Firmy v kategorii Úřady, instituce (1891)
AGENTURA REGISTRACE OCHRANNÝCH ZNÁMEK OSTRAVA - ID 98649182 - NÁHLED ZÁZNAMU
Sokola Tůmy 1099/1, Ostrava , 70900
Patentová, známková a znalecká kancelář se sídlem v Ostravě zajišťuje registrace ochranných známek v ČR i v zahraničí. Zpracováváme přihlášky vynálezů-patentů, užitných a průmyslových vzorů. Součástí poskytovaných služeb je rovněž zpracování znaleckých posudků v oblasti průmyslových práv či sledování termínů pro obnovu dokumentů. Kompletní informace o naší činnosti naleznete na stránkách firmy.
ZK SLUŽBY, s.r.o. - ID 95674068 - NÁHLED ZÁZNAMU
Lukášovská 27, Liberec , 460 15
Na trhu působíme již od roku 1991. Mezi naše služby patří vedení účetnictví a daňové evidence včetně vypracování daňových přiznání, zpracování mezd, vedení personální agendy, jednání s úřady, zastupování při kontrolách na zdravotních pojišťovnách a správě sociálního zabezpečení, vedení účetnictví BD a SVJ či likvidace společností.Veškeré Vaše doklady nám můžete přivézt do naší kanceláře v Liberci nebo si pro ně dojedeme. Zpracování agendy probíhá vždy dle individuálních potřeb klienta.
Institut mikroelektronických aplikací s.r.o. - ID 89897596 - NÁHLED ZÁZNAMU
Na Valentince 1003/1, Praha , 15000
Zajištění docházkových, identifikačních, stravovacích a platebních systémů, nezávisle na typu karty.
Obec Škvořetice - ID 97900064 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Škvořetice 100, Škvořetice, 38801
Obec Škvořetice se nachází asi 5 km severně do města Sedlice na Blatensku. Výraznou dominantou Škvořetic je zdejší zámek.
OBEC Babylon - ID 96900013 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Babylon 27, Domažlice, 344 01
Původní dřevařská osada připomínána r. 1587, nyní obec s vyhledávaným rekreačním střediskem u stejnojmenného rybníka o rozloze 13ha. Již na počátku 20.stol. zřízeny písečné pláže, nyní u rybníka hotely, penziony, restaurace, chatové osady a kemp.
Obec Vysoké - ID 94151350 - NÁHLED ZÁZNAMU
Vysoké 34, Vysoké, 591 01 Obec Vysoké se nachází v Českomoravské vrchovině v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy 4 km severovýchodně od Žďáru nad Sázavou, v nadmořské výšce 620m. Katastr zaujímá 652 ha a v současné době zde žije 128 obyvatel. Osada vznikla v 2. polovině 14 století, první písemná zmínka se dochovala z roku 1407 ve Zprávách o obcích, které opatský žďárský klášter vydával jednou za 50 let. Dominantou návsi i celé obce je zrekonstruovaná kaple Panny Marie s vížkou, velký kamenný kříž z roku 1831 a pomník padlých v 1.svět. válce. U silnice do Lhotky stojí kamenná socha sv. Jana Nepomuckého. Raritou, sahající do katastru obce je Světová památka UNESCO, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, snad nejzdařilejší stavba slavného českého stavitele italského původu Jana Santiniho z roku 1722. Základ kompozice tohoto skvostu tvoří pěticípá hvězda. V katastru se nachází i přírodní památka Louky u Černého lesa, kde jsou chráněna mokřadní a rašelinná společenstva u rybníka a meandrujícího potoka s okrajem starého lesního porostu s jedlemi. Dlouholetou tradici tu má Sbor dobrovolných hasičů, který kromě zásahů u požáru také zajišťuje kulturně-společenský život občanů.
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Jindřichův Hradec, Jáchymova 478 - ID 91041394 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Jáchymova 478, Jindřichův Hradec, 377 01
Je státní škola a je tvořena dvěma hlavními pracovišti. Pracoviště Jáchymova 478, kde je sídlo školy a současně Střední odborná škola nabízející čtyři aktuální maturitní obory. Pracoviště bylo založeno v r. 1888, má dlouholetou tradici a v současné době prošlo vzhledem k měnícím se ekonomickým a společenským podmínkám zásadními změnami v nabídce oborů a v technickém vybavení.Druhé pracoviště školy, Střední odborné učiliště, Miřiovského 678, nabízí celkem 6 učebních oborů zaměřených na strojírenství, stravovací služby, obchod, stavebnictví, elektro, klempířství.
GYMNASIUM FRANTIŠKA PALACKÉHO - ID 91969389 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Masarykova 450, Neratovice, 277 11
Gymnázium Františka Palackého.
Vyšší odborná škola, Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky EKONOM, o.p.s. - ID 97809276 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Palackého 730/1, Litoměřice, 412 01
Nabízíme obory SŠ Obchodní akademi e- Mezinárodní obchod a cestovní ruch, Ekonomika a podníkání, Mediální komunikace a web design. Studium VOŠ v oboru Personální management. Vysokoškolské studium ve spolupráci s PEF ČZU, Veřejná správa a regionální rozvoj a VU3V. Jazykové a profesní kurzy.
Moravský rybářský svaz, o.s. místní organizace Nedvědice - ID 90019922 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Štěpánov nad Svratkou 26, Štěpánov nad Svratkou, 592 63
.
Finanční poradenství Praha - ID 90855061 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Antala Staška 2027/79, Praha 4, 140 00
Komplexní služby v oblasti finančního poradenství pro privátní a firemní klientelu. Analýza potřeb a následné poradenství v oblasti investičních produktů, zajištění příjmu a finančního zdraví rodiny. Individuální přístup k zákazníkovi a nabídka nejlepších podmínek. Výborná znalost finančního trhu a nabídka kvalitních služeb. Přesvědčte se sami a kontaktujte mě. Těším se na spolupráci s Vámi.
Ing. Simona Povodová - účetnictví - ID 93057393 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Souhrady 666/8, Brno, 625 00
Naše společnost se zabývá komplexním vedením účetnictví a daňové evidence. V portfoliu našich služeb nechybí ani zpracování mzdové a personální agendy a zastupování na úřadech. Poskytujeme kvalitní služby k Vaší maximální spokojenosti. Záleží nám na dlouhodobé spolupráci. Kontaktujte nás pro veškeré informace. Vyjdeme Vám vstříc a těšíme se na Vás.
Ing. Radovan Kojecký - ID 93103141 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Tovární 1200/26, Holešov, 769 01
Věnujeme se vedení účetnictví, zpracování mezd a daní pro malé a střední podniky, a to včetně poradenství ve všech zmíněných oborech. Zaměřujeme se na lokality Holešov, Zlín, Kroměříž a okolí.
M-SOLAR.TOP, s.r.o. - ID 94816954 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Dolní novosadská 64/79, Olomouc, 77900
Nabízíme montáže solárních systémů, solárního vytápění nebo solárních kolektorů. Dále se zaměřujeme na topné systémy, ohřev TV, ohřev bazénů, akumulační nádrže, tepelná čerpadla, kondenzační kotle, automatické kotle. Poskytujeme poradenství a dotace z programu Nová zelená úsporám a Kotlíkové dotace.
Otevírací hodiny:
Pondělí 08:00 - 16:00
Úterý 08:00 - 16:00
Středa 08:00 - 16:00
Čtvrtek 08:00 - 16:00
Pátek 08:00 - 16:00
Sobota Zavřeno
Neděle Zavřeno
SVAZ ŠKOLKAŘŮ ČESKÉ REPUBLIKY, z.s. - ID 97095452 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Wolkerova 37/17, Olomouc , 779 00
Od roku 1997 do roku 2002 se produkce českých školek zdvojnásobila, avšak dovoz školkařského materiálu se ztrojnásobil. V roce 2002 byla potřeba školkařského materiálu pokryta v naší zemi ca 60% z vlastí produkce a ca 40% z dovozu.
Provozní doba: dle telefonické domluvy
SVAZ PĚSTITELŮ CHMELE ČESKÉ REPUBLIKY - ID 91851453 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Mostecká 2580, Žatec , 438 01
Svaz pěstitelů chmele České republiky
Provozní doba: dle tel. domluvy
Svaz minerálních vod, z. s. - ID 99866014 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Horova 1361/3, Karlovy Vary , 360 01
Svaz minerálních vod je aktivním členem Potravinářské komory, jejímž prostřednictvím uplatňuje připomínky k předkládané české i evropské legislativě.
Úzce spolupracuje se Svazem výrobců nealkoholických nápojů, Českým průmyslovým sdružením pro obaly a životní prostředí, se Svazem obchodu a cestovního ruchu a s dalšími zájmovými sdruženími.
provozní doba: po tel.domluvě
KYNOLOGICKÁ JEDNOTA ČR - ID 98231154 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Ptácká 215/87, Mladá Boleslav , 293 01
KJ ČR vznikla v roce 1994 a sdružuje kynologické organizace většinou společenských plemen, které pořádaly a pořádají výstavy. Po vzniku ČMKU je KJ ČR vlastně nástupcem ČSCH a měla by být na stejné úrovni jako ČKS, ČMKJ a SKK. KJ ČR je sdružení 23 subjektů z celé ČR. Pod záštitou KJ ČR se pořádají jak výstavy mezinárodní (Brno, Litoměřice, Mladá Boleslav), národní (Ostrava, Mladá Boleslav), tak i v neposlední řadě 13 krajských nebo oblastních výstav. Myslíme si, že tyto KV nebo OV jsou důležité pro začínající vystavovatele.
provozní doba: dle tel. domluvy
ATLETICKÝ SPORTOVNÍ KLUB SLAVIA PRAHA - ID 96997958 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Vladivostocká 1460/10, Praha , 100 00
Provozní doba: dle tel. domluvy.
ČESKOMORAVSKÝ ODBOROVÝ SVAZ CIVILNÍCH ZAMĚSTNANCŮ ARMÁDY - ID 97011752 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
náměstí Winstona Churchilla 1800/2 , Praha , 130 00
Českomoravský odborový svaz civilních zaměstnanců armády je samostatným, politicky, ekonomicky a organizačně nezávislým sdružením s právní subjektivitou, pracující na demokratických principech. Základním posláním odborového svazu je chránit a obhajovat všemi zákonnými prostředky práva, zájmy a potřeby členů v něm sdružených, zejména v oblasti pracovněprávní, mzdové, sociální včetně bezpečnosti práce a zlepšování pracovních podmínek.
provozní doba: dle tel. domluvy
ČESKOMORAVSKÁ KONFEDERACE ODBOROVÝCH SVAZŮ - ID 96268311 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
náměstí Winstona Churchilla 1800/2 , Praha, 130 00
Českomoravská konfederace odborových svazů je největší odborovou centrálou v České republice. ČMKOS je dobrovolným, otevřeným a nezávislým demokratickým sdružením 29 odborových svazů, jehož posláním je ochrana mzdových, pracovních a životních podmínek a práv zaměstnanců. Jako jeden ze sociálních partnerů se aktivně účastní tripartitních jednání s vládou a zaměstnavateli v rámci Rady hospodářské a sociální dohody ČR. ČMKOS je rovněž členem Evropské odborové konfederace (ETUC), Mezinárodní odborové konfederace (ITUC) a Odborového poradního výboru při OECD (TUAC).
provozní doba: PO - PÁ : 8.00 - 16.30 hod.
Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníků, z.s. - ID 99876221 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Benešova 612/22 , Brno, 602 00
Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníků, z.s. (POUZP) je dobrovolný spolek spolčující fyzické osoby s odbornou nebo specializovanou způsobilostí vykonávající zdravotnické povolání a odborová organizace spolčující zaměstnance zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb. POUZP je politicky, ekonomicky a organizačně nezávislá na politických stranách, orgánech státní moci a správy a všech ostatních organizacích, s nimiž spolupracuje při prosazování společných zájmů včetně organizace a realizace vzdělávacích aktivit, a to prostřednictvím zdravotnických i nezdravotnických odborů činnosti.
provozní doba: dle tel. domluvy
Církev živého Boha sbor Archa víry Příbram - ID 97268209 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Mariánská 411, Příbram, 261 01
Církev živého Boha sbor Archa víry Příbram,
Provozní doba : NE 09:30-11:30 hod.
Klub kultury Napajedla, příspěvková organizace - ID 93360954 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Komenského 304, Napajedla, 763 61
Pořádáme akce všeho druhu-kulturní, společenské, koncerty vážné nebo jazzové hudby. Také divadelní a loutkové představení, přednášky a promítání dokumentů. Pro děti: karnevaly, zábavní akce, výstavy, Svatováclavské slavnosti apod.
Provozní doba:
říjen-květen
PO 09:00-12:00 13:00-16:00 hod.
ÚT 09:00-12:00 13:00-17:00 hod.
ST 09:00-12:00 13:00-16:00 hod.
ČT 09:00-12:00 13:00-17:00 hod.
PÁ 09:00-12:00 13:00-16:00
hod.
SO Zavřeno
NE 14:00-18:00 hod.
červen-září
PO 09:00-12:00 13:00-16:00 hod.
ÚT 09:00-12:00 13:00-17:00 hod.
ST 09:00-12:00 13:00-16:00 hod.
ČT 09:00-12:00 13:00-17:00 hod.
PÁ 09:00-12:00 13:00-16:00 hod.
SO 09:00-12:00 13:00-17:00
hod.
NE 14:00-18:00 hod.
Obecní úřad Moravičany - ID 99039540 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Moravičany 67, Moravičany, 789 82
Obecní úřad Moravičany podává informace žadatelům, plní úkoly uložené radou nebo zastupitelstvem obce, pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti vykonávat státní správu, zřídí na veřejně dostupném místě úřední desku a spravuje obec.
Provozní doba:
Pondělí 7:00 - 12:00 12:30 - 16:00
Úterý 7:00 - 12:00 12:30 - 16:00
Středa 7:00 - 12:00 12:30 - 16:30
Čtvrtek 7:00 - 12:00 12:30 - 14:30
Pátek Zavřeno
Sobota Zavřeno
Neděle Zavřeno
MĚSTO Janov - ID 95614151 - NÁHLED ZÁZNAMU
Janov 19, Janov u Krnova, 793 84 První kolonizační vlna byla přerušena vpádem tatarských hord zvítězivších v bitvě u Legnice 1241 a jejich následným pustošivým tažením napříč Moravou, při němž bylo vybito značné množství původního slovanského obyvatelstva. V dalších letech 1248-1249, když stanul Přemysl v čele odboje proti svému otci Václavu I., přišlo olomoucké biskupství o svrchovanost nad územím osoblažského výběžku. Kolonizace uvázla na mrtvém bodě. Místní lidské zdroje potencionálních kolonistů byly vyčerpány. Pro další rozvoj kolonizace bylo nutné hledat osadníky za hranicemi českého státu.
Akademie věd České republiky - ID 97939977 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Národní 1009/3, Praha, 110 00
Projekt Otevřená věda Akademie věd ČR je vlajkovou lodí spolupráce s mladšími generacemi. Už od roku 2005 zapojujeme talentované studenty středních i vysokých škol do praktického výzkumu na Akademii věd ČR prostřednictvím studentských vědeckých stáží. Naším cílem je umožnit pražským i mimopražským studentům získat cenné zkušenosti z vědecké praxe, motivovat středoškolské studenty k vysokoškolskému studiu ve vědních oblastech, studenty vysokých škol k volbě vědecké profesní dráhy a obě tyto skupiny vzdělávat a aktivně zapojit do činnosti ústavů Akademie věd České republiky.
provozní doba: dle tel. domluvy
OBEC Sviadnov - ID 89844221 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Na drahách 119, Sviadnov , 739 25
-
OBEC CHLUMĚTÍN - ID 91165977 - NÁHLED ZÁZNAMU
Chlumětín 56, Chlumětín, 592 02 Obec Chlumětín se nachází 3 km severozápadně od Svratky. Jejími částmi jsou osady Krejcar a Paseky. Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1392, kdy náležela rychmburskému panství. Mezi místní pamětihodnosti patří zemědělská usedlost č.p.32, kaple sv.Anny, vysvěcená roku 1882, a litinový kříž z roku 1887. Severozápadně od obce na svahu kopce Oběšený začíná chlumětínský pramen Chrudimky. Obec se nachází v nadmořské výšce 667 metrů. Na území žije 205 obyvatel.
ÚŘAD MĚSTSKÉHO OBVODU Opava-Vlaštovičky - ID 95817185 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Okružní 21/3 , Opava - Vlaštovičky, 746 01 Statutární město Opava.
Římskokatolická farnost Mutěnice - ID 94159796 - NÁHLED ZÁZNAMU
Farní 98 , Mutěnice, 696 11
Provozní doba dle telefonické domluvy.
Farní kostel sv. Kateřiny dala postavit císařovna Marie Terezie v roce 1769, a to na místě zchátralé kaple. Třebaže hrubá stavba vyrostla rychle, všechny vnější a vnitřní úpravy se protáhly, takže chrám byl požehnán milotickým děkanem Bartolomějem Goltmanem až na den sv. Kateřiny 25. 11. 1775. O tom vypovídá žulová deska zazděná v tzv. žebráčce, čili v předsíni v podvěží. K vysvěcení došlo dokonce teprve 1. 9. 1940.
Město Kroměříž - ID 92001009 - NÁHLED ZÁZNAMU
Velké náměstí 115/1 , Kroměříž , 767 01
Úřední hodiny:
PO 07:30-12:00 13:00-17:00 hod.
ÚT Zavřeno
ST 07:30-12:00 13:00-17:00 hod.
ČT Zavřeno
PÁ Zavřeno
Město Kroměříž má na svém území celou řadu uměleckých a kulturních památek, které mají různé majitele a správce. Historické jádro města bylo prohlášeno městskou památkovou rezervací, která je jedinou svého druhu v celém Zlínském kraji.
Vzhledem ke svému historickému vývoji a unikátním památkám, k nimž patří zejména významné zahrady se Kroměříž řadí k městům, která jsou celosvětově ceněna jako doklad historického vývoje a unikátní dobové architektury. Význam tohoto faktu je podpořen tím, že od roku 1995 je komplex zahrad a zámku zapsán jako Národní kulturní památka v České republice, ale zejména byl v prosinci 1998 zapsán na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.
Obec Radotice - ID 96860547 - NÁHLED ZÁZNAMU
Radotice 1, Radotice, 675 32 Obec Radotice se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. První písemná zpráva pochází z roku 1369. Obec se nachází v nadmořské výšce 424 metrů. Na území žije 131 obyvatel. Provozujeme fotbalový klub.
ATELIÉR 91, spol. s r.o. - ID 96157769 - NÁHLED ZÁZNAMU
Bartošova 16, Zlín, 760 01
Architektonické a realizační kanceláře, projekční i inženýrské činnosti, stavebních prací a návrhů interiérů. Vyřízení územního rozhodnutí o umístění stavby. Organizace kolaudačního řízení. Zajištění správy a údržby nemovitosti ověřenými firmami.
Zolotarenková Zdeňka - Projekce pozemkových úprav - ID 91119548 - NÁHLED ZÁZNAMU
Lidická 2567/56, Šumperk, 787 01
Nabízíme poradenskou a konzultační činnost, zprostředkování služeb. Podklady pro územní řízení, odnětí ze ZPF. Změny druhů pozemků a využití. Daně z nemovitostí.
Otevírací doba
Pondělí 8:00 - 15:00
Úterý 8:00 - 15:00
Středa 8:00 - 15:00
Čtvrtek 8:00 - 15:00
Pátek 8:00 - 15:00
Sobota Zavřeno
Neděle Zavřeno
Město Příbor - ID 98924705 - NÁHLED ZÁZNAMU
náměstí Sigmunda Freuda 19, Příbor, 742 58 Město Příbor je jedním z nejstarších měst severovýchodní Moravy. Rozkládá se na obou březích řeky Lubiny. Je lemováno ze tří stran krásnou scenérii předhůří Beskyd s vyhlídkou na Štramberskou trúbu, Hukvaldy a staroslavný Radhošt. Město se může pochlubit bohatou historií.
Římskokatolická farnost Vysoké nad Jizerou - ID 93036954 - NÁHLED ZÁZNAMU
Vysoké nad Jizerou 7 , Vysoké nad Jizerou , 512 11
Provozní doba - dle domluvy
Česká pošta, s.p. - ID 98593684 - NÁHLED ZÁZNAMU
Vodice 20, Vodice u Tábora, 391 53
Posláním České pošty je být důvěryhodným poskytovatelem kvalitních služeb v oblasti zprostředkování informací, plateb a zboží, tradiční, fyzickou i elektronickou formou.
Otevírací doba
PO 11:00-14:00 hod.
ÚT 11:00-14:00 hod.
ST 11:00-14:00 hod.
ČT 11:00-14:00 hod.
PÁ 11:00-14:00 hod.
Město Pilníkov - ID 96439861 - NÁHLED ZÁZNAMU
Náměstí 36 , Pilníkov, 542 42
Do poloviny 13.století vzniklo ve zdejší oblasti několik slovanských sídlišť. Například sídliště Čermná, Chotěvice, Pilníkov, Rokytník, Staré Buky, Vlčice, Žďár a další. Za vlády krále Václava I. (vládl v letech 1230 – 1253) se do tohoto úpského kraje začali stěhovat také Němci a Nizozemci. Kolonizace probíhala i za panování dalšího krále Přemysla Otakara II. (vládl v letech 1253 – 1278). V letech 1277 až 1522 byl Pilníkov s Vlčicemi součástí trutnovské manské soustavy, která až do roku 1371 patřila majitelům trutnovského hradu. Takže jednou podléhala českému králi, jindy zase slezským vévodům – zástavním držitelům Trutnovska. O vesnici Pilníkov se poprvé dozvídáme ze zápisu z roku 1357 v knize „Kniha o potvrzení duchovních funkcí“. Brzy po roce 1371 získal Pilníkov do majetku vladyka Ješek Zilvar, jehož potomci se nazývali Zilvarové z Pilníkova a postupně získali řadu majetků na Trutnovsku. Ješek se připomíná na Pilníkově v letech 1388 až 1406 a zřejmě teprve on zde nechal vybudovat tvrz, která ale jako panské sídlo nesloužila dlouho, protože poslední výslovná zmínka o pilníkovské tvrzi je z roku 1581, kdy se však připomíná pouze jako tvrz pustá. 20.března 1514, za vlády krále Vladislava IV. jehož byla ves majetkem, byla ves Pilníkov povýšena na městečko a to na žádost Adama III. Zilvara z Pilníkova. Adam III. také docílil toho, že 30.06.1522 byly zilvarovské statky propuštěny z trutnovského manství. Zilvárové vlastnili Pilníkov, který byl součástí panství Vlčice, až do roku 1622, kdy byl Adam V. Zilvar potrestán, za aktivní účast na stavovském povstání v letech 1618 – 1620, konfiskací dvou třetin veškerého svého jmění. Ztratil tak i vlčický statek, který královská komora prodala 21.01.1623 Albrechtovi z Valdštejna. Albrecht z Valdštejna však tyto statky 09.01.1627 zastavil na 30. let císařskému plukovníkovi Danielovi Hebronovi. Jeho vdova Erdmund Hebronová prodala panství Vlčice Jakubu Weiherovi. V roce 1675 koupil toto panství kníže Jan Adolf ze Schwarzenberka. Schwarzenberkové vlastnili panství až do roku 1789. Ještě za jejich vlády se zdejší a okolní sedláci v roce 1775 zúčastnili nevolnického povstání a v roce 1784 byl, podle dekretu Josefa II., zrušen hřbitov okolo kostela. V roce 1790 koupil vlčické panství (2 městečka a 15 vsí) lnářský velkopodnikatel Jan František Theer. 16.srpna 1820 byl Pilníkov stižen požárem, který vyšel z domu čp. 109. V roce 1830 vznikla nová část Pilníkova zvaná Nové město. V roce 1852 obec Pilníkov koupila dům čp. 36 pro potřeby radnice a v roce 1855 byla postavena nová škola čp. 35, která dnešní vzhled získala až přestavbou v roce 1887. Panství Vlčice bylo v roce 1868 prodáno Hugovi Wihardovi, továrníku v Libavě. V roce 1870 byla dokončena stavba železnice v úseku Trutnov – Stará Paka, po které první vlak projel 01.11.1871. V roce 1873 byl založen první hasičský sbor s 55 členy. Stavba chudobince dokončena v roce 1883. V roce 1914 byl do domácností zaveden elektrický proud. Posledním majitelem byl od roku 1916 Bedřich Reimann, továrník v Prkenném Dole, který panství vlastnil až do roku 1945. V této době byla, v roce 1925, zahájena stavba obecního vodovodu, a v roce 1929 došlo ke sloučení obcí Pilníkova a Pilsdorfu. Památky v obci:
Úřední hodiny
úřední hodiny
PO 08:00-17:00 hod.
ÚT Zavřeno
ST 13:00-16:00 hod.
ČT Zavřeno
PÁ Zavřeno
VĚZEŇSKÁ SLUŽBA ČR - AKADEMIE - ID 95370908 - NÁHLED ZÁZNAMU
Máchova 200 , Stráž pod Ralskem, 471 27
Akademie Vězeňské služby má jako samostatná organizační jednotka Vězeňské služby ČR status centrálního rezortního vzdělávacího zařízení s celorepublikovou působností, které zajišťuje příslušníkům a zaměstnancům všech ostatních organizačních jednotek z celé České republiky základní kvalifikaci nezbytnou pro vykonávání jejich pracovních a služebních povinností a během celého jejich profesního života jim umožňuje další rozvoj odborných kompetencí, přitom plní roli bezprostředního poskytovatele vzdělávání, v oblasti mezioborové a meziresortní spolupráce a nezbytné vnitřní výměny zkušeností také v širším smyslu roli koordinační, v oblasti zaměřené na veřejnost úlohu osvětovou a preventivní, pro potřeby rozvoje teoretické báze výuky se pak účelově podílí také na rozvoji vědecké a výzkumné činnosti v oblasti penologie a penitenciaristiky.
Úřední hodiny
PO 07:00-15:00 hod.
ÚT 07:00-15:00 hod.
ST 07:00-15:00 hod.
ČT 07:00-15:00 hod.
PÁ 07:00-14:00 hod.
Základní škola Říčany - ID 94746147 - NÁHLED ZÁZNAMU
nám. Osvobození 145, Říčany u Brna, 664 82
Podle dosažitelných zpráv bylo v Říčanech postupně pět škol. Vůbec první ověřitelná písemná zpráva o tom, že v Říčanech existovala škola je z roku 1674 v ostrovačické matrice. První škola byla postavena v místech, kde dnes stojí dům č. 3 v dnešní Školní ulici. Když roku 1709 při požáru kostela shořela také škola, byla v následujícím roce postavena škola nová o několik málo metrů blíže k potoku. Jak dlouho se v této škole vyučovalo není z psaných záznamů prokazatelně známo, ale jisté je, že třetí školou z roku 1751 byl domek o dvou místnostech s doškovou střechou (viz historické foto 1). V této škole se však dlouho neučilo. Se stavbou čtvrté školy se začalo na jaře roku 1875 a v následujícím roce 1876 již byla provozována. Škola byla postavena stavitelem Janem Krejčím za 18 151 zlatých na obecním pozemku u kostela (viz historické foto asi z roku 1950). Ve škole byly 3 třídy, třípokojový byt nadučitele, dvoupokojový byt učitele a jednopokojový byt podučitele. Příslušenstvím byly: stáj pro krávu, dřevník a chlév pro vepřový dobytek. Škola byla v prvém roce dvoutřídní. Chodilo do ní 213 žáků ve věku od 6 do 14 let. V první třídě bylo 136 žáků, ve druhé 76 žáků. Teprve až ve školním roce 1878/79 se škola v Říčanech stala školou trojtřídní, kterou navštěvovalo 215 žáků. Děti seděly v lavicích po osmi vedle sebe. Lavice byly vždy dvě vedle sebe, takže v řadě sedělo 16 žáků. Řad bylo ve třídě šest. Ulička byla jenom podél stěny, v níž byly dveře. V dubnu 1907 započala stavba dvoutřídní v pořadí již páté nové budovy školy. (viz historické foto z roku 1945). Stála vedle bývalé požární zbrojnice (ta je na snímku v popředí) na východ od staré školní budovy. Dnes je v těch místech park. V září školního roku 1907/08 v ní začala výuka. V obou budovách bylo šest žákovských tříd v pěti místnostech. Teprve od roku 1927/28 byla škola šestitřídní. V letech válečných nastalo omezování počtu tříd. V roce 1943/44 byly už ve škole jen čtyři třídy s počtem 147 žáků a tak to vydrželo do konce války. Koncem války byla naprosto zničena posledně vybudovaná škola a výuka začala 4. června ve staré škole ve třech třídách bez oken. V říjnu 1945 byl počet tříd rozšířen na 4 a od roku 1949/50 se vyučovalo v pětitřídní škole. Od této doby došlo k mnoha vylepšením budovy. Školní rok 1952/53 přinesl položení parket do tříd, rok 53/54 elektrické vedení do celé budovy, rok 55/56 instalaci splachovacích záchodů, zavedení vodovodu do tříd. V roce 57/58 byla provedena velká oprava :kotel, ústřední topení - v provozu od prosince 57, nová okna, rok 58/59 - taras kolem školní zahrady. Od roku 1963/64 byla zřízena školní družina, kterou navštěvovalo 24 až 29 žáků a funguje dodnes. V roce 1974/75 došlo ke generální opravě, při které byla vyměněna některá okna, dveře, byla provedena přestavba záchodů a vytvořen rozvod teplé vody (475 000,-Kč, viz foto z roku 1976). Již v osmdesátých letech bylo ale konstatováno porušení statiky budovy a ta musela v roce 1989 do opravdové generální opravy, která trvala do roku 1993 a stála 5,5 mil. Kč. V roce 2010 a 2011 byla vyměněna všechna okna budovy za trojsklenná plastová, která šetří energie na vytápění prostor. Budova je stále dobře udržovaná tak, aby co nejlépe sloužila dětem.
Provozní doba - dle rozvrhu
Město Vodňany - ID 96421845 - NÁHLED ZÁZNAMU
nám. Svobody 18 , Vodňany, 389 01
Vodňany jsou menším jihočeským městem, které leží při severozápadním okraji Českobudějovické pánve, přibližně na půli cesty mezi městy Strakonice a České Budějovice. V těsné blízkosti města protéká řeka Blanice. Z období středověku si Vodňany uchovaly starý kolonializační půdorys s opevněním, které tvoří obranné bašty, městské hradby, bývalé vodní příkopy a parkány. Mezi nejvýznamnější památky města patří kostel Narození Panny Marie, mlýnský náhon s kamenným mostem a sochou sv. Jana Nepomuckého, budova bývalé židovské synagogy, kostel sv. Jana Křtitele, Muzeum mlynářského řemesla – Mostecký mlýn a další. Vodňany mají dlouholetou rybníkářskou tradici. Ve města se nachází Střední rybářská škola, Vyšší odborná škola vodního hospodářství a ekologie a Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Od 1. 1. 2003 spravují Vodňany coby obec s rozšířenou působností současné Vodňansko.
Úřední hodiny:
Pondělí 8:00-17:00 hod.
Úterý 8:00-10:30 hod.
Středa 8:00-17:00 hod.
Pátek 8:00-10:30 hod.
GYMNÁZIUM VÍTĚZSLAVA NOVÁKA - ID 93727893 - NÁHLED ZÁZNAMU
Husova 333 , Jindřichův Hradec , 377 01 Vzdělávací program školy je zaměřen na dosažení kvalitního všeobecného vzdělání při značné vnitřní diferenciaci jednotlivých oborů. Cílem je především příprava na další studium na vysokých školách nejen v České republice, ale i v zahraničí. Studium je organizováno ve dvou formách jako denní. Čtyřleté gymnázium je určeno pro absolventy devátých tříd základních škol. Osmileté studium je určeno pro žáky, kteří úspěšně ukončili pátý ročník základní školy. Zájemci o studium konají přijímací zkoušky z českého jazyka, matematiky. Obě formy studia končí maturitní zkouškou a poskytují úplné středoškolské vzdělání.
OBCHODNÍ AKADEMIE KOLÍN - ID 98296631 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Kutnohorská 41, Kolín , 280 02
Obchodní akademie je státní škola zřízená Krajským úřadem Středočeského kraje. Její historie je více než stoletá. Již v roce 1897 byla založena chlapecká dvouletá obchodní škola, která se postupně vyvíjela až k dnešní podobě. Škola je vybavena výtahem a pojízdnou plošinou. Tím je zajištěn bezbariérový přístup do budovy školy i do většiny učeben a ostatních prostor školy. Škola poskytuje úplné střední odborné vzdělání ve studijních oborech 63-41-M/02 Obchodní akademie a 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání. Oba studijní obory jsou ukončeny maturitní zkouškou. Výuka probíhá podle učebního plánu schváleného MŠMT. Absolventi najdou uplatnění prakticky ve všech administrativních činnostech (účetní, sekretářky, písařky apod.) ve firmách, státních úřadech, bankách, pojišťovnách, obchodech ve službách atd. Mohou i soukromě podnikat. Samozřejmě mají možnost dále studovat na vysokých školách nebo vyšších odborných školách. Absolventi oboru Ekonomika a podnikání se navíc mohou uplatnit jako manažeři v oblasti sportu, trenéři, vedoucí sportovních družstev, lektoři, pracovníci reklamních a marketingových agentur pro sport atp. Praktická výuka účetnictví probíhá na Informačním systému ABRA. V současné době studuje na škole 308 žáků ve čtyřech ročnících. Pro příští rok se počítá s přijetím 90 žáků ke studiu. Stravování je pro studenty zajištěno na SPŠ Kolín vzdálené cca 300 m od školy. Ubytování škola neposkytuje, ale může ho po dohodě zajistit na internátu SOŠ informatiky a spojů a SOU Jaselská 826, Kolín.
Provozní doba: www.oakolin.eu
REGIONÁLNÍ MUZEUM V KOLÍNĚ - ID 95395724 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Brandlova 35 , Kolín , 280 01
Počátky sbírkotvorné činnosti v Kolíně sledujeme od první poloviny devadesátých let 19. století. Předcházely jim sice časnější snahy o založení muzea, ale až v rámci příprav Národopisné výstavy českoslovanské (1895) je bylo možné završit. Okresní národopisná sběrací výstava v Kolíně byla zahájena 26. srpna 1894 a v následujícím roce byl založen muzejní spolek. Dne 9. května 1895 proběhla ustavující valná hromada Muzejní jednoty v Kolíně, která působila ve vymezených prostorách radnice. Teprve v roce 1913 muzeum získalo vlastní sídlo - budovu bývalé Nové farní školy čp. 35 u chrámu sv. Bartoloměje, kterou užívá dodnes. V roce 1923 převzalo správu muzea město. Muzejnímu kuratoriu předsedal od roku 1924 Josef Štolba, který se věnoval především regionální historii a numismatice. Správcem archeologické sbírky byl v témže roce jmenován MUDr. František Dvořák a díky jeho unikátním objevům se muzeum stalo uznávaným archeologickým pracovištěm. V poválečném období zde působil archeologický seminář pozdějšího akademika prof. Jana Filipa. V roce 1935 bylo v Kolíně založeno druhé městské muzeum – Muzeum básníků Karla Legera a Josefa Svatopluka Machara, z počátku věnované těmto dvěma slavným rodákům, později známé (od roku 1941) jako Literární a umělecké sbírky Města Kolína (LUSK). U jeho zrodu stál Klub českých turistů a vlastivědný pracovník Robert Marek. Prostory muzea se nacházely ve druhém poschodí Veigertovského domu čp. 8 na Karlově náměstí. Roku 1938 muzeum od města získalo také budovu bývalé Staré farní školy čp. 24 u chrámu sv. Bartoloměje. Na počátku 50. let došlo ke sloučení LUSKu s dosavadním Městským muzeem. Takto vzniklá instituce získala v roce 1967 statut regionálního muzea a během tří let k ní byla jako pobočky připojena muzea v Českém Brodě, Kostelci nad Černými lesy a Kouřimi. Roku 1972 byl Regionálním muzeem založen skanzen (původně Muzeum vesnice, dnes Muzeum lidových staveb) v Kouřimi, který se stal jeho čtvrtou pobočkou. V těchto letech muzeum několikrát vystřídalo zřizovatele, od roku 1973 se stalo na třicet let muzeem okresním. V roce 1982 získalo do užívání další budovu v Kolíně – Červinkovský dům čp. 27 u chrámu sv. Bartoloměje. Vzápětí však došlo k uzavření hlavní budovy muzea, Veigertovského domu čp. 8 na Karlově náměstí, kde byly zahájeny dodnes nedokončené rekonstrukční práce. Roku 1990 se od Regionálního muzea opět oddělilo muzeum v Kostelci nad Černými lesy, které přešlo pod správu města. V 90. letech 20. století činnost instituce výrazně omezila řada majetkoprávních sporů, vyplývajících z uplatňování restitučních nároků na Veigertovský i Červinkovský dům v Kolíně a na pozemky kouřimského skanzenu. Některé z těchto problémů se dosud nepodařilo uspokojivě vyřešit. Od roku 2003 je zřizovatelem Regionálního muzea Středočeský kraj, který usiluje především o stabilizaci jeho majetkových poměrů a vytvoření vhodných podmínek pro další rozvoj této instituce. V současnosti probíhá rekonstrukce Veigertovského domu čp. 8 v Kolíně a připravuje se zahájení první etapy dostavby skanzenu v Kouřimi. V roce 2012 muzeum do své správy získalo také areál středověké tvrze v Hradeníně, kde v budoucnosti dojde ke zřízení nových expozic a centrálního depozitáře.
Provozní doba:
PO Zavřeno
ÚT 09:00-17:00 hod.
ST 09:00-17:00 hod.
ČT 09:00-17:00 hod.
PÁ 09:00-17:00 hod.
SO 10:00-17:00 hod.
NE 10:00-17:00 hod.
Obec Starý Kolín - ID 95256988 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Náměstí 117 , Starý Kolín, 281 23
Obec Starý Kolín se nachází v okrese Kolín, kraj Středočeský asi 7 km východně od Kolína. V blízkosti obce protéká řeka Labe.
Úřední hodiny:
PO 06:30-17:00 hod.
ÚT 06:30-15:00 hod.
ST 06:30-17:00 hod.
ČT 06:30-15:00 hod.
PÁ 06:30-12:00 hod.
Základní škola a Mateřská škola, Vysoké Veselí, okres Jičín - ID 96271425 - NÁHLED ZÁZNAMU
K. H. Borovského 99, Vysoké Veselí, 507 03 Základní škola je umístěna ve dvou budovách. Hlavní budova s ředitelstvím se nachází v ulici Karla Havlíčka Borovského, druhá budova školy je v bývalém zámku. Škola zabezpečuje výuku žáků v rozsahu 1. až 9. třídy. Je vybavena multimediálními počítači ve specializované učebně informatiky s vysokorychlostním, bezdrátovým připojením k internetu. Žáci mají možnost se stravovat ve školní jídelně, která je umístěna v zámecké budově. Mateřská škola je dvoutřídní s kapacitou 36 dětí. Výchovně vzdělávací proces dětem zajišťují tři kvalifikované pedagogické pracovnice. O technický chod, čistotu a pořádek se stará školnice. Stravu nám zajišťují paní kuchařky zdejší školní jídelny.
GYMNÁZIUM PACOV - ID 98169782 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Hronova 1079, Pacov, 395 01
Gymnázium Pacov vzniklo v roce 1991, navázalo na tradici gymnázia, které bylo před lety v Pacově administrativním rozhodnutím zrušeno. Je jedinou střední školou v Pacově – ve městě, které leží přesně na 15. poledníku a které je centrem západní části Vysočiny. V jeho působnosti je asi 9 základních škol. Jedná se o školy v Pacově, Lukavci, Nové Cerekvi, Čechticích, Hořepníku, Černovicích, Mladé Vožici, Košeticích a Chýnově, částečně v Táboře a Pelhřimově. Gymnázium Pacov je jediným šestiletým gymnáziem na okrese a jedním z mála v republice. V roce 1997 se škola přestěhovala do nové moderní a velmi dobře vybavené budovy. Od roku 2001 byl jeho zřizovatelem Kraj Vysočina, od roku 2015 zřizovatelská práva převzalo město Pacov.
Provozní doba: www.gpacov.cz
Město Janovice nad Úhlavou - ID 89340788 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Harantova 132 , Janovice nad Úhlavou, 340 21
V okolí Janovic je možno nalézt řadu zajímavostí. Jednou z nich je hrad Klenová z konce 13. století, který je rodištěm významného renesančního cestovatele, spisovatele a hudebního skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Hrad slouží jako galerie moderního výtvarného umění a v interiéru hradu je obřadní síň. Na trase Janovice nad Úhlavou – Nýrsko se nachází židovský hřbitov. Významnou lokalitou je i blízká přírodní rezervace Luňáky. Městem prochází několik cyklotras, které představují důležité spojení mezi městem Klatovy a Šumavou.
Úřední hodiny:
PO 07:30-12:00 12:30-17:00 hod.
ÚT 14:00-16:00 hod.
ST 07:30-12:00 12:30-17:00 hod.
ČT 07:30-12:00 12:30-16:00 hod.
PÁ 07:30-12:00 12:30-14:00 hod.
APOŠTOLSKÁ CÍRKEV, SBOR BEZ HRANIC LOUNY - ID 92492428 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Husova 2382 , Louny , 440 01
Církev bez hranic je logo, hublot big bang king replica, které používá několik sborů Apoštolské církve v České republice. Oficiální název našeho sboru zaregistrovaný na Ministerstvu kultury ČR zní Apoštolská církev - sbor bez hranic Chomutov. Církev bez hranic je hnutí zakládání nových místních církví. Nejde o novou křesťanskou denominaci. Cílem tohoto hnutí je, aby lidem bylo prezentováno evangelium Ježíše Krista soudobým způsobem, který není postaven na tradiční představě o církvi. Pracujeme na tom, aby v dosahu každého člověka byla církev, která je srozumitelná, přátelská vůči nově příchozím lidem i vůči lidem věřícím, která má životní i duchovní hloubku, a která bude skrze moc Ducha svatého přinášet proměnu do života jednotlivců, rodin i do celé společnosti.
Provozní doba - www.cirkevbezhranic.eu
Město Louny - ID 95461169 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Mírové náměstí 35, Louny, 440 01
Královské město Louny bylo založeno Přemyslovci v polovině 13. století na dvou důležitých dopravních tepnách, a to vodní – řeka Ohře a zemské – cesta z Prahy do Norimberka či Lipska. Již kolem 11. – 12. století však existovala osada Luna, situovaná v místě dnešního kostela sv. Petra, který byl vystavěn v polovině 15. století. Z konce téhož století se nám dochovaly významné lounské památky, jako hradby s baštami a Žateckou bránou, kostelík Matky Boží a dům Sokolů z Mor. V březnu roku 1517 propukl ve městě zhoubný požár. V jeho důsledku byli lounští nuceni postavit také nový kostel. Dle plánů královského stavitele Benedikta Rejta byla roku 1538 dokončena stavba chrámu sv. Mikuláše v pozdně gotickém slohu. Z renesančního období můžeme také obdivovat dům zvaný „Daliborka“, jehož fasáda pochází z přelomu 16. a 17. století. Do konce 17. století nám dovolí nahlédnout například „Barokní špitál“ či socha Panny Marie, umístěná na morovém sloupu v centru města. Počátkem 19. století byla na místě původní radnice, z roku 1398, postavena budova dnešní městské knihovny v empírovém slohu. Také byl vystavěn Inudační most se 40 oblouky, který sloužil pro udržení komunikace Louny – Lipsko v době častých záplav. Z konce téhož století můžeme shlédnout např. židovskou synagogu, Jiráskovy mlýny, či dnešní radnici, která byla postavena v historizujícím slohu na místě domu „U tří lip“.
Úřední hodiny
1.7.-31.8.
PO 07:30-17:00 hod.
ÚT 07:00-14:00 hod.
ST 07:30-17:00 07:00-13:45 hod.
ČT Zavřeno
PÁ 07:00-14 hod
1.9.-30.6.
PO 07:30-17:00 hod.
ÚT 07:30-15:00 hod.
ST 07:30-17:00 hod.
ČT Zavřeno
PÁ 07:30-14:45 hod.
MĚSTO Ústí nad Orlicí - ID 90232872 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Sychrova 16, Ústí nad Orlicí , 562 01
Město Ústí nad Orlicí se rozkládá v podhůří Orlických hor při soutoku řek Tiché Orlice a Třebovky. Zde, poblíž vlévání jednoho toku do druhého, vznikla na přelomu 12. a 13. st. nevelká osada – podle polohy nazývaná Oustí. Vlastní počátky města Ústí n. O. jsou spjaty s vrcholnou kolonizací ve 2. pol. 13. st., kdy ji z pověření panovníků Václava I. a Přemysla Otakara II. prováděli páni z Drnholce. Nové sídliště bylo založeno na ostrohu nad původní osadou, což do dnešních dnů připomíná téměř pravidelné čtvercové náměstí a uspořádání městského centra. Poddanské městečko bylo pojmenováno po jednom z kolonizátorů Vilémovi z Drnholce – německy Wilhelmswerd (Vilémův ostroh) a jeho další vývoj byl úzce spjat s nově vzniklým panstvím, jehož správním střediskem byl nedaleký hrad Lanšperk. Po dokončení kolonizace zdejšího kraje bylo panství navráceno zpět královské koruně. První písemná zmínka o Ústí n. O. pochází z roku 1285, kdy král Václav II. postoupil panství svému otčímu Závišovi z Falkenštejna. Avšak po Závišově popravě daruje panovník v roce 1292 západní část lanšperského panství (okolí Ústí n. O. a Č. Třebové) nově založenému cisterciáckému klášteru na Zbraslavi u Prahy. Velká vzdálenost tohoto východočeského dominia od zbraslavského kláštera ztěžovala jeho správu a ochranu. Tato nesnáz se v plné míře projevila na počátku 14. st., kdy Lanšpersko bylo napadáno okolními loupeživými pány. Proto jej klášter v roce 1358 prodal nedalekému biskupství v Litomyšli. Po husitských válkách se majiteli panství stali Kostkové z Postupic, za jejichž držení postihlo město v roce 1498 rozsáhlý požár. Proto nejstarší městskou listinou je privilegium pro dva městské pivovary z roku 1499, ale ještě starší památkou na doby dřívější je kostelní zvon Medián (ulit v roce 1473) v chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Sňatkovou politikou získali panství na počátku 16. st. Pernštejnové, kteří svými privilegii podpořili rozvoj cechovní výroby, především plátenictví a soukenictví. Z této doby pochází rovněž nejstarší stavební památka ve městě – budova sboru Jednoty bratrské (z let 1555–58), a rukopisný kancionál (1592). Poté se majiteli města stali Bohdanečtí z Hodkova, v roce 1588 koupil panství Adam Hrzán z Harasova. Na sklonku 16. st. bylo přesunuto správní centrum panství z hradu Lanšperk do města Lanškrouna. Roku 1622 získali panství Lichtenštejnové, kteří jej vlastnili až do zrušení vrchnostenské správy v roce 1848. Tehdy se Ústí n. O. stalo samostatnou správní obcí. V letech 1851–1869 zde sídlil okresní úřad, který však byl zrušen a Ústí připadlo pod okresní úřad v Lanškrouně. Další požár města v roce 1705 zničil starou radnici, ta dnešní pochází z let 1721–23. Od 18. st. byla původní dřevěná zástavba nahrazována zděnou, kdy barokní stavitelství vtisklo městu novou tvář: mariánský sloup na náměstí, budova děkanství a kostel Nanebevzetí Panny Marie nebo stará křížová cesta při cestě do Litomyšle. Současná křížová cesta z kapliček pochází z počátku 2. pol. 19. st., kdy se zároveň utvářela dnešní podoba náměstí s měšťanskými domy a podloubím. V poslední čtvrtině 18. st. byl veden spor mezi ústeckými měšťany a lanškrounskou vrchností o správu nad městem. Proto bylo Ústí v roce 1795 ustanoveno municipálním ochranným městem, čímž měšťané získali větší samostatnost. Město se nacházelo v nepříliš úrodné zemědělské oblasti, tudíž se zde rozvíjela řemeslná výroba, především domácí tkalcovství. Zásadní změnu přinesla výstavba železniční tratě Praha – Olomouc v letech 1843–45 (jako jediná na trati se dochovala empírová budova železniční stanice Ústí město) a do města začala postupně pronikat tovární výroba, v níž začalo převládat bavlnářství. V roce 1874 byla dokončena trať do Kladska (směrem na Letohrad) a stavba další nádražní budovy – dnešní stanice Ústí nad Orlicí. Právě železnice napomohla tomu, že po zániku tradiční cechovní výroby se ve městě začal rozvíjet textilní průmysl do té míry, že na počátku 20. st. získalo Ústí přízvisko „východočeský Manchester“. Tento rozkvět textilnictví dokládá Hernychova secesní vila, ve které dnes sídlí městské muzeum. Díky hospodářskému vzestupu města se rozvíjí od sklonku 19. st. kulturní a spolkový život. I když jeho kořeny lze spatřovat již ve středověkém Literátském bratrstvu při místním kostele nebo v založení Cecilské hudební jednoty v roce 1803. Vedle bohatého hudebního života, např. mezinárodní Kociánova houslová soutěž a rovněž tak Heranova violoncellová soutěž, nelze opomenout tradici ústeckých malovaných betlémů a činnost místních spolků (divadelní ochotníci, scénický tanec, Sokol, turisté, sportovní akce…). Z meziválečné výstavby lze dnes ve městě vidět funkcionalistické Roškotovo divadlo nebo válečný památník Bubnující legionář od J. Mařatky. Těsně před 2. světovou válkou se podařilo dostavět zdejší nemocnici. Velikou změnu v životě města přinesla mnichovská dohoda z konce září 1938, kdy bylo vnitrozemské Ústí ze dne na den obklopeno ze tří stran novou hranicí (kromě západu). Květnové osvobození Rudou armádou v roce 1945 a následný politický a správní vývoj změnil zcela životní tep tohoto maloměsta. Ústí opět získalo statut okresního města, o který svádělo spor s nedalekým Lanškrounem. Tato pozice byla v roce 1960 potvrzena a územně rozšířena. Ústí bylo sídlem okresního úřadu do roku 2002 a okresní soud zde sídlí do dnes. Poválečné období budování socialismu se výrazně podepsalo na dnešní podobě města. Jeho původní charakter s domkařskou zástavbou ústeckých tkalců na Podměstí byl z důvodu rostoucího počtu obyvatel města poznamenán novou zástavbou. K tradičnímu textilnictví, které však od 90. let 20. st. zcela z města zmizelo, tehdy přibylo textilní strojírenství a bavlnářský výzkum. Dnes čítá město (s připojenými obcemi v okolí) necelých 15 tisíc obyvatel a je obcí s rozšířenou působností pro okolní region. Pověst o Dešvendovi Krištof Kašpar de Suenne býval hejtmanem v Lanškrouně. Ke svým poddaným, zvláště ústeckým, se choval krutě a nemilosrdně, neboť byli Češi a také proto, že si z jeho jména udělali pošklebek. Dostal přezdívku Dešvenda. V testamentu, který po sobě zanechal, stálo, aby ústečtí jeho tělo v rakvi z Lanškrouna do Ústí přenesli. I když neradi, pro rakev přišli. Tehdy se ukázala jeho poťouchlost. Když stoupali do kopce, nemohli rakev unést, jak byla těžká, když pak z kopce šli, rakev byla jako pírko. Všude byl slyšet Dešvendův smích. V tom někoho napadlo truhlu otevřít a Dešvendovi useknout hlavu. Stalo se, smích utichl a rakev byla v pokoji donesena do města. Zakrátko se Dešvenda znovu objevil a bylo ho možné spatřit v noci, jak se žene na koni ulicí Třebovskou. Jindy u kašny, kde strašil služky, když šly pro vodu, kutálel za nimi svou uťatou hlavu. Pokaždé, když vycházel strašit, svlékl černý plášť a položil jej u zvonice. Uviděl ho kantor, člověk statečný a přímý. Třetí noc, když Dešvenda na koně skočil, kantor popadl plášť a utíkal pryč. Najednou dusot kopyt a Dešvenda je tady! Na smrt vyděšený kantor rychle skočil na zvonici a provaz chytil od zvonu. Dešvenda už už chňape po kantorovi, když vtom zazněl zvon a nenáviděný hejtman se proměnil v prach a popel. Od té doby se už nikdy neukázal.
Úřední hodiny
úřední hodiny
PO 07:30-17:00 hod.
ÚT 08:00-15:00 hod.
ST 07:30-17:00 hod.
ČT 08:00-15:00 hod.
PÁ 08:00-14:30 hod.
OBČANSKÉ SDRUŽENÍ KONTAKT ÚSTÍ NAD ORLICÍ - ID 89875640 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Smetanova 470, Ústí nad Orlicí , 562 01
Obecně prospěšná společnost KONTAKT Ústí nad Orlicí je dobrovolnou, nevládní, neziskovou společností, vzniklou podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a dle předpisu č. 68/2013 Sb., o změně právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost. Obecně prospěšná společnost je právnickou osobou podle českého práva.
Provozní doba - www.linkaduveryuo.cz
Obec Sudislav nad Orlicí - ID 94533711 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Sudislav nad Orlicí 65 , Sudislav nad Orlicí , 562 01
Obec Sudislav nad Orlicí leží v Pardubickém kraji asi 5 km jihovýchodně od Brandýsa nad Orlicí. Dalšími většími městy v okolí jsou Choceň, Ústí nad Orlicí a Litomyšl. Nadmořská výška Sudislavi je 426 - 472 m.n.m., jelikož obec se nachází na členitém, stoupavém terénu na hraně kopce nad údolím Tiché Orlice. Z historie je jisté, že Sudislav stávala před rokem 1432. Je známá i spojitost s usedlosti Orlík již roku 1296 a klášterem s 26 mnichy.
Úřední hodiny:
PO 18:00-19:00 hod.
ÚT Zavřeno
ST Zavřeno
ČT Zavřeno
PÁ Zavřeno
KATASTRÁLNÍ ÚŘAD PRO ZLÍNSKÝ KRAJ pracoviště Vsetín - ID 92242998 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Smetanova 810 , Vsetín , 755 01
Úřední hodiny
podatelna
PO 08:00-17:00 hod.
ÚT 08:00-15:00 hod.
ST 08:00-17:00 hod.
ČT 08:00-15:00 hod.
PÁ 08:00-12:00 hod.
pro veřejnost
PO 08:00-17:00 hod.
ÚT Zavřeno
ST 08:00-17:00 hod.
ČT Zavřeno
PÁ 08:00-12:00 hod.
pro geodety
PO Zavřeno
ÚT 08:00-12:00 hod.
ST Zavřeno
ČT 08:00-12:00 hod.
PÁ 08:00-12:00 hod.
Základní umělecká škola Vsetín - ID 97819597 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Podsedky 285 , Vsetín , 755 01
Hudební život ve Vsetíně se začal probouzet již v roce 1872, kdy byl založen Vzdělávací spolek Snaha. Byl to spolek ryze český a jako takový se stal na dlouhá léta střediskem všeho kulturního života ve Vsetíně. Do kulturního dění ve městě se zapojil především zásluhou svého hudebního a pěveckého odboru. Vedle četných vystoupení lidových zpěváků a muzikantů, typických pro kulturu zapadlých horských osad, se začínají objevovat i organizované hudební akce. Zvlášť patrné tomu tak bylo od doby, kdy se dirigentem hudebního a pěveckého odboru Snahy stal Richard Fryčaj. Od těchto hudebních aktivit Richarda Fryčaje, které měly vždy vysokou úroveň, byl už jen krůček k založení Hudebního ústavu ve Vsetíně. Richard Fryčaj stál v čele hudebního ústavu až do září 1897. Potom hudební školu převzal varhaník a ředitel kůru ve Vsetíně Antonín Hradil, absolvent varhanické školy Leoše Janáčka v Brně. Za řízení Antonína Hradila se v hudební škole vyučovalo kromě hry na klavír a housle všem smyčcovým a dechovým nástrojům. Souběžně s výukou nástrojovou byla zcela samozřejmá i výuka teoretická. V prvním desetiletí 20. století se hudební škola Antonína Hradila stala vyhledávaným místem muzikantských a uměleckých besed. Přestože aktivita Hudební školy ve Vsetíně byla přínosem pro kulturní dění města, škola v roce 1912 zanikla. Příčinou nebyl jen odchod Antonína Hradila do Ostravy, ale negativní vlivy byly i nedobré prostorové a finanční podmínky. Po čtyřleté přestávce v r. 1916 založil pan Jan Stelibský Městskou hudební školu ve Vsetíně a řídil ji do roku 1920. V dalších letech byli žáci vyučováni u soukromých učitelů a tento stav trval až do roku 1939, kdy ve Vsetíně vznikla Městská hudební škola, která navázala na školu založenou Janem Stelibským.
Provozní doba - www.zus-vsetin.org
ÚŘAD MĚSTSKÉHO OBVODU Pardubice IV. - ID 91438649 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Bokova 315 , Pardubice, 530 03
Vše co se týká historie, současnosti, turistických informací, průmyslu, obchodu, map. Cokoliv spojené s úřadem (formuláře, úřední deska, kontakty...) najdete v sekci ÚŘAD. Hledáte-li pomoc při řešení konkrétních situací na úřadě, pak použijte KONÍKA.
Provozní doba - www.pardubice.eu
Město Hranice - ID 99026209 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
U pošty 182 , Hranice , 351 24
Město Hranice bylo pravděpodobně založeno na přelomu 12. a 13. století. Původní název „Rossbach“, což v překladu znamená „Koňský potok“, vznikl podle potoka protékajícího obcí. Zde první obyvatelé obce napájeli své koně, a tak se pijící kůň dostal i do znaku města. Za nejstarší osadu našeho regionu možno považovat Trojmezí (výstižný název pro trojmezí Čech, Bavorska a Saska), které do roku 1947 neslo jméno Gottmansgrün. O něco později než Trojmezí vznikly další osady – Friedersreuth (Pastviny) a Thonbrunn (Studánka). První písemná zpráva o Rossbachu pochází z počátku 14. století – někdy je uváděn rok 1306, jindy 1318. Podle některých pramenů pochází první písemná zmínka o obci až z roku 1413. Jedná se o kupní smlouvu Konráda z Neiberku, který prodal vše, co patří k obci Heinrichu Zedtwitzovi. Tímto prodejem šlechtický rod Zedtwitzů plných 400 let rozhodoval o osudu Hranic.
Úřední hodiny:
PO 08:00-11:30 12:30-16:30 hod.
ÚT 08:00-11:30 12:30-14:30 hod.
ST 08:00-11:30 12:30-16:30 hod.
ČT 08:00-11:30 12:30-14:30 hod.
PÁ 08:00-11:30 12:30-13:00 hod.
Základní škola a Mateřská škola - Dětské centrum Hranice, - ID 90626181 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Struhlovsko 1424, Hranice, 753 01
ZŠ a MŠ Dětské centrum Hranice zahájilo svou činnost v roce 1994. Škola se specializuje na vzdělávání žáků se souběžným postižením více vadami. Budova školy se nachází na sídlišti Struhlovsko, vedle prodejny koberců BRENO a je plně přístupná imobilním žákům. Žáci se vzdělávají v Základní škole praktické, Základní škole speciální a v Základní škole speciální s rehabilitačním vzdělávacím programem. Základní škola má v současnosti celkem 25 handicapovaných žáků, vyučovaných ve čtyřech třídách. Součástí školy je také Mateřská škola s 25 dětmi a Mateřská škola speciální, která rozvíjí 10 handicapovaných dětí.
PROVOZNÍ DOBA - www.detskecentrumhranice.cz
Obec Vratislávka - ID 93730016 - NÁHLED ZÁZNAMU
Vratislávka 15, Vratislávka, 594 51 Obec Vratislávka se nachází v okrese Brno-venkov, kraj Jihomoravský. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358. Ke dni 16. 11. 2006 zde žilo 86 obyvatel. Každý rok poslední květnový týden probíhá POUTNÍ MŠE.
Obec Kyjov - ID 95928541 - NÁHLED ZÁZNAMU
Kyjov 17, Havlíčkův Brod, 580 01 Obec Kyjov Jméno Kyjov vzniklo odvozením od slova Kyj (dřevěná palice používaná jako zbraň). První písemné zmínky o obci Kyjov sahají až do roku 1351. Kyjov ale pravděpodobně vznikl již při rozsáhlém osídlování této oblasti zhruba po roce 1250. Kyjov je vzdálen asi 4 km SV od okresního města Havlíčkův Brod, pod které správně spadá. V současnosti v obci Kyjov žije 136 obyvatel (stav k 1. lednu 2010). Katastrální území obce zabírá plochu 395 ha. Poblíž obce Kyjov (zhruba 800 m) je vlaková zastávka Břevnice (trať Havl. Brod – Pardubice). Většina obyvatelstva dojíždí za prací do blízkého Havlíčkova Brodu. Zachovalá příroda patří mezi cenné bohatství zděděné po předcích. V okolí obce Kyjov se rozkládají četné lesy a louky, které spoluvytvářejí klidný a romantický charakter území. Proto je okolí Kyjova oblíbené jako chatová oblast. Poblíž obce nalezneme i rybník, který slouží jako přírodní koupaliště a zdroj požární vody. Severně od obce asi čtyři kilometry se v lesích ukrývá zřícenina hradu Ronovec.
FARNÍ SBOR ČESKOBRATRSKÉ CÍRKVE EVANGELICKÉ V KDYNI NA ŠUMAVĚ - ID 89183250 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Dělnická 359, Kdyně, 345 06
Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a špatný strom nemůže nést dobré ovoce. Každý strom, který nedává dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně. A tak je poznáte po jejich ovoci. Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pa-ne‘, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích.
PROVOZNÍ DOBA - kdyne.evangnet.cz
Město Nýrsko - ID 96974228 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Náměstí 122 , Nýrsko, 340 22
Pohraniční osada Nýrsko vznikla na zemské stezce vedoucí do Bavorska, pod zalesněnými výběžky Šumavy, na obou březích Úhlavy. Dobu vzniku je odhadována na 12. století, nejstarší písemnou zprávu je až z roku 1327. Dle této zprávy bylo Nýrsko opevněnou osadou, která byla pověřena výběrem cla.
Úřední hodiny:
PO 08:00-11:15 12:00-17:00 hod.
ÚT 08:00-11:15 12:00-15:00 hod.
ST 08:00-11:15 12:00-17:00 hod.
ČT 12:00-15:00 hod.
PÁ 08:00-11:15 12:00-14:30 hod.
Obec Hýskov - ID 95409014 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Na Břasích 206, Hýskov, 267 06
Obec Hýskov leží v okrese Beroun ve Středočeském kraji s 1809 obyvateli. Obci prochází Královská cesta, k vidění a k zastavení je zde naučný park, spolkové a informační centrum Hýskov. Ivana Týlová - starostka.
Obec Měnín - ID 90956058 - NÁHLED ZÁZNAMU
Měnín 34, Měnín, 664 57 Měnín je obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v Dyjsko-svrateckém úvalu, zhruba 14 km jihovýchodně od Brna. Žije zde přibližně 1 900 obyvatel. Jedná se o vinařskou obec ve Velkopavlovické vinařské podoblasti (viniční tratě Vinohrádky, Kouty).
Město Zbiroh - ID 97452327 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Masarykovo náměstí 112 , Zbiroh, 338 08
Zbiroh je romantickým letoviskem na rozhraní brdských lesů a chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Vzhledem ke své výhodné poloze poblíž mezinárodní dálnice, krásné přírodě a čistému prostředí se městečko stále rozrůstá. Občanská vybavenost Ve Zbiroze je moderní základní škola, základní umělecká škola, mateřská škola, zdravotní středisko, rehabilitační centrum a lékarna. Vyšší odbornou péči poskytují nemocnice v Rokycanech a v Hořovicích. K občanské vybavenosti patří pošta, pobočka České spořitelny, bankomaty ČS a KB. Na Masarykově náměstí je Informační centrum Mikroregionu Zbirožsko, Městské Muzeum a Muzeum J.V. Sládka, Městská knihovna Dr. Palivce, Dům s pečovatelskou službou. Obchodní síť tvoří menší soukromé prodejny a prodejna COOP, ve městě jsou 4 restaurace, sokolovna k pořádání různých kulturních akcí - plesů a diskoték - je momentálně v rekonstrukci. K dispozici je multifunkční sál v budově Městského úřadu, lze zde promítat i filmy. V prostorách stálého kina se konají především koncerty a divadelní představení hostujících souborů. Další kulturní akce probíhají v proluce na Masarykovo náměstí - např. Vačkářův Zbiroh, hudební festival v květnu, v letních měsících pak Zbirožské Hudební léto - tradiční sobotní dopoledne, dále pak Jarní řemeslné trhy a Václavské trhy.
Úřední hodiny:
PO 08:00-12:00 13:00-17:00 hod.
ÚT Zavřeno
ST 08:00-12:00 13:00-17:00 hod.
ČT Zavřeno
PÁ Zavřeno
PO 08:00-12:00 13:00-17:00 hod.
ÚT 08:00-12:00 13:00-14:30 hod.
ST 08:00-12:00 13:00-17:00 hod.
ČT 08:00-12:00 13:00-14:30 hod.
PÁ 08:00-12:00 hod.
Město Mirošov - ID 95926726 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
náměstí Míru 53 , Mirošov , 338 43
Město Mirošov se nachází v okrese Rokycany v Plzeňském kraji, v lesní krajině při úpatí Brd, necelých 8 km jihovýchodně od Rokycan. Městem prochází železniční trať 175 Rokycany - Nezvěstice (stanice Mirošov a zastávka Mirošov město). Ve městě žije přibližně 2 200 obyvatel.
Úřední hodiny:
PO 07:00-17:00 hod.
ÚT 07:00-15:00 hod.
ST 07:00-17:00 hod.
ČT 07:00-14:30 hod.
PÁ 07:00-14:00 hod.
Obec Šárovcova Lhota - ID 96187804 - NÁHLED ZÁZNAMU
Šárovcova Lhota 80, Šárovcova Lhota, 507 81 První písemná zpráva pochází z roku 1518. Obec se nachází v nadmořské výšce 292 metrů. Na území žije 207 obyvatel. Poskytování služeb Czech POINTu. V obci je aktivní sbor dobrovolných hasičů. K dispozici je víceúčelové hřiště pro hry tenis, volejbal.
Obec Poběžovice u Přelouče - ID 88953711 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Poběžovice u Přelouče 9 , Poběžovice u Přelouče , 535 01 Vesnice Poběžovice u Přelouče se nachází v kotlině jižně od Přelouče, mezi obcemi Lipoltice, Choltice a Tupesy, v nadmořské výšce 248 m. Z jihu ji obklopují lesy, na sever je mírně zvlněný terén otevřen směrem k Přelouči. Zdejší rybník napájí potůčky z místních lesů. Na katastrální rozloze 171 ha žije 90 stálých obyvatel průměrného věku 49 let. Od jara do podzimu rozšiřují řady místních chalupáři. Většinu katastru tvoří orná půda, pětina je osázena lesním porostem. V lokalitě se vyskytují ovocné sady. Dekorační foto Nejstarší písemná zmínka o vsi se dochovala z roku 1399, kdy ji vlastnili vladykové z Poběžovic, Slaměnkovci z Poběžovic. V 15. století byla sídlem vladyků Tuněchodských z Poběžovic. V 15. a 16. století držel tento rod Tuněchody, Slatiňany, Slepotice, Srdov, Štětí, Jeníkovice a část Svinčan, Ledci a Hošťalovice. V 60. letech 15. století byly Poběžovice vypleněny uherskými vojsky krále Matyáše, táhnoucími proti Jiřímu z Poděbrad. V roce 1542 byla zdejší pustá tvrz prodána i se vsí Jiřímu Gerštorfovi z Gerštorfu. Roku 1620 se Gerštorfové zúčastnili bitvy na Bílé hoře a roku 1623 přišli o majetek a ten koupil Kryštof Šimon, svobodný pán z Thunu. Farou patřily Poběžovice do Lipoltic, školou do Choltic a později i do Lipoltic. Obyvatelé se živili ponejvíce polním hospodařením, později vznikali drobní řemeslníci. V 50. letech 20. století došlo ke vzniku jednotného zemědělského družstva a byl ustaven místní národní výbor. Dekorační foto Současné Poběžovice u Přelouče se řadí ke členům svazku obcí Podhůří Železných hor, jenž si klade za cíl ochranu a prosazování společných zájmů členských obcí, zejména spolupráci při obnově a rozvoji venkova, při přípravě a realizaci programů Evropské unie. V 70. letech 20. století byla ve vsi vybudována povrchová kanalizace, chodníky a zrekonstruována budova místního národního výboru, v níž dnes sídlí obecní úřad. V dalších letech proběhla výstavba veřejného vodovodu a celková plynofikace obce. Byly upraveny veřejné prostory, obnoveny chodníky a začíná se budovat splašková kanalizace s napojením na čističku odpadních vod. Občané mohou využít knihovnu, pohostinství a ke sportu hřiště. Dopravu obyvatel za prací či zábavou do okolních sídel zajišťují místní autobusové spoje. Spolkovou činnost v místě zastupuje Sdružení dobrovolných hasičů Poběžovice u Přelouče, jež se aktivně zapojuje do tvorby společenského života ve vsi. Zdejší kulturní život se skládá především z dětských oslav a zájezdů pro občany. V obci není kulturní sál, proto se některé akce pořádají v budově obecního úřadu. Dekorační foto Mezi Poběžovicemi a Cholticemi se na půli cesty nachází Choltická meteorologická stanice, která poskytuje přes internet aktuální informace o stavu počasí. Na náměstí u kapličky je popisná cedule s krátkou historií tohoto místa. Mírná krajina v okolí Poběžovic, jež je protkána značenými stezkami pro pěší i cyklisty, je nanejvýš vhodný k podnikání procházek, pěších výletů, vyjížděk v sedle koně či kola. Vodní plochy území lákají plavce, rybáře i snílky.
Obec Baška - ID 94071656 - NÁHLED ZÁZNAMU
Baška 420, Baška, 739 01 Při toulkách severovýchodní částí České republiky - krajem pod Beskydy - by Vašemu zájmu neměla uniknout návštěva Bašky, obce vzdálené asi 3 km od Frýdku-Místku. Baška vznikla v roce 1960 sloučením původně samostatných obcí - Bašky, Hodoňovic a Kunčiček u Bašky v jednu samostatnou obec. Historie nejstarší části obce - Kunčiček u Bašky - sahá až do 13 st. Název Baška pravděpodobně pochází od nějakého Bašky, který ves osadil. Podle zemřelého kronikáře obce Bedřicha FIŠERA se jméno převzalo od Valachů, kteří zde chovali ovce. Dříve se na valašsku a vizovicku ovci říkalo „baška“. Jednou z dominant Bašky je stejnojmenná vodní nádrž Baška s vodní plochou 33 ha, která v letních měsících nabízí možnost koupání a rybolovu. Nedaleko od pláže je možnost ubytování v Autokempu Baška. K příjemným vycházkám láká nejen okolí přehrady, ale i okolí řeky Ostravice, která Baškou protéká. Fotbalové hřiště v Kunčičkách u Bašky, stejně jako sportovní areál Tělocvičné jednoty SOKOL Baška poskytuje řadu možností ke sportovnímu vyžití (fotbal, tenis, nohejbal, volejbal). Oblast Bašky je ideální pro cykloturistiku - mírná stoupání střídají mírná klesání. V obci je také kulturní dům, kde se uskutečňuje celá řada kulturně - společenských akcí. Vyznavači pěší turistiky a náročnější cykloturisté ocení cyklostezky i terény v Moravskoslezských Beskydech. Bránou do Beskyd je město Frýdlant nad Ostravicí (asi 10 tis. obyvatel) vzdálený 7 km od Bašky. Nejvyšší hora Beskyd Lysá hora (1 323 m n. m.) je vyhledávaným horským cílem. Kromě koupaliště, sportovního centra se squashovými kurty a krytým bazénem, najdete ve Frýdlantě nad Ostravicí letiště, které nabízí vyhlídkové lety do okolí. Obzvláště přelet Beskyd je velmi oblíbený. Jednou ze zajímavostí je také stálá expozice malíře Ferdiše Duši. V blízkém Frýdku-Místku (70 tis. obyvatel) určitě stojí za návštěvu Frýdecký zámek, kde jsou umístěny stálé expozice Muzea Beskyd. Jsou zde pravidelně pořádány jak různé kulturní programy, tak zajímavé výstavy. Frýdecký zámek je situován přímo na historickém náměstí ve Frýdku. Ve městě jsou k dispozici sportovní a nákupní centra, knihovny, kulturní dům a v letních měsících koupaní u přehrady Olešná. Místní kina nabízejí komerční snímky i filmy nezávislých autorů v rámci filmového klubu. Najdete zde také stylové restaurace s výbornou kuchyní a hudební klub. K historickým dominantám regionu rozhodně patří asi 15 km vzdálený hrad Hukvaldy. V areálu jeho parku jsou pořádány dnes již světoznámé Janáčkovy hudební slavnosti - Janáčkovy Hukvaldy (červenec). V domku pod hradem, kde Leoš Janáček (hudební skladatel, 1854 - 1928) prožil svá poslední léta, je umístěna stálá expozice dokumentující jeho život a tvorbu. Patříte-li k obdivovatelům panoramatických výhledů do kraje a nelitujete trochu námahy, pak můžete v okolí Bašky navštívit hned několik rozhleden: Chlebovice (10 km), Staříč (8 km). Rozhledna na turistické chatě Prašivá (15 km) Vám umožní pohled i na těšínskou část Beskyd. Vybude-li Vám více času, pak určitě stojí za návštěvu starobylé město Štramberk (25 km) a jeho vyhlídková věž - Štramberská trúba. Posledními tipy na výlet jsou Kopřivnice (20 km) s unikátním technickým muzeem a Rožnov pod Radhoštěm (40 km), kde najdete Valašské muzeum v přírodě nabízející autentický pohled do života valašské vesnice v 18. a 19. století.
Město Rychvald - ID 92031793 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Orlovská 678 , Rychvald, 735 32
Rychvald se stal městem v roce 1985, ale jeho historie je velmi bohatá, neboť první zmínky hovoří o tom, že byl založen nejspíše koncem 13. století, v době, kdy se dělením slezské větve polské dynastie Piastovců vyčlenilo samostatné těšínské knížectví. První písemná zmínka pochází z roku 1305. Rychvald byl od svého založení součástí slezského Těšínska, ve kterém se od začátku střídaly polské a české vlivy. Těšínsko se stalo r. 1327 lénem krále Jana Lucemburského a od této doby sdílelo osud ostatních českých zemí. Po smrti posledního Piastovce v r. 1625 patřilo knížectví až do roku 1918 přímo rakouským Habsburkům. Jádrem obce bylo původně feudalní panství se zámkem. Dal jej postavit tehdejší majitel Bernard Barský z Baště. Druhou nejstarší budovou je katolický kostel sv. Anny z r. 1595. Obec měla až do 19. století výhradně zemědělský charakter. Teprve rozšíření těžby uhlí způsobilo změnu v sociální skladbě obyvatel. Po rozpadu Rakousko-Uherska se Rychvald stal nakrátko dějištěm československo-polského sporu o Těšínsko. Po prvním rozdělení v roce 1918 se Rychvald ocitl pod Polskou správou. V roce 1920 Rychvald připadl Československu. 11. října 1938 byl obsazen polskou armádou a 1. září 1939, v den zahájení 2. světové války, armádou německou. Československá správa byla v Rychvaldě obnovena po osvobození 1 . května 1945.
Úřední hodiny:
PO 08:00-11:30 12:30-17:00 hod.
ÚT Zavřeno
ST 08:00-11:30 12:30-17:00 hod.
ČT Zavřeno
PÁ Zavřeno
SLUŽBY MĚSTA RYCHVALD, spol. s r.o. - ID 92545693 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Michálkovická 41 , Rychvald, 735 32
Město Rychvald založilo v roce 1998, jako jediný společník, společnost Služby města Rychvald, s.r.o.. Společnost byla zapsána do Obchodního rejstříku, vedeném Krajským obchodním soudem v Ostravě v oddíle C, vložka 19593 se dnem vzniku 1.1.1999. Společnost Služby města Rychvald, s.r.o. se zabývá poskytováním veřejně prospěšných služeb městu, občanům a různým institucím. Jednou z nejdůležitějších činností této společnosti je výroba a rozvod tepelné energie, kterou jsou zásobovány především byty ve vlastnictví města, školy, mateřské školky a jiná účelová zařízení. Našim cílem je plynulá a hospodárná dodávka tepla. Mezi další odvětví společnosti patří kovovýroba, autodoprava, vodoinstalatérství, atd. viz předmět podnikání. Základem rozvoje a stability naší společnosti jsou především kvalifikovaní zaměstnanci s dlouholetými zkušenostmi v oboru. Jejich kvalifikace, zkušenosti a dovednosti umožňují plnit veškeré požadavky zákazníků v jejich naprostou spokojenost, což je pro nás ze všeho nejdůležitější.
Provozní doba
PO 06:00-14:00 hod.
ÚT 06:00-14:00 hod.
ST 06:00-14:00 hod.
ČT 06:00-14:00 hod.
PÁ 06:00-14:00 hod.
Město Bystřice nad Pernštejnem - ID 96368158 - GARANTOVANÝ ZÁZNAM
Příční 405, Bystřice nad Pernštejnem, 593 01
Dnes je Bystřice nad Pernštejnem moderním městem s rozsáhlou sítí prodejen, restaurací, služeb a také škol. Její sportovní vybavenost jí mohou závidět mnohem větší města. A protože zde nechybí stavební památky a hned za hranicemi města čeká návštěvníka nádherná příroda, stává se z Bystřice atraktivní cíl k dovolené, rekreaci, výletům. Město je přirozeným střediskem kulturního a společenského života oblasti. Vzdělávání zde slouží 9 školských zařízení. V současné době dochází k útlumu těžby uranové rudy, a proto město podporuje vznik nových pracovních příležitostí, především v průmyslové zóně, kde již funguje několik nových podniků. Investorům jsou k dispozici i další pozemky s potřebnou infrastrukturou.
Úřední hodiny:
PO 07:00-11:30 12:00-17:00 hod.
ÚT Zavřeno
ST 07:00-11:30 12:00-17:00 hod.
ČT Zavřeno
PÁ Zavřeno
Město Břeclav - ID 90802724 - NÁHLED ZÁZNAMU
náměstí T. G. Masaryka 42/3, Břeclav, 690 02 Břeclav je město v Jihomoravském kraji, 52 km jihovýchodně od Brna na řece Dyji, poblíž hranic s Rakouskem a Slovenskem. Má rozlohu 77,11 km² a žije zde přibližně 25 tisíc obyvatel. Břeclav je důležitým hraničním přechodem a železniční křižovatkou mezinárodního významu.
Město Otrokovice - ID 89055651 - NÁHLED ZÁZNAMU
nám. 3. května 1340 , Otrokovice , 765 02
Město Otrokovice leží v západní části Zlínského kraje, na rozhraní tří regionů: Valašska, Slovácka a Hané - a tak se i v povaze našich obyvatel snoubí hanácká rozvážnost s valašsky tvrdou pracovitostí a slováckým temperamentem. Naše město vzniklo spojením někdejších samostatných obcí Otrokovice a Kvítkovice. Otrokovice jsou moderním průmyslovým sídlem, jehož rozvoj byl založen ve třicátých letech 20. století výstavbou Baťových závodů a dynamiku nabral v sedmdesátých letech minulého století v souvislosti s otevřením nové pneumatikárny. V současné době je město Otrokovice se svými téměř 18 tisíci obyvateli šestým největším městem Zlínského kraje a je centrem mikroregionu zahrnujícího obce s celkovým počtem téměř 35 000 obyvatel. Svou polohou na důležitých silničních a železničních tazích jsou Otrokovice vstupní branou Zlínského kraje
Úřední hodiny:
PO 08:30-11:30 12:30-17:00 hod.
ÚT Zavřeno
ST 08:30-11:30 12:30-17:00 hod.
ČT Zavřeno
PÁ Zavřeno
Obec Hrabyně - ID 90594958 - NÁHLED ZÁZNAMU
Hrabyně 70, Hrabyně , 747 63
V obci je základní škola, mateřská škola, 2 pošty, kostel, kulturní dům, restaurace, obchody, ubytovací služby, lékárna, praktická lékařka, dětská lékařka, základní umělecká škola, kulturní památky. Obec Hrabyně se skládá ze tří částí, obce Hrabyně, místní části Josefovice a Rehabilitačního centra.
Úřední hodiny:
PO 08:00-12:00 13:00-17:00 hod.
ÚT Zavřeno
ST 08:00-12:00 13:00-17:00 hod.
ČT Zavřeno
PÁ Zavřeno
Obec Květov - ID 95618952 - NÁHLED ZÁZNAMU
Květov 7, Milevsko, 399 01
Květov je obec ležící v jižních Čechách v okrese Písek. První písemná zmínka pochází z roku 1460. K obci náleží i osada Vůsí.
Úřední hodiny:
úřední hodiny 1.4. – 30.9.
PO Zavřeno
ÚT Zavřeno
ST 18:00-21:00 hod.
ČT Zavřeno
PÁ Zavřeno
úřední hodiny 1.10. – 31.3.
PO Zavřeno
ÚT Zavřeno
ST 17:00-20:00 hod.
ČT Zavřeno
PÁ Zavřeno
Obec Kuchařovice - ID 98981522 - NÁHLED ZÁZNAMU
8. Května 211, Kuchařovice, 669 02
Kuchařovice jsou samostatnou středně velkou obcí ležící tří kilometry severovýchodně od města Znojma, v nadmořské výšce 298 m. Že bylo území v okolí obce osídleno mnoho tisíc let předtím než se započal náš letopočet, dokazují pozůstatky osídlení a nálezy pazourkových nástrojů z období mladého paleolitu (100 tisíc - 10 tisíc let př. n. l.)
Úřední hodiny:
PO 08:00-17:00 hod.
ÚT 08:00-14:30 hod.
ST 08:00-17:00 hod.
ČT 08:00-14:30 hod.
PÁ 08:00-12:00 hod.
Město Osek - ID 92121088 - NÁHLED ZÁZNAMU
Zahradní 246, Osek, 417 05 První písemná zpráva pochází z roku 1196. Město se nachází v nadmořské výšce 307 metrů. Na území žije asi 4954 obyvatel. Poskytování služeb Czech POINTu.
FARNÍ SBOR ČESKOBRATRSKÉ CÍRKVE EVANGELICKÉ V KYJOVĚ - ID 98209221 - NÁHLED ZÁZNAMU
Dobrovského 511/34 , Kyjov , 697 01
Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Kyjově.
Provozní doba - www.evangnet.cz/cce/sbor/104-kyjov
Obec Straškov-Vodochody - ID 89159689 - NÁHLED ZÁZNAMU
Straškov 2, Straškov-Vodochody, 411 84 Vodochody jako obec jsou historicky doloženy již v roce 999, kdy darovací smlouvou Boleslav II při založení kláštera Ostrovského daroval mu rozsáhlou krajinu s vesnicemi, lesy i lidem poddaným a jmenovitě uvedl Vodochody, Zaječí, Blažín a další. Tuto nadaci potvrdil i Boleslav III a tím je prokázáno,že tato obec je starší než tisíc let. Obec Straškov nemá tak jasně doloženou tisíciletou historii, ale lze předpokládat, že je jako Vodochody jednou z nejstarších obcí. Díky farnosti a od roku 1865 i zřízení školy, byl Straškov přirozeným centrem pro sousední obce.
Obec Těmice - ID 95834871 - NÁHLED ZÁZNAMU
Těmice 176, Těmice u Hodonína, 696 84
Obec Těmice se nachází v okrese Hodonín, na jihovýchodní Moravě asi 4 km severně od Bzence. Se svými 854 obyvateli patří mezi menší vesnice regionu. Tento kraj je známý svou vinařskou a zemědělskou výrobou.Nachází se zde také několik historicky cenných budov jako například budova mateřské školy, dům rodiny Klingelovy a starý mlýn.
Úřední hodiny:
PO 08:00-11:00 13:00-15:30 hod.
ÚT 08:00-11:00 13:00-15:00 hod.
ST 08:00-11:00 13:00-17:00 hod.
ČT 08:00-11:00 13:00-15:30 hod.
PÁ 08:00-11:00 13:00-14:00 hod
Obec Újezdec - ID 91248186 - NÁHLED ZÁZNAMU
Újezdec 122, Újezdec , 687 41
Název obce je odvozen od obecného jména újezd, přívlastek U Osvětiman je neoficiální. Újezdec leží mezi Syrovínem a Medlovicemi, na hranici s okresem Hodonín. Jádro obce je návesního typu, plužina je traťová. Náves tvoří prostor kolem velké zmoly, jíž protéká potok od Ořechova. První písemný doklad o obci je z první poloviny 15. století, kdy ji na několik generací získal rod Jana Kužele z Žeravic. V roce 1595 koupil Újezdec Jiří Zikmund Prakšický ze Zástřizl a na Buchlově. Tím se obec dostala k buchlovskému panství.
Úřední hodiny:
PO 07:00-17:00 hod.
ÚT Zavřeno
ST 07:00-17:00 hod.
ČT Zavřeno
PÁ Zavřeno
Obec Vážany - ID 90234517 - NÁHLED ZÁZNAMU
Vážany 95, Vážany , 682 01
Obec se nachází jihovýchodně 9 km od okresního města Vyškova a leží v průměrné nadmořské výšce 290 m. Rozloha obce je 546 ha. V současné době má obec 463 obyvatel.( v roce 1930 měla obec Vážany 713 obyvatel.K významnému místu v obci patří nejstarší sakrální památka kaplička svaté Rozálie, která byla postavena v roce 1695 Moravskými bratry na cestě ze severní Moravy.
Úřední hodiny:
PO 13:00-18:00 hod.
ÚT Zavřeno
ST 08:00-10:00 16:00-18:00 hod.
ČT Zavřeno
PÁ Zavřeno
Město Holýšov - ID 99987961 - NÁHLED ZÁZNAMU
náměstí 5. května 32 , Holýšov, 345 62
Provozní doba - www.mestoholysov.cz
Holýšova bylo, jak dokládají archeologické nálezy z pravěkých mohyl, osídleno ve starší době bronzové, okolo roku 2000 před naším letopočtem. První dochované písemné záznamy o existenci obce jsou v listině věnované chotěšovskému klášteru 23. května 1273 papežem Řehořem X., kde je osada uváděna jako Hollissou mezi výčtem dalších 42 vesnic a ostatních statků. Po husitských válkách se dostala část vsi do držení okolní šlechty. Rozdělení vsi mezi několik majitelů přetrvalo až do roku 1623, kdy se scelený Holýšov vrátil do majetku kláštera. Po zrušení kláštera roku 1782 ves s celým klášterním panstvím koupil hrabě Thurn-Taxis, v jehož držení byla až do roku 1919. Původní ves byla soustředěna okolo pravidelné návsi s kostelem svatého Petra a Pavla, který je od svého vzniku nezaměnitelnou dominantou obce a je pevně spojen s jejími dějinami. Okolo stavby se nacházel původní holýšovský hřbitov zrušený v roce 1789. Z malé vsi na město se začal Holýšov vyvíjet po roce 1897, kdy zde proslulá sklářská rodina Zieglerů založila sklárnu na lité tabulové a zrcadlové sklo. Byl to jeden z největších podniků svého druhu v monarchii. To se odrazilo na stavebním rozvoji obce i růstem počtu obyvatel, který se téměř ztrojnásobil. V době hospodářské krize ve 30. letech byla výroba skla zastavena a zařízení sklárny demontováno. Opuštěné prostory byly během II. světové války přebudovány na muniční továrnu. Práci v továrně vykonávali nejdříve francouzští váleční zajatci. V roce 1944 byl v bývalém statku Nový dvůr zřízen koncentrační tábor, pobočka Flossenbürgu. Válečných zajatců a nuceně nasazených dělníků z okupovaných zemí pracujících v muničních továrnách bylo až na 8 tisíc. V roce 1960 získal Holýšov statut města a tím i svůj znak. Ten byl v roce 1993 změněn do stávající podoby. V horní polovině gotického štítu je černé paroží ve zlatém poli, jako symbol zakladatele Tepelského a Chotěšovského kláštera českého vladyky Hroznaty a v dolní polovině je zkřížený stříbrný meč se stříbrným klíčem v modrém poli, jako atributy svatého Petra a Pavla. Zlatá barva znázorňuje vrchnost, bývalý klášter. Modrá barva symbolizuje protékající řeku Radbuzu, při níž vedly důležité obchodní cesty. Spojení Holýšova s okolními městy zajišťuje autobusová a železniční doprava. První vlak projel městem v roce 1867 a první zastávka pro civilní dopravu v Holýšově byla zbudována v roce 1911. Zastávka se nacházela v těsné blízkosti závor na hlavní komunikaci. V roce 1942 byla zahájena přestavba kolejiště a tím se přesunula budova nádraží na místo, tak jak jej známe dnes.
Obec Ratiboř - ID 99403848 - NÁHLED ZÁZNAMU
Ratiboř 75, Ratiboř, 756 21
Úřední hodiny:
PO 08:00-17:00 hod.
ÚT Zavřeno
ST 08:00-17:00 hod.
ČT Zavřeno
PÁ Zavřeno
pracovní doba
PO 08:00-17:00 hod.
ÚT 07:00-15:00 hod.
ST 08:00-17:00 hod.
ČT 07:00-15:00 hod.
PÁ 07:00-13:30 hod.
Povinnost vést kroniku uložil stát, Československá republika, obcím v roce 1920. Naše obecní kronika však začíná svou historii až 18. srpna 1923, kdy byl obecním zastupitelstvem jmenován kronikářem obce Ratiboř řídící učitel v Ratiboři František Sochor. Pozdějším datem jejího vzniku nejsme nijak výjimeční ani v rámci okresu, ani v rámci republiky. Proč to tak bylo, můžeme dnes jen hádat. Když jsem se ptala ve vsetínském archívu na důvod této prodlevy, dozvěděla jsem se, že založení kronik nejspíše ze začátku nikdo nekontroloval, anebo nebyl žádný postih za nesplnění tohoto nařízení. Není divu, republika trvala jen dva roky a jistě vycházelo mnoho nových nařízení a zákonů k fungování státu důležitějších a hlavně kontrolovanějších.
V listopadu 1932 kronikář František Sochor zemřel a jeho nástupcem se stal řídící učitel Josef Frydrych. Zápisy do roku 1933 doplnil Josef Frydrych podle dochovaných poznámek svého předchůdce a kronika tak zachycuje období od roku 1923 do roku 1955. V období druhé světové války jsou zápisy psány retrospektivně, protože kroniky se během války musely odevzdat a oficiálně se nesmělo v jejich zápisech pokračovat. Dnes je tato kronika uložena v Státním okresním archivu na Vsetíně, kde je možno do ní i dalších nahlédnout. Je to čtení zajímavé a možná tam objevíte něco, co jste nevěděli, či tam bude jmenován někdo z vašich předků, proto vás, jako současný kronikář, k jejímu prohlédnutí srdečně zvu.
Obec Vranovice - ID 95643221 - NÁHLED ZÁZNAMU
Školní 1, Vranovice, 691 25 Obec Vranovice - jižní Morava – Brno-venkov. Vesnice se nachází v soutokové oblasti řeky Jihlavy a Svratky. V dolním cípu jižní Moravy v blízkosti Brna.Hora Pálava je na dohled a stejně blízko, jako Novomlýnské přehradní nádrže. Lužními lesy v okolí obce protéká říčka Šatava a svými půvabnými tůňkami s porostem vrb, poskytuje kouzelná zátiší především milovníkům rybolovu.
MĚSTO Úpice - ID 90575176 - NÁHLED ZÁZNAMU
Pod městem 624, Úpice, 542 32
V kterém roce vznikla při brodu na soutoku Radečky s Úpou původní strážní osada Úpice, nevíme. Na tomto strategicky důležitém místě chránila obchodní stezku, tzv. Kladskou trhovku, přicházející sem z Náchoda, Hronova a Rtyně, směřující ke Dvoru Králové. V Batňovicích odbočovala přes Jestřebí hory k severu Svídnická stezka. Strategický význam Úpice podtrhuje i pověst o odražení tatarského vpádu v r. 1241 nazývana Úpičtí rytíři. Je velmi pravděpodobné, že Úpice jako strážní osada, vznikla mnohem dříve, než Tas z Vízmburku postavil r. 1279 nad Havlovicemi hrad Vízmburk. S ním byla neodmyslitelně spojena i jako pozdější městečko až do zániku hradu v r. 1447 a do následného spojení s panstvím náchodským, jehož součástí zůstalo až do zrušení vrchnostenských úřadů v roce 1850. Vízmburské panství štědře podporovalo své jediné městečko Úpici a udělilo mu i četná práva včetně hrdelního, tržního, vaření piva apod. V době husitské stála Úpice na straně kalicha. Proto byla v r. 1421 vypálena Slezany, kteří r. 1425 ničivý pád opakovali. Roku 1604 byla v Úpici postavena první škola. Roku 1625 bylo městečko postiženo velkým požárem. Bylo při něm zničeno 16 domů i s kostelem. Za třicetileté války trpěla Úpice třemi švédskými vpády, v říjnu 1632, v lednu a v dubnu 1647. Také v prusko-rakouských válkách o dědictví Slezska tábořilo zde několikrát rakouské vojsko a r. 1745 před bitvou u Ždáru na Trutnovsku zde leželo vojsko pruského krále Bedřicha. Z velkého strádání obyvatelstva vypukl o rok později hladomor. Epidemie cholery je doložena roku 1831. Také ve válce prusko-rakouské v r.1866 leželo v Úpici před bitvou u Střítěže a Rubínovic nepřatelské ruské vojsko. Dne 28. června 1866 bylo v přádelně na Sychrově dokonce velitelství II. pruské armády korunního prince Bedřicha Viléma. V 2. polovině 19. století lze sledovat v Úpici rychlý rozvoj průmyslu. Vedle dosud rozvinuté řemeslné výroby, pěstování lnu a plátenictví začíná ve městě podnikat rodina Morawetzova. První přádelna lnu byla postavena v r. 1851.Skutečným obdobím rozvoje města se však stala až poslední čtvrtina 19. století. Vznikla první mechanická tkalcovna, další továrnu postavil Morawetzův společník Oberländer, tkalcovnu Ed. Morawetz, původní barvířskou dílnu přemněnili Těmínové v mechanickou barevnu a bělidlo, r. 1894 začal v Úpici Karel Morawetz s výrobou vah a r. 1905 vybudovali Buxbaumové moderní tkalcovnu. Na začátku 20. století vznikly i menší textilní továrny. Úpice se tak stala jedním z nejprůmyslovějších měst českého severovýchodu.
V současné době má Úpice necelých 6000 obyvatel. Největšími výrobci jsou privatizované akciové společnosti Juta, Maratonstav, Tonava.
V Úpici prožily dětství a mládí děti MUDr. Antonína Čapka : Helena, Josef a Karel, narodila se zde malířka květin a Podkrkonoší Julie W. Mezerová. Dlouholetou tradici zde má ochotnické divadlo, hudba, především tělovýchova a sport. Mimořádnou zvláštností je hvězdárna otevřená v r. 1959. Z rozsáhlého odborného zaměření hvězdárny připomeňme výzkum vztahů Slunce-Země a sledování vlivu sluneční aktivity na lidský organismus a biosféru.
Úřední hodiny
PO 08:00-11:15 12:45-17:00 hod.
ÚT 08:00-11:15 12:45-14:30 hod.
ST 08:00-11:15 12:45-17:00 hod.
ČT 08:00-11:15 12:45-14:30 hod.
PÁ 08:00-11:00 hod.
MĚSTO Bělá pod Bezdězem - ID 95231104 - NÁHLED ZÁZNAMU
Masarykovo náměstí 90, Bělá pod Bezdězem, 294 21 Bělá pod Bezdězem leží v malebné krajině západně od Mnichova Hradiště, severovýchodně od města Mladá Boleslav. Někdejší královské město bylo založeno roku 1304 v údolí potoka Bělá. Vzniklo poté, co se ukázalo nereálné kvůli nedostatku vody založit město na úpatí kopce Bezdězu přímo pod hradem.Svolení k založení dal roku 1304 král Václav II. Když bylo město v roce 1337 postaveno a opevněno, potvrdil městská práva zástavní držitel bezdězských statků Hynek Berka z Dubé a Lipé dodnes dochovanou listinou. Původní název byl Nový Bezděz, ale nakonec se ujalo jméno podle názvu původní osady a potoka Bělá. Bývalé velké tržiště, dnešní náměstí, dosvědčuje, že se město mělo stát významným hospodářským střediskem kraje. Do roku 1398 byla Bělá královským městem, které bylo obehnáno pevnými hradbami. Poté dal král Václav IV. město do zástavy a držení Bělé se dostalo do rukou pánům z Michalovic. V té době také skončil slibný rozvoj s vzkvétajícími řemesly a obchodem. Za husitských válek byla Bělá dvakrát tvrdě dobývána a střídavě náležela stoupencům krále Zikmunda a Pražanům (Sirotkům). Roku 1468 připadlo město pánům Tovačovským z Cimburka a poté pánům z Janovic. Později zde byli především Berkové z Dubé. Po Bílé hoře koupil roku 1622 zkonfiskované statky Albrecht z Valdštejna, který na město uvalil značné daně. Po jeho násilné smrti připadla Bělá Vlachovi Markraběti Caretto-Millesimo, od něhož ji roku 1678 koupil hrabě Arnošt z Valdštejna. V držení Valdštejnů zůstala až do roku 1848.Dnes je Bělá pod Bezdězem památkovou zónou, dochovaly se zde části městského opevnění a mnoho dalších historických staveb. I v blízkém okolí Bělé najdeme řadu historických památek a přírodních zajímavostí. Nedaleko stojí mohutný hrad Bezděz a o něco dále je Máchovo jezero, jehož okolí láká turisty i milovníky kol. Bělský zámek byl postaven na místě původní tvrze v letech 1582 – 1615. Koncem 17. století byl barokně upraven. V 19. století byla na zámku proslulá vyšší lesnická škola, na které učil dr. Emanuel Purkyně, syn J. E. Purkyně. V roce 1941 byly na zámek přeneseny muzejní sbírky z nedalekého augustiánského kláštera. Dnes je na zámku stálá expozice historie Pobezdězí. Muzeum v Bělé pod Bezdězem Muzeum je umístěno v zámecké budově. Expozice zahrnuje především prehistorii a historii regionu. Pravidelně se zde konají tématické výstavy, ukázky z depozitáře muzea a krátkodobé výstavy výtvarného umění. Radnice v Bělé pod Bezdězem Radnice v Bělé pod Bezdězem se nachází na náměstí. První záznam o radničním domě je z roku 1593, kdy obec zakoupila dřevěný dům. V roce 1613 byl zbořen a na jeho místě byla postavena jednopatrová kamenná budova s mohutnou věží. V 1852 prošla rekonstrukcí a byla přestavěna na dnešní dvoupatrovou budovu. Na zdi je zavěšen původní Český loket – ve středověku užívaná délková míra. Je to jeden ze tří, které se v Čechách dodnes zachovaly. Nad vstupem do budovy stojí latinský nápis jehož překlad zní: „Věže s hradbou a obraz udatného lva zdobí toto město, ale ty, lve Kriste, řič je, zde sídlo je soudců, vězte to bezbožníci, jejichž srdce nemají v úctě zákonů božích.“ „Vystavěno nákladem obce v roce, jenž značí soud – IVDICIVM – 1613“. Augustiniánský klášter a kostel sv. Václava v Bělé pod Bezdězem Klášter byl založen roku 1345 Hynkem Berkou z Dubé pro řeholníky řádu sv. Augustina. Roku 1624 daroval Albrecht z Valdštejna řeholníkům Bezděz, ale tam se jim příliš nelíbilo a proto se vrátili zpět do Bělé. Po smrti Albrechta z Valdštejna klášter chátral. K jeho obnovení došlo kolem roku 1650, dokončení provedl v roce 1659 stavitel Baltazar Casanova. Klášterní barokní kostel pochází z let 1708 – 1712. Za husitských válek byl klášter vypálen. Děkanský chrám Povýšení sv. kříže v Bělé pod Bezdězem Farní kostel s unikátní řezbou Piety ze 14. století byl vybudován současně s nově zakládaným městem, ale požár v roce 1635 jej až na sakristii úplně zničil. Sakristie je tedy zachovaná v původním gotickém slohu s krásnou křížovou klenbou. V roce 1650 byla věž i chrámová loď obnoveny, přičemž bylo využito zachovaných gotických zdí pětibokého závěru východní části presbyteria. Věž obdélníkového základu vybíhá ve čtyřboký jehlan. Kaple Nejsvětější trojice v Bělé pod Bezdězem Kaple se nachází při silnici z Bělé pod Bezdězem do České Lípy. Jedná se o jednoduchou malou stavbu obdélníkového tvaru vzadu uzavřeného vybíhajícím polokruhem. Postavena byla počátkem 19. století. Na oltáří je obraz Nejsvětější Trojice od místního malíře Josefa Augusta Bubáka. Česká brána v Bělé pod Bezdězem Česká brána je jednou z původních bran, které sloužily ke vstupu do Bělé pod Bezdězem. Pochází z počátků historie města, z doby, kdy byla Bělá opevněna. Hradby byly otevřeny pěti branami a malou brankou, kudy se chodilo pod město pro vodu. Věž brány má čtvercový půdorys se zdmi z hrubého kamene o síle 2,3 m. Vysoká je asi 13 m, což je podle historických pramenů pouze část původní výšky. Střecha byla obnovena novým krovem a krytinou. Zajímavé je i předbraní, kde jsou patrné zbytky padacího mostu, který sloužil k překonání téměř 20 metrů širokého příkopu, jenž byl součástí opevnění. Městské opevnění v Bělé pod Bezdězem Bělá pod Bezdězem byla v minulosti obehnána pevnými hradbami. Jejich části se dochovaly dodnes. Pozoruhodnou částí městského opevnění byla Česká brána. Její mohutná hranolová věž pochází ze 14. století. Mařatkova socha v Bělé pod Bezdězem Pomník „Na stráž“ se nachází v parku v západní části náměstí v Bělé pod Bezdězem. Je dílem předního českého sochaře J. Mařatky, který byl spřízněn s bělskou rodinou Procházků. Socha představuje francouzského legionáře v nadživotní velikosti. Odhalen byl roku 1931, hned na začátku okupace byl na příkaz nacistů stržen a zakopán. Díky šetrnému postupu během odstraňování mohl být po osvobození znovu umístěn na své původní místo. Socha Karla Hynka Máchy v Bělé pod Bezdězem Socha K. H. Máchy se nachází na zalesněném návrší Horka na jižním okraji města. Pomník je dílem sochaře L. Rottra a pochází z roku 1936. Původně stál na v dějišti Máchova Máje na Jarmilině skále ve Starých Splavech u Máchova jezera. Na začátku okupace byl stržen fašisty a vhozen do jezera. Poté byl převezen do Bělé. Mariánský sloup v Bělé pod Bezdězem Na náměstí v Bělé pod Bezdězem stojí barokní sloup se sochou Panny Marie v životní velikosti. Dle nápisu na podstavci jej nechal roku 1681 zřídit hrabě Arnošt z Valdštejna na památku zachránění města od morové nákazy. Královský hrad Bezděz Hrad Bezděz byl postaven v 13. století jako královský hrad a v minulosti významně zasahoval do českých dějin. Přestavuje nejvyspělejší stupeň ve vývoji hradů vůbec. Díky velmi těžké přístupnosti nebyl v minulosti výrazněji přestavován. Hrad leží na vrcholu kopce vysokého 604 metrů, z jeho 35 m vysoké věže je krásný kruhový výhled do dalekého okolí. Za pěkného počasí jsou vidět vrcholy Jizerských hor i Krkonoš. Valdštejnsko u Bělé pod Bezdězem Zajímavé místo uprostřed lesů, kde nechal roku 1725 hrabě Valdštejn postavit 6 barokních pavilonů na odpočinek při lovu. Dochovaly se pouze dva z nichž jeden slouží jako myslivna. Areál střeží sochy granátníků z doby kolem roku 1760 ve valdštejnských barvách – modré a žluté. Kostel sv. Václava v Bezdědicích Kostel sv. Václava se nachází v Bezdědicích. První zmínka o něm je ze 14. století. Roku 1712 se o něm hovoří jako o kapli sv. Václava v Malém Bezdězi, jak byly dříve Bezdědice označovány. V roce 1859 byl spolu s velkou částí obce poškozen požárem. Za pomoci hraběte Valdštejna a obyvatel okolních obcí byl v letech 1867 – 1870 postaven nynější kostel. V současnosti je kostel v poměrně špatném stavu, proto bylo založeno Sdružení Bezdědický kostel na záchranu této stavby. Chráněné území Rečkov u Bakova nad Jizerou Národní přírodní památka vyhlášená roku 1949 leží 4 km severozápadně od Bakova nad Jizerou. Vyskytují se zde vzácné druhy rostlin a zejména pak Popelivka horská jihozápadně od zdejší kaple. Lokalitu nalezneme u soutoku potoka Rokytky s říčkou Bělá. Dobrý přístup poskytuje červená turistická značka od Bakova nad Jizerou a Malé Bělé ke Klášteru Hradišti nad Jizerou. Klokočka – národní přírodní památka u Bělé pod Bezdězem Klokočka je částí nivy potoka Bělé p. Bezdězem při železniční trati ve Velkém Rečkově (3 km z Bělé a 1,5 km z Velkého Rečkova). Najdeme tu ukázku glaciálně reliktní tajgové mokřadní vegetace a jednu ze dvou lokalit popelivky sibiřské v ČR. Zvířena je zastoupena především členovci, měkkýši a obojživelníky. Převážnou část chráněného území pokrývá vrbová olšina mokřadní. Toto kouzelné místo získalo jméno podle obrovského klokoče rostoucího nad léčivým pramenem, ke kterému se pro dobrou vodu jezdí dodnes. Léčivý pramen Klokočka u Bakova nad Jizerou Klokočka nachází severovýchodně od Bakova nad Jizerou, nedaleko silnice do Bělé pod Bezdězem. Toto kouzelné místo získalo jméno podle obrovského klokoče rostoucího nad léčivým pramenem, ke kterému se pro dobrou vodu jezdí dodnes. V roce 1724 zde byla postavena kaple. Poblíž stojí pramene stojí bývalá lázeňská budova, která byla roku 1832 přeměněná na myslivnu. V roce 1843 byla budova klasicistně přestavěna.
Obec Dražovice - ID 90300175 - NÁHLED ZÁZNAMU
Dražovice 4, Sušice, 342 01
První písemná zpráva o vsi Dražovice pochází z roku 1356, /to již na návrší nad levým břehem potoka směr Čimice stála gotická tvrz ve kterém jsou zmíněny jako majetek Míky z Dražovic. Na konci 14. století patřily Dražovice Budenovi z Dražovic, po němž přišli Vojtěch, Janek a Mikuláš z Dražovic. Posledně jmenovaný, zmiňovaný ještě roku 1430 se stal zakladatelem rodu Cerhenských z Dražovic. Poslední zmínka dokládající vlastnictví původních vladyků v Dražovicích je z roku 1445 a vztahuje se na Dluhomila z Dražovic.
Úřední hodiny:
PO Zavřeno
ÚT Zavřeno
ST 08:00-18:00 hod.
ČT Zavřeno
PÁ Zavřeno
Obec Lužice - ID 93089064 - NÁHLED ZÁZNAMU
Česká 592/1, Lužice u Hodonína, 696 18
Obec Lužice spadá do "Podluží" - jednoho z nejmalebnějších národopisných regionů Slovácka, kraje rozkládajícího se podél řeky Moravy od Zlína až k Břeclavi. Právě Podluží, nejjižnější ze slováckých regionů, ležící mezi Hodonínem, Břeclaví a Mikulovem, je znám svou věrností tradicím, přijatých od předků a neustále rozvíjených. Zpěv, tanec a pestré kroje mají stále dost místa v životě mnoha zdejších lidí tohoto regionu.
Úřední hodiny:
PO 07:00-11:30 12:30-17:00 hod.
ÚT Zavřeno
ST 07:00-11:30 12:30-17:00 hod.
ČT Zavřeno
PÁ Zavřeno
Obec Dyjákovičky - ID 90196703 - NÁHLED ZÁZNAMU
Dyjákovičky 1, Dyjákovičky, 669 02 V roce 1990 se obec Dyjákovičky opět osamostatnila a podobně jako v ostatních obcích jsme se, pod vedením starosty Bohuslava Štipčáka, pustili do rozsáhlých oprav, rekonstrukcí a budování nové moderní infrastruktury. Inženýrské sítě V obci je vybudována kanalizace, vodovod a plynovod, zrekonstruována elektrická síť včetně veřejného osvětlení. Společně s Obcí Chvalovice jsme vlastníky čistírny odpadních vod. Kanalizaci provozuje dobrovolný svazek obcí DSO ČOV Dyjákovičky-Chvalovice. Byla také vybudována nová telekomunikační síť na přípojky pro pevné linky (rok 1992). Ze začátku bylo připojeno přes 60 nových bytových stanic. S nástupem mobilních telefonů zájem podstatně opadl. V červenci 2008 bylo započato s elektrifikací vinných sklepů Dyjákovičky. Celá akce byla spolufinancována i vlastníky sklepů, celkem na tuto akci přispělo 60 vlastníků. Komunikace Po vybudování inženýrských sítí musí následovat rekonstrukce místních komunikací. Od roku 2004 byly postupně zrekonstruovány všechny místní komunikace. V roce 2009 byla část komunikací opravena díky dotacím z Programu přeshraniční spolupráce "Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko-Česká republika 2007-2013". Dalším krokem je oprava stávajících a výstavba nových chodníků. Mateřská škola Z důvodu zvýšeného zájmu rodičů o umístění dětí v Mateřské škole v Dyjákovičkách, rozhodlo obecní zastupitelstvo v roce 2008 o rozšíření kapacity MŠ. Po konzultaci s okresní hygienickou stanicí bylo jako nejvhodnější řešení zvoleno vytvořit třídu pro druhé oddělení ze současné ložnice a sociální zařízení a šatnu pro toto oddělní postavit nové na západní(čelní) straně budovy. Od září 2009 byla takto zvýšena kapacita v MŠ na 50 dětí. Průběžně byly vyměňovány stávající dřevěná okna za nová plastová. V roce 2016 byla provedena rekonstrukce obvodového pláště (zateplení), původní pultová střecha byla nahrazena novou, sedlovou. Objekt občanské vybavenosti č.p.84 Po krupobití v červnu 2009 bylo nutné opravit budovu bývalého zdravotního střediska a hasičské zbrojnice. V objektu byly vyměněny okna a vstupní dveře, opraven el.rozvaděč a západní a severní strana budovy dostala novou, žlutou fasádu. Výstavba rodinných domů Výstavba nových rodinných domů probíhá průběžně zastavováním proluk v intravilánu obce (ulice "u kina","u fary","za kostelem"). Dle územního plánu byla v roce 2005 započata výstavba rodinných domů na jihovýchodním okraji obce. V letošním roce je v nově vzniklé čtvrti postaveno 17 trvale obylených domků. Další výstavba v této čtvrti záleží na soukromých majitelích pozemků. Další novou částí se staly pozemky před čistírnou odpadních vod, celkem zde bude postaveno šest nových domů. Spousta úkolů je za námi, ještě více před námi.Věříme, že společnými silami se nám podaří zlepšit obec tak, aby se zde občanům dobře žilo a návštěvníci se zde rádi zastavovali.
Obec Hlinná - ID 92802986 - NÁHLED ZÁZNAMU
Hlinná 53 , Hlinná , 412 01
Úřední hodiny:
PO Zavřeno
ÚT Zavřeno
ST 08:00-13:00 16:00-18:00 hod.
ČT Zavřeno
PÁ 08:00-13:00 hod.
Tlučeň se připomíná v tzv. zakládací listině litoměřické kapituly. Nedatovaná a v originále zachovaná listina byla vydána knížetem Spytihněvem II někdy v letech 1057-1058 (Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, Tomus I., Pragae 1904 – 1907, s. 53 – 60; dále jen CDB). Listina zmiňuje založení litoměřické kapituly Spytihněvem II. při kostele sv. Štěpána v Litoměřicích a byla nepřesně nazývána jako „zakládací“, přestože díky obsahu o ni de facto nejde. Je jí pouze potvrzováno držení majetku kapitulou a proto je v současnosti správněji hodnocena jako aktový záznam (současnou diplomatikou nazvaný jako redakce A). Tento aktový záznam se zachoval ještě v jednom znění, které je historiky zařazováno do doby vymezené lety 1057/8 – 1170 (Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, Pars I, Pragae 1855, s. 51, č. 124; nazvaná pro odlišení od první jako redakce B). Znění listiny se zachovalo jako inzert v konfirmaci krále Přemysla Otakara I. z roku 1218, kterou kapitule potvrzuje její majetek, po té, co mu byla předložena k potvrzení „zchátralá“ originální listina (není to listina redakce A, která dodnes existuje v neporušeném stavu). Díky některým zmíněným dobovým výrazům je vznik listiny („B“) kladen spíše do období první poloviny 12. století. Vedle těchto dvou redakcí A a B, existuje listina nazvaná „redakce C“, která je falzem z počátku 14. století (včetně pečeti), které vzniklo kombinaci obou předchozích redakcí (SOA Litoměřice, Kapitulní archiv). Tlučeň je zmíněna v listinách „redakce B a C“ a v listině označené „redakce A“ uvedena není. V redakci „B“ je zmínka formulována takto: „Natleni hospitalis terra ad aratrum“, která je překládána jako „Na Tlučni popluží hospodářské půdy“ (,resp. doslova „Na Tlučni pohostinná půda k pluhu“; je však uvažováno i o obci Třebín u Úštěka). V redakci „C“ je uvedeno „Nadiem hospitalis terra ad aratrum“ – slovo „Nadiem“ je považováno za písařské zkomolení slova „Natleni“. V 16. století patřila část vsi k Libochovanům v držení Kamýckých ze Lstiboře a část k Píšťanům, které v té době byly nejprve majetkem města Litoměřice (do roku 1547), a pak patřily bratrům Žichovcům z Duban na Liběšicích, resp. k liběšickému panství (1547 – 1558). V letech 1558 – 1850 bylo v této části Tlučně vrchností město Litoměřice. Jiná část Tlučně nakonec byla v letech 1609 – 1850 příslušenství panství Liběšice nejprve v držení Žichovců z Duban, pak Sezimů z Ústí a nakonec jezuitské koleje při kostele sv. Klimenta na Starém Městě pražském (August Sedláček, Místopisný slovník historický Království českého, b. d. a m. v., s. 888). Lbín je zmiňován poprvé letech 1100 – 1107 jako majetek Vršovce Nemoye (+ 1108), který vydal nedatovanou listinu ve prospěch vyšehradské kapituly. Jménem svým a své rodiny daroval kapitule Lbín a další vyjmenované vesnice, které měla kapitula převzít po smrti jeho a jeho manželky a výnosy použít na zádušní mše („Nemoy gente Vrsovici donat ecclesiae Vissegradensis villam Libin“, CDB I., 1904 – 1907, s. 105). Vyšehradské kapitule patřil Lbín po celá další století a ves byla součástí kapitulního panství se sídlem v Žitenicícíh. První zmínka o vsi Hlinná v historických písemných pramenech pochází z listiny Jana IV. z Dražic, biskupa pražského, vydané 1. 10. 1337 v Praze (Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, Pars IV., Pragae 1892, s. 192, No. 478). Biskup se souhlasem pražské kapituly směnil některé vesnice, kterými dříve obdaroval nově založený klášter augustiniánů-kanovníků v biskupském městě Roudnice (nad Labem), za příhodněji položené vesnice dosud patřící pražskému biskupství. Roudničtí augustiniáni přišli o následující vesnice dříve darované biskupem Janem při založení kláštera v roce 1333 a pak ještě dokoupené a to: Páleč Větší s tvrzí, Šlapanice, Vrbičany, Libořice, Očihovec, Tuchomyšl, Modlany, Sobědruhy, Hotovice, Lochočice a Habří. Ty byly po směně připojeny k biskupskému hradu Kyšperk (Geiersberg, Bischofsberg). Za to roudnický klášter získal Smolnici, Hlinnou, Babiny, Březí, Budov, Dolín, Želevčice a Bakov (Popis statků kláštera Panny Marie v Roudnici r. 1388 učiněný, Decem registra censuum Bohemica, Praha 1881, s. V – VI, 4 – 19). Z roudnického urbáře vyplývá, že z Hlinné byl odváděn plat ve výši 4 marek a 14 grošů z 9 hospodářsky obdělávaných lánů s loukami a háji, které mají obyvatelé za povinnost vymýtit a vyklučit. Kundratice se připomínají poprvé v roce 1387 jako příslušenství statku Pokratice v držení Jindřicha z Kamýka. V uvedeném roce potvrzuje král Václav IV. darování platů ze vsí Pokratice, Kundratice a Tlučeň Jindřichem z Kamýka ve prospěch oltáře sv. Ondřeje v městském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem (Liber erectionum archidiocesis Pragensis, Liber II, Pragae 1879, s. 293). S výjimkou vsi Lbín, která byla součásti součástí panství Žitenice v majetku vyšehradské kapituly, jsou zbývající místní části současné obce Hlinná úzce spojeny s osudy panství příslušného k nedalekému hradu Kamýk. Ještě v roce 1338 patřila ves Hlinná klášteru augustiniánů-kanovníků v Roudnici nad Labem. Ale v roce 1379 byla ves součástí kamýckého panství. Od roudnického kláštera ji zřejmě získali Zajícové z Házmburka, svého času držitelé hradu Kamýk (viz níže). Za stavitele hradu je považován Jindřich z Pokratic erbu jednorožce. V roce 1319 přijal Jindřich od krále nově postavený hrad jako léno a začal se psát Jindřich Kamýk z Pokratic. Jakkoliv by se mohlo zdát, že jméno hradu je dovozeno od kamene, je zřejmé, že prvotní název hradu „Kamnik“ svědčí o něčem jiném a to odvozením od „komínu“ (krbu, kamen), jak ostatně dokládá tvar skály, na které hrad stojí – ta je zbytkem sopečného sopouchu ve tvaru téměř uzavřeného kruhového komínu. Jindřicha Kamýcký z Pokratic žil ještě v roce 1347 a buď on, nebo jeho synové postoupili hrad Kamýk králi Karlovi IV. Ten pak v roce 1352 zapsal Kamýk jako manství Zbyňkovi Zajícovi z Házmburka. Snad někdy v té době došlo k nějaké formě majetkového narovnání mezi Zajíci z Házmburka a Kamýky z Pokratic, protože ze znění písemných pramenů vyplývá, že ves Hlinná, či její část, byla v držení Kamýckých z Pokratic. V roce 1389 ji jako svůj díl po otci Jindřichovi držel Heník Kamýk z Pokratic. K jeho dílu patřila i ves Babiny a podací ke kostelu sv. Vojtěcha v Zásadě (dnes součást města Litoměřice, zde jsou dosud na vnější zdi lodi náhrobníky příslušníků tohoto rodu s jednorožci v erbech). Anna, vdova po Heníkovi, a její syn Jindřich v roce 1399 prodali Hlinnou a Babiny. Novými majiteli, jak se zdá, byli opět Zajícové z Házmburka, kteří získané vsi připojili ke Kamýku. V roce 1414 se připomíná Jan Zajíc z Házmburka, sezením na Kamýku. V době husitských válek byl sice „nominálním“ držitelem hradu Mikuláš Zajíc z Házmburka a na Budyni, ale faktické vlastnění bylo díky dobovým poměrům nemožné. V roce 1428 dobyli hrad Zikmund Děčínský z Vartenberka a Zbyněk Zajíc z Házmburka a zpustošili okolí. Hrad byl nakonec předán právoplatnému majiteli Mikulášovi Zajícovi z Házmburka, který v roce 1431 vše prodal Vilémovi z Konic. Od něj se odkazem z roku 1468 dostal Kamýk jeho příbuznému („bratru tetěnému“, čili synovi sestry buď jeho otce, nebo jeho matky – dnes bratranec) Petrovi ze Lstiboře (+ 1481). Po něm dědil Petr Klučovský ze Lstiboře, který dosáhl na králi Vladislavovi Jagellonském toho, že mu byl hrad Kamýk s příslušnými vesnicemi propuštěn z manství do dědičného držení. Jeho potomci se začali psát Kamýčtí ze Lstiboře. Ti pak vlastnili kamýcké panství až do pobělohorských událostí (August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého, XIV., Praha 1923, s. 368, 392 – 395). Jan Jiří Kamýcký ze Lstiboře byl, na základě Obnoveného zřízení zemského z roku 1627, nucen v roce 1628 opustit zemi, s právem prodat svůj majetek komukoliv. Kupcem se stal Heřman Černín z Chudenic, který za stanovenou sumu 29 000 kop míšeňských grošů koupil následující: „zámek Kamejk, pod ním tvrz Kamejk, pivovár, ovčín, dvůr poplužní, vsi celé Kamejk, Miřevice, Řepnice a na díle vsi Malíč, Sebuzín, Babiny, Hlinná se vším příslušenstvím“. Protože Kamýcký za prodaný statek obdržel pouze 10 000 kop, tak v roce 1631 se účastnil saského vpádu a ujal se nezaplaceného majetku. Na základě toho byl v roce 1634 odsouzen ke ztrátě zbytku trhové sumy (Tomáš V. Bílek, Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618, Praha 1882, s. 227 – 228; dále jen Bílek, Konfiskace). Jak vyplývá ze zápisu konfiskační komise, tak ke Kamýku patřila pouze část vsi Hlinná. Jiná část vsi Hlinné a podíly na vsích Pokratice, Tlučeň a Čeřeniště dál zůstala při jedné ze dvou tvrzí v Pokraticích. Tyto podíly v roce 1576 prodal Jaroslav Henych Kamýcký z Pokratic obci města Litoměřice, když předtím, v roce 1573, prodal Litoměřickým ves Babiny, společně s poplužním dvorem v Pokraticích. Tato část Hlinné patřila k Litoměřicím. V roce 1621 však byl majetek městu Litoměřice za účast ve stavovském povstání konfiskován. Ve výčtu konfiskovaných statků jsou krom jiného zmíněny i díly vsí Hlinná, Kundratice a Tlučeň. Uvedené statky byly českou královskou komorou postoupeny do užívání Janovi hraběti z Tilly. Císař Ferdinand nakonec část majetku, z kterého byl financován nezbytný chod města a některých jeho institucí (např. městský špitál), Litoměřicím vrátil (Bílek, Konfiskace, s. 1116). Rozdělení Hlinné mezi panství Kamýk (resp. Lovosice) a Litoměřice (resp. litoměřický statek Keblice), trvalo i v roce 1787 (Jaroslaus Schaller, Topographie des Königreich Böhmen, Fünfter Theil, Leitmeritzer Kreis, Prag 1787, s. 287). K litoměřickému městskému hospodářskému statku v Keblicích patřilo v roce 1833 z Kundratic 7 domů a 38 obyvatel, z Tlučně 2 domy a 10 obyvatel. Hlinná v roce 1833 měla 56 domů a 339 obyvatel, kteří se živili především ovocnářstvím, vinařstvím, pěstováním lnu a výrobou lněného plátna. K obci patřila panská myslivna zv. „Mentau“, vzdálená od obce asi čtvrt hodiny chůze. Přímo k lovosickému panství patřil hospodářský dvůr s 5 obyvateli a k litoměřickému statku Keblice 2 domy s 12 obyvateli (Johann Gottfried Sommer, Das Königreich Böhmen, Erster Band, Leitmeritzer Kreis, Prag 1833, s. 343). Díky poloze obce v kopcovitém a téměř horském prostředí Českého středohoří, bylo jednou z rozšířených činností obyvatel chov ovcí. České středohoří lze krom jiného symbolizovat i koniklecem lučním (Pulsatilla pratensis), který je pro něj typickým zástupcem flory. V roce 1850 byla před tím zrušená vrchnostenská správa nahrazena správou státní, zřízením okresních soudů, okresních, městských a obecních úřadů. O JMÉNU Jméno Hlinná vzniklo z adjektiva hlinný a to ze substantiva hlína. Ke tvaru místního jména Hlinná byly původně asi domýšleny další slova jako ves, jáma, stráň (Antonín Profous, Místní jména v Čechách, I., 1947, s. 636; dále jen Profous). Tedy s významem ves stojící na hlíně, či při jámě s hlínou (obvykle jáma po vytěžené hlíně – např. hrnčířské), resp. u stráně pokryté hlínou. Ve středověku byl termín „hlína“ synonymním k jílu, který například sloužil k omazávání domů pro zlepšení tepelné izolace. Z pohledu etymologie není hlína totéž co orná půda. Jméno Kundratice, v 16. století také Kundratec, je odvozeno od osobního jména Kundrát a znamená Kundrátův – tedy dvůr (Profous, II, 1949, s. 443). Jméno Tlučeň je dovozeno do osobního jména Tlučen a znamenalo Tlučenův – tedy dvůr. Osobní jméno Tlučen je možné srovnávat s doloženým osobním jménem Tluk, které má zdroj v apelativu „tluk“ – tedy podle takového člověka, jenž „se sem tam tluče po cestách, Vagabund“ (Profous, IV., 1957, s. 342). Výklad o „vagabundovi“ se vztahem ke vsi Tlučeň, bude asi nepřesný, ale možný výklad o cestách, po kterých se kdosi „tluče“ není od věci. Ves Tlučeň totiž leží na trase ve středověku velice frekventované obchodní cesty vedoucí podél Tlučeňského potoka, či částečně i v jeho korytě. Cesta spojovala Litoměřice s historickým přívozem v Sebuzíně a umožňovala kupcům, kteří opustili litoměřický trh nevracet se přes litoměřický labský most a platit znovu mostné, ale pokračovat přes Pokratice (části trasy této cesty by jistě bylo možné i dnes rozeznat ve stráních nad Pokraticemi, resp. v samotném Tlučeňském údolí) do Tlučenského údolí k sebuzínskému přívozu, který umožnil překonat řeku Labe. Na levém břehu Labe cesta pokračovala přes Zálezly, Moravany, Stebno do Stadic a pak přes Chlumec k Nakléřovskému průsmyku, kterým překonala Krušného hory do Saska. Podobně byla směrována cesta přes Kamýk do Libochovan k dalšímu labskému přívozu. Ve 14. století se u hradu Kamýk vybíralo clo a lze určit místo „celniště“ koncipované shodně jako na hradě Střekov postaveném ve stejné době jako Kamýk. Další možná cesta z Litoměřic vedla pod vrchem Radobýl přes Žalhostice a Píšťany k lovosickému brodu, ale ta byla průchozí jen při příznivých vodních stavech. Vedení tras zmíněných středověkých cest je nutné nahlížet v souvislosti se skutečností, že labská soutěska mezi skalami zvanými později „Porta Bohemica“ byla suchou nohou neprůchodná a musela být obcházena na obou březích Labe.
Město Rakovník - ID 89803402 - NÁHLED ZÁZNAMU
Husovo náměstí 27 , Rakovník , 269 01
Úřední hodiny:
PO 08:00-17:00 hod.
ÚT Zavřeno
ST 08:00-17:00 hod.
ČT Zavřeno
PÁ 08:00-12:00 hod.
Královské město Rakovník leží 56 km západně od Prahy. Původní trhová osada, připomínaná již roku 1257, náležela k panství křivoklátskému. Král Václav II. ji v roce 1286 povýšil na město, královským městem je učinil císař Rudolf II. listinou ze dne 27.7.1588.Rakovník je správním, průmyslovým, obchodním a kulturním centrem okresu s řadou historických památek. Jedná se o Pražskou a Vysokou bránu, kostel sv. Bartoloměje, Husovo náměstí, Rabasovu galerii a Okresní muzeum a další.
TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM LEDNICE - ID 95817046 - NÁHLED ZÁZNAMU
Zámecké náměstí 68 , Lednice, 691 44
Provozní doba - www.lednice.cz
Obec Lednice má za sebou bohatou a pohnutou historii. Tento fakt byl ostatně v roce 1996 oceněn zápisem do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Součástí obce je od roku 1966 i blízká osada Nejdek jako její místní část. Nejdek leží asi 3 kilometry severozápadním směrem od Lednice a v minulosti to bylo významné hradisko. Historie Lednice hist5 hist2 hist1 hist4 hist3 Katastr obce leží dílem v nivě řeky Dyje, dílem na vysoké terase a zasahuje i do nivy potoku Včelínku. V nivě Dyje vytváří řeka soustavu bočních ramen a kanálů, které mezi sebou svírají pás lužních lesů a nivních luk, z nichž část byla ovšem v minulosti rozorána. Význačné hnízdiště vodních ptáků chrání národní přírodní památka Pastvisko u Lednice, zbytek typické podyjské tůně najdeme i v přírodní památce Květné jezero. V nivě Včelínku byla ve středověku vybudována soustava rybníků, které se staly důležitým hnízdištěm a tahovou zastávkou vodního ptactva (národní přírodní rezervace Lednické rybníky). Lužní lesy, louky i vodní plochy představují významná naleziště řady chráněných druhů rostlin a živočichů. Okolí zámku bylo na počátku 19. století přebudováno v rozsáhlý anglický park, který je příkladem optimálního a citlivého využití přírodního potenciálu krajiny v sadovnické tvorbě. V parku najdeme kromě domácích dřevin i bohatou sbírku cizokrajných stromů a keřů. Parkově upraveny jsou i břehy lednických rybníků a krajinářský význam má rovněž Bezručova alej, spojující Lednici s Valticemi. Vysokou hodnotu tohoto území vyjadřuje zapsání Lednicko-Valtického areálu do seznamu míst Světového kulturního dědictví UNESCO. Zbytek katastru zaujímá zemědělská krajina. Poprvé se jméno Lednice v latinizující podobě Izgruobi (do roku 1945 Eisgrub) objevuje v písemných pramenech k roku 1222, kdy ji držel mocný rakouský rod Sirotků, kteří získali rozsáhlé statky na jihu Moravy od českého krále Přemysla Otakara I. Ti vedle Lednice a Nejdku drželi i hrad nad Klentnicí, který dali vystavět a pojmenovali ho po svém rodovém jménu Sirotčí hrad. Na své statky Sirotkové (též Waisové anebo Orphani) přiváděli německé kolonisty a ti byli v prvních desetiletích 13. století usazeni také v Lednici. Samo české jméno městečka je pravděpodobně odvozeno z němčiny a v písemných pramenech je ve tvaru "v Lednyczy" poprvé doloženo v roce 1412. Někteří badatelé však naznačují i opačný postup, kdy německá podoba Eisgrub pochází z překladu původní české předlohy. V roce 1332 již značnou část městečka drželi Lichtenštejnové a postupně se stalo střediskem panství jako protějšek jejich majetkové držby na dolnorakouské straně na panství valtickém. Když pak v roce 1638 Karel Eusebius z Lichtenšejna koupil ještě i panství břeclavské, vlastnili Lichtenštejnové podél obou stran moravsko-rakouské hranice ohromný komplex půdy, lesů, luk, hospodářských dvorů, tři města (Podivín, Hustopeče a Valtice), řadu městeček a na tři desítky vsí. Lednice byla jedním z městeček, jejichž význam díky stavitelské a hospodářské činnosti majitelů panství výrazně přesáhl hranice i lichtenštejnského dominia. V letech 1850 - 1869 se Lednice stala součástí soudního okresu Břeclav, od tohoto roku až do roku 1949 spadala pod Mikulov. V polovině 19. století tu ještě žilo převážně české obyvatelstvo, avšak díky majitelům panství, kteří sem usazovali celou řadu úředníků svých statků, došlo k poněmčení městečka. Po vzniku Československa v roce 1918 se místní německé obyvatelstvo nechtělo smířit s připojením k nově vzniklé republice a přihlásilo se k tzv. německému Rakousku. A tak byla obec obsazena československými jednotkami až v prosinci 1918. V roce 1949 se Lednice stala součástí nové vzniklého politického okresu Břeclav, kam patří pochopitelně dodnes. V průběhu nedávných let došlo ještě k jedné významné správní změně, neboť v roce 1966 byla k Lednici připojena obec Nejdek a byla s ní spojena v jednu sídelně správní jednotku. Protože se národnostní poměry v nově vzniklé republice nezměnily a Lednice byla osídlena převážně německým obyvatelstvem (v roce 1930 zde žilo 2441 obyvatel, z toho 25,7 % Čechů a 69,8 % Němců), byla 8. října 1938 okupována a s celým okresem Mikulov připojena k Dolnodunajské župě. Dne 21. dubna 1945 byla obsazena Sovětskou armádou a majetek německého obyvatelstva byl konfiskován. Konfiskaci propadlo 1123,9 ha půdy z celkové rozlohy 2641 ha a 370 domů z 512, mimo jiné i veškerý majetek (včetně zámku) knížecího rodu Lichtenštejnů. Z uvedených čísel je patrné, že i po dobu okupace zde žila silná skupina Čechů (podle sčítání lidu z roku 1939 to bylo 16 %). Na konfiskované majetky přišlo do roku 1950 celkem 1179 osob, nejvíce (398) ze sousedních obcí Břeclavska. Tak například z Podivína přišlo 70 lidí, z Velkých Bílovic a Břeclavi 50, z Hlohovce 48, z Lanžhota 47 atd. V průběhu staletí prošlo toto významné pohraniční městečko celou řadou přeměn. Jeho převzetí Lichtenštejny a blízkost jejich hlavního sídelního města Valtic vedly k úzkému propojení osudů obou panství. A nejen osudů, neboť v roce 1715 byla stará cesta z Valtic do Lednice přebudována v nádhernou alej, jež dnes nese jméno po předním moravském básníkovi Petru Bezručovi, který jí nejednou procházel a opěvoval ji ve svých verších. Lichtenštejnové z místního pohraničního hradu po polovině 16. století postupně vybudovali honosné renesanční sídlo. Kolem něho byla vytvořena i zahrada, která se stala základem dnešního rozsáhlého zámeckého parku. Spolu s vývojem názorů na architekturu prodělával renesanční zámek přestavby. Tak byl na sklonku 17. století za účasti významného architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu a po něm Domenica Martineliho přebudován v barokním stylu (z této stavební fáze dodnes přetrvalo křídlo bývalých koníren a jízdárny). K dalším přestavbám došlo ve třetí čtvrtině 18. a na počátku 19. století. V této době se Lichtenštejnové věnovali hlavně rozsáhlým úpravám krajiny a budování celé řady oddechových staveb v parku a krajině mezi Valticemi, Břeclaví a Lednicí. K nejzásadnější rekonstrukci celého zámeckého areálu pak došlo v polovině 19. století. Mezi lety 1846 - 1858 byl pod vedením architekta Jiřího Wingelmullera a jeho nástupce Jana Heidricha zámek upraven v duchu anglické novogotiky a je dnes považován za "perlu jižní Moravy". Skutečnost, že celý rozsáhlý Lednicko-valtický areál, jehož nejvýznamnější součásti jsou právě krajina a památky Lednice, byl začleněn do Světového kulturního dědictví a dne 7. prosince 1996 jako takový zanesen do seznamu UNESCO, je toho nejlepším důkazem. Podle toho, jaké architektonické záměry měli se svým zámkem, zasahovali Lichtenštejnové i do tváře městečka. Tak například rozšíření zámku o dvě zámecká křídla musel v roce 1731 ustoupit starý gotický kostel, přičemž byl postaven nový svatostánek, sloužící jako zámecká kaple i kostel farní. Dále byla v roce 1880 zbořena stará radnice a na dnešním náměstí postavena nová, přeloženy byly rovněž hlavní komunikace a tržnice atd. tyto stavby a plochy musel ustoupit nově projektovanému zámeckému parku. Relativně bohaté městečko však také strádalo, a to jednak pro svou exponovanou polohu na moravsko-rakouské hranici, jednak kvůli značným daňovým požadavkům svých majitelů, kteří sice patřili v tehdejší rakouské monarchii k nejbohatším, ale zároveň díky svým stavitelským aktivitám k velmi potřebným pánům. Z třicetileté války vyšla Lednice co do počtu obyvatel se ztrátou "jen" 45 osedlých ze 121, takže válečné události ve zdraví přečkalo 62,8 % předválečného stavu obyvatel. V roce 1716 zde však bylo napočítáno stále pouhých 92 osedlých, takže ztráty z třicetileté války nebyly ani po více než šedesáti letech nahrazeny. Až teprve při sčítání lidu za Marie Terezie v roce 1763 tu žilo 168 osedlých rodin. Spolu s 81 rodinami podruhů bylo v Lednici napočítáno celkem 1304 obyvatel. Největšího počtu obyvatel dosáhla Lednice v roce 1930, kdy zde žilo již zmiňovaných 2241 lidí. Po poklesu z konce druhé světové války a po odsunu německého obyvatelstva se jejich počet postupně zvyšuje a v roce 1991 zde bylo napočítáno 2364 obyvatel, žijících v 580 trvale obydlených domech. Podle posledních statistických údajů zde k 1. lednu 1998 k žilo 2163 osob (bez Nejdku). Zdejší zemědělské školství má bohatou tradici. Již v roce 1895 tady dr. Vilém Lauche založil Vyšší hospodářskou a zahradnickou školu. ta byla v roce 1948 přenesena do Děčína a na jejím místě byly zřízeny zahradnické obory Agronomické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně. Od 1. ledna 1996 se stala Zahradnickou fakultou Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity s obory vychovávajícími budoucí odborníky v zahradnictví, ovocnářství a vinařství. Vedle této vysoké školy je v Lednici i střední odborné učiliště zemědělské s výukou v oboru zahradnickém a úplná základní škola, sídlící ve dvou budovách, která je újezdní pro děti z Nejdku, Bulhar a Hlohovce. Nejstarší škola se však v městečku připomíná již k roku 1574, kdy zde žila převážná většina protestantů a chodilo do ní tehdy 20 dětí. Fara v Lednici existovala už na počátku 15. století a farář je uváděn v nejstarším lichtenštejnském urbáři z roku 1414. V průběhu 16. století zde však převládli protestanti a jsou tu uváděni i čeští bratří. Na počátku 17. století ovšem byla díky tlaku Karla z Lichtenštejna katolická fara obnovena. Dnes je farní úřad součástí děkanství břeclavského. Farní kostel je zasvěcen sv. Jakubovi staršímu. Jeho původní stavba byla husity rozbořena, a tak byl v roce 1495 vybudován kostel nový. Také ten podlehl, jak bylo řečeno výše, záměrům lichtenštejnských architektů a byl v roce 1731 snesen a v areálu zámku byl postaven nový kostel, který sloužil jako zámecká kaple i jako kostel farní. Podle plánů Jiřího Wingelmullera byl pak v roce 1856 upraven do dnešní podoby. Památkovou ochranu požívá v Lednici 37 objektů počínaje komplexem zámeckých budov přes romanticko-klasicistní salety a stavby a plastiky v zámeckém parku, několik novogotických domů z poloviny minulého století až po zajímavou stavbu nádražní budovy z konce 19. století, postavenou podle návrhu lichtenštejnského stavitele Karla Weinbrennera. Skloubení architektury s krajinou dalo vyniknout kráse Lednice i jejího okolí, která se tak stala jedním z turisticky nejatraktivnějších a nejnavštěvovanějších míst v naší zemi. Ze saletů ležících na katastru obce Lednice je třeba uvést minaret (1797-1802), římský vodovod a umělou jeskyni (1805-1811) a Rybniční zámeček (1816-1817) V roce 2004 byl obci Lednice udělen znak i vlajka. Přesný popis znaku zní: "Ve zlatočerveně děleném štítě sedm ze středu vyrůstajících žaludů přirozené barvy, střídavě čtyři malé a tři velké. Dole třemi řadami černo-zlatě šachovaný kůl." Vlajka: "červeno-žlutě šindelovaný (3 x 5) list. Poměr šířky k délce listu je 2:3"
Město Zbýšov - ID 90006849 - NÁHLED ZÁZNAMU
Masarykova 248, Zbýšov u Brna, 664 11 Zbýšov je bývalé hornické městečko s téměř 4000 obyvateli, které leží v okrese Brno-venkov asi 30 km od Brna. Katastrální výměra obce je 601 ha. První písemná zmínka První písemná zmínka pochází z roku 1280, kdy tehdejší vlastník, zemský maršálek Bohuš z Drahotuš, věnoval osadu Zbýšov své dceři a oslavanskému klášteru, do kterého vstoupila. Lidské osídlení zdejšího prostoru je však mnohem staršího data. Archeologické nálezy svědčí o pobytu prapředků již v mladší době kamenné i v dobách pozdějších. Název města Bez zajímavosti jistě není, jak se vyvíjel název dnešního Zbýšova. V historických listinách můžeme číst jména Zbiscowiz, Sbiscowich, Zbejšov – posledně uvedené jméno platilo ještě na začátku 20. století. Zbýšov měl vrchnost i dějiny společné s oslavanským panstvím. Hornictví Po větší část své historie byl Zbýšov nepříliš velkou a významnou osadou. Ještě v roce 1790 je zde uváděno pouze 53 domů s 313 obyvateli. Historickým zlomem nejenom pro Zbýšov, ale i další obce zdejšího regionu, byl nález černého uhlí na konci 18. století a záhy započatá těžba. V roce 1820 byly položeny základy kamenouhelného těžířstva Lásky Boží. Obec se začala rychle rozrůstat – v roce 1890 tvoří Zbýšov již 128 domů a počet obyvatel vzrostl na 1624. V polovině 19. století se vlivem nastupující průmyslové revoluce mění od základu i charakter obce, která získává průmyslový ráz. Toto období je současně dobou horečnaté výstavby obce. Mimo jiné byl koncem století roku 1893 vystavěn nový kostel sv. Martina – dnešní kulturní památka obce, vybudována nová škola a zřízen poštovní úřad. Po 1. světové válce Průmyslový pokrok, projevující se ve všech oblastech života, nevynechal ani Zbýšov. Slibný rozvoj však přerušilo vypuknutí 1. světové války. Během 1. republiky dochází k další stavební činnosti. V tomto období 1924 byl postaven i hornický dům. Tehdy složil k zájmové činnosti dělnické mládeže a dodnes je místem konání kulturních a společenských akcí, dnes však již jako soukromé zařízení. V roce 1950 začala výstavba hornických bytů, později byla doplněna i družstevní výstavbou. Narůstající počet obyvatel v 60. a 70. letech si vynutil vybudování další základní školy, mateřské školy, nových prodejen, zdravotního střediska s lékárnou, sportovního stadionu, kina s moderním sálem a dalších zařízení. Na bývalém Sokolském hřišti je v zimním období provozováno přírodní kluziště. Od roku 1965 je Zbýšov městem.
Obec Studánka - ID 97947915 - NÁHLED ZÁZNAMU
Studánka 170, Tachov, 347 01
Pravděpodobný vznik Schőnbrunnu – Krásné Studánky jako rytířského sídla je možno datovat kolem roku 1300, jistě dříve než založení Schőnwaldu – Lesné, vzhledem ke svému směrem na západ se rozpřáhajícímu katastru. První písemnou zmínkou je Studánka připomínána k roku 1407, kdy patřila do majetku členů známého rodu rytířů z Trautenbergu. Název Studánka je pravděpodobně odvozen od studánky s mimořádně dobrou vodou, která bývala v horní části vsi. Ještě dnes v těchto místech vyvěrá pramen, který by si zasloužil důstojnou úpravu.
Úřední hodiny:
PO 07:00-18:00 hod.
ÚT 07:00-14:30 hod.
ST 07:00-18:00 hod.
ČT 07:00-14:30 hod.
PÁ 07:00-14:30 hod.
Obecní úřad Brumovice - ID 91266362 - NÁHLED ZÁZNAMU
Brumovice 26, Brumovice, 691 11
Obecní úřad podává informace žadatelům, plní úkoly uložené radou nebo zastupitelstvem obce, pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti vykonávat státní správu, zřídí na veřejně dostupném místě úřední desku a spravuje obec.
Otevírací doba:
Pondělí 7:00 - 11:30 12:30 - 15:30 hod.
Úterý 7:00 - 11:30 12:30 - 15:30 hod.
Středa 7:00 - 17:00 hod.
Čtvrtek 7:00 - 11:30 12:30 - 15:30 hod.
Pátek 7:00 - 14:00 hod.
Sobota Zavřeno
Neděle Zavřeno
Obec Bludov - ID 97393331 - NÁHLED ZÁZNAMU
Bludov 5 , Bludov , 286 01
Úřední hodiny - dle domluvy
Ves v malebném údolí obklopeném lesy je prvně jmenována v roce 1550, kdy je součástí panství Červených Janovic a s tímto panstvím je spojena celá historie obce. K zajímavostem patří, že do obce jako první v širokém okolí byla v roce 1929 zavedena elektřina. V roce 1950 byl Bludov sloučen se Zhoří do samotné obce, v roce 1961 se stal součástí Červených Janovic a vlastní samostatnost získal v roce 1990. Dnešní Bludov se svými 29 obyvateli patří k nejmenším obcím České republiky, když v roce 1869 zde žilo 180 obyvatel ve 24 staveních.
Přirozený střed obce tvoří kaple sv. Jana Nepomuckého z 19. století, kulturní dům s novou přístavbou obecní úřadovny, krásný starý litinový kříž a dětské hřiště. ČHJ má k dispozici malou hasičskou zbrojnici. Domy a chalupy jsou většinou 50 až 100 let staré.
Mateřská škola Vsetín, Na Kopečku - ID 97815083 - NÁHLED ZÁZNAMU
Na Kopečku 13, Vsetín, 755 01
Mateřská škola Vsetín, Na Kopečku 13, byla dána do provozu 1. září 1989. Jejím zřizovatelem je Město Vsetín. Je to dvoutřídní škola s kapacitou 53 dětí. Nachází se v pěkném prostředí Horního Města, je obklopena prostornou zahradou, která skýtá pro děti možnost her, pohybu, zábavy, ale jsou zde i zákoutí, kde děti naleznou klid a intimitu. Velkou výhodou MŠ je terasa, která je součástí budovy, dá se zastínit markýzou a děti zde tráví od jara do podzimu velkou část dne.
Děti jsou do tříd rozděleny dle věku, vztahů, potřeb svých i přání rodičů. Zaměstnanci MŠ každý den připravují zajímavý program, který by děti zaujal, navštěvujeme s dětmi kulturní akce,divadelní a filmová představení, aktivity, pořádané ALCEDEM, ZUŠ, spolupracujeme s Hvězdárnou Vsetín, ZŠ Sychrov, Odbornou střední školou J. Sousedíka na Rybníkách. Nejužší spolupráci máme s rodiči. S dětmi pro ně připravujeme vánoční rozjímání, oslavu Dne matek, společná tvořeníčka, výpravy do pohádky aj. S dětskými výtvarnými pracemi se účastníme výtvarných soutěží, aktivně se zapojujeme do akcí, pořádaných odborem školství a kultury MěÚ Vsetín.
Po celý rok se snažíme dětem zpříjemnit pobyt v MŠ akcemi, na které se těší a rády připravují např. dětský karneval, plavecký kurz, výlety, olympiády. Pro děti s vadami řeči je zajištěna logopedická péče. Od 1. ledna 2001 je MŠ Vsetín, Na Kopečku 13, příspěvková organizace, právním subjektem.
Město Nové Město pod Smrkem - ID 89716961 - NÁHLED ZÁZNAMU
Palackého 280, Nové Město pod Smrkem , 463 65 Město Nové Město pod Smrkem leží v severovýchodní části Frýdlantského výběžku mezi Jindřichovickým hřebenem a horou Smrk. Město bylo založeno roku 1584 a jeho vznik úzce souvisí s těžbou cínu a dalších barevných kovů v okolí. V novodobé historii bylo známé především textilním průmyslem. K Novému Městu pod Smrkem se v pol. 20. století připojily obce Hajniště a Ludvíkov pod Smrkem. Mezi oblíbené turistické cíle patří pramen novoměstské kyselky, rozhledna na hoře Smrk, muzeum, bazén a stezky pro terénní cyklisty Singltrek pod Smrkem.
Město Jáchymov - ID 92839068 - NÁHLED ZÁZNAMU
náměstí Republiky 1 , Jáchymov , 362 51
Úřední hodiny:
PO 08:00-11:30 12:00-17:00 hod.
ÚT Zavřeno
ST 08:00-11:30 12:00-17:00 hod.
ČT Zavřeno
PÁ Zavřeno
Město Jáchymov je městem stříbra, radia a léčivé vody.
MĚSTSKÁ KNIHOVNA A INFORMAČNÍ CENTRUM Žulová - ID 93590088 - NÁHLED ZÁZNAMU
Josefské náměstí 1, Žulová , 790 65 Zřizovatelem Městské knihovny v Žulové je město Žulová. MK Žulová plní funkci střediskové knihovny pro dalších 8 knihoven. Součástí knihovny je Informační centrum, které slouží nejen turistům ale i všem obyvatelům mikroregionu Žulovsko.
Město Pohořelice - ID 94267187 - NÁHLED ZÁZNAMU
Vídeňská 699 , Pohořelice, 691 23
Město Pohořelice leží převážně na pravém břehu řeky Jihlavy, 25 km jižně od Brna na rychlostní komunikaci Brno - Vídeň. Jeho rozloha v rovinatém terénu s velmi úrodnou černozemí se zbytky lužních porostů je 2919 ha bez území jeho místních částí Nová Ves a Smolín. Pamětihodnosti města 10. června 2013 Článek obsahuje krátký výčet některých pamětihodností s popisem a obrázky. Najdete zde informace o těchto památkách : Farní kostel sv. Jakuba Staršího, fara, Lovecký zámeček Leopoldsruhe, Hotel Pfann, židovský hřbitov, radnice, pošta, německé pohřebiště, městský park.
Úřední hodiny:
PO 07:30-11:30 12:30-17:00 hod.
ÚT Zavřeno
ST 07:30-11:30 12:30-17:00 hod.
ČT Zavřeno
PÁ Zavřeno
Město Petřvald - ID 93055029 - NÁHLED ZÁZNAMU
náměstí Gen. Vicherka 2511, Petřvald , 735 41
Úřední hodiny:
PO 08:00-17:00 hod.
ÚT Zavřeno
ST 08:00-17:00 hod.
ČT Zavřeno
PÁ Zavřeno
První zmínku o obci Petřvald můžeme najít v soupisu desátků biskupství vratislavského z roku 1305. Obec byla součástí bohumínského soudního okresu do r. 1868. Poté byla součástí okresu Fryštát, od roku 1949 správního okresu Karviná.
Ves náležela původně knížeti Bolkovi. Roku 1409 ji Bolko prodal Ondřejovi z Tvorkova k polsko ostravskému panství. V roce 1602 připadla k Vratimovu. Roku 1720 prodal Karel František Skrbenský z Hradiště Mikuláši Taaffemu k Dolní Lutyni. Kolem roku 1790 koupil statek Jan Larisch - Monnich. Roku 1895 jej zdědil Eugen Larisch - Monnich a po něm Gabriela Larischova - Monnichova, provdaná roku 1897 za Thumahohensteina. Za první pozemkové reformy byl Gabriele ponechán zbytkový statek s lihovarem a lesním hospodářstvím.
Rozvoj obce na přelomu 19. a 20. století byl značně ovlivněn těžbou uhlí, které se zde začalo těžit od roku 1833. Dobývalo se několika nehlubokými šachticemi. Postupně se těžba soustředila do šachtic Jindřích a Evžen. Obě se staly v roce 1859 majetkem Evžena Larische - Monnicha. Patřila mu rovněž větrací jáma Mariánka, vybudovaná v roce 1878. V roce 1899 byl otevřen důl Alpinenschacht, od roku 1927 nazývaný důl Václav. Důl Evžen byl vybudován v roce 1862. Důl Albrecht, od roku 1920 nazývaný Důl Hedvika, vznikl v roce 1872. Důl Ludvík byl vybudován v roce 1898 a Důl Žofie v roce 1871. V roce 1850 byla částí obce Petřvald zvané Březinka založena u jámy Evžen továrna na výrobu běloby zinkové, jejimž majitelem byl původně rovněž Larisch - Monnich. Zanikla v roce 1932. V meziválečném období zde byla továrna na nábytek firma Richter a spol.
Historie města - lihovarV roce 1938 byla Československá republika pod tlakem Německa připravena o část území a k německé agresi se připojilo Polsko a okupovalo Těšínsko, region zahrnující i obec Petřvald. Za krátkou dobu Poláci vyhostili 5725 občanů z obce a zakázali činnost některých českých spolků. 1. září 1939 přišla okupace německá a rozhořela se druhá světová válka.
K 1. lednu 1953 byly sloučeny dosavadní doly Pokrok a Hedvika a byl vytvořen národní podnik s názvem Důl Julius Fučík. V lednu 1955 byly sloučeny doly Evžen a Václav a takHistorický pohled na to vytvořený národní podnik nesl název Důl československý pionýr. V dubnu 1961 byly sloučeny doly Ludvík a Julius Fučík pod název Julius Fučík, v roce 1963 doly Československý pionýr a Žofie pod názvem Důl československý pionýr. V lednu 1970 se sloučil Důl Československý pionýr s Dolem Julius Fučík. Těžba čerého uhlí byla na území města ukončena v březnu 1998.
Město Úvaly - ID 90016234 - NÁHLED ZÁZNAMU
Pražská 276, Úvaly , 250 82 Město Úvaly se nachází východně od Prahy směrem na Český Brod v "úvalu" v sousedství lesa Vidrholec na severozápadě a Škvorecké obory na jihozápadě. Na východním okraji je dominantou vrch Vinice, na jehož úpatí se rozkládá Masarykův háj. Město je zelení nejen obklopeno, ale i v intravilánu se nalézá několik parků, z nichž největší je park Josefa Nachlingera na Úvaláku a Rosenbaumův park u hasičské zbrojnice. Lákavou lokalitou je též přírodní park Králičina se zajímavou naučnou stezkou. Městem protéká potok Výmola, který je zdrojem vody pro místní rybníky Fabrák, Mlýnský rybník a bývalý Hodovský rybník. Do Výmoly se na území Úval vlévá nejprve Škvorecký potok, protékající Horním a Dolním Úvalským rybníkem pod čtvrtí Slovany. Dále poblíž Fabráku přitéká zprava Přišimasský potok, který protéká rybníkem Kalák a nádrží Jámy. Přestože převážná část výstavby je situována na sever, západ a jih, centrem města zůstává náměstí Arnošta z Pardubic (dříve M. Majerové) nacházející se směrem východním v blízkosti údolní nivy potoka Výmoly. Město je rozděleno jednak velmi frekventovanou železniční tratí Praha - Olomouc na jihovýchodní a severozápadní část a jednak silnicí I. třídy (Kolínská) mezi východ a západ. Pomyslnou osu města tvoří ulice Pražská, která následně přechází v ulici Husovu a náměstí Arnošta z Pardubic.
JANDOVO MĚSTSKÉ MUZEUM Budyně nad Ohří - ID 91532515 - NÁHLED ZÁZNAMU
Budyně nad Ohří , Budyně nad Ohří, 411 18
Provozní doba
duben-říjen
PO Zavřeno
ÚT 10:30-12:30 13:00-17:00 hod.
ST 10:30-12:30 13:00-17:00 hod.
ČT 10:30-12:30 13:00-17:00 hod.
PÁ 10:30-12:30 13:00-17:00 hod.
SO 10:30-12:00 13:30-17:00 hod.
NE 10:30-12:00 13:30-17:00 hod.
První litoměřické muzeum - Muzeum průmyslového spolku - bylo založeno v roce 1874. O jeho vznik se velmi zasloužil akademický malíř Franz Krause, který se stal i prvním ředitelem muzea. Původním záměrem muzea bylo dokumentovat život a řemeslnou kulturu minulosti a shromažďovat umělecké a technické výrobky současnosti. Postupem času, zvláště pak po Krausově smrti v roce 1878, muzeum ale začalo stagnovat a muzejní sbírky se staly spíše snůškou nejrůznorodějších předmětů a kuriozit. Do této situace vstoupilo město, které již delší dobu o založení vlastního muzea uvažovalo. Nové Stadtmuseum (Městské muzeum) s vlastivědným zaměřením bylo založeno v roce 1910, prvním ředitelem se stal městský archivář Heinrich Ankert. Stadtmuseum převzalo sbírky Muzea průmyslového spolku, přestěhovalo je z vlhké a temné místnosti domu čp. 15 (Dům „Kalich“) do upravených prostor ve staré radnici. Několik dní před otevřením expozice došlo ale k neštěstí, kdy se zřítilo průčelí budovy muzea a velká část sbírek (především sklo, porcelán, obrazy, mince) byla zničena. Sbírky, které se podařilo zachránit, se po nesčetném stěhování dostaly v roce 1927 zpět do opravené staré budovy a byly v témže roce zpřístupněny veřejnosti. Do této situace vstoupilo město, které již delší dobu o založení vlastního muzea uvažovalo. Nové Stadtmuseum (Městské muzeum) s vlastivědným zaměřením bylo založeno v roce 1910, prvním ředitelem se stal městský archivář Heinrich Ankert. Stadtmuseum převzalo sbírky Muzea průmyslového spolku, přestěhovalo je z vlhké a temné místnosti domu čp. 15 (Dům „Kalich“) do upravených prostor ve staré radnici. Několik dní před otevřením expozice došlo ale k neštěstí, kdy se zřítilo průčelí budovy muzea a velká část sbírek (především sklo, porcelán, obrazy, mince) byla zničena. Sbírky, které se podařilo zachránit, se po nesčetném stěhování dostaly v roce 1927 zpět do opravené staré budovy a byly v témže roce zpřístupněny veřejnosti. V roce 1940 převzalo muzeum sbírky Diecézního muzea (jednalo se především o církevní předměty, které už nesloužily původnímu účelu). Po druhé světové válce muzeum přešlo do českých rukou, sbírky byly rozšířeny o předměty z konfiskací odsunutých německých obyvatel a zrušených muzeí (Okresní muzeum pro pravěk, Muzeum Českého muzejního spolku). V roce 1955 muzeum převzalo sbírky bývalého muzea v Úštěku, v roce 1960 pak získalo i sbírky dalších čtyř zrušených muzeí (Paříkovo muzeum v Třebenicích, Křenkovo muzeum v Libochovicích, Podřipské muzeum v Roudnici nad Labem, Muzeum v Lovosicích). Hromaděním sbírek došlo k neúnosné prostorové situaci ve staré budově, která byla nakonec vyřešena přenosem sbírek do depozitáře v Ploskovicích v roce 1971. V letech 1980 – 82 byla postupně vybudována nová stálá expozice, která se v muzeu nachází dodnes. V roce 1983 muzeum pak převzalo i sbírky Jandova muzea z Budyně nad Ohří. V souvislosti se zrušením okresů v roce 2002 se muzeum stalo příspěvkovou organizací Ústeckého kraje a přejmenovalo se z Okresního vlastivědného muzea na Oblastní muzeum. Kromě stálé expozice mohou návštěvníci v muzeu ve dvou výstavních sálech pravidelně shlédnout krátkodobé výstavy z vlastních sbírek, ale i výstavy zapůjčené z dalších muzeí. Součástí muzea je pobočka Máchův Památník – tzv. Máchovu světnička, která je umístěna v nedalekém domě „Na Vikárce“. Muzeum své sbírky také trvale zapůjčuje do expozice Muzea českého granátu v Třebenicích a do Jandova městského muzea v Budyni nad Ohří.
Město Roudnice nad Labem - ID 95011701 - NÁHLED ZÁZNAMU
Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labem, 413 01
Úřední hodiny
PO 07:00-17:00 hod.
ÚT 09:00-15:00 hod.
ST 07:00-17:00 hod.
ČT 09:00-15:00 hod.
PÁ Zavřeno
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Roudnický hrad Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá. Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV. Historická Roudnice. V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo. Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města. Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány. Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity. Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor. Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.
Město Nechanice - ID 91872948 - NÁHLED ZÁZNAMU
Husovo nám. 83, Nechanice , 503 15
Úřední hodiny:
PO 08:00-12:00 13:00-17:00 hod.
ÚT Zavřeno
ST 08:00-12:00 13:00-17:00 hod.
ČT Zavřeno
PÁ Zavřeno
STAVEBNÍ ÚŘAD:
Úřední hodiny:
PO 13:00-17:00 hod.
ÚT Zavřeno
ST 08:00-12:00 13:00-17:00 hod.
ČT Zavřeno
PÁ Zavřeno
Město Mníšek pod Brdy - ID 99543525 - NÁHLED ZÁZNAMU
Dobříšská 56, Mníšek pod Brdy, 252 10 Na území města působí celá řady sportovních, kulturních a společenských institucí, spolků nebo zájmových sdružení. Kulturní nebo sportovní činnost v průběhu roku se soustřeďuje do několika zařízení ve městě, ke kterým patří především městský sportovní areál, městské kulturní středisko, základní školy, mateřské školky, zámek, divadlo a amfiteátr Káji Maříka, farnost a centrum oáza, sokolovna, domov důchodců a další místa ve městě. Tato činnost zajišťuje ve městě kulturní a společenský život formou jednorázových akcí nebo vytváří pravidelnou aktivitu v průběhu celého roku pro pro děti i dospělé. Krátký medailonek o děnní ve městě lze najít níže. Kontakty a představení jednotlivých sdružení a spolků najdete v sekci Spolky a kroužky.
Město Opočno - ID 94161804 - NÁHLED ZÁZNAMU
Kupkovo nám. 247, Opočno , 517 73
Úřední hodiny:
PO 08:00-12:00 12:30-17:00 hod.
ÚT 08:00-11:30 12:00-14:30 hod.
ST 08:00-12:00 12:30-17:00 hod.
ČT 08:00-11:30 12:00-14:30 hod.
PÁ 08:00-11:30 12:00-14:30 hod.
Opočno a jeho příměstské části Čánka a Dobříkovec mají 3 200 obyvatel. Dle zpracovaného územního plánu se nepředpokládá velká průmyslová výstavba. Opočno má ale vyčleněny prostory jak na průmyslovou, tak na bytovou výstavbu. Město má jednoznačné předpoklady orientovat se na turistický ruch.
Město Velké Opatovice - ID 94896627 - NÁHLED ZÁZNAMU
Zámek 14 , Velké Opatovice, 679 63
Úřední hodiny:
PO 08:00-17:00 hod.
ÚT Zavřeno
ST 08:00-17:00 hod.
ČT Zavřeno
PÁ Zavřeno
Velké Opatovice leží ve střední části Boskovické brázdy mezi kopci Hradisko (513 m n. m.) a Strážnice (439 m n. m.). Mají dlouhou a zajímavou historii. První písemná zpráva o obci je z roku 1308. Stály tu dvě tvrze, které byly ve vlastnictví různých vladyků. Dříve dvě samostatné obce – Horní a Dolní Opatovice – byly sloučeny v roce 1848. V roce 1888 pak obec získala přívlastek Velké. Z významných panských rodů, které opatovické panství vlastnily, to byli páni z Kunštátu, Věžníkové, Salmové a Herbersteinové. Dříve to byla obec zemědělců a drobných řemeslníků. Po zrušení roboty zde začal rozvoj průmyslu, školství, byla zde zřízena pošta, postavena železnice. Statut města získaly Velké Opatovice v roce 1969.
Novinky
Přepravní společnosti se připravují na hektické předvánoční období a očekávají nejvyšší zatížení. Kvůli omezené kapacitě na výdejních místech či boxech se mnohé rozhodly dobu uložení zásilky výrazně zkrátit jen na několik dní.
Stát na spotřební dani z lihu přes její zvýšení o deset procent vybral zhruba tolik co loni. Vládě se tak (přestože se v posledních měsících výběr lepší) nedaří zvýšit příjmy o takové částky, jaké původně předpokládala. Ještě se uvidí, jak dopadne poslední měsíc. Výrobci lihovin ale hovoří o daleko větším zásahu do byznysu než jen o snížení trhu zhruba o desetinu, jak by se dalo z výběru daně usuzovat.
Hongkongská letecká společnost Cathay Pacific se omlouvá pasažérům za to, že jim během letu nabídla epizodu z amerického animovaného seriálu Griffinovi. Ta obsahuje krátkou scénu odehrávající se na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Poté, co sociální sítě zaplavily stížnosti, dopravce odstranil kontroverzní díl ze zábavního systému.
Další novinky »