a Dobříkovec mají 3 200 obyvatel. Dle zpracovaného územního plánu se nepředpokládá velká průmyslová výstavba. Opočno má ale vyčleněny prostory jak na průmyslovou, tak na bytovou výstavbu. Město má jednoznačné předpoklady orientovat se na turistický ruch.

Město Velké Opatovice - ID 94896627 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Zámek 14 , Velké Opatovice, 679 63  
Úřední hodiny: PO 08:00-17:00 hod. ÚT Zavřeno ST 08:00-17:00 hod. ČT Zavřeno PÁ Zavřeno Velké Opatovice leží ve střední části Boskovické brázdy mezi kopci Hradisko (513 m n. m.) a Strážnice (439 m n. m.). Mají dlouhou a zajímavou historii. První písemná zpráva o obci je z roku 1308. Stály tu dvě tvrze, které byly ve vlastnictví různých vladyků. Dříve dvě samostatné obce – Horní a Dolní Opatovice – byly sloučeny v roce 1848. V roce 1888 pak obec získala přívlastek Velké. Z významných panských rodů, které opatovické panství vlastnily, to byli páni z Kunštátu, Věžníkové, Salmové a Herbersteinové. Dříve to byla obec zemědělců a drobných řemeslníků. Po zrušení roboty zde začal rozvoj průmyslu, školství, byla zde zřízena pošta, postavena železnice. Statut města získaly Velké Opatovice v roce 1969.

Město Chrast - ID 95606761 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Náměstí 1 , Chrast , 538 51  
Úřední hodiny: PO 08:00-11:00 11:30-16:30 hod. ÚT Zavřeno ST 08:00-11:00 11:30-16:30 hod. ČT Zavřeno PÁ Zavřeno Na úpatí Českomoravské vrchoviny, v nadmořské výšce 292 metrů v okrese Chrudim, leží město Chrast (rozloha katastru 17,8 km2 , 3200 obyvatel), spolu se svými místními částmi - Podlažicemi, Chacholicemi a Skálou, v jejímž katastru se nachází i malebné údolí s osadou Podskála. Chrast byla založena v 2. polovině 13. století benediktinským klášterem v Podlažicích. Klášter založený v r. 1159 byl v dubnu 1421 husitskými vojsky zničen. Po jeho zničení přešla Chrast do světské správy. V tomto klášteře byla napsána tzv. Ďáblova bible (Codex gigas). Za švédských válek byla ukořistěna do Švédska, kde se nachází dosud. Jde o jednu z největších ručně psaných knih na světě. S jejím napsáním se pojí pověst o mnichovi, který byl donucen pro svůj prohřešek knihu o samotě napsat a ke spolupráci si přizval ďábla. Ďábel za to, že bude v knize vyobrazen, pomohl mnichovi bibli zhotovit za jedinou noc.Do roku 1427 bylo opatství i s městečkem svěřeno husitskému hejtmanovi Jakubovi z Kroměšína, po něm Jiříkovi z Březovic a dále bylo panství převedeno na královskou korunu a správcem byl ustanoven Vilém Kostka z Postupic, který je spravoval až do r. 1436. Tohoto roku 26. září zastavil král Zikmund panství Janu Pardusovi z Vratkova. Ten panství postoupil r. 1452 Zdeňkovi Kostkovi a Kostkové ho pak vlastnili až do r. 1539. Od tohoto toku přešlo do majetku Slavatů z Chlumu a Košumberka a v r. 1600 bylo i s městečkem prodáno roku Berků z Dubé a Lípy, dále Švanberkům a Harrachům. R. 1656 koupil panství pražský arcibiskup kardinál Harrach pro nově vzniklé královéhradecké biskupství, které ovládalo Chrast s okolními vesnicemi do revolučního roku 1848. Tehdy získala Chrast samosprávu, v jejímž čele bylo obecní zastupitelstvo se starostou. V roce 1853 byla Chrast povýšena na město pod jehož správu náleželo ještě devět okolních vesnic.Druhá polovina 19. století byla ve znamení rozmachu národního života (od Prahy byl poslán na stavbu Národního divadla základní kámen), v roce 1868 se město připojilo na železniční trať Německý Brod - Pardubice, začínaly vznikat politické strany, různé spolky (Sokol, Orel, divadelní ochotníci), na konci století byl vybudován městský vodovod, objevily se první továrny (výroba špiček, prádlo, léčiva, zpracování dřeva).

Město Náchod - ID 92412205 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Masarykovo náměstí 40 , Náchod, 547 01 
Úřední hodiny PO 08:00-12:00 13:00-17:00 hod. ÚT Zavřeno ST 08:00-12:00 13:00-17:00 hod. ČT Zavřeno PÁ Zavřeno Město Náchod (346 m n.m.) se rozkládá na obou březích řeky Metuje. Bylo založeno v r. 1254 a je přirozeným historickým, turistickým, správním a průmyslovým centrem celé oblasti od vstupní "Branky" až po Broumovský výběžek. V samotném centru města se nachází celá řada historických staveb - renesanční zámek s francouzskou zahradou, gotický kostel sv. Vavřince na Masarykově náměstí , stará barokní radnice, nová novorenesanční radnice, budova poštovního úřadu a další. Náchod je rodištěm českého spisovatele a exilového vydavatele Josefa Škvoreckého (nar. 1924), dramatika a satirika Vratislava Blažka (1925-1973).

Obec Jasenice - ID 97516910 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Jasenice 50, Jasenice, 675 71 
První písemný záznam o Jasenici je z roku 1353. Z té doby jsou uváděni vladykové z Jasenice - tehdy psáno Jesenice (Jessenycz) - na zdejší tvrzi. Jeden z členů vladyckého rodu se podílel na zhotovení starobylé monstrance se znaky Jasenice a Velké Bíteše z roku 1473. Od poloviny 17. století se ves stala součástí velkého panství náměšťského a je pozoruhodná existencí dvou velmi starobylých, původně pozdně románských církevních architektur - kostela sv. Klimenta na návrší nad obytnou zástavbou a kaple sv. Máří Magdaleny uprostřed vesnice. Starobylý kostel a kaple jsou tím cennější, že v sobě skrývají tři neporušené, více než půl tisíciletí staré zvony. Kostel sv. Klimenta byl též významným poutním místem, poutě se zde údajně konaly už kolem roku 1320. Zvony ale dále vyzváněly, staletí plynula a s dobou se vyvíjel i název vsi. Úřední hodiny: PO 16:00-18:00 hod. ÚT Zavřeno ST Zavřeno ČT Zavřeno PÁ Zavřeno

Město Kostelec nad Orlicí - ID 93715781 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Palackého náměstí 38 , Kostelec nad Orlicí , 517 41  
Úřední hodiny: PO 08:00-17:00 hod. ÚT 08:00-15:00 hod. ST 08:00-17:00 hod. ČT 08:00-15:00 hod. PÁ 08:00-13:00 hod. Město Kostelec nad Orlicí má výhodnou polohu, je na hlavním tahu silnice I/11 Praha – Ostrava, na železniční trati Praha – Hradec Králové – Letohrad – Hanušovice. Pro vodáky je zde řeka Divoká Orlice, tekoucí od přehrady Pastviny u Žamberka k Hradci Králové. Město je vhodné k ubytování, pro poznávací výlety do blízké krajiny s letní turistikou a zimními horskými lyžařskými centry Deštné v Orlických horách, Říčky a Rokytnice v Orlických horách. Město působí milým dojmem na každého, kdo k nám zavítá. Se svými částmi (Kostelecká Lhota, Koryta a Kozodry) má rozlohu kolem 35 km² (katastrální výměra je 2619 ha). Leží v nadmořské výšce 290 m n. m., s průměrnou roční teplotou 7,8°C. Většina obytné zástavby je rozložena nad údolní nivou řeky Divoké Orlice. Na území města žije 6071 obyvatel (stav k 11. 02. 2014). Za třicetileté války mělo město přes tisíc obyvatel, v roce 1836 už 2565, v roce 1890 se uvádí počet 3793, roku 1900 téměř 5000, roku 1937 to je 5639 obyvatel. Převážná část Kostelecka je pokryta druhohorními usazeninami, hlavně opukou, které se v nižších polohách objevují všude, kam zasahovalo moře. Třetihorní útvary se až na malé výjimky prakticky nevyskytují, zato čtvrtohorní pokrývají celé údolí řeky i široké okolí. Mohutné vrstvy štěrků, písků a hlíny dosahují mocnosti až 8 metrů. Starší naplaveniny obsahují ponejvíce hlínu. Místy naváté spraše tvoří úrodná pole. Hlíny tmavohnědé barvy se výrazně liší od hlín v jiných končinách a jsou bohatou zásobárnou materiálu pro cihelnu v Kostelci nad Orlicí. Mladší naplaveniny obsahující písek a štěrky, objevující se v soutoku Tiché a Divoké Orlice, jsou dobrým stavebním materiálem. Nejznámější písník je v oblasti Rašovic. Od řeky Divoké Orlice terén směrem k severu stoupá. Je přerušený průtahem silnice I/11 se stromořadím starých lip mezi Novým zámkem a Častolovicemi. Dál se rozkládá typická zemědělská krajina s ornou půdou scelenou do rozsáhlých honů, místy členěných polními cestami s alejemi ovocných dřevin. Intenzivně obhospodařované pozemky jsou nejúrodnější z celého Rychnovska. Nad poli protéká Štědrý potok zčásti hustě lemovaný břehovými porosty. Za potokem terén vytváří zvednutou náhorní rovinu, která zanedlouho prudce klesá do údolí řeky Kněžné. Harmonicky utvářené a zvlněné údolí Divoké Orlice přechází do drsnějšího podhůří Orlických hor. Ve městě jsou dva zámky – Starý zámek a Nový zámek, které patří rodu Kinských; dále kostely – sv. Jiří, sv. Anny a sv. Václava; kaple – sv. Kříže, sv. Floriána a Navštívení Panny Marie; sochy s církevními náměty – mariánský sloup se sochou Panny Marie (Immaculata), pseudogotické sousoší Nejsvětější Trojice (1874), sv. Jan Nepomucký (1693), sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého (1693), sv. Jan Nepomucký (1733), sv. Antonín Paduánský (1747), sv. Vincenc Ferrer (1753) a sv. Florián (1766); busta Fr. J. Zoubka (1935 – L. Beneš); empírová kašna se sochou nymfy Orlice (počátek 19. století). Součástí areálu Nového zámku je zámecký park s rozlohou 40 ha, který má anglickou architekturu. Vzácné stromy, staré přes 130 let a keře dovezené hrabětem Kinským ze světa, jsou arboretem pro poučení i klidné procházky. Město je význačným rekreačním střediskem Podorlicka ve východních Čechách. V oblasti kultury provozuje městskou knihovnu, Sdružený klub Rabštejn, Galerii Žofín. Z oblasti sportu se ve městě nachází víceúčelové hřiště za sokolovnou (nafukovací hala, malé hřiště s umělou trávou, antukové kurty), Stadion mládeže, sokolovna, bowling, koupaliště, tenisové kurty u koupaliště, autokemp s půjčovnou loděk, skatepark, tělocvična Dětského domova se školou a základní školou Kostelec nad Orlicí a tělocvična SŠZE a SOU CHKT Kostelec nad Orlicí. Město Kostelec nad Orlicí zřizuje na svém území školy a školská zařízení. Jsou to Mateřská škola Kostelec nad Orlicí, Krupkova 1411; Mateřská škola Kostelec nad Orlicí, Mánesova 987; Základní škola Gutha – Jarkovského Kostelec nad Orlicí (odloučená pracoviště: Komenského 80, Drtinova 662 a Školní družina Erbenova 891); Základní umělecká škola F. I. Tůmy Kostelec nad Orlicí, Tyršova 17 a Dům dětí a mládeže Kostelec nad Orlicí, Žižkova 367. Dále jsou ve městě školy, které jsou zřizovány Krajským úřadem Královéhradeckého kraje, a to Základní škola, Kostelec nad Orlicí, Komenského 515; Obchodní akademie T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí, Komenského 522; Střední škola zemědělská a ekologická a střední odborné učiliště chladicí a klimatizační techniky, Kostelec nad Orlicí. Posledním zřizovatelem je Ministerstvo školství, kultury a tělovýchovy, které zřizuje Dětský domov se školou a základní školu, Kostelec nad Orlicí, Tyršova 7.

Město Strakonice - ID 95368863 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Velké náměstí 2, Strakonice , 386 01  
Provozní doba - www.strakonice.eu Strakonice jsou město v Jihočeském kraji na soutoku Otavy a Volyňky, 52 km severozápadně od Českých Budějovic, v nadmořské výšce mezi 390 až 430 m. Žije zde přibližně 23 tisíc obyvatel. Rozloha města je 3468 ha.

Město Nové Hrady - ID 98550241 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

nám. Republiky 46, Nové Hrady , 373 33 
Úřední hodiny PO 08:00-11:00 12:00-17:00 hod. ÚT Zavřeno ST 08:00-11:00 12:00-17:00 hod. ČT Zavřeno PÁ 08:00-11:00 hod. Město Nové Hrady se nachází 35 km jihovýchodně od krajského města České Budějovice, na státní hranici s Rakouskem. Do 80. let minulého století bylo obyvatelstvo omezované podmínkami pohraniční oblasti, většina lidí pracovala v zemědělství, lesnictví či rybářství. Teprve změnou pohraničí v příhraničí, otevřením hranic, navazováním kontaktů s rakouskými sousedy a volným cestováním po krajině objevilo Novohradsko další možnosti své ekonomické i společenské existence. V současné době je oblast Novohradských hor prezentována jako turistická destinace se zachovaným přírodním bohatstvím, ve které se postupně rozvíjejí služby cestovního ruchu. Město nové Hrady jsou jedním z ideálních výchozích turistických bodů jak do oblasti Novohradska, tak do části Vitorazska. Na relativně malé ploše zástavby naleznete několik významných kulturně historických památek, mezi které patří hrad, zámek, kostel s klášterem, hrobka, kovárna, koželužna, radnice, rezidence, městská brána se zbytky městského opevnění, barokní lékárna, romantické stavby národního přírodního parku Terčino údolí, kapličky, historické domy na náměstí s kašnou a zámecký park. V průběhu celého roku, a zvláště v době letní turistické sezony, se ve městě koná řada kulturně společenských akcí, sportovních utkání a spolkových aktivit přesahující rámec pomyslných městských hradeb. Prostřednictvím projektových aktivit, do kterých se zapojily školy, občanská sdružení, různé instituce, akademické a univerzitní centrum, zajímavé osobnosti a dobrovolníci, se bývalé pohraniční město stalo atraktivním místem pro aktivní a plnohodnotný život.

Město Oslavany - ID 96858868 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

náměstí 13. prosince 51/2, Oslavany , 664 12 
Úřední hodiny: PO 07:00-11:30 12:30-17:00 hod. ÚT Zavřeno ST 07:00-11:30 12:30-17:00 hod. ČT Zavřeno PÁ Zavřeno O městě Oslavany (4 700 obyvatel včetně Padochova) jsou konečnou stanicí železnice z Brna přes Mor.Bránice. Leží v malebném údolí řeky Oslavy 25 km jihozápadně od Brna na rozhraní Dyjskosvrateckého úvalu a Českomoravské vrchoviny. Zástavba se dále rozprostírá v hlubokém údolí potoků Balinky a Ketkovského. Součástí města je městská část Padochov, původně samostatná hornická obec 1 km severně od Oslavan. Část Padochov. Dříve součást oslavanského panství, později samostatná hornická osada . Část Padochov. Dříve součást oslavanského panství, později samostatná hornická osada Střed města tvoří náměstí se sídlem Městského úřadu s Hlavní ulicí, která tvoří páteřní komunikaci a sídliště postavené v 60. letech, kde žije velká část obyvatel města. Nedaleko sídliště a náměstí se nachází rozsáhlý areál oslavanského zámku - významné kulturní památky ze l3. století. Zámek je vybudován na údolní nivě v meandru řeky Oslavy, která město obtéká velkým obloukem a nad ní se vypíná kopec Kukla s těžní a vodárenskou věží bývalého dolu stejného jména. Hlavní ulice tvoří spojnici mezi dvěma mosty přes Oslavu. Přiléhá k ní autobusové nádraží, zdravotní středisko a budovy základní školy. V sousedství sídliště a zámeckého parku je sportovní stadion. Průmysl je soustředěn za mostem na jihovýchodním okraji města ve směru na Ivančice, kde je také vlakové nádraží. Od autobusového nádraží se rozbíhají všemi směry turistické trasy do krásného okolí s přírodními parky Oslava a Jihlava, lesnatá údolí Ketkovského potoka a Balinky a rozsáhlé lesy táhnoucí se až k Náměšti n/Osl. Dominantou města je barokní kostel sv. Mikuláše stojící na kopečku nad náměstím. Pohled na centrum města. Pohled na centrum města. Na jihovýchodě se vine silnice na Novou Ves po úbočích Kovářova kopce a Staré hory. Severozápadně se zvedá silnice na Ketkovice a Náměšť do kopce Na Vyhlídce. Do této lokality s krásným výhledem na město v údolí je soustředěna nejnovější výstavba rodinných domů. Úzké lesnaté údolí potoka Balinky, kde je vtěsnaná silnice, obklopená rodinnými domky, se nazývá Nový Svět. Touto silnicí přes bývalou hornickou kolonii Havírna se uzavírá kruh mezi městem a městskou částí Padochov.

Město Blšany - ID 91571844 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Náměstí 29, Blšany, 439 88 
První zmínka o Blšanech se objevuje léta páně 1238, kdy je ves uváděna jako majetek valdsaského kláštera . Ve 14. století byla vsí farní s vladyckým sídlem a tvrzí. Na počátku 16. století se obec stala součástí majetku rodu Lobkoviců a tehdy byla povýšena na městečko s vlastním znakem a pečetidlem. Roku 1541 byla městečku Bohuslavem Felixem z Lobkovic udělena důležitá privilegia – právo vlastního soudu, právo vařit pivo, vybírat clo, obchodovat se solí a konat týdenní a výroční jarmarky. Úřední hodiny: PO 07:00-11:30 12:00-17:00 hod. ÚT 07:00-11:30 12:00-14:30 hod. ST 07:00-11:30 12:00-17:00 hod. ČT 07:00-11:30 12:00-14:30 hod. PÁ 07:00-11:30 12:00-14:30 hod.

INFORMAČNÍ CENTRUM Karolinka - ID 95295893 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Nábřežní 545 , Karolinka , 756 05 
Provozní doba: červen-srpen PO 09:00-12:00 12:30-17:00 hod. ÚT 09:00-12:00 12:30-17:00 hod. ST 09:00-12:00 12:30-17:00 hod. ČT 09:00-12:00 12:30-17:00 hod. PÁ 09:00-12:00 12:30-17:00 hod. SO 09:00-12:00 12:30-17:00 hod. NE 09:00-12:00 12:30-17:00 hod. září-květen PO 09:00-12:00 12:30-16:00 hod. ÚT 09:00-12:00 12:30-16:00 hod. ST 09:00-12:00 12:30-16:00 hod. ČT 09:00-12:00 12:30-16:00 hod. PÁ 09:00-12:00 12:30-16:00 hod. SO 09:00-12:00 12:30-16:00 hod. NE 09:00-12:00 hod. Území dnešní Karolinky patřilo již od prvních známých písemných zmínek ke vsetínskému panství. Na počátku 16. století byla nejvýchodnějším sídlem panství ves Hovězí. Poměrně rozsáhlý prostor mezi Hovězím a hranicí Moravy, tvořenou hřebenem Javorníků, dosud nebyl osídlen. Při jeho hospodářském využívání se vsetínští občas střetávali s poddanými a majiteli sousedního panství Povážská Bystrica. Na obou stranách v těchto sporech bývali i mrtví. Podmínky pro osídlování tohoto úseku moravsko - uherského pohraničí byly příznivější až v polovině 17. století, kdy zde vznikly nové vsi Zděchov, Halenkov a Nová dědina. Z hlediska historie Karolinky má zásadní význam posledně jmenovaná ves. Nová dědina vznikla roku 1649 a podle jména manželky zakladatele, tehdejšího majitele vsetínského panství, byla nazývána také Rozínkov, později Hrozenkov. Od začátku 19. století se jmenuje Nový Hrozenkov. V roce 1842 žilo v Novém Hrozenkově 3188 obyvatel a obec měla téměř čistě zemědělský charakter. V celkovém počtu 409 domů bylo 679 bytových stran, z nichž 674 se živilo zemědělstvím, 2 řemeslem a 3 veřejným úřadem. Obyvatelé Nového Hrozenkova v uvedeném roce chovali 74 koní, 226 volů, 762 krav, 200 telat a jalovic, 400 vepřů a 2069 ovcí. Pohled na pilu Foresta a Karolininu huť Celkový pohled na sklárnu V letech 1861-62 nechal postavit na východním okraji Nového Hrozenkova podnikatel Salomon Reich sklárnu, nazývanou Karolinina huť. Hlavním odbytištěm výrobků z huti - broušeného skla a cylindrů na petrolejové lampy - byla Vídeň a oblast Haliče. Součástí sklárny byla také pila na pravém břehu Bečvy v místech nynější mateřské školy. Výstavba závodu brzy podnítila další stavební činnost v jejím okolí a vznik nových živností. Prosperující huť byla motorem industrializace a růstu životní úrovně v celém mikroregionu zejména v období do světové hospodářské krize, jejíž citelné následky byly překonávány po dlouhou dobu. Celkem logicky byla proto nová místní část obce Nový Hrozenkov pojmenovaná po sklárně - Karolinina Huť. Karolinina huť Vyobrazení Karolininy huti na ceníku z roku 1863 Docházelo zde sice k rychlému rozvoji, avšak ještě na počátku 20. století nebylo místo příliš známé. Například ve „Vlastivědě Moravské" z roku 1909 končí sedm stran textu a fotografií věnovaných obci Nový Hrozenkov odstavcem: Asi 2 km od Hrozénkova na silnici ke Karlovicům je skelná huť Šal. Reicha, v níž se pěkné vyrábí sklo. Dělníci obývají ve slušných a čistých domcích. Škola zřízena tam r. 1877 a vydržována Šal. Reichem, ale nicméně s týmiž právy , jako jiné (veřejné) školy. Nyní jest trojtřídní se 214 žáky. Orságův dřevěný hostinec v roce 1915 Kuřácká idyla na zápraží u Orságů-Bitalovských Situace po druhé světové válce přející radikálním změnám využili občané průmyslové východní části Nového Hrozenkova k prosazení rozdělení obce. Vznikla tak 1. ledna 1949 samostatná Karolinina Huť, která byla zanedlouho - 21. června 1951 - přejmenována na obec Karolinka.

Město Kojetín - ID 92650210 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Masarykovo náměstí 20, Kojetín 752 01, 752 01 
Úřední hodiny: PO 08:30-11:30 12:30-17:00 hod. ÚT Zavřeno ST 08:30-11:30 12:30-17:00 hod. ČT Zavřeno PÁ Zavřeno podatelna PO 08:30-11:30 12:30-17:00 hod. ÚT 08:30-11:30 12:30-14:30 hod. ST 08:30-11:30 12:30-17:00 hod. ČT 08:30-11:30 12:30-14:30 hod. PÁ 08:30-11:30 hod. pokladní hodiny PO 08:30-11:30 12:30-16:30 hod. ÚT 08:30-11:30 hod. ST 08:30-11:30 12:30-16:30 hod. ČT 08:30-11:30 hod. PÁ Zavřeno Město Kojetín leží na důležité dopravní křižovatce, železniční trať mezi Přerovem a Brnem existuje již více než 130 let a trať Kojetín – Ostrava přes 110 let. Město má významnou rekreační polohu. Nedaleko od města probíhá Moravská cyklotrasa č. 47 Jeseník – Břeclav a cyklostezka č. 5040 z Tovačova směrem na Měrovice - Plumlov. V okolí města je možno provozovat i vodní turistiku, tok řeky Moravy leží na hranicích Kojetína a je sjízdný směrem do Tovačova i Kroměříže. Okolní krajina je typickou krajinou rovinaté Hané protkané řadou vodních ploch a toků, částečně porostlá lužními lesy a zbytky luk. Na jih od města se zvedá úpatí Chřibů se smíšenými lesy a doubravami. Součástí rekreace obyvatel města a jeho návštěvníků je také koupaliště, které tvoří tři bazény. V jeho těsné blízkosti se rozprostírá rybník Na Hrázi bohatý svojí faunou i florou. Jeho hladinu každoročně zdobí hejno labutí a okolí lemují stromy bohaté svými korunami a množstvím rozličného ptactva. Kojetínské náměstí obklopují měšťanské domy, z nichž některé si ponechaly svůj historický ráz. Stejně jako dříve jejich přízemí je vyplněno různými obchody a restauracemi. Nezbytnou součástí života ve městě je poliklinika, spořitelna, pošta a jiné instituce sloužící občanům a široké veřejnosti. Město je bohaté na kulturní a národopisné tradice. Velmi aktivní je v tomto směru soubor Hanácká beseda, Hanácká scéna a tvůrčí skupina Signál 64, ve které se angažují místní výtvarníci a umělci. Kulturu ve městě zajišťuje Městské kulturní středisko Kojetín, které pořádá různé výstavy, koncerty, přehlídky, apod. Nejvýznamnějšími kulturními akcemi je březnová Přehlídka amatérských divadelních souborů a v srpnu Kojetínské hody a Hudební léto. Na závěr nelze nevzpomenout významných kojetínských rodáků – malíř Sebastini, právník Jan Strakonický, historik Béda Dudík, historik Josef Chytil, akad. malířka Marie Gardavská, akad. malíř Jan Sázel, akad. malíř Vojtěch Štolfa, akad. sochař Stanislav Hlobil, akad. sochař Zdeněk Krybus, hudební skladatel Gustav Vožda, spisovatel Bohumír Štéger a spisovatel Vladimír Novotný. Pro svoji krásu a bohatou historii je město Kojetín klenotem střední Hané a je otevřeno všem návštěvníkům obdivujícím kouzlo přírody a lidského umění.

Město Černošice - ID 94469712 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Riegrova 1209 , Černošice , 252 28 

Dnešní město Černošice tvoří několik historických obcí a osad - Horní Černošice, Dolní Mokropsy a Vráž. Do roku 1974 byly s vlastními Černošicemi spojeny i Dolní Čemošice. Černošice Uvádí se, že Černošice ( = ves lidí Černochových) v r. 999 daroval kníže Boleslav II. ostrovskému klášteru. Nejstarší písemná zmínka o Černošicích pochází z roku 1115, kdy byly majetkem kláštera v Kladrubech. V roce 1239 je získal biskup Jan III. z Dražic. V roce 1268 se stal jejich majitelem Přemysl Otakar II a v roce 1292 je věnoval Václav II. cisterciáckému klášteru na Zbraslavi, kterému patřily až do husitských válek. Od roku 1304 se setkáváme s rozlisováním Malé a Velké Černošice a v roce 1350 se objevují poprvé Horní a Dolní Černošice. V roce 1422 se Černošic zmocnil Pešík Předbor z Radešína. Majitelé Černošic se střídali, až v r.1455 je Jan Krský z Nasetic vrátil Zbraslavskému klášteru za náhradu 300 kop. V majetku kláštera Černošice zůstaly až do jeho zrušení v roce 1785. Majetek kláštera převzal Královský náboženský fond, od kterého vlastní panství Zbraslav (včetně Černošic a Mokropes) zakoupil v dražbě r. 1825 bavorský kníže Bedřich Oettingen Wallerstein.

Obec Dolní Habartice - ID 99435336 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Dolní Habartice 178, Dolní Habartice , 405 02  
Úřední hodiny: PO 08:00-12:00 12:30-17:00 hod. ÚT Zavřeno ST 08:00-12:00 12:30-17:00 hod. ČT Zavřeno PÁ Zavřeno Obec Dolní Habartice se nachází v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Rozkládá se v Českém středohoří v údolí říčky Bystrá, asi devět kilometrů jihovýchodně od Děčína, v severovýchodním sousedství města Benešov nad Ploučnicí. Žije zde 583 obyvatel.

Město Bílovec - ID 90659200 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Slezské náměstí 1/1, Bílovec, 743 01 
Město Bílovec vzniklo na návrší, které později pojmenovali Městský kopec (něm. Stadtberg), na levém břehu říčky Bílovky, vlévající se pak mezi Studénkou a Jistebníkem do řeky Odry. Mělo důležité ochranné postavení na průsečíku dvou obchodních cest: jedné směřující od Příbora k Hradci nad Moravicí a Opavě, druhé, jež směřovala od Fulneku ke Klimkovicím a k Ostravě. Od svého počátku náležel Bílovec k Opavskému Slezsku, zároveň však býval od 19. století přičleňován k takzvanému Kravařsku. Úřední hodiny: PO 08:00-11:00 12:00-17:00 hod. ÚT 08:00-11:00 12:00-14:00 hod. ST 08:00-11:00 12:00-17:00 hod. ČT 08:00-11:00 12:00-14:00 hod. PÁ 08:00-11:00 12:00-13:00 hod.

Základní škola a Mateřská škola dr. Eduarda Beneše Kožlany - ID 94240096 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Dr. E. Beneše 18 , Kožlany , 331 44 
Provozní doba: PO 06:15-16:15 hod. ÚT 06:15-16:15 hod. ST 06:15-16:15 hod. ČT 06:15-16:15 hod. PÁ 06:15-16:15 hod. Základní škola a Mateřská škola dr. Eduarda Beneše, Kožlany je součástí výchovně vzdělávací soustavy, je zařazena do sítě škol. Má právní subjektivitu, vystupuje svým jménem a má odpovědnost vyplývající z těchto vztahů. Škola poskytuje předškolní a základní vzdělání, zabezpečuje rozumovou výchovu ve smyslu vědeckého poznání a v souladu se zásadami vlastenectví, humanity a demokracie, poskytuje mravní, estetickou, pracovní, zdravotní, tělesnou a ekologickou výchovu žáků. Škola připravuje své žáky pro další život, studium a praxi. Škola vznikla v roce 2010 sloučením kožlanské základní školy a mateřské školy v jeden subjekt s názvem ZŠ a MŠ dr. Eduarda Beneše, Kožlany a navázala na stoletou tradici školství v Kožlanech. Škola má 9 tříd v devíti ročnících, jedno oddělení školní družiny a 2 - 3 třídy v MŠ. Do školy chodí kolem 130 žáků, to nám umožňuje věnovat všem dostatek pozornosti a dát všem dostatek prostoru k individuálnímu vývoji. Ve škole pracuje tým zkušených pedagogů, kteří dětem pro výuku vytváří klidné až rodinné prostředí. Výuka ve školce probíhá podle školního vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání s názvem programu:" Cesta kolem světa s Neználkem". Ve škole se vyučuje podle ŠVP ZŠ Kožlany s názvem "Škola pro život", zpracovaného podle RVP pro ZV. V rozsahu stanoveném nařízením vlády jsou žákům bezplatně poskytovány učebnice, učební texty a školní potřeby. Pedagogická rada je poradním orgánem ředitele školy a je tvořena všemi pedagogickými pracovníky. Na škole se organizuje lyžařský kurz pro žáky sedmé třídy, kurz dopravní výchovy ve čtvrté třídě a povinný kurz plavání pro žáky prvního stupně. Škola organizuje různé další akce a školní výlety. Škola spolupracuje s logopedem. Škola zajišťuje speciálního pedagoga, který spolupracuje s ředitelem školy, s výchovným poradcem a PPP. Výchovné problémy dále konzultujeme s pracovníky SPC v Plzni a dětskými psychology. Každý jednotlivý případ řešíme diskrétně a individuálně. Dále škola zajišťuje činnost asistenta pedagoga. Součástí školy je školní družina a školní jídelna. Naše škola poskytuje zájmovým organizacím dětí a mládeže prostory a vybavení pro jejich činnost. Učitelé také vedou některé kroužky. Mimo školní vyučování je plně využita i tělocvična. Škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků při činnostech, které přímo souvisejí s výchovou a vzděláváním, pracovníci školy vytvářejí podmínky pro ochranu zdraví žáků a kontrolují jejich dodržování. Zdraví žáků, jejich majetek i majetek školy je navíc pojištěn u pojišťovny Kooperativa. Škola jako právní subjekt provádí doplňkovou činnost v oblasti školní kuchyně a pronájmu prostor školy a tělocvičny. Doplňková činnost je stále zaměřena pouze na oblasti velmi úzce související s vlastní činností, je velmi pečlivě sledováno vhodné doplnění pracovních úvazků v době prázdnin a vhodné využití pracovníků školy. Doplňková činnost je pro školu důležitým zdrojem financí. Více zde: https://www.zsamskozlany.cz/o-nas/

Obec Myslejovice - ID 94267507 - NÁHLED ZÁZNAMU

Myslejovice 145, Myslejovice, 798 05 

Obec Myslejovice je součástí okresu Prostějov a Olomouckého kraje. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je město Prostějov. Úředně žije v katastru této středně velké obce zhruba 670 obyvatel. Myslejovice mají tři místní části, konkrétně to jsou: Kobylničky, Křenůvky a Myslejovice. V obci je Základní a mateřská škola, pro využití volného času jsou v obci k dispozici tři sportovní hřiště, dva kulturní domy, čtyři hospody. V obci najdeme také knihovnu, kostel a hřbitov. Z další občanské vybavenosti je zde rovněž poštovní úřad. Místní obyvatelé mohou využívat plynofikaci i veřejný vodovod.

Město Rtyně v Podkrkonoší - ID 95813502 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Hronovská 431 , Rtyně v Podkrkonoší , 542 33 
Úřední hodiny: PO 08:00-11:30 12:30-17:00 hod. ÚT 08:00-11:30 hod. ST 08:00-11:30 12:30-17:00 hod. ČT 08:00-11:30 hod. PÁ Zavřeno Rtyně v Podkrkonoší je město v okrese Trutnov. Leží v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách pod Jestřebími horami v nadmořské výšce okolo 405 metrů nad mořem. Obec leží na Rtyňce v povodí Úpy ve Rtyňské brázdě. Žije zde přibližně 3 000 obyvatel.

Město Moravský Beroun - ID 95873458 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

náměstí 9. května 4, Moravský Beroun, 793 05 
Úřední hodiny: PO 07:00-11:30 12:00-17:00 hod. ÚT Zavřeno ST 07:00-11:30 12:00-17:00 hod. ČT Zavřeno PÁ Zavřeno Jeho dějiny jsou spjaty s historií šternberského panství na severní Moravě. Základy mu položil někdy v polovině 13. století Zdislav ze Šternberka, jenž získal podhoří Nízkého Jeseníku jako výsluhu od českého krále Přemysla Otakara II. První zmínka o Moravském Berouně jako o městě naznačuje, že vzniklo před rokem 1339. Podnětem pro jeho vznik byla hornická činnost, jak dokládá městský znak obsahující kleště a hornické kladivo. V rámci německé kolonizace se Moravský Beroun stal střediskem dolování a zpracování železné rudy. Kutací práce v regionu řídil horní úřad v čele s hormistrem. Nejstarším cechem v Moravském Berouně byl cech kovářský. V roce 1577 dostalo město od císaře Rudolfa II. právo konat dva výroční trhy. Po čase získalo město i právo volného obchodu a trhu a výčepní právo. V druhé polovině 16. století vyvolala náboženská svoboda novou vlnu německého přistěhovalectví, v níž se ztrácejí zbytky českého obyvatelstva. Město bylo postiženo třicetiletou válkou, která přinesla hospodářský úpadek a bída následně vyvolala fanatismus čarodějnických procesů. Teprve koncem 18. a začátkem 19. století prožívá město období rozkvětu spojeného s tkalcovskou výrobou a s textilním průmyslem. Nástupcem tohoto průmyslu je dnešní podnik Granitol a. s. , který je nejvýznamnějším zaměstnavatelem v regionu. Zabývá se především výrobou plastových technických a obalových fólií a svařovaných výrobků z těchto fólií. V současné době je největším výrobcem ve svém oboru podnikání v České republice. V roce 1872 bylo dokončeno železniční spojení s Olomoucí, v roce 1928 zahájila provoz autobusová doprava.

Obec Pucov - ID 99160048 - NÁHLED ZÁZNAMU

Pucov 19, Pucov, 675 71 

Na návsi se nachází nově postavená zvonička z roku 2000. V jejím sousedství je umístěn pomník prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka a občanů obce, kteří padli v první světvé válce. V lesích naleko obce je umístěn pomník Poslední vlk postavený v roce 1861.

Nad obcí u silnice od Jinošova do Pucova stojí starobylá Boží muka. V obci a jejím nejbližsím okolí je rozeseto několik křížů. Nedaleko vesnice se nachází rekreační osada Bělizna, která nabízí v letních měsících možnost koupání a rybolovu. Okolní příroda je turisticky atraktivní.

Město Nová Paka - ID 96111324 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Dukelské náměstí 39 , Nová Paka , 509 01  
Nová Paka je město v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Ve městě žije přibližně 9 100 obyvatel. Leží v nadmořské výšce 427 metrů. Úřední hodiny: PO 08:00-11:00 12:00-17:00 hod. ÚT 08:00-11:00 12:00-14:00 hod. ST 08:00-11:00 12:00-17:00 hod. ČT 08:00-11:00 12:00-14:00 hod. PÁ 08:00-11:00 12:00-13:00 hod.

Obec Velké Přílepy - ID 95869434 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Pražská 162 , Velké Přílepy , 252 64 
Úřední hodiny: PO 08:00-11:00 12:00-18:00 hod. ÚT 08:00-11:00 hod. ST 08:00-11:00 hod. ČT 08:00-11:00 hod. PÁ Zavřeno

Obec Boršov - ID 98705336 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Boršov 17 , Boršov , 588 05 
Úřední hodiny: PO Zavřeno ÚT Zavřeno ST 18:00-19:00 hod. ČT Zavřeno PÁ Zavřeno Boršov se v hlubinách staletí jmenoval Borzyssow, později Bořišov podle osobního jména Bořislava, Bořislavův dvůr. Později se nazývala zkráceně Boříše, někde se též uvádí Boryšov.Osada Bořišov se uvádí již v roce 1233 jako majetek biskupství pražského. Koncem 14. století měla obec 8 usedlostí. Obyvatelé byli zbaveni robot. Vykoupili se poplatkem 3 grošů z lánu. Byli pouze povinni pomáhat při honech.Před rokem 1470 koupil Boršov od vyšebrodského kláštera Mikuláš z Pelhřimova. Potom patřil Boršov k Rychnovsku. Trhovou smlouvou z 16. října 1586 prodal císař Kryštofovi Nový Rychnov s okolními vesnicemi, mezi nimiž byl i Boršov. Po zániku vrchnostenské správy patřil Boršov k okresu Pelhřimov.Obec neměla školu. Byla přiškolena do Dušejova. Byla povinna přispívat určitými peněžními částkami místní školní radě v Dušejově na úhradu školního rozpočtu. Částky byly často vysoké, někdy dosahovaly dokonce až poloviny celkového rozpočtu. Proto docházelo často mezi Boršovem a Dušejovem ke sporu. Celá obec leží na katastru o velikosti 256 ha. V roce 1920 měla 47 obytných domů s 272 obyvateli. Z nich bylo 144 mužů a 128 žen. Všichni byli československé státní příslušnosti. 269 obyvatel bylo katolíků a 2 bez vyznání. V roce 1930 měla obec již 48 domů a 241 obyvatel. Z nich bylo 239 československé státní příslušnosti a dva cizozemci. 224 obyvatel byli katolíci, 2 evangelíci, 11 československých, 1 neudané víry a 3 bez vyznání.V obci Boršově je kamenolom, ve kterém se těžil velmi kvalitní kámen.

Městys Dub nad Moravou - ID 99611265 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Brodecká 1 , Dub nad Moravou , 783 75 
Úřední hodiny: PO 07:30-12:00 12:30-15:30 hod. ÚT Zavřeno ST 07:30-12:00 12:30-17:30 hod. ČT Zavřeno PÁ Zavřeno Dub nad Moravou je městys ležící v okrese Olomouc, asi 12 km východně od Prostějova. Žije zde přibližně 1 600 obyvatel. Jeho katastrální území má rozlohu 1566 ha.

Město Ivančice - ID 91316787 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Palackého náměstí 196/6, Ivančice, 664 91 
Úřední hodiny: PO 07:30-11:30 12:30-17:00 hod. ÚT Zavřeno ST 07:30-11:30 12:30-17:00 hod. ČT Zavřeno PÁ Zavřeno Město Ivančice tvoří sedm místních částí, z nichž Alexovice, Němčice a Letkovice jsou stavebně spojeny s vlastními Ivančicemi a místní části Budkovice, Hrubšice a Řeznovice leží dál od centra. Město Ivančice je od roku 2003 obcí s rozšířenou působností, k 1.1.2019 s 9618 obyvateli. Město leží na 49°6´ severní šířky, 34°2´východní délky, převážně na levém břehu řeky Jihlavy, v údolí 209 m n.m. nad mořem a je ze tří stran obklopeno kopci – na východě Sv. Jakub (355 m n.m.), jihovýchodě Réna (310 m n.m.) a na severu bezejmenný vrch za cihelnou (250 m n.m.) Stékají se zde tři z hlavních západoevropských řek Jihlava, Oslava a Rokytná. Ivančicko je odvodňováno Jihlavou, která pokračuje jihovýchodně do Dyje přes Moravu do Černého moře. Patří mezi nejstarší města na Moravě, kdy jejich založení spadá do doby panování markraběte Vladislava Jindřicha, jenž vládl v letech 1196-1222. Největší rozkvět zažily Ivančice v 16. století, kdy byly sedmým až osmým největším městě na Moravě. Velký zdroj bývalo zdejší vinařství. Již na nejstarší dochované městské pečeti (1382) jsou jako symbol tří vinné kádě, později poháry. Historie: Příhodná poloha v teplé kotlině jižní Moravy na soutoku tří řek – Jihlavy, Oslavy a Rokytné – a na důležité křižovatce historických obchodních cest vysvětluje dávné osídlení místa. Dokládají to nálezy z doby kamenné a bronzové. Úvod do středověkých dějin tvořily prvé rody slovanských osadníků, kteří sem přišli v 6. století v době stěhování národů.Za předchůdce dnešního města můžeme považovat velkomoravské hradiště na ostrohu Réna nad Ivančicemi, o jehož existenci v 9. století s palisádovým opevněním se dozvídáme z archeologických nálezů. Bylo tu tržiště na křižovatce cest z Uher a Podunají, hrad měl též strážní funkci. Po zániku hradiště se správní centrum zformovalo u řeky v údolí. První písemná zpráva o městu Ivančicích pochází z roku 1221. O významu Ivančic v té době svědčí královské výsady, které jim r. 1228 udělil král Václav II. Roku 1486 se staly městem poddanským, když přešly do majetku pánů z Pernštejna, později z Lipé. Součástí města bývala odedávna židovská komunita. Nejstarší pomník památkově chráněném židovském hřbitově má vročení 1548. Kulturní vzepětí v 16. století Postarali se o ně čeští bratří a zvláště biskup Jan Blahoslav, který tu působil od roku 1558 až do své smrti r. 1571. Dík humanitním dílům (Musica, Gramatika česká, Filipika proti misomusům, překlad Nového zákona) která zde vydal, staly se Ivančice tehdejším centrem moravské vzdělanosti. Obchodní cesty přinášely nejen blahobyt, ale i zkázu Ještě před založením města, v letech 1142 a 1146, vydrancovaly vesnická sídla kruté výpravy českého knížete Vladislava II., při trestné výpravě na synovce Konráda I. Znojemského. V létě a na podzim 1185 zas oblast postihly ničivé vpády vojska českého knížete Bedřicha se známou bitvou u Loděnic. Největší pohromu zažily Ivančice r. 1304. Tehdy je přepadl oddíl Kumánů – divocí bojovníci ve službách vojska Albrechta Habsburského. Veškeré obyvatelstvo, hledající úkryt v kostele, bylo tam upáleno. V létech 1424-35 zas královské město soužila husitská posádka. Pozdější slibný rozvoj přerušila třicetiletá válka s pleněním v letech 1623-1625 uherskou armádou Bethlena Gábora i císařskými vojsky a obsazením města Švédy r. 1645. Morová epidemie to strašné dílo dokonala, nadlouho pustly domy i vinice. Nic však nezničilo vůli obyvatel, kteří opět zapisují Ivančice do dějin v 19. století, tentokrát jako důležité středisko národního obrození, aby pro časy dnešní uchovaly památku na osobnosti, které Ivančicemi prošly, zde žily a tvořily a posunuly vývoj kupředu. V r. 1866 tu byla založena rolnická škola, druhá svého druhu na Moravě, r. 1892 ústav pro hluchoněmé a v roce 1919 Gymnázium Jana Blahoslava. Významné osobnosti: Ivančice daly světu několik významných osobností kultury a umění. Nejslavnější – malíř Alfons Mucha a herec Vladimír Menšík – dnes mají v Ivančicích své stálé expozice. Beneš Method Kulda (1820 – 1903), byl prvním sběratelem a vydavatelem moravských národních pohádek. Navštivte zdejší památky: Nejcennější z nich je románský kostel sv. Petra a Pavla z poloviny 12. století, jenž nemá v českých zemích obdoby. Stoji v Řeznovicích – místní části Ivančic. Náměstí Ivančic dominuje gotický kostel s hranolovou věží, zdobí je barokní mariánské sousoší z r. 1726 a kašna se soškou sv. Floriána. Mezi historickými domy vynikají radnice – Dům pánů z Lipé – a renesanční budova Památníku A. Muchy. Významnou památkou je rozsáhlý židovský hřbitov v Mřenkové ulici. Po českých bratrech zůstala věž kaple, budova bratrské akademie a archeologické vykopávky. Technickou památka: železniční viadukt nad řekou Jihlavou (výška 42 m) z r. 1870). Současnost: Dnešní Ivančice jsou moderním městem se čtyřmi základními, dvěma středními školami a odborným učilištěm. Prvotní snaha vedení města spočívá v zajišťování potřebné infrastruktury a kvalitního chodu škol. O kulturní vyžití se tu kromě zájmových organizací a škol stará příspěvková organizace města – Kulturní a informační centrum. Mezi městské akce většího významu lze zařadit dvoudenní květnové Slavnosti chřestu, Ivančickou pouť s třídenním programem, obě na hlavním náměstí. Pohádkový les pořádaný Domem dětí a mládeže v parku na Réně je na začátku června vítaným a hojně navštěvovaným zpestřením pro rodiče s dětmi. Všem, kteří do města zavítají, je třeba doporučit návštěvu Památníku Alfonse Muchy s další stálou expozicí Vl. Menšíka a příležitostnými výstavami. Nádherná okolní příroda, se svými řekami, lesy a rybníky, vybízí cyklisty či pěší na romantické výlety do různých směrů na řadě tras.

Obecní úřad Brod nad Dyjí - ID 92412890 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Brod nad Dyjí 45, Brod nad Dyjí, 688 01 
Obecní úřad podává informace žadatelům, plní úkoly uložené radou nebo zastupitelstvem obce, pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti vykonávat státní správu, zřídí na veřejně dostupném místě úřední desku a spravuje obec.

Základní škola a Mateřská škola Sedlec-Prčice - ID 90790440 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Školní 160 , Sedlec , 257 91 

Naše škola má moderní technické zázemí. Výuka probíhá v deseti kmenových učebnách, dále škola disponuje odbornými učebnami - 2 počítačové učebny, pracovny s interaktivní tabulí, jazyková učebna, multimediální pracovna, učebna chemie a fyziky s chemickou laboratoří, učebna přírodopisu, výtvarná   a hudební pracovna a učebna pro ambulantní dyslektický nácvik. Žáci mohou využít i venkovní učebnu. Budova školy zaujme svou nápaditou výzdobou.   Škola nabízí ideální podmínky pro sport   a tělovýchovu (dobře vybavená tělocvična, malá tělocvična, posilovna, venkovní sportovní areál) a pro umělecký rozvoj (vlastní kulturní sál, který je nově zrekonstruovaný). Pracovní činnosti,   ale také zájmové kroužky probíhají   v nově vybudované cvičné kuchyňce   a zrenovovaných školních dílnách, dále   pak na školních pozemcích se skleníkem. Součástí školy je i školní družina, která využívá pro svoji činnost dvě herny.  Žáci tak mají ideální podmínky pro všestranný rozvoj vzdělávání. V rámci ŠVP   s názvem Spolu za poznáním a věděním se na naší škole zaměřujeme na výuku jazyků, matematiky, informatiky, přírodních věd, praktických činností i sportu. Po vyučování mají žáci možnost navštěvovat celou řadu zájmových kroužků a tím dále rozvíjet své nadání. Škola si váží jakékoli pomoci ze strany rodičů i široké veřejnosti. Oceňuje vzájemnou komunikaci a respekt ve vztazích mezi žáky, učiteli a rodiči. 

Obec Staré Město - ID 97709451 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Staré Město 145, Staré Město , 569 32 

Obec Staré Město leží na jihovýchodě Pardubického kraje, 5 km od města Moravská Třebová.  Původní osídlení bylo slovanské. První zmínka o obci pochází z roku 1234. Roku 1270 se obec uvádí pod názvem Stará Třebová. Později se název Třebová přenesl na nově založené město při řece a ujal se název Staré Město.  Obecná škola je doložena v roce 1848, v roce 1900 se uvádí jako trojtřídní. V současné době obec zřizuje pětitřídní Základní školu a mateřskou školu SLUNÍČKO.  Na okraji obce směrem na Třebařov se nachází sportovní areál. Zde je možnost využití fotbalového a víceúčelového hřiště, minigolfu, dětského hřiště a dráhy na pétanque.    Na areál navazuje sportovní letiště.  V obci pracuje Spolek dobrovolných hasičů a výjezdová jednotka hasičů JPO II. U budovy obecního úřadu se nachází dominantní věž hasičské zbrojnice z roku 1878. V roce 2012 proběhla rekonstrukce věže a rozšíření hasičské zbrojnice. V obci dále pracuje Tělovýchovná jednota a Myslivecké sdružení HUBERT.  V obci se nachází zdravotní středisko, kde pravidelně ordinuje praktický, zubní, dětský a dorostový lékař.  V centru obce stojí farní kostel sv.Kateřiny a sv.Anny (původní ze 13.stol., přestavěn byl v 17. a 18. stol.), dále hřbitovní kaple (1728), fara (1716), kalvárie u kostela (1771) a kříž (1797).  Obec Radišov byla do roku 1849 součástí panství Moravská Třebová. Osadou Starého Města se stala v roce 1960. Pamětihodnostmi obce jsou kaple Svatého Rocha a pomník padlým z první světové války.   První zmínka o obci Petrušov se datuje k roku 1316. Stejně jako Radišov byla do roku 1849 součástí panství Moravská Třebová. Od roku 1960 spadá pod obec Staré Město. Nyní je obec především rekreačního charakteru. Jejím okolím vedou značené turistické a cykloturistické trasy.  Třetí částí obce Staré Město je Bílá Studně. Ve druhé polovině 18.století zde byly zřízeny sirné lázně, které zanikly v průběhu druhé světové války.        

OBLASTNÍ CHARITA OSTROV - ID 97031340 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Lidická 1036 , Ostrov , 363 01 

Tato organizační jednotka zahájila své působení na jaře roku 1991 jako dobrovolnická charita bez právní subjektivity, poté pak získala právní subjektivitu v roce 1994 a směřuje své základní  poslání pomáhat lidem v nouzi bez ohledu na jejich náboženskou, politickou, či rasovou příslušnost. Tato pomoc se děje skrze jednotlivé charitní projekty. Zaměstnáno je 65 zaměstnanců a v další činnosti pomáhá 22 charitních dobrovolnic a dobrovolníků.

Obec Vysoké Popovice - ID 98574978 - NÁHLED ZÁZNAMU

Vysoké Popovice 35, Zastávka u Brna, 664 84 

Obec Vysoké Popovice je obec s dlouhodobou tradicí s první zmínkou již z roku 1228. Leží na západní hranici okresu Brno–venkov, na hlavní silnici a železniční trati Brno – Rosice – Třebíč, 30 km od Brna. Katastr obce má rozlohu 389,99 ha, leží ve výšce 459 m n.m., v obci žije 660 obyvatel. Obec Vysoké Popovice nabízí svým občanům obchod se smíšeným zbožím, mateřskou a základní školu. V obci působí Česká pošta.

Sportovní vyžití je možné na místním fotbalovém hřišti, dvou tenisových kurtech a víceúčelovém hřišti. V obci se nachází kostel sv. Jana Křtitele, který obklopuje místní hřbitov s lipovou alejí. Obec je plynofikována, v roce 2002 byla dostavěna kanalizace s čistírnou odpadních vod a v celé obci byl  zrekonstruován vodovodní řad. Současně s výstavbou kanalizace byl opraven průtah obcí - státní silnice I/23, kterou obklopují nově zbudované chodníky ze zámkové dlažby.

Obecní úřad Drozdov (okres Šumperk) - ID 95586242 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Drozdov 150, Drozdov, 789 01 

Obecní úřad podává informace žadatelům, plní úkoly uložené radou nebo zastupitelstvem obce, pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti vykonávat státní správu, zřídí na veřejně dostupném místě úřední desku a spravuje obec.

Obec Kobeřice u Brna - ID 93711581 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Dolní 54 , Kobeřice u Brna, 684 01 

Na území Kobeřic se nacházejí četné archeologické doklady. Lze zde sledovat vývoj osídlení v pravěku i středověku. O to se zasloužil především Alois Procházka, který se zabýval archeologickými nálezy Vyškovska a který je rovněž čestným občanem obce.   První písemná zmínka o obci pochází z r. 1283, kdy ves již existovala a byl v ní farní kostel. Ten je zasvěcen sv. Jiljí a je chráněnou památkou. Je dokladem románské architektury. V obci také stávaly dvě tvrze nejznámějších vlastníků, pánů z Věžník.  Jejich pískovcová náhrobní deska ze 16 století. Velice cenná je nástěnná malba Panny Marie Ochranitelky, pravděpodobně z r 1350. V lesích pak se nachází zbytky osady Mezilesice, o níž jsou první písemné zprávy již z roku 1210. Významnými vlastníky obce bývali Kounicové a Lichtenštejnové.  V období první republiky zde byly velké náboženské vášně, spojené se vznikem československé církve husitské. Ta zde má rovněž svou modlitebnu.  Ze známějších osob pak je rodákem a čestným občanem obce dr. Hubert Ripka, ministr zahraničního obchodu Benešovy poválečné vlády. Spolu s Aloisem Procházkou zde má i pamětní desku.  Za druhé světové války v lesích operoval partyzánský oddíl Olga a mezi odbojové pracovníky patřila i řada místních občanů.

Obecní úřad Nový Malín - ID 92500736 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Nový Malín 240, Nový Malín , 788 03 

Obecní úřad Nový Malín podává informace žadatelům, plní úkoly uložené radou nebo zastupitelstvem obce, pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti vykonávat státní správu, zřídí na veřejně dostupném místě úřední desku a spravuje obec.

Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Přerově - ID 92711713 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Č. Drahlovského 912/1, Přerov, 750 02 

Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Přerově.

Obec Říčany - ID 98850464 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

nám. Osvobození 340, Říčany , 664 82 

Říčany jsou starobylá obec. První zmínka o Říčanech pochází z roku 1237, kdy jsou tři bratři Karel, Beneš a Ladislav z Říčan uvedeni jako svědkové na listině, kterou Václav I. odstoupil brněnskému kostelu sv. Petra některé vesnice. Rod Říčanských byl neobyčejně rozvětvený nejen na Moravě, ale i v Čechách. Bezpečně se rody daly odlišit podle erbovních znamení, moravský rod měl ve znaku dvě bradatice (válečné sekery) křížem přeložené.     Sídlem pánů z Říčan i dalších majitelů byla tvrz na skalnatém ostrohu za vesnicí, kde se dodnes říká „Na Zámečku“, na mapách je místo označeno jako Hradisko. Místo, kde kdysi tvrz stávala je nyní zalesněné a vidět je dosud příkop, jímž je vrch dokola obehnán. K místu se váží i strašidelné pověsti (více zde). Na nejstarší mapě Moravy z roku 1575 i na mapě Komenského z r. 1627 jsou Říčany označeny jako místo s tvrzí. V letech 1539, 1540,1552 se označuje jako pustá, v roce 1560 znovu vystavěná. Časem přestaly být Říčany samostatným panstvím a byly připojeny k hradu Veveří. V době pozdější stálo panské stavení v nynějším středu obce „ve dvoře“, ještě v roce 1671 je označováno jako rytířské sídlo. Vrchnost, pokud na panství přijela, se zdržovala na Veveří a tak v něm bydlili říčanský purkmistr a důchodní s písařem. Koncem šestnáctého století získal - díky sňatku - Říčany rod Tiefenbachů a Říčany se dostaly z dlouholetého držení domácích šlechtických rodů a staly se majetkem vrchností původu cizího - např. Collaltové, Sinzerdorfové, Mundyové , Gustav princ z Wasy, vnuk švédského krále Gustava III., a jiní. To panství ku prospěchu nebylo, protože majitelé se na něm nezdržovali a panství spravovali úředníci.   

Obec Panoší Újezd - ID 96381772 - NÁHLED ZÁZNAMU

Panoší Újezd 6, Panoší Újezd, 270 21 

Obec Panoší Újezd se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, zhruba 10 km jjz. od Rakovníka.

Panoší Újezd je členem mikroregionu Balkán se sídlem ve Slapcích. V lokalitě je pro ves používaný zejména název Panošák. Na území žije 297 obyvatel.

OBEC UHŘÍNOV - ID 93470345 - NÁHLED ZÁZNAMU

Uhřínov 23, Uhřínov, 594 41 

První písemná zpráva pochází z roku 1348. Obec se nachází v nadmořské výšce 489 metrů. Na území žije 277 obyvatel.

Obec Letonice - ID 97805004 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Osvobození 112, Letonice, 683 35 

Obec se nachází v nadmořské výšce 267 metrů. Na území žije 1385 obyvatel. Katastrální území o výměře 1100 ha spadá do Litenčické pahorkatiny a je nejzápadnějším výběžkem karpatského oblouku.Poskytování služeb Czech POINTu.

Město Česká Třebová - ID 89664881 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Staré náměstí 78, Česká Třebová , 560 02 

Město s necelými šestnácti tisíci obyvateli patří k největším v Pardubickém kraji a jeho historie sahá až do roku 1278. Ještě docela nedávno Česká Třebová evokovala především železnici, důležitou dopravní křižovatkou regionu stále je, ale bylo by chybou pohlížet na ni jen jako na město železničářů. Česká Třebová se  stává městem, v němž je  stále větší prostor poskytován sportu a kultuře, městem, které vyniká zelení a mnoha parky, městem, které se stále rozvíjí.

Obec Zdíkov - ID 93033094 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Zdíkov 215, Zdíkov , 384 72 

Naše obec Zdíkov se nachází v okrese Prachatice, kraj Jihočeský. Žije zde přes 1700 obyvatel. První písemná známka o obci pochází z roku 1318. Zajímavostí při návštěvě obce může být Zámek Zdíkov a další památky Zdíkova. Nachází se zde obecní úřad a Kaple Narození Panny Marie.

Římskokatolická farnost Skalice u Frýdku-Místku - ID 99827735 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Frýdek-Místek 91, Frýdek-Místek, 738 01 

Pořádání bohoslužeb a duchovních setkání.

Město Žďár nad Sázavou - ID 92457137 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Žižkova 227/1 , Žďár nad Sázavou , 591 01 

Osada Žďár vznikla při cisterciáckém klášteře založeném Bočkem z Obřan roku 1252. Po krátkodobé existenci v místech označovaných dnes "Na starém městě" byla přemístěna na levý břeh řeky Sázavy do míst dnešního historického jádra.  O Žďáře jako městečku se poprvé zmiňuje listina z roku 1293. Podle zachovaných urbářů z roku 1407 čítalo městečko 93 usedlostí, roku 1462 na 97 usedlostí a roku 1483 na 104 usedlostí.  Roku 1588 se dostal žďárský klášter pod pravomoc olomouckého biskupství. Toto bylo příčinou dlouholetého sporu biskupství s klášterem, který nechtěl nový stav uznat. Městečko Žďár stálo na straně kláštera. Spor byl ukončen kardinálem Františkem z Ditrichštejna zrušením cisterciáckého kláštera roku 1606 a diplomatickým vyrovnáním s městečkem roku 1607. Kardinál tehdy povýšil městečko Žďár na město a udělil mu nová privilegia a nový znak. Později se bývalé klášterní panství stalo soukromým majetkem kardinála. Roku 1638 odkoupil cisterciácký řád žďárské panství z pozůstalosti kardinála Ditrichštejna a do Žďáru se navrátili cisterciáci. Na konci třicetileté války, roku 1642, byl napaden klášter Švédy, ale ozbrojení měšťané jej ubránili. Roku 1647 Švédové město vydrancovali.  Roku 1704 potvrdil císař Leopold I. městu Žďáru jeho výsady a rozmnožil jeho znak. Do znaku města z roku 1607 byl přidán znak opatský a znak žďárského kláštera. Tohoto rozmnoženého znaku používá město dodnes. Po zrušení kláštera císařem Josefem II. přešlo jeho panství do správy Moravského náboženského fondu a po jeho prodeji mělo postupně několik majitelů.  Z návštěvy T. G. MasarykaPři nové politické organizaci po roce 1848 se Žďár stal roku 1850 sídlem soudního okresu. Politický okres byl v Novém Městě na Moravě.  Ve druhé polovině 19. století se začal ve městě rozvíjet národní život. Vznikla řada kulturních spolků a v letech 1884 - 1901 zde působil první český odborný lesnický spisovatel a redaktor Jan Doležal (1847 - 1901). Pro žďárské kulturní spolky postavilo město Národní dům (Městské divadlo) slavnostně otevřený roku 1901.  Na přelomu 19. a 20. století vznikly první větší podniky, hlavně obuvnické. Město získalo ve dvou etapách (1898 -1905) železniční spojení (Havlíčkův Brod - Žďár - Nové Město - Tišnov). Došlo též k prvním větším zásahům do staré zástavby města. V souvislosti s tím se ve městě roku 1911 ustavilo prvé Družstvo pro stavbu rodinných domků.  Na frontách první světové války v letech 1914 - 1918 padla řada žďárských občanů a čtyři z nich jako českoslovenští legionáři.  V roce desátého výročí vzniku Československé republiky, roku 1928 navštívil město president T.G.Masaryk. Snímek z této návštěvy se stal velmi populárním v tisku a byl vzorem pro československou známku vydanou roku 1938.  Náměstí v roce 1936Druhá světová válka postihla město nejvíce ve svých posledních dnech. V květnu 1945 byla zničena nebo poškozena řada domů. V roce 1949 se stal Žďár sídlem politického okresu (tehdy ONV - Okresní národní výbor). Téhož roku došlo ke sloučení s obcí Zámek Žďár a místo původního úředního názvu Žďár byl zvolen nový název města - Žďár nad Sázavou.  Po válce došlo k několikanásobnému vzrůstu počtu obyvatel. Bylo to v souvislosti s výstavbou strojíren a sléváren - Žďas. Vznikly nové části města a v sedmdesátých letech bylo přestavěno celé historické jádro.

Základní škola a Mateřská škola Lovčice - ID 95059906 - NÁHLED ZÁZNAMU

Lovčice 73 , Lovčice, 503 61 

Základní škola a Mateřská škola, Lovčice, okres Hradec Králové

Obec Senec - ID 96210785 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Senec 95 , Senec , 270 36  

Obecní úřad podává informace žadatelům, plní úkoly uložené radou nebo zastupitelstvem obce, pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti vykonávat státní správu, zřídí na veřejně dostupném místě úřední desku a spravuje obec.

Obec Žďár - ID 89043095 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Žďár 1, Žďár , 270 33 

Na státní silnici jižně od Jesenice leží obec Žďár. Pravěké sídliště zde nebylo, protože se zde nacházel prales. Při zakládání vsi musel býti prales vypálen neboli vyžďářen. Stalo se tak za pozdějšího pravěkého osídlování po 10.stol. Podle vyždářeného lesa dostala ves jméno Žďár. Půdorys obce je slovanská okrouhlice.  O Žďáru máme zprávy až z pozdější doby. Roku 1558 patřil Jáchymovi Šlikovi na Rabštejně. Ten prodal Žďár bratrům Švamberkům r. 1564. Roku 1596 jej koupil Jaroslav Libštejnský z Petrohradu. Roku 1600 se stává majitelem Václav Chotek z Chotkova. Po konfiskaci Chotkova žihelského panství Žďár koupil r. 1623 heřman Černín z Chidenic a připojil jej k Petrohradu. Poněmčení vsi nastalo koncel 18. stol.  Roku 1654 zde bylo 17 usedlostí, 8 českých, 9 německých, 5 statků bylo pustých.  Roku 1921 zde bylo 41 usedlostí, 189 obyvatel, z toho 20 Čechů a 149 němců  Roku 1930 zde bylo 33 čechl a 151 němců. Kaple sv. Martina  stojí na návsi Žďáru. Původní barokní budova z roku 1734 byla do nynější podoby přestavěna v roce 1819. Je to obdélná, trojboce zakončena stavba s hladkým trojúhelníkovým štítem v průčelí. Fasády jsou v závěru členěny pilastry. Stěny jsou nečleněné,kruchta dřevěná. Střecha kaple je kryta taškami, sanktusník je plechový. Kaple je v majetku církve.  O t ě v ě k y   / Nedowitz/ kostel Nejsvětější Trojice (1807)  Kdy, byla ves založena, se nám dnes již zřejmě, nepodaří zjistit. Je však faktem, že na jihovýchodním okraji vsi byly objeveny základy tvrziště, patrně ze 14. století. Při datu první zmínky a tedy v roce 1418, je ves uváděna jako součást panství na Petrohradě a tedy v majetcích Jence z Janovic. Právě v uvedeném roce 1418 jsou Otěvěky prodány Jencem pražské kapitule sv. Víta, kde ves setrvala až do roku 1713, kdy ji koupili Lažanští z Bukové. Zdejší kostel byl vystavěn roku 1807 v místech původní kaple, která byla v roce 1781 přestavována do barokní podoby.   

Obec Královice - ID 91989870 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Královice 19 , Královice , 274 01  

Obecní úřad podává informace žadatelům, plní úkoly uložené radou nebo zastupitelstvem obce, pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti vykonávat státní správu, zřídí na veřejně dostupném místě úřední desku a spravuje obec.

Obec Tehov - ID 93450395 - NÁHLED ZÁZNAMU

Tehov 2, Tehov, 258 01 

Obec Tehov se nachází v okrese Benešov, 6 km od Vlašimi a 20 km od okresního města, ve Středočeském kraji, v nadmořské výšce 452 metrů a žije zde cca 350 obyvatel. První písemná zpráva pochází z roku 1352. Poskytování služeb Czech POINTu. Mezi pamětihodnosti patří kostel svatého Prokopa na návsi a socha svatého Jana Nepomuckého.

Obec Kamenný Most - ID 94603265 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Kamenný Most 80, Kamenný Most , 273 26 

Obecní úřad podává informace žadatelům, plní úkoly uložené radou nebo zastupitelstvem obce, pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti vykonávat státní správu, zřídí na veřejně dostupném místě úřední desku a spravuje obec.

Obec Dolní Stakory - ID 94078176 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Dolní Stakory 48 , Dolní Stakory , 293 01  

Osada zdejší je asi velmi stará. O původu není mi ničeho bližšího známo. V starých  záznamech  uvádí  se jménem STAKORCE, v němž vidí profesor Bareš zdrobnělé jméno od slova Stakory. Tak se nazývala  osada Horní  Stakory  ( = též Hrubé Stakory), kdež bývala tvrz, dvůr a kostel  .Dolní Stakory leží na rovině mírně zvlněné, k severu nepatrně stoupající a na konci katastru rychleji se sklání pod Studenku v rovinu níže ležící. Na severozápad zvyšuje se k Horním Stakorům a vrchu „Babě 360 m nad mořem. Dolní Stakory leží 230 m nad mořem.  Celý katastr dolno- stakorský měří 377.60 ha. Z toho je 313.22 ha polí, 5.10 ha zastavěné plochy, 36.89 ha luk, 6.30 ha zahrad, 2.32 ha pastvin, 0.91 ha lesa, 12.86 ha státem veřejný (cesty) . při posledním sčítání lidu bylo zde napočteno 234 obyvatelé – vesměs národnosti české. 231 obyv. byli v církvi římsko-katolické a jen 3 československé. Že by zde býval kdy žid usazen, není známo.

Obec Pálovice - ID 93631003 - NÁHLED ZÁZNAMU

Pálovice 35, Pálovice , 675 31  

 Obec 3 km jihozápadně od Jemnice se poprvé v historických pramenech připomíná roku 1349 pod názvem Paulowicz. V té době vesnici držel bohatý jemnický měšťan a rychtář Mikuláš. Od roku 1457, kdy král Ladislav zapsal zámek a město Jemnici a též ves Pálovice pánům z Lichtenburka, sdílela vesnice většinou osudy jemnického panství. V roce 1850 byla obec začleněna pod politickou pravomoc Podkrajského úřadu v Dačicích. V roce 1900 se uvádí v Páovicích dvůr velkostatku a lihovar patřící jemnické vrchnosti. Koncem feudálního období žilo v Pálovicích 345 obyvatel v 44 domech. Většina obyvatel byla české národnosti a živila se zemědělstvím. v roce 1951 vzniklo JZD, ale po dvou letech zaniklo. Znovu bylo založeno v r. 1958. V roce 1965 se sloučilo s JZD Panenská a v roce 1976 bylo součástí JZD Menhartice. 

PEČOVATELSKÁ SLUŽBA HUSTOPEČE NAD BEČVOU - ID 93884805 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

J. V. Choráze 309, Hustopeče nad Bečvou, 753 66 

Poskytování sociálních služeb. Posláním Pečovatelské služby je umožnit lidem setrvat ve svém přirozeném sociálním prostředí, i po ztrátě částečné či převážné soběstačnosti a orientaci, a žít, dle možností a s pomocí rodiny a za pomocí pečovatelské služby způsobem, na který byli dosud zvyklí.

Obec Poštovice - ID 95986721 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Poštovice 13 , Poštovice , 273 72  

Obec Poštovice leží na severním cípu slánské oblasti hraničící s okresem Litoměřice, na východ sousedící s obcí Kmetiněves, na polední-jižní stranu s Tmání, na západ se Šlapnicemi a na sever již s „litoměřickou" obcí Radešín. Rozkládá se v údolí podél obou břehů Vranského potoka, jež napájí i obecní rybník, který slouží jako požární nádrž.   Vranský potok rozděluje Poštovice na dvě Části. Na menší „panskou" stranu a větší „ selskou".

Město Nymburk - ID 95223695 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Náměstí Přemyslovců 163/20, Nymburk, 288 02 

Městský úřad Nymburk poskytuje občanům služby v oborech správy městského majetku, správních činnosti (matrika, vydávání OP, pasu a ŘP), sociálních činností a odboru životního prostředí. Na úřední desce jsou vyvěšeny aktuální informace pro občany.

Obec Ošelín - ID 99371022 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Ošelín 36, Ošelín , 349 01 

Obec se nachází v 478m nadmořské výšky, kousek od obce, protéká řeka Mže kde se nachází dětský tábor a železniční zastávka. Asi 2 km západně od Ošelína stávala na mokřinaté louce obklopené lesem ve středověku ves Kozlov. První zmínky o ní jsou z r. 1379, kdy náležela k Ošelínu. Od 16.století je připomínána jako pustá. Později zde bylo vystavěno několik chalup, z nichž 2 přetrvávají dodnes.

Obec Záchlumí - ID 93223331 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Záchlumí 17, Záchlumí, 349 01  

Záchlumí je klidná a příjemná vesnička Plzeňského kraje s cca 400 obyvateli, cca 8 km od Stříbra směrem na Mariánské Lázně, zasazená do malebného regionu Konstantinolázeňska.  Svým lidem nabízí v rámci svých skromných možností co nejvíce služeb: najdete u nás mateřskou školku a základní školu pro 1. stupeň, nový obecní dům s obecním úřadem a společenskou místností, obchod se smíšeným zbožím i hospůdku s letním venkovním posezením.  Zejména krajina a bohaté lesy v těsné blízkosti jsou ideální pro výlety pěšky i na kole. Příroda, klid a upravené prostředí,  ve spojení  s dostupnými službami,  turistickými cíli a zábavou v blízkém okolí společně u nás vytváří zajímavé místo pro život.

Obec Žďár - ID 99900810 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Žďár 20, Žďár , 398 11 

Obec Žďár se nachází v jižní části píseckého okresu asi 3 km od Protivína v nadmořské výšce přibližně 380 m.n.m. Součástí Žďáru jsou části Žďárské Chalupy a Nová Ves. V současné době žije v obci kolem 230 obyvatel.

Obec Mazelov - ID 98696399 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Mazelov 40, Mazelov, 373 63 

Mazelov je jihočeská vesnice se zachovaným historickým půdorysem i architekturou. První určitější zpráva o Mazelově je z roku 1445 a to v listině vydané Oldřichem z Rožmberka (Josef Baštýř – Historie farní osady).

Obec Kojetice - ID 92208094 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Lipová 155 , Kojetice, 250 72 

.Obec Kojetice se nachází v okrese Mělník, kraj Středočeský. Rozkládá se asi čtrnáct kilometrů jižně od Mělníka a tři kilometry jižně od města Neratovice. 

Obec Velká Lhota - ID 98053435 - NÁHLED ZÁZNAMU

Velká Lhota 33, Velká Lhota, 757 01 

Obec se nachází asi 9 km jihovýchodně od Valašského Meziříčí, v západní části Vsetínských vrchů a je nejvýše položenou oblastí ve valašskomeziříčské oblasti.  První písemná zpráva o ní pochází z roku 1374, kdy je vzpomínána jako součást panství Krásno, od roku 1411 jako součást rožnovského panství. Dědinský potok, který obcí protéká, se vlévá se do přehrady Bystřička. Typickou obživou obyvatel v 19. století bylo zemědělství, výroba domácího dřevěného nádobí, křiváků. V roce 1980 byla k Velké Lhotě přičleněna obec Malá Lhota. Obec má tedy dvě místní části: Velká Lhota u Valašského Meziříčí a Malá Lhota u Valašského Meziříčí.

Obec Těškov - ID 92737851 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Těškov 35 , Těškov , 337 01 

Obec Těškov se nachází v plzeňském kraji v blízkosti města Rokycany. Její průměrná nadmořská výška je cca 500 m. n. m. Ves je situována v kotlině otevřené směrem k jihovýchodu, kolem je obklopena lesy, ze kterých se nad jejím okolím vypínají vrchy Sirská hora (589 m. n. m.), Čihadlo (654 m.n m.), Hrad Mitterwald- (680 m.n.m.) Brno (718 m.n.m) a Radeč (745 m.n.m.).  První písemné zmínky o obci Těškov pocházejí již ze 14. století. V této době se psal název obce v podobě TĚŽKOV a byl odvozen od slova TĚŽITI, neboť v blízkosti obce na vrchu Radeč se těžila železná ruda. Druhé vysvětlení pro název obce se odvozuje od slova TĚŽÁK - což dříve znamenalo sedlák. Rolník, který zde velmi těžce obdělával půdu a těžil z ní produkty ke své obživě. Dle dobových kronik a historických pramenů, byla obec založena roku 1343 Oldřichem z Mitervaldu a její název byl odvozen od osobního jména Těšek a to znamená tedy Těškův dvůr. V těsném okolí obce se nachází 402 ha zemědělské půdy, která je obdělávána zejména ZBIROŽSKOU a.s., v malé míře soukromými zemědělci.  V současné době žije v obci 310 obyvatel, pro další rozvoj obce obecní úřad připravuje projekt stavebních parcel pro výstavbu rodinných domků. V obci funguje společenský život, pracuje zde sbor dobrovolných hasičů a fotbalový klub hrající okresní přebor. Kulturním zařízením je i místní knihovna s veřejným internetem. K dispozici občanům je rekonstruovaná vybavená tělocvična. Zdravotní péče pro občany je zajištěna jeden den v týdnu dojíždějícím lékařem. Obec provozuje obecní vodovod s velmi kvalitní vodou. Jeho prameniště jsou v okolních hlubokých lesích. Profesionální firmy zabezpečují svoz komunálního a tříděného odpadu. Ve středu obce se nachází prodejna smíšeného zboží a místní hostinec. Obojí slouží ke spokojenosti místních občanů a turistů v letním i zimním období. Na vzhled obce a kvalitu životního prostředí má nemalý vliv zejména absence průmyslu. Jsou zde vhodné podmínky pro trvalé bydlení i rekreaci. Tím že je obec obklopena hustými lesy a vrcholy, nejezdí sem turisté jen na houby, ale je zde v okolí celá řada turistických cest včetně známé cyklotrasy 2153. V zimním období jsou udržovány běžecké trasy, které jsou hojně navštěvovány turisty pro svoji upravenost a krásu přírody.  Návštěvník Těškova zapomíná  že je pouhé 2 km od dálnice D5,(50km sjezd Mýto) která za lesem není vidět a skoro ani slyšet. Přitom jen 60 km od Prahy a 20 km od Plzně.  Napravo od železnice Praha – Plzeň vzdálené od železniční stanice Mýto nebo Holoubkov cca 4 km.

Obec Nebílovy - ID 94803730 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Nebílovy 101, Nezvěstice, 332 04 

V současnosti má obec zpracován Územní plán, který je podkladem pro budování a rozvoj Nebílov v nejbližších letech. Rozvojem motorismu se obec stala příměstskou oblastí Plzně, díky čemuž zde stoupl zájem o bytovou výstavbu. Nebílovy tak jsou živou rozvíjející se obcí, kde se staví rodinné domky a mladí lidé zakládají rodiny. Dnes je zde vybudována čistička odpadních vod, také se zde buduje kanalizace společně s přívodem vody do již vybudované víceúčelové nádrže. Také je zpracován generel plynofikace obce.

Obec Přestavlky - ID 91796734 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Přestavlky 60, Přestavlky , 334 01 

Dnes žije v obci a přilehlých osadách Horní a Dolní Lažany 211 trvale žijících obyvatel. Obec je plynofikována a má svoji vodovodní síť. Na území obce se nachází smíšený obchod a pohostinství. Zemědělskou výrobu zde provozují dva samostatně hospodařící rolníci a Dnešická zemědělská akciová společnost. Výrobou skleněných vláken a výrobků z nich se zabývá firma DASBA s.r.o.. V obci se nachází rovněž další provozovny, a to opravna automobilů,. autoklempířská a autolakýrnická dílna.  

K obci patří také dvě osady - Horní a Dolní Lažany, které leží cca 6 km od Chotěšova, pod lesnatým masivem Černých vrchů.  Na Horních Lažanech stojí dřevěná zvonička z roku 1899. Dolní Lažany připomínají shluk několika usedlostí okolo nevelkého rybníka. V hrazení jednoho statku se uchovala zděná kaplička z roku 1905. V současné době je osada převážně využívána k rekreačním účelům.

Obec Vřeskovice - ID 96091489 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Vřeskovice 112, Vřeskovice , 334 01 

Obec Vřeskovice se nachází 8km od Přeštic a 17 km od Klatov v nadmořské výšce 406 m. Rozloha obce je 868 ha. V obci žije 285 obyvatel, průměrný věk na občana je 40,8 let. Je zde 140 čísel popisných. Nachází se tu kulturní dům s restaurací, sálem a obecním úřadem. Vedle této budovy je prodejna se smíšeným zbožím, kterou provozuje ZKD Sušice. Další budovou ve správě obce je budova knihovny. Nejvýznamnější památkou obce je kostel sv. Jana Křtitele (církev římskokatolická) a socha Jana Nepomuského. V obci je dokončena plynofikace. Pokračuje výstavba nových rodinných domů v okrajové části obce. Obec má schválený územní plán, který v letošním roce bude dokončen do digitální podoby. Je dokončena digitalizace katastrálního území.  

Obec Zbinohy - ID 89093837 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Zbinohy 13, Větrný Jeníkov, 588 42 

Obec Zbinohy (německy Winau) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1437. Zbinohy se nachází 6 km jižně od Herálce a 2,5 km od Skorkova, 5 km jihozápadně od Úsobí, 2 km severně od Větrného Jeníkova a 3 km východně od Velešova. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křemešnické vrchoviny a jejího pod celku Humpolecká vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Jeníkovská vrchovina.

 

Obec Kryštofovo Údolí - ID 95224764 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Kryštofovo Údolí 166, Kryštofovo Údolí , 460 01 

Současná obec Kryštofovo Údolí se skládá z původně tří obcí, které vznikaly od údolí řeky Nisy postupně tak, jak osadníci stoupali výše do hor. Nejníže leží Rokytnice ( Eckersbach ), následuje Holundergrund (Bezové údolí , v pozdějších dobách nazývané Kryštofovo údolí ) a nejvýše Novina (Neuland).  Zcela nezaručená pověst vypráví že Kryštofovo Údolí vzniklo v 15. století před husitskými válkami a chaosem válek se mnohonásobně zvětšilo o uprchlíky z okolí. Jako prvního osídlence jmenuje lidové vyprávění uhlíře jménem Christophorus.  Přidržíme-li se historických faktů, zjistíme, že ještě na počátku 16.století byla celá oblast rozsáhlou lesní krajinou patřící panství Lemberk, ve které jen ojediněle zřizovali svá obydlí uhlíři a dělníci, připravující troud. V roce 1518 kupuje hornolužický fojt Wilhelm von Eilenburg ( Vilém II. z Ronova ) panství Lemberk. V seznamu přináležejících obcí, datovaném 31. ledna 1518 není zmínka ani o Kryštofově Údolí ani Novině.  V blízkých horách u Andělské hory a Panenské hůrky bylo již delší dobu provozováno hornictví. Bohatství rud nutilo horníky pronikat dále do lesů a proto také vrchnost povolila v polovině 16. století těžit od Rokytnice ( Eckersbach ) až do osad Kryštofovo Údolí a Novina. V listinách českých zemských desek je zmínka o obou osadách teprve v kupní smlouvě z roku 1581 (Herrschftskaufe vom Tage Fabian u. Sebastian 1581), kdy panství Lemberk kupuje Jindřich Berka z Dubé. V kupní listině je zmínka o hamru v Kryštofově Údolí. Z této doby je u obou obcí v zemských deskách připsáno “nově postaveno”, tj. nově založeno.  Prvá sídla v dříve neobhospodařovaném horním dílu Rokytnice ( Eckersbach ) mohla vzniknout tedy brzy po roce 1518, neboť už 1528 je řeč o “dědičných poddaných v údolí ( Grund )”.  Jak říká staré ústní podaní, obdrželi první osídlenci privilegium ( Freibrief ), které později za časů nejmenované války bylo předáno k uschování do Žitavy a tam se údajně ztratilo. Je to nepochybně 20. ledna 1528 udělená “dolovací volnost pro údolí Holundergrund a Eckersbach – ( Údolí černého bezu a Rokytnice )” Wilhelmem von Eilenburg ( Ilenburg ) na Ronově, tehdejším majitelem panství Lemberk.  Uvedená stará právoplatná listina a zmíněný zápis v zemských deskách připouští domněnku, že Wilhelm von Ilenburg by vlastně mohl být zakladatelem dnešního Kryštofova Údolí. Ilenburgovo privilegium opravňuje také k předpokladu, že pojmenování nového sídla bylo “Holundergrund”, což se ještě na počátku 20. století užívalo v nářečí.  Před polovinou 16. století byla krajina dnešního Kryštofova Údolí, oddělena od panství Lemberk, přenechána s blízkou obcí Křížany ( Suchá ) hraběti Mikulášovi II. z Donína na Grabštejně. Ten předal ještě za svého života důlní místo Andělskou horu s určitým okrskem statků svému synovi Kryštofu z Donína. K tomuto území mohl také patřit distrikt opodál řeky Nisy se stávajícím novým osídlením na Rokytce ( Eckersbach ). Údajně to byl tento Kryštof z Donína, kterému vděčí Kryštofovo Údolí za své jméno.  Štoly, které byly v provozu v okolí Kryštofova Údolí, dodávaly převážně železnou a olověnou rudu. Na místě dřívější pily č.p. 48 se nacházel hamr, o kterém je zmínka v lemberských koupích ( Herrschftskaufe vom Tage Fabian u. Sebastian 1581 ).  Těžba – jak je možno se domnívat ze starých údajů – byla provozována až do roku 1750, ale pro příliš malý výnos byla zastavena. Železná ruda se těžila na mnoha místech tzv. horské strany vesnice. Za zmínku stojí lokality Zeche, Kuks, Šachetní hora a v Novině Wolmschacht a Simmschacht.  Vedle milířů a hornictví byla důležitým příjmem obyvatel výroba troudu, který byl získáván ze zetlelého smrkového dřeva. Velké kusy žlutého, zetlelého dřeva byly páleny v pecích, po nímž v popelu byl vyhrabáván troud. Upotřebení nacházel troud v bělírnách. Po první polovině 18.století je zmínka v matrikách o domkářích, kteří troud připravovali. Dalším výnosným zaměstnáním obyvatel bylo dolování a pálení vápna. V důsledku zdražení dřeva se však vápno přestalo pálit.  V 16.století byli místní obyvatelé protestanty. Když započala na panství Lemberk v roce 1624 protireformace, pokoušeli se i zde donutit obyvatele k návratu ke katolicismu. Provedením tohoto záměru zabránila třicetiletá válka, protože Kryštofovo Údolí pro svoji nehostinnou polohu bylo jen velmi těžce dosažitelné. Po skončení války vláda velmi přísně dbala o vymýcení evangelického náboženství. Důsledkem toho bylo, že část obyvatel opustila dům i dvůr a odešla do protestantské ciziny. Prázdné domy a statky byly prodány vrchností katolickým novoosídlencům. Úděl těchto nových obyvatel nebyl ( stejně jako osud dřívějších obyvatel ) nijak záviděníhodný. Nevolnictví příliš zatěžovalo venkovský lid. V důsledku toho vznikala selská povstání, která však neměla kýžený úspěch – tj. dosažení svobody a zmírnění, lépe řečeno zrušení roboty. Na velkém selském povstání v roce 1680 se obyvatelé Kryštofova Údolí ani Noviny nepodíleli , i když jim vzbouřenci opakovaně hrozili “ohněm a smrtí”.  O poddanských povinnostech ( Frohnden ) obyvatel Kryštofova Údolí nás poučuje přehled o odvodu daní a robotě na lemberském panství z roku 1632. Kryštofovo Údolí mělo tenkrát 46 usedlíků. Výměra všech pozemků činila 3 hudeny a jeden prut ( asi 106 hektarů ). Jako daň z pozemku zaplatili obyvatelé k sv. Jiří a k sv. Havlu dohromady 5 kop, 43 grošů, 4 denáry. Robota se skládala ze 110 dnů sekání trávy a 122 dnů kosení obilí, mimo to museli poddaní upříst 88 vřeten příze.  V dobovém popise panství Lemberk ze 16. srpna 1678 se říká o Kryštofově Údolí:  "Tato vesnice leží pod velkou horou, zvanou Ještěd. Samo o sobě je hornatým, studeným a drsným místem a větší část roku je plné vysokého sněhu, má krutou zimu a časté povětří. Zimní období končí velmi pomalu na jaře a začíná znovu už na podzim. Chtějí-li obyvatelé této obce z bahnité a unavené půdy něco sklidit, musí předem s největší námahou hnojit, přičemž pole často vymrznou a vymáčí se. Útěchou obyvatel je trocha ovsa a lnu, které pro předčasně napadlý sníh mohou být jen ztěžka z polí sváženy. Mnozí, kteří mají pár kusů dobytka, se živí vožením obilí po silnicích, k čemuž se jim půjčují peníze, a teprve po prodeji platí svým věřitelům určitý poplatek ( Zinspfennig ). Ostatní se živí namáhavým předením. Konec konců je to nepříjemné a divoké místo a spíše se oškliví, než aby vybízelo k bydlení. O sousední obci Novina bylo napsáno : Poloha, polnosti, obživa a společná práce jsou stejné, jako v Kryštofově Údolí."  V 18. a 19. století byl kraj často postihován válečnými nepokoji, špatnou úrodou, hladovými roky, povodněmi a požáry. V dobách války obyvatelé okolních vesnic vyhledávali často Kryštofovo Údolí, aby nalezli v hustých lesích ochranu před nepřítelem. Pojmenování některých míst, př. Koňská stáj, Jalovicový most atd., kde uprchlíci ukrývali svůj dobytek, se udržela podnes.  Roku 1826 vybudovali liberečtí podnikatelé Siegmund a Neuhauser pod Hamrštejnem textilní továrnu a mnoho obyvatel zde nalezlo práci.  Velká změna v doposud značně odlehlé obci nastala v letech 1852-1858, kdy byla v dolní části vesnice vystavěna okresní silnice. V horní části ( až k hranici Noviny ) byla dokončena v roce1864. V letech 1856-1859 byl postaven u hradu Hamrštejna železniční viadukt na trati z Liberce do Hrádku a Žitavy.  Na konci 19.století začíná stavba další železnice, která již přímo prochází obcí. Stavba tratě z Liberce do Děčína a Teplic byla dokončena v létě 1900. Liberecko-teplická dráha se táhne Kryštofovým Údolím téměř souběžně v průměrné výši 60 m nad údolím. Zastávka v Kryštofově Údolí je 467 m nad mořem a 96 m nad úrovní silnice. Půvabná krajina údolí byla v délce 194 m přemostěna mocným železničním viaduktem, zajímavou vysokou stavbou se 14 oblouky. Most má výšku 30 m. Nedaleko přemostění ústí 818 m dlouhý ještědský tunel. V místě samotném je železniční zastávka Novina.  Poštovní úřad vstoupil v činnost 10.května 1903 a zároveň byl sběrnou poštovní spořitelny. Udržoval spojení s poštovní sítí prostřednictvím poštovního posla, docházejícího 3 krát denně k železniční stanici Kryštofovo Údolí. Před zřízením poštovního úřadu byly dopisy a balíky doručovány poštovním doručovatelem c.k. poštovního úřadu v Machníně. Před rokem 1869 musel poštovní zásilky odvážet obecní posel z Chrastavy a to jedenkrát týdně.  V popisu známého oblastního kronikáře Ressela z roku 1903-1905 se dočítáme:  "Obec Kryštofovo Údolí, ku které nepatří žádné jiné místo ani část nebo díl, čítá 169 domů, ponejvíce dřevěných, většinou pokrytých břidlicí, s 883 převážně německými obyvateli, kteří jsou až na 8 protestantů a 4 bezvěrce, římskými katolíky. Obyvatelé jsou velmi pilní, ale v důsledku malých možností příjmu ( daných odlehlou polohou obce ), jsou nucení být velmi spořiví. Z části se zaměstnávají obděláváním polí a chovem dobytka, v důsledku vysoké polohy ( 339 m ) je obdělávání polí málo výnosné a vzhledem k strmým svahům velmi namáhavé.  Mnoho polí bylo uměle vytvořeno a mohou být obdělávána jen rýči. Hnojivo a semena musí být vynášeny na zádech na horské svahy. Hlavními produkty zemědělství jsou žito, oves a brambory, méně se pěstuje řepa. Stav dobytka čítá 14 koní, 150 kusů hovězího dobytka, 30 koz, 20 vepřů, přes 100 slepic a 10 včelínů. Je zde vyvinutá luční kultura a čile se pěstuje ovocnářství. Vydatné je i rybářství v Rokytce a v malých potocích.  Mnoho obyvatel nachází výdělek v rozsáhlém lesním hospodářství, v okolních továrnách, ostatní jsou zaměstnání v přilehlých místech a vesnicích jako pokrývači, zedníci a tesaři. Obtížné získaný výdělek vysvětluje snad také okolnost, že v posledním desetiletí se stále snižovala životní úroveň. Poslední součet řemeslných živností v roce 1903 vykazuje v místě 119 zemědělských a 63 řemeslných provozů, dále 14 domácích dělníků.  Jsou tu 2 obchodníci s dřevem, 4 obchodníci s koloniálním zbožím, 2 trafiky a 1 konsum “Svépomoc” ( Selbsthilfe ). Dále se starají o potřeby obyvatel 3 pekaři, 2 řezníci, 4 obuvníci, 1 krejčí, 2 kováři, 6 dřevařů a 1 hodinář. Je tu rovněž 7 hostinců. Uměleckou činností se živí 3 malíři olejových obrazů. Dříve byla ve vsi čilá výroba dřevěného zboží ( káry, žebře, saně, hrábě atd. ).   

Obec Okrouhlá - ID 98328201 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Okrouhlá 123, Okrouhlá , 680 01 

Nejstarší historická zpráva je z roku 1447. Název obce vznikl podle původního tvaru obce. Od roku 1850 je součástí obce osada Melkov, ležící asi 1 kilometr západním směrem od obce. Kříž na návsi u zvonice je jedinou kulturní památkou. Od roku 1928 byla obec členem Středomoravského lesního družstva, které v roce 1995 obnovilo svoji činnost a hospodaří na výměře asi 2500 ha lesa. V roce 2011 z něj vystoupila. Obec vlastní od roku 1931 obecní vodovod.  Obec Okrouhlá se v průběhu 20.století neustále rozvíjela. Nejvýznamnější mezníky jsou též zachyceny v kronice obce. Ze zápisů vybíráme:

Obec Lipová-lázně - ID 96119359 - NÁHLED ZÁZNAMU

Lipová-lázně 396, Lipová-lázně, 790 61 

 Obec Lipová – lázně je součástí okresu Jeseník, který je nejsevernější výspou Olomouckého kraje. Rozkládá se v údolí Staříče, na rozhraní pohoří Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor a počtem obyvatel se řadí mezi největší obce na Jesenicku.

Obec Kvášňovice - ID 92325213 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Kvášňovice 5 , Kvášňovice, 341 01  

Prvotní název obce zněl Kvašenovice (= ves lidí Kvašenových), samohláska v nepřízvučné hlásce zanikla a postupným změkčením vznikl dnešní název Kvášňovice.  Nejstarší písemná zmínka o obci je z roku 1364. Vznik obce můžeme ale posunout výrazně do minulosti vzhledem k tomu, že kostel sv. Bartoloměje byl postaven mezi lety 1240 – 1260.  Kostel svatého Bartoloměje  Kostel postavený v pozdně románském slohu je největší dominantou obce. Nejhodnotnějším stavebním článkem kostela je románský portál z doby kolem roku 1240, stavebně spadající do okruhu tzv. burgundské gotiky. Portál je půlkruhový s pravoúhle ustupujícím ostěním. Je opatřen tympanonem zdobeným reliéfem s obloučkovým vlysem. Je zaznamenáno jen několik málo jemu podobných.  Po roce 1400 došlo ke gotizování presbytáře. Barokní úpravy kostela vznikly mezi lety 1751 – 1768.  Hlavní oltář s vyobrazením sv. Bartoloměje pochází z roku 1797. Na postranních oltářích jsou obrazy s Ecce Homo a Paní Marii Sušickou.  Důležitost farnosti dokazují nejen hroby Ferdinanda Karla z Riesenberka a Petra Oseleckého z Oselce a Dlouhé vsi, ale i šest náhrobků rodu Dlouhoveských a Švihovských.  Podle farní relace náležely do farního obvodu Kvášňovice, vedle samotného farního centra ještě Nekvasovy, Chlumy, Lažany (pozdější Defurovy), Maňovice, Černice a Olšany.  Fara  Jádro stavby pochází z 15. století, další stavební etapy pochází ze 17. a 18. století. Jedná se o mimořádnou architekturu s dochovanými konstrukcemi z několika stavebních etap.  Škola  V roce 1784 byla v obci otevřena škola. Z jednotřídky vznikla v roce 1868 dvojtřídka a v roce 1878 byla zřízena třída třetí. Do této školy chodily děti ze všech šesti výše uvedených obcí. V roce 1967 byla škola kvůli nedostatku dětí uzavřena. V současnosti se v ní nachází čtyři obecní byty.  Socha sv. Jana Nepomuckého  V blízkosti kostela stojí na kamenném podstavci dřevěná výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého. Socha světce v rochetě a typickém postoji byla zhotovena v roce 1832 na památku toho, že se obci vyhnula cholera.  Sbor dobrovolných hasičů  V roce 1896 byl na popud faráře Františka Dítka založen Sbor dobrovolných hasičů. V tomto roce došlo i k nákupu hasičské stříkačky tzv. koňky, která se využívá dodnes při hasičských slavnostech.  První a druhá světová válka v Kvášňovicích  Během 1. sv. v. bylo odvedeno celkem 99 místních rodáků. 18 mužů se bohužel již nikdy nevrátilo. Na jejich počest byl v roce 1922 slavnostně odhalen pomník padlým vojínům před místním kostelem, kde již od konce války rostla Lípa Svobody. Za pomníkem byla v roce 1930 na počest prvního československého prezidenta vysazena navíc Lípa Masarykova.  V důsledku březnových událostí roku 1938 byly na návsi vysazeny tři lípy k upomínce ztráty samostatnosti a vzniku Protektorátu Čech a Moravy.  Na nucené práce do Německa muselo odejít 33 místních občanů. Do koncentračního tábora v Terezíně byla odvedena židovská rodina Schwarzova, která se bohužel po válce do Kvášňovic již nevrátila. Místní farář Jan Němec byl zatčen a odvezen do koncentračního tábora v Dachau za to, že nepozdravil znak Říše, neposlouchal státní nařízení a brzdil klidný vývoj v Protektorátě. Na konci války byl z Dachau osvobozen.

Obec Janov - ID 97752612 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Janov 216 , Janov , 569 55 

Naše obec se nachází mezi městy Litomyšl a Svitavy. Jejími nedílnými součástmi jsou osady Mendryka a Gajer. Podél obce vede silnice I/35, neoblíbený zdroj hluku a vážných dopravních nehod. Od roku 2009 máme ještě méně oblíbenou dominantu: věže dvou větrných elektráren o výšce 120 m na soukromém pozemku směrem k Čisté. Na severozápad od obce vede silnička do Strakova a na jihovýchod do Opatovce.  Nadmořská výška středu obce činí 465 m.n.m., na katastrálním území jsou ale i místa o 100 metrů vyšší. V obci je pošta, základní škola, mateřská škola, obchod, dvě restaurace, kulturní dům, jezdecký areál, fotbalové hřiště s kulturním zázemím, knihovna s veřejným přístupem k internetu, víceúčelové tartanové hřiště a tři dětská hřiště. V obci působí SDH, TJ Sokol, dva jezdecké kluby a fotografický kroužek. Katastr obce má výměru 2471 ha. Obec má něco přes 1000 obyvatel v cca. 260 domech.

Obec Petráveč - ID 90182693 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Petráveč 40 , Petráveč, 594 01 

Obecní úřad podává informace žadatelům, plní úkoly uložené radou nebo zastupitelstvem obce, pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti vykonávat státní správu, zřídí na veřejně dostupném místě úřední desku a spravuje obec.

Obec Malečov - ID 91428876 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Malečov 36, Malečov , 403 27 

Kraj Malečovska, tedy obec Malečov a její části se nacházejí v malebné krajině Českého středohoří asi 9 km od centra krajského města Ústí nad Labem. Je také často nazýván prahem k "Portě Bohemice" (Porta Bohemica - brána Čech).  Malečov (Malschen, 1057, 515 - 525 m.n.m.). Ves je zmiňovaná v r. 1057 v zakládací listině litoměřické kapituly jako Malešův dvůr (6 usedlostí a jedna zahrada). V roce 1410 ves zastavil král Václav IV. se vsí Kojetice a dalšími osadami Haškovi z Robeč. Od roku 1548 náležela Salhausenům a od roku 1676 společně se zbožím svádovským patřila k alodnímu  panství Ploskovice. V r. 1945 byla připojena ves Němčí, r. 1957 i Pohoří. V roce 1960 byla připojena ves Březí.   Malečov má dnes 10 částí, které bychom si zde mohli připomenout: Malečov, Březí, Čeřeniště, Horní Zálezly, Němčí, Pohoří, Proboštov, Rýdeč, Řetouň a také Babiny I., které bývaly kdysi osídlenou části obce, dnes však k Malečovu patří pouze jako katastrální území. Za zmínku jistě stojí i kdysi bývalá část obce "Tašov", která se po roce 1994 osamostatnila a stala se tak samostatnou obcí v ústeckém kraji. Dnes žije na Malečovsku 735 obyvatel.

Obec Jasenná - ID 94002545 - NÁHLED ZÁZNAMU

Jasenná 190, Jasenná u Vizovic, 763 13 

Obec Jasenná leží na hlavní spojnici I/69 mezi Zlínem a Vsetínem, východně od krajského města Zlín (21 km), severovýchodně od Vizovic (6 km). Katastr obce Jasenná měří cca 1235 ha. Krajina je u nás velmi členitá, kopcovitá, se spoustou lesů a krásných údolí, zemědělské půdy, kde převažují dnes již pastviny a louky. K obci neodmyslitelně patří i samoty - paseky, jejichž starousedlíci udržují původní ráz krajiny zejména chovem ovcí.

Obec Milínov - ID 98995003 - NÁHLED ZÁZNAMU

Milínov 48, Milínov, 332 04 

Vesnice je situována v odlehlé krajině mezi lesy, a dle první zmínky o Milenowu z roku 1379 patřilo 10 ze 13 lánů ve vsi ke Strašicům. Tento rožmberský majetek byl spravován z hradu Vlčtejna. Po roce 1532 ves patřila k Žákavé, od roku 1601 ke Šťáhlavům, přičemž farností přináležela do Chválenic. Severně v lese se nachází samota - hájovna Hádky, kde stávala zaniklá středověká vesnice zmiňovaná roku 1587 při panství poříčském. Východně položený vrch Pramný je přírodní památkou. Po značené turistické trase lze dojít i ke zřícenině hradu Lopata.

 

 

Obec Merboltice - ID 89095921 - NÁHLED ZÁZNAMU

Merboltice 53 , Merboltice , 405 02 

Merboltice jsou svým původem typickou středověkou lesní lánovou vsí, jejíž osu tvoří křivolaký tok Merboltického potoka, dříve zvaného Triebschbach. Dodnes je možné sledovat charakteristické uspořádání plužiny (zemědělsky obdělávaných ploch), která je vymezená dlouhými lány, jež se táhnou od velkých selských usedlostí až na okolní hřebeny, které tvoří hranici katastru obce. První písemná zmínka je z roku 1352, kdy jsou Merboltice uvedeny jako „Merbotonis villa“. 

Obec Kozolupy - ID 99741637 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Kozolupy 147, Kozolupy, 330 32 

Počátky osídlení obce nejsou známy. Rovněž o vzniku názvu obce existují pouze dohady. Nejstarší záznam o Kozolupech je v latinské listině kláštera kladrubského z r. 1186. V ní se praví, že Bředslav z Kozolup daroval klášteru část své půdy. Hlavní obživu lidem poskytovalo zemědělství.

Obec Libomyšl - ID 89290482 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Libomyšl 71, Lochovice, 267 23 

Libomyšl leží asi 2 km severně od Lochovic v rovině u Litavky, pod stráněmi „Vyšeboh.“ U východního okraje obce vystupuje z luk homole vršku zvaného Hrádek. O původu jsou dodnes rozpory – zda je tento vrch nasypaný lidskou rukou nebo výtvor přírody lidskou rukou dosypaný a upravený. O jeho vzniku lidskýma rukama by mohla nasvědčovat nejen poloha v rovině, ale i materiál a sousední místo, zvané „Na pánově“, odkud mohla být brána zemi při stavbě kopce. Jistotu přinese teprve řádný archeologický průzkum. Hrádek je korunován starobylou rozložitou lípou. Název vršku, „Hrádek“, pochází od hrádku nebo tvrze, která na něm stávala.

Obec Bynovec - ID 93686875 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Bynovec 29 , Bynovec, 405 02 

Obec Bynovec leží severovýchodně od Děčína v nadmořských výškách 382,00 - 390 m n. m. v údolí  Bynoveckého potoka. Celé území obce spadá do CHKO Labské pískovce, CHOPAV  Severočeská křída a na východ od obce je přírodní rezervace Čabel. V obci se nachází tři vodní nádrže - rybníky.  Obec Bynovec je členem Svazku obcí Českého Švýcarska, Euroregionu Labe a SESO.

Obec Otín - ID 97002698 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Otín 37, Otín, 594 01 

Obecní úřad podává informace žadatelům, plní úkoly uložené radou nebo zastupitelstvem obce, pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti vykonávat státní správu, zřídí na veřejně dostupném místě úřední desku a spravuje obec.

Obec Záhoří - ID 90953484 - NÁHLED ZÁZNAMU

Smrčí 32, Záhoří, 513 01 

Ves Záhoři má dvě části, horní, větší, objímající v půlkruhu horní náves, kde je pramen vody a tvoří ji samé hospodářské usedlosti a dolní část, rozloženou podél dolní návsi a při potoku vyvěrajícím na horní návsi v studni. Tuto část vytvořily ostatní selské usedlosti, které kdysi tvořily jeden statek. Jméno vsi pochází od polohy za horou. Pipice pochází pravděpodobně od osobního jména Pipa, Proseč od prosekávání, Smrčí - mladý smrkový les, Dlouhý pravděpodobně dlouhý vrch..

Obec Dolní Přím - ID 93680191 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Dolní Přím 1, Dolní Přím, 503 16 

Vesnice se původně nazývala Nízký Přín a připomíná se od roku 1378, kdy ji vlastnil Pešík Přín z Přína. Byla však rozdělena nejméně na dvě části. Zdejší tvrz vznikla neznámo kdy, snad v první polovině 14. století. Připomíná se až v roce 1378.  V letech 1405 až 1417 vesnici držel Jan z Nízkého Přína a později Mikuláš z Přína, který však opustil Čechy a v roce 1439 pobýval v Kladsku.  KRÁTCE ZE SOUČASNOSTI Obec Dolní Přím se nachází zhruba 10 kilometrů západně od Hradce Králové směrem na Nový Bydžov. V současné době čítá obec Dolní Přím více než 600 obyvatel.  Dolní Přím se skládá z šesti částí: Dolní Přím, Horní Přím, Nový Přím, Probluz, Jehlice a část osady Bor.  Obec je plynofikována (s výjimkou Jehlice a Boru), vystavěn je i veřejný vodovod. Díky vysoké občanské vybavenosti, krátké vzdálenosti od krajského města a velmi dobrému autobusovému spojení je Dolní Přím vyhledáváným místem pro výstavbu nových rodinných domků.

Městys Chlum u Třeboně - ID 91298844 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Náměstí 115 , Chlum u Třeboně , 378 04 

Titul městys obdržel Chlum ve své historii hned dvakrát. Poprvé to bylo císařským rozhodnutím ze dne 3. prosince 1857. Podruhé skoro za 150 let dne 10. října 2006 rozhodnutím parlamentu České republiky. Městys svou polohou a přírodními krásami náleží k malebným a stále vyhledávaným místům lákající k odpočinku. Je rozložen na návrších i v údolích. Samotná obec i přilehlé samoty jsou obklopeny lesy, hladinami četných rybníků s hrázemi lemovanými staletými duby v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Vodní plochy a jejich okolí jsou domovem mnoha druhů rostlin i ryb a vodního ptactva. Půvabné prostředí, jež nabízí náš romantický kraj, láká stále nové návštěvníky, ale i ty, kteří již jednou Chlum objevili k opětovné návštěvě.  

Obec Budětice - ID 98672158 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Budětice 47 , Budětice , 342 01 

Obecní úřad podává informace žadatelům, plní úkoly uložené radou nebo zastupitelstvem obce, pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti vykonávat státní správu, zřídí na veřejně dostupném místě úřední desku a spravuje obec.

BYTOVÉ DRUŽSTVO 265 - ID 97701370 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

tř. Budovatelů 2930/154, Most, 434 01 

Bytové družstvo 265 datuje svůj vznik ustavující členskou schůzí 17. března 1996. 

Předmětem činnosti družstva je pronájem bytů a nebytových prostor, ploch pro reklamní účely včetně poskytování základních služeb spojených s užíváním bytů, nebytových a společných prostor. Dále je předmětem činnosti zabezpečování provozu, správy, údržby a oprav bytového a nebytového fondu.
 

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PRACOVNÍKŮ ENERGETIKY A DOPRAVY - ID 93692828 - NÁHLED ZÁZNAMU

Tusarova 1234/30, Praha, 170 00 

Stavební bytové družstvo bylo založeno v roce 1959, a to především díky iniciativě pracovníků Energoprojektu pro řešení bytové problematiky nejen této projekční organizace, ale i pro potřeby pracovníků resortu energetiky v Praze. Proto také jeho původní název byl „Stavební bytové družstvo zaměstnanců pražské energetiky – SBD ZPE“.

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO LANŠKROUN - ID 93410479 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Seifertova 173, Lanškroun, 563 01 

Stavební bytové družstvo Lanškroun bylo založeno k 1.1. 1991 vyčleněním z Okresního stavebního bytového družstva Ústí nad Orlicí. Zajišťujeme správu a provoz bytových a nebytových objektů ve vlastnictví družstva nebo ve vlastnictví fyzických nebo jiných právnických osob. V současné době spravujeme 1 146 bytů.

Obec Pěčnov - ID 90929014 - NÁHLED ZÁZNAMU

Pěčnov 3, Pěčnov, 383 01 

Obec Pěčnov se nachází v podhůří Šumavy nedaleko Boubína, na polovině cesty mezi dvěmi největšími městy v okrese - Prachaticemi a Vimperkem.

Jako samostatná obec, nejmenší na okrese, vznikla v roce 1990 s devítičlenným zastupitelstvem. V současné době má zastupitelstvo obce šest členů.

  • výměra: 1986693,66 m2
  • nadmořská výška: 625 m.n.m.
  • souřadnice GPS: 49°3'11.97"N , 13°56'32.37"E
  • počet domů: 57
  • počet obyvatel: 156
  • vybavenost: kanalizace, vodovod, ČOV, rozvod hydrantů, knihovna, hospoda, fotbalové hřiště, víceúčelové hřiště, dětské hřiště, koupaliště, venkovní kryté posezení s krbem

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO VENKOV - ID 91480737 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Dukelská 253, Šenov u Nového Jičína, 742 42 

Stavební bytové družstvo Venkov.

Obec Chotiměř - ID 93871230 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Chotiměř 66 , Chotiměř , 410 02  

Obec Chotiměř leží v okrese Litoměřice. Rozkládá se v samém srdci Českého středohoří a nabízí nádherný pohled na okolní vrcholy Kletečné, Kubačky, Lovoše i Milešovky. Je obklopena ovocnými sady, zemědělskou půdou a blízkými lesy. Plným právem tak patří do malebné oblasti nazývané Zahrada Čech.  Průměrná nadmořská výška v obci je 268 metrů. Protéká jí Chotiměřský potok, který se vlévá do Milešovského potoka a dále do řeky Labe. V obci jsou tři rybníky a velká  hasičská nádrž.  Z 343 hektarů celkové katastrální výměry obce je 39% orné půdy a 10% lesů.  První písemné záznamy o vsi jsou datovány do roku 1280. Historické prameny se zmiňují o dvou tvrzích, jejichž existence byla inspirací pro současnou podobu chotiměřské vlajky a znaku.  Jméno vesnice vzniklo z osobního jména Chotěmír (Chotimír) a znamenalo Chotěmírův (Chotimírův) dvůr. Podle lidového výkladu upomíná název na strážní pochodí (chodskou) pomezní službu v našem pomezním hvozdu.  Mezi nejvýznamnější pamětihodnosti obce patří barokní kaple svatého Jana Nepomuckého z konce 18. století a selské stavení (čp. 7) z konce 17. století.  Již v roce 1814 byla v obci založena škola. Až v roce 1978 vedl nízký počet dětí k jejímu trvalému uzavření. V současné době většina chotiměřských dětí navštěvuje Základní školu v nedalekém Velemíně. Původní budova školy byla přestavěna na bytové jednotky. Předškolní děti mohou využívat místní mateřskou školu.  Pro volnočasové aktivity mají občané k dispozici dvě hřiště a veřejnou knihovnu s bezplatným přístupem k internetu. Pravidelné setkání seniorů nebo oblíbený dětský maškarní karneval je pořádán v místním hostinci.  V blízkosti obce prochází železniční trať Lovosice - Teplice. Cesta k nádraží trvá necelých 10 minut. Obec při svých cestách po mezinárodní cyklostezce vedoucí přes nedaleké Opárenské údolí navštíví v průběhu roku bezpočet turistů.     V roce 1997 byl v obci založen sbor dobrovolných hasičů, který zajišťuje požární ochranu pro okolní obce, pomáhá při dopravních nehodách a povodních a je nedílnou součástí integrovaného záchranného systému.  Sbor rovněž pořádá řadu kulturních akcí. Mezi nejoblíbenější patří Dětský den s ukázkami práce a zásahů profesionálních hasičů a hasičský bál.  30. srpna 1990 byla obec rozhodnutím občanů osamostatněna. Začaly se psát současné dějiny místní samosprávy.

Obec Bystřička - ID 90767975 - NÁHLED ZÁZNAMU

Bystřička 82, Bystřička, 756 24 

Jako ves se Bystřička poprvé připomíná roku 1647, kdy byla založena vsetínským pánem Mikulášem Pázmánym. Do poloviny minulého století byla Bystřička charakteristickou zemědělskou obcí. Později se rozšířily některé druhy domácí výroby, typické pro Valašsko: výroba křiváků (kapesních nožů) a dřevěného zemědělského nářadí. Roku 1770 se připomíná pod Klenovem lom na vápenec a pec na pálení vápna.

Obec Moravské Knínice - ID 94930845 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Kuřimská 99 , Moravské Knínice , 664 34 

Obec Moravské Knínice se nachází asi 15 km severozápadně od Brna. Okolí obce je tvořeno převážně smíšenými lesy. Obcí protéká potok Kuřimka. Historický katastr obce o výměře 2026 ha se táhl až k Brněnské přehradě. 

Obec Teplýšovice - ID 97751209 - NÁHLED ZÁZNAMU

Teplýšovice 24, Teplýšovice, 256 01 

Přes malebný, kopcovitý ráz krajiny, kde jsou výrazně zastoupeny zalesněné plochy a obec v nich samostatně hospodaří na 80 ha ve svém majetku, je půda využita zejména pro zemědělkou činnost. Díky důmyslnosti předků jsou citlivým způsobem do krajiny začleněny četné rybniční plochy, v minulosti založené a do současné doby využívané, pro rybochov. Kaskáda čeňovických rybníků umožnila přírodě vytvořit významný krajinný prvek místního významu -biokoridor podél koryta Křešického potoka napříč správním územím. Vodní plochy se mimo uvedené vyskytují na území jako menší rybníky nicméně celkový jejich počet 18 se na celkové ploše podílí 14,8 ha.  Dostupnost  Pro územní celek obce a jeho občany je kladem výhodná poloha z pohledu dostupnosti okresního města Benešov vzdálené dvanáct kilometrů se všemi potřebnými institucemi, úřady, jehož Městský úřad je místnímu úřadu pověřený.  Poloha obce je strategická z pohledu šestikilometrové vzdálenosti od nejvýznamnější dopravní tepny v republice - dálnice D1, díky níž naše občany dělí od hlavního města České republiky Prahy pouhých třicet minut jízdy.    Správa územního celku  Obec je spravována prostřednictvím obecního úřadu se sídlem v Teplýšovicích. Nejvyšší orgán obce – obecní zastupitelstvo je od počátku nynějšího volební období sedmičlenné proti v minulosti devítičlennému. Starosta obce je z rozhodnutí OZ od 1.1.2007 historicky poprvé uvolněný na rozdíl od ostatních  funkcionářů a zastupitelů, kteří své funkce vykonávají jako neuvolnění.

Obec Sentice - ID 96634699 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Sentice 71 , Sentice , 666 03 

O obci Sentice se z písemných pramenů poprvé dovídáme v roce 1358. Od roku 1519 patřilySentice k hradu Veveří. V obci v minulosti stála tvrz. Písemná zpráva o tvrzi pochází z roku 1588, a to v souvislosti s jejím připojením k veverskému panství. Zanikla asi v druhé polovině 15. století za válek česko - uherských. Sentická obecní pečeť se používá od roku 1694. Má ve znaku dvě zkřížené kosy a nápis GEDYNA SEMTICE.

Obec Skalička - ID 90318056 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Skalička 10 , Skalička , 666 03 

Obec Skalička byla založena v roce 1349, leží pod Paní horou v kopcích severně od Kuřimi v údolí potoka Lubě.  Skalička  Uprostřed stojící Žandovský mlýn patří mezi nejstarší budovy ve vsi. Počátky mlýna spadají až do 13.století. Vila Žandovských vedle mlýna byla za II.světové války místem častých schůzek partyzánů a odbojářů. Obec byla centrem působení III. čsl. úderné roty generála Luži v rámci druhého odboje v letech 1944 - 1945.Kaplička sv.Václava pochází z roku 1923, oltářní obraz světce je dílem Ladislava Kotase. V 16. století zde stávala tvrz, o které však zmínka z roku 1573 hovoří jako o zpustlé. Místo, kde stávala, se dodnes nazývá Hradisko.

Městys Okříšky - ID 98930752 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Jihlavská 1, Okříšky, 675 21 

Okříšky jsou městys, ležící asi 10 kilometrů severozápadně od Třebíče a asi 25 km jihovýchodně od Jihlavy. Okříšky jsou důležitým železničním uzlem na železnici mezi Jihlavou, Znojmem a Brnem. Obec se nachází na severním okraji Jaroměřické kotliny a uvnitř Stařečské pahorkatiny. První zmínka o Okříškách pochází z roku 1371, kdy se objevily v testamentu moravského markraběte Jana Jindřicha, podle archeologických výzkumů jsou však nejméně o sto let starší. Název vesnice pochází snad z jména Okřeša či možná ze jména Oskora. 

Městys Svatava - ID 95277659 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

ČSA 277, Svatava, 357 03 

Obec Svatava leží na rozšířeném údolí při vyústění stejnojmenné řeky, která pramení u obce Zwota v Sasku, do řeky Ohře.  Vznik obce Svatava je zahalen v temnu, protože Svatava byla zpočátku bezvýznamnou osadou. Nejstarší zápis o Svatavě je z roku 1181 a netýká se obce, nýbrž řeky, která obcí protéká a podle ní má obec jméno. První písemná zmínka o obci Svatava se nachází v listině krále Václava IV. z roku 1391, kde je zmínka o staré zemské stezce, která vedla přes obec Svatavu.

Obec Bořitov - ID 93424137 - NÁHLED ZÁZNAMU

Náměstí U Václava 11 , Bořitov, 679 21 

Moravský vladycký rod z Bořitova u Černé Hory, kde je zmiňován roku 1477 Filip, nejstarší známý předek rodu. Mikuláš držel v polovině 16. století Bohuslavice u Telče, na nichž se jeho potomci připomínají ještě počátkem 17. století. Jiří Fridrich, poslední známý člen rodu, v době stavovského povstání neplnoletý, opustil Moravu a vstoupil do švédské armády, kde byl roku 1630 podplukovníkem jezdectva. Roku 1646 se zúčastnil švédského tažení do Čech a Moravy. 

Obec Újezd u Plánice - ID 99104799 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Újezd u Plánice 25, Klatovy , 339 01 

Obec Újezd u Plánice se nachází v okrese Klatovy, cca 15 km od tohoto města. Leží v údolní nivě řeky Úslavy a to na jejím pravém břehu v jižním výběžku Brdské vrchoviny, která končí prakticky vrchem Hůrka v Klatovech. Nejvyšším bodem ne katastru obce je Horoupnice (na mapách nazývána Boulín) 604m n.m.

Obec Telnice - ID 96101991 - NÁHLED ZÁZNAMU

Telnice 77, Telnice, 403 38 

Jméno Telnice pochází z původního slovanského jména potoka Dolnice. Z Dolnice vznikla Telnice a z ní německý název Tellnitz. První zmínka o Telnici je z roku 1371 v souvislosti s důlní činností na Rudném vrchu. Jedni z posledních majitelů byli Ledeburové, kteří zde vystavěli kostel a zámek, který však již zanikl. Mezi pamětihodnosti obce patří dva pomníky napoleonských válek z roku 1813, hrobka Ledeburů či novogotická kaple.

Obec Lozice - ID 92699450 - NÁHLED ZÁZNAMU

Lozice 71 , Lozice, 538 54 

Obec Lozice patří mezi menší obce. Rozprostírá se po obou březích říčky Novohradky při silnici č. III/3561, Luže, Chroustovice a železniční stanice Uhersko. Obec leží na samé hranici Českomoravské vysočiny.

Obec Milonice - ID 93070625 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Milonice 59 , Milonice , 679 22  

Obecní úřad podává informace žadatelům, plní úkoly uložené radou nebo zastupitelstvem obce, pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti vykonávat státní správu, zřídí na veřejně dostupném místě úřední desku a spravuje obec.

Obec Račetice - ID 90687559 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Račetice 11, Račetice , 438 01 

Račetice leží v Pooherské nížině, asi deset kilometrů jihovýchodně od Kadaně, v nadmořské výšce 289 metrů. Do této oblasti začalo slovanské osídlení pronikat na samém počátku našich národních dějin. V poslední době se dokonce archeologové a historici poměrně jednoznačně přiklánějí k názoru, že vrch Rubín, který se skromně tyčí nad nedalekými Kašticemi, je oním dlouho bezvýsledně hledaným Wogastisburgem, kde v roce 631 zvítězily oddíly Sáma nad vojsky franského krále Dagoberta.

Obec Tasovice - ID 93658963 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM

Tasovice 41, Tasovice, 679 71  

Obec Tasovice leží 6,5 km západně od Kunštátu na Moravě – v okrese Blansko, v nadmořské výšce 635 m. Katastrální rozloha Tasovic je 327 ha a v současné době zde žije 73 obyvatel. Největší část katastrálního území obce zaujímá zemědělská půda, významný podíl má orná půda, louky a lesy


5 6 7 8 9


Přehled kategorií

  Agentury (250)

  Architektura (12)

  Auto-moto (1909)

  Banky (190)

  Bazény (33)

  Bezpečnost, ochrana (114)

  Čistírny (5)

  Čištění (934)

  Divadla, kina, muzea (13)

  Doprava (1683)

  Družstva (16)

  Dřevo (1249)

  E-shopy (752)

  Elektro (1136)

  Energetika (761)

  Finance, banky, pojišťovny (80)

  Fitness centra (8)

  Herny, sázkové kanceláře (2)

  Hudební nástroje (2)

  Chemie (134)

  Chovatelství (189)

  Instalace, servis, opravy (518)

  Kancelářské stroje, potřeby (32)

  Knihovny (24)

  Kosmetické služby (105)

  Kosmetika, kadeřnictví (30)

  Kovovýroba (304)

  Kultura (1492)

  Kurzy, školení (201)

  Lékárny (4)

  Lovecké potřeby, zbraně (7)

  Malo a velkoobchod (2852)

  Nábytek (1054)

  Nářadí (666)

  Obaly (683)

  Odbory, spolky (324)

  Odpady (83)

  Okna, dveře (120)

  Papír (44)

  Pekárny (11)

  Plasty (48)

  Plavecké bazény, sauny (4)

  Počítače (1053)

  Pohřebnictví (18)

  Pojištění (778)

  Poradenství (2037)

  Potraviny, gastro (1939)

  Prodejny (194)

  Půjčovny (41)

  Reality (1173)

  Rehabilitace, masáže (11)

  Reklama (1127)

  Restaurace (616)

  Skladování (40)

  Sklo (364)

  Služby a řemesla (8131)

  Sport (282)

  Sport (9)

  Sportovní areály (21)

  Sportovní potřeby (45)

  Stavebnictví (2355)

  Strojírenství (1297)

  Telekomunikace (632)

  Textil (148)

  Tisk (524)

  Ubytování (1712)

  Úklid (25)

  Úřady, instituce (1891)

  Věda a výzkum (449)

  Veterinární ordinace (23)

  Voda, topení, plyn (221)

  Volný čas (1303)

  Výtahy (4)

  Vzdělávání (2060)

  Wellness centra (25)

  Zahrada, květiny (39)

  Zahradnictví (214)

  Zdraví (1308)

  Zdravotnictví, sociální péče (404)

  Zemědělství (967)

  Zverimex, služby pro zvířata (32)